Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2293.

Dotaz

člena Národního shromáždění Josefa Stivína a soudruhů

na ministra národní obrany

o trestním vyšetřování vojenského nadlékaře, MUDra Maxe Poppera divisijním soudem v Praze.

Předkládáme Vám případ trestního vyšetřování vojenského soudu, jež na vojenskou justici čsl. republiky vrhá ostré světlo.

Podklad trestního případu jest tento: V červenci r. 1918 oznámil nadlékař dr. Max Popper v Piotrkově svému vyššímu komandantu c. a k. plukovníku-brigádníkovi Krehanovi že velitel setniny 251., které byl nadlékař přidělen, jest podle jeho lékařského přesvědčení choromyslný. Učinil tak, jak ze spisů jest patrno, proto, že onen velitel, major husarský baron Rud. Pletzger jednal brutálně vůči mužstvu. Major baron Pletzger dán byl na pozorování do nemocnice krakovské, zůstal tam však toliko 11 dnův a po návratu z nemocnice dán mimo službu až do superarbitrace. Vrátiv se z Krakova podal major Pletzger řadu ústních i písemných oznámení proti různým osobám, zejména však proti nadlékaři dru. M. Popprovi. Písemná oznámení proti tomuto mají toto znění v českém překladě:

"C. a k. AOK. Qu. Just. Ref. polní pošta 51. Hlásím, že nadlékař dr. Max Popper domobranecké etapní setniny 251 v Piotrkově udílel bolševické nauky mužstvu mé setniny, že se pokoušel svésti je k neposlušnosti a ku vzpouře, což se však nepodařilo. Ježto týž jest v civilu lékařem třídy dělnické v Praze, náleží protimilitaristické a republikánské straně, žádám, aby bylo nařízeno vyšetřování proti němu a aby byl transferován."

Oznámení, adresované guvernéru okupace polské, generálu pěchoty Lipoščakovi zní, pokud nadlékaře dra. M. Poppra se týče, takto:

"Nadlékař dr. Popper prohlásil, že není jen mým podřízeným, nýbrž také mým představeným. Dostal prý rozkaz od inspektora gouvernementu, aby mi udílel rozkazy a odřekl patriotickou slavnost cís. Karla 15. srpna na svoji osobní zodpovědnost. On sepsal, aniž by se legitimoval, o mně lékařské vysvědčení a učinil zprávu k inspektoru gouvernementu, která musila vésti k politování hodným nedorozuměním. On popudil moje důstojníky a mužstvo proti mně ku vzpouře a učinil dokonce civilním osobám sdělení, jež byla reservátní povahy. Za to zaslouží přísné soudní potrestání a okamžité transferování. On, aniž by k tomu měl příkaz, zpravil guvernéra v Lodži, okolí Lublína a Piotrkova, že patriotická slavnost cís. Karla se na jeho rozkaz nesmí konati. On posílá množství vojáků s potravinami po 50 kg do zázemí, aby provozoval obchody a sliboval lidem dovolené, sproštění, zrušení trestů atd. Důkazy o tom podám později písemně. Také objevuje se v Grandhotelu v Lodži, na burse s látkami a zabývá se tam profesionelními obchody látkami a poškozuje tím vážnost naší armády. On způsobuje všude nepříjemné poměry a denně se u mne dopoledne několik hodin zdržoval, aby mohl ohromný konsum francouzského koňaku a jemných cigaret zdarma používati. On si také dovolil učiniti baronce sdělení, že se zeptá inspektora gouvernementu, který byt táž má obývati. On učinil falešnou lékařskou zprávu o mně u garn. nemocnice č. 15 v Krakově, aniž by k tomu byl obdržel rozkaz a tak mne po 11 dnů nezaslouženým způsobem uvedl do trapné situace, která pro důstojníka od kavalerie jest hanebná. On jest v míru lékařem socialistické třídy v Praze, provozuje českou politiku bolševického tempa, předpisuje neoprávněným lidem odvšivovací listy a jest zakladatelem protimilitaristických a protidynastických proudů."

Konečně sdělil major ústně důstojníku intendance v Lublíně, že nadlékař dr. Popper vyvážel husy z rakouské do německé okupace, na tom že vydělal 250.000 K, že vyráběl likéry, na čemž vydělal 100.000 K a že ošidil erár o 2500 K tím, že neoprávněně likvidoval za cesty erárními povozy.

Ačkoliv obvinění politické povahy byla v oné době tak nebezpečna, nebylo zavedeno u c. a k. armády s nadlékařem drem. Popperem trestní vyšetřování, poněvadž plukovník-auditor u vrchního armádního velitelství, jemuž major odevzdal svoje hlášení, sám připsal k tomu, že podle jeho úsudku žalobce jest člověk nenormální: podobně se vyjadřuje důstojník intendance, který sděluje ústní hlášení majorovo. Denunciace majorovy poslány byly setnině č. 251, u níž nadlékař dr. Popper byl přidělen, aby velitelství vyšetřilo, co na obviněních jest pravdy a aby vyzvalo dra. Poppera k odpovědi na jednotlivá obvinění. Všecka tato fakta vycházejí jasně ze spisů o této věci; k tomu jenom dodáváme tvrzení dra. Poppera, že generál-auditor Schupp v Radomě u přítomnosti plukovníka brigádníka Krehana jej ujistil, že odpovědi, kterou nadlékař má podati, bude toliko použito jako přílohy k superarbitračnímu aktu choromyslného majora.

Spisy, jednající v záležitosti choromyslného majora barona Pletzgera, zaslány byly v dubnu 1919 polským vojskovým soudem piotrkovským do Prahy a tu učinil vojenský zástupce podplukovník-auditor Adam to, co neučinila rakouská soldateska: pro obvinění nahoře citovaná zavedl s nadlékařem drem. M. Popperem trestní vyšetřování. Za to, že vysvobodil české mužstvo od týrání choromyslným maďarským baronem, dostal se nadlékař dr. Popper do trestního vyšetřování teprve v československé republice.

Že pak nejednalo se o pouhé nedopatření, nýbrž že tu byla tendence nalézti diffamující materiál proti obviněnému, který při svém výslechu udal, že jest obecním starším hl. města Prahy, vychází zřejmě z těchto fakt:

1. Nebyl slyšen jako svědek ani jediný z celé řady českých důstojníků, jejichž svědectví se obviněný dožadoval, ale slyšen byl jediný důstojník - Němec a to právě onen, o němž vyšetřující soudce měl podle spisů za to, že jest v nepřátelském poměru k obviněnému; obsahujíť spisy hlášení důstojníka, jímž chtěl přispěti majorovi na pomoc: "Hlásím, že pan nadlékař dr. Max Popper již v měsíci květnu se vůči mně v účetní kanceláři vyslovil, že dá pana majora pro brutální jednání vůči podřízeným vyšetřiti na jeho duševní stav."

2. Rozšířeno bylo vyšetřování na delikt, který by pro obviněného byl zvláště diffamující; zdali totiž obviněný nedělal mužstvu ostrou vojnu. Ve spisech nalezl vojenský zástupce tento pasus obrany obviněného: "Moje účinkování na mužstvo směřovalo vždycky k tomu, abych jednak probouzel smysl pro čistotu, pořádek a hygienický způsob života, pro povinnosti vůči vlasti a rodině (ochrana před pohlavními nemocemi), jednak abych podporoval kázeň; proto jsem vždy kladl na to důraz, aby se stráže denní, velitelé stráží atd. také mně jako cheflékaři přesně (stranou) hlásili, aby zdravotní mužstvo bylo rovněž přesně vojensky vycvičeno atd." Z této obrany lékaře, obviněného ze zločinu vzpoury, osoboval si vojenský zástupce právo pátrati po tom, zdali obviněný lékař netýral vojáky, ačkoli celý případ trestní, jak ze všech spisů patrno, způsoben byl toliko tím, že obviněný zakročil energicky, aby týrání mužstva zabránil.

3. Způsob, jakým byli slyšeni svědci, činil na tyto prazvláštní dojem, kterým se nijak netajili. Tak svědek Fráňa Vajner, ředitel kabaretu, který sloužil u setniny 251., byl, když nechtěl nic nepříznivého vypovídati, opětovně tázán, není-li příbuzný s obviněným. Výpovědi tohoto svědka, který podal konkrétní doklady o jednání obviněného vůči mužstvu, nebyly v tomto směru vůbec protokolovány, nýbrž zaneseno bylo pouze: podle úsudku svědkova choval se proti mužstvu přívětivě.

Vyšetřování proti obviněnému bylo ovšem zastaveno, poněvadž vojenský zástupce hned z výsledku prvých svědků, jmenovitě onoho poručíka-Němce, viděl, že sotva se mu podaří nalézti nějaký delikt, který by mohl vrhnouti stín na sociálně demokratického obecního staršího.

Avšak toto vyšetřování jest malou ukázkou toho, jak směšnými a protismyslnými věcmi zabývá se vojenská justice Čsl. republiky a způsob vyšetřování ukazuje, jaké tendence vládnou u vojenského soudu.

Tážeme se pana ministra, jsou-li mu tyto poměry známy a hodlá-li působiti k tomu, aby jednak rozsáhlá agenda vojenských soudů, která znemožňuje demobilisaci justičního personálu a vyžaduje takového nákladu, byla zbavena přítěže takovýchto z Rakouska převzatých aktů, jichž směšnost nemusí býti dotvrzována teprve výsledky svědeckými, jednak aby vojenští zástupci hleděli na všecky obviněné stejně a nevedli svoje vyšetřování s vedlejšími tendencemi politickými.

V Praze dne 27. ledna 1920.

Josef Stivín,

Ant. Novák, Burian T., Ecksteinová Bož., Ant. Němec, F. Biňovec, Brodecký Vilém, F. Časný, V. Johanis, Kolaříková, Jos. Teska, Rouček, Káňová, Prokeš, Svěcený.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP