Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2276.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................................................ 1920

o úpravě státní služby pro zvelebování živností.

§ 1.

Vláda se zmocňuje provésti vybudování a organisaci státní služby pro zvelebování živností v republice československé.

§ 2.

Poměr státní služby (§ 1.) k mimostátní službě pro zvelebování živností a domácké výroby upraven bude vládním nařízením.

§ 3.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

§ 4.

Provésti jej ukládá se ministrovi průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

V bývalém státu vedena byla služba pro zvelebování živností v duchu centralistickém. Při resortním ministerstvu zřízen byl ústřední státní úřad pro zvelebování živností, který obstarával nejen živnostensko-zvelebovací agendu správní a organisační, nýbrž i agendu výkonnou pro celé Předlitaví. Podobné byly poměry také v Zalitaví, kde jako ústřední vládní orgán živnostensko-zvelebovací působilo "Technologické-průmyslové museum" v Pešti.

Centralismus ve zvelebování živnosti nevyhovoval naprosto potřebám jednotlivých území a proto zřizovány v Předlitaví, kde byly poměry poměrně volnější, "samosprávné ústavy pro zvelebování živností" pro jednotlivé velké obvody. Tak vznikly ústavy pro zvelebování živností obchodních a živnostenských komor v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Opavě a Hradci Král., jakož i zemský úřad pro zvelebování živností při zemské radě živnostenské v Brně. Vedle těchto ústavů spolupůsobila při zvelebování živností též krajinská musea. Ale celek této samosprávné svépomocné služby pro zvelebování živností zůstával úzce závislým na vídeňském státním ústředí, jelikož musilo býti při veškerém počínání čítáno se souhlasem a finanční podporou vídeňské vlády.

Ministerstvo obchodu nehodlá napodobovati Vídeň zřizováním zbytečného nového velkého státního úřadu pro zvelebování živností v Praze, nýbrž chce účelně decentralisovati přeměnou trvajících ústavů pro zvelebování živností obchodní a živnostenské komory v Praze a zemského úřadu pro zvelebování živností v Brně na státní neb státem pověřené obvodové ústavy pro zvelebování živností a zřízením státního úřadu pro zvelebování živností na Slovensku.

Ústav pražský obstarával by výkonnou státní službu živnostensko-zvelebovací pro Čechy, ústav brněnský pro Moravu a Slezsko a ústav na Slovensku pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Samosprávné ústavy pro zvelebování živností stály by k příslušnému státnímu obvodovému ústavu v témže poměru, jako dříve k ústředí vídeňskému, a pracovaly by v dorozumění a za účinné pomoci tohoto ústavu.

Ve střediskách specielního průmyslu, nebo v sídlech obchodních a živnostenských komor, kde není ústavu pro zvelebování živností, hodlá ministerstvo obchodu zřizovat expositury příslušného státního obvodového ústavu pro zvelebování živností. Rovněž budou úředníci státní služby pro zvelebování živností přidělováni nákladem státu samosprávným ústavům pro zvelebování živností.

Pro organisační a správní otázky bylo by zřízeno ústředí v sídle vlády. Agenda výkonná připadla by však výlučně státním ústavům obvodovým a ústavům samosprávným.

Státní obvodové ústavy obdržely by poradní sbory a ústavy samosprávné podržely by posavadní kuratoria. Ústředí v sídle vlády svolávalo by podle potřeby zástupce všech těchto oborů ke spojeným poradám.

Živnostensko-zvelebovací výkonná agenda obsahuje zvelebování veškeré živnostenské a domácké výroby a člení se v obory:

hospodářský (úvěr, veřejné dodávky, nákup surovin a prodej výrobků, průmyslové výstavy),

technicko-hospodářský (výrobní postupy, nákup strojův a pomůcek a zkoušení jejich, zkoušení surovin a polotovarů, výstavy technického rázu),

didaktický (odborné kursy a přednášky, kreslírny, studijní cesty a vycházky),

dorostový (podpora mistrovského učení, výstavy prací učňů).

Jest jasno, že vláda ku provádění tak obsáhlé agendy musí mít úřední výkonné orgány. Pro přechodní dobu stát užil s povděkem výpomoci samosprávných ústavů pro zvelebování živností a část výkonné služby obstaralo 11. oddělení ministerstva obchodu. Tento stav je však neudržitelný, zvláště při značném rozvoji živnostenského družstevnictví a proto, že náklady celého zvelebování živností přesunují se pro změněné poměry stále více na stát. Na eventuelně zřízené státní ústavy pro zvelebování živností a jejich exponované úřednictvo přešla by též agenda bývalých instruktorů živnostenských společenstev. V oboru didaktického a technicko-hospodářského zvelebování živností mohla by nastati při jednotné správě účelná a hospodárná specialisace ústavů nebo jejich odboček.

Přijetím osnovy zmocňovacího zákona o organisaci státní služby pro zvelebování živností má býti vládě dána možnost, aby vytýčen byl pevný směr a zabezpečena byla veřejná služba živnostensko-zvelebovací. Toto vytýčení směru je v zájmu průmyslu, řemesel i obchodu v republice československé a rovněž i v zájmu dělnictva všech výrobních oborů, na jehož odborné potřeby bude brán hlavně po stránce didaktické při provádění státní akce živnostensko-zvelebovací nejpečlivější zřetel.

Uzákonění osnovy umožní vládě v prvé řadě postátnění ústavu pro zvelebování živností obchodní a živnostenské komory v Praze a bude jim vyhověno též v návrhu člena Národ. shromáždění Fischera a soudr. č. t. 117, podanému v prosinci 1918 Národnímu shromáždění.

V ohledu formálním činí se návrh, by osnova přikázána byla živnostenskému výboru k projednání a podání zprávy do 3 dnů.

V Praze 27. ledna 1920.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:
Dr. Ferd. Heidler v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP