Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2278.

Odpověď

ministra pro zásobování lidu

na dotaz členů Národního shromáždění Josefa Tomáška, Jana Dubického a soudruhů číslo tisku 1984,

týkající se užití fondův u okresních politických Správ vzniklých z peněz složených za zabavené resp. propadlé obilí.

U okresních politických správ ukládaly se za války peníze, stržené za zabavené resp. propadlé obilí, společně s penězi, strženými za všechny ostatní potraviny a životní potřeby vůbec, které byly prohlášeny propadlými, aniž se tvořily zvláštní fondy pouze z peněz složených za propadlé obilí; ovšem obilí a mouka vzhledem ke státnímu hospodaření byly nejčastěji v protiprávním obchodu předmětem zabavení. Obilí bylo zabavováno a propadlým prohlašováno podle příslušných ustanovení nejen proto, že semíláno bylo ve mlýnech buďto bez mlecích výkazů vůbec, nebo na mlecí výkazy již prošlé, nýbrž i proto, že nalezeno bylo u producentů jako zatajené, nebo že bylo proti nařízením získáno (koupí, směnou), resp. zcizeno, nebo bez dopravního osvědčení zasíláno železnicí, nebo neoprávněně zpracováváno atd.

Co do způsobu užívání peněz za propadlé obilí i jiné potraviny stanovily příslušná zákonná ustanovení všeobecnou zásadu, že jich má stát užíti k zásobení lidu.

V Čechách nařídilo místodržitelství již výnosem ze dne 7. května 1898 č. 1986/R 808 všem okresním politickým správám, by o propadlých potravinách a pícninách, i výtěžcích za ně, vedly věcné a peněžní denníky, kam všechny příjmy a výdaje ze zabavených věcí měly zapisovati; propadlých věcí i peněz za ně užívalo se předem ve prospěch vlastního okresu. Výsledky měly býti pod kontrolou veřejnosti tím, že měly být občas uveřejňovány v úředním listě, v místním tisku a oznamovány okresní hospodářské radě. Zejména byly zmocněny okresní politické správy, by přidělovaly jak propadlé naturalie, tak i výtěžky jejich bezplatně všeobecně prospěšným zásobovacím účelům, jako podpůrné akci pro nemajetné, válečným anebo lidovým kuchyním, nemocnicím, Červ. kříži, Česk. srdci a pod.

Poněvadž se však objevila nutnost stejnoměrného a jednotného upotřebení těchto výtěžků v celé zemi a patřičné evidence nad nimi, nařídilo ministerstvo pro zásobování lidu okres. politickým správám v Čechách v červnu 1919, aby všechny výtěžky za propadlé potraviny a jiné životní potřeby, koncem června 1919 u nich uložené a ještě neužité, odvedly zemské bance království Českého v Praze; později nařídilo výnosem ze 17. září 1919 č. 75417/XI-4793, by řečené výtěžky odváděly čtvrtletně ústřední státní pokladně v Praze a řádně je ministerstvu vyúčtovaly, ježto k ukládání a súčtování státních peněz určeny jsou státní pokladny.

Nařízeními těmi mají býti tyto peníze zajištěny svému zákonnému určení: zásobování lidu a stejnoměrnému podporování všeobecně prospěšných účelů v celé zemi.

Výtěžky, podle nařízení těch až do konce prosince 1919 odvedené, činí 758.130 K 49 h a jsou uloženy v depositu ústřední státní pokladny v Praze.

Peněz těch nyní ministerstvo pro zásobování lidu hodlá užíti se souhlasem ministerské rady ke všeobecně prospěšným účelům zásobovacím v Čechách a jest ochotno po provedeném rozdělení podati o něm Národnímu shromáždění podrobný výkaz.

Při ministerstvu zásobování samotném nebylo peněz těch dosud nijak užito, s nimi ještě vůbec nedisponovalo.

Na Moravě a ve Slezsku byla zemskými vládami vydána podobná nařízení o upotřebení propadlých potravin a pícnin, i výtěžků za ně, jako v Čechách.

Na Moravě nařídilo místodržitelství výnosem z 18. ledna 1918 č. 7 A/3, by okresní politické správy při každém prohlášení potravin a pícnin za propadlé vyžádaly si pokynu jeho, jak se má s věcmi nebo výtěžky naložit a učinily při tom příslušný návrh. Výtěžkův užíváno bylo k zásobování nemajetného obyvatelstva toho kterého okresu. Výnosem ze 14. listopadu 1919 čís. 93756/XI-5396 nařídilo ministerstvo pro zásobování lidu z téhož důvodu jako v Čechách, zemské politické vládě v Brně, by peníze neužité a uložené u okresních politických správ (magistrátů), odvedly zemské finanční pokladně v Brně. Podle zprávy moravského místodržitelství ze 6. prosince 1919 č. 28877 A/3 bude úhrn peněz těch činiti 112.939 K 48 h, jež budou u jmenované pokladny uloženy. Ministerstvo pro zásobování lidu jich užije stejným způsobem, jak odvedených výtěžků v Čechách, a jest ochotno předložiti Národnímu shromáždění o tom výkaz.

Zemská vláda slezská nařídila výnosem ze 24. června 1918 č. Ag 32, že výtěžků za propadlé potraviny a pícniny se má užíti k výpomoci pro výživu nejméně majetných a že je mají okresní politické správy odváděti zemské vládě a to přímo do bývalé tehdy c. k. poštovní spořitelny ve Vídni. Následkem toho má jmenovaná zemská vláda podle zprávy ze dne 26. září 1919 č. A b 2/68 ve vídeňské poštovní spořitelně uloženo 35.760 K 19 h. I zde učiní zdejší ministerstvo opatření, by peněz těch bylo užito k účelům všeobecně prospěšným.

Podotýká se, že podle § 20. nového zákona o trestání válečné lichvy ze 17. října 1919, č. 568 sb. zák. a nař., propadají výtěžky, stržené za předměty potřeby, při odsouzení vinníka ve prospěch státu bez dalšího výslovného určení, k jakému účelu má stát peněz těch užíti. Rovněž tak připadají státu pokuty a peněžité tresty uložené podle tohoto zákona (§ 16) a dlužno zajisté všech takových peněz užíti podle povahy věci vzhledem ku přestoupení zásobovacích ustanovení zejména k veřejně prospěšnému zásobení lidu. Ve smyslu tom učiní se příslušná opatření i na Slovensku.

V Praze dne 8. ledna 1920.

Ministr zásobování:
Houdek v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP