Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2273.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................................. 1920

o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku.

§ 1.

Zaměstnancům v hornictví (§ 131 ob. hor. zák.), na něž vztahuje se zákon o závodních a revírních radách při hornictví, přísluší právo zúčastniti se při správě podniku a míti podíl na čistém zisku.

Spoluspráva podniků hornických zavádí se pro podniky, pokud zaměstnávají trvale více než 200 osob.

§ 2.

Zaměstnanci zúčastní se správy podniků svými zástupci v podnikové radě, která zřídí se u každého podniku (§ 1. odst. 2.) ať jest jeho právní forma jakákoli.

§ 3.

Podniková rada má právo:

1. Aby jí byly předkládány periodické obchodní zprávy o provozu podniku,

2. aby jí byla předložena výroční zpráva za předešlý rok obchodní,

3. aby jí byly předloženy bilance, účet zisku a ztráty,

4. aby jí byla předložena zpráva o rozdělení čistého zisku,

5. navrhovati podle poměrů podniku, jak veliký má býti podíl zaměstnanců na zisku v rámci tohoto zákona (§ 12.).

§ 4.

Podniková rada skládá se ze 6 členů z nichž připadá po jednom dělnictvu a po jednom zřízenectvu. Ostatní členy jmenuje podnikatel.

§ 5.

Všechny závodní rady jednoho podniku volí ze sebe přímou a tajnou volbou - a to dělníci a zřízenci odděleně po jednom zástupci a náhradníku do podnikové rady.

§ 6.

Volitelní do podnikové rady jsou pouze zaměstnanci téhož podniku, pokud byli zaměstnáni aspoň dvě léta na závodech podniku a čtyři roky při hornictví v dotyčném revíru, dokončili 30. rok věku svého a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí, nebo z volebního práva do podnikové rady pro porušení povinné mlčenlivosti (§ 11.).

Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.

Jest volno volbu do podnikové rady odmítnouti nebo funkci v ní složiti.

Náhradník za každého voleného člena (§ 5.) nastupuje při jeho odpadnutí.

§ 7.

Podniková rada volí ze sebe předsedu a místopředsedu.

Schůze konají se pravidelně čtvrtletně a svolává je předseda.

§ 8.

Podniková rada je schopna usnášeti se, byli-li všichni členové řádně pozváni a jsou-li aspoň 2/3 jich přítomni.

Usnáší se prostou většinou, při čemž předseda hlasuje sebou.

Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 9.

O každé schůzi podnikové rady učiní se zápis, který podepíší všichni přítomní. Prvopis tohoto zápisu odevzdá se majiteli podniku.

§ 10.

Funkční doba členů podnikové rady, volených podle §u 5. trvá 2 léta. Počíná se začátkem správního období dotyčného podniku a končí se:

1. vzdáním se,

2. úmrtím,

3. vystoupením ze zaměstnání u podniku,

4. ztrátou volitelnosti (§ 6.),

5. vyloučením podle § 11.

§ 11.

Členství v podnikové radě je funkcí čestnou.

Všichni členové podnikové rady jsou povinni, zachovávat úplnou mlčenlivost stran sdělení o poměrech závodu, která byla označena za důvěrná. Kdo poruší tuto povinnost, ručí za to soukromoprávně a mimo to bude vyloučen z podnikové rady a ztratí volitelnost do ní pro příští dvě funkční období.

Členům podnikové rady přísluší jenom náhrada vlastních hotových výloh a nevyhnutelně ušlého výdělku.

§ 12.

Každý hornický podnik na vyhrazené minerály (§ 3. ob. hor. zák.) je povinnen vésti řádně knihy (čl. 8. obch. zák.) a každoročně sestaviti řádnou bilanci, jakož i účet zisku a ztráty (IV. tit. obch. zák.).

Z čistého výtěžku podniku věnuje se určitý podíl podle poměrů podniku na všeobecně užitečné účely zřízenců a dělníků.

Podíl tento stanoví se nejvýše deseti procenty čistého výtěžku, který se má rozděliti majitelům podniku.

Při smíšených podnicích, t. j. zahrnujících vedle hornictví (§ů 3. a 131. ob. hor. zák.) ještě jiná odvětví výrobní, stanoví se podíl na zisku pro dělníky a zřízence pouze podle bilančně prokázaného výtěžku z hornictví.

U podniků hornických, pro něž nejsou zřízeny podnikové rady, je majitel povinen věnovati z čistého zisku částku podle ustanovení předcházejících na všeobecně užitečné účely zaměstnanců podle dohody se závodní radou.

§ 13.

O námitkách volených členů podnikových rad. resp. závodní rady, proti stanovení výše podílů zaměstnanců na čistém zisku (§§ 3. al. 5., 12. odst. 5.) rozhodují konečně rozhodčí soudy hornické (§ 2. al. o zák. o rozhodčích soudech hornických.)

§ 14.

Stanovený podíl zaměstnanců na čistém zisku přikáže se do 14 dnů po usnesení revírní radě, nebo revírním radám, revírů, v nichž jsou závody hornické dotčeného podniku, podle poměru jejich výtěžku na celkovém výsledku hospodářském.

§ 15.

Ministr veřejných prací vydá v dohodě s ministrem sociální péče, financí, vnitra, obchodu a spravedlnosti prováděcí nařízení k tomuto zákonu.

§ 16.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který stanoví ministr veřejných prací nařízením v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákon o účasti zaměstnanců hornických na správě dolův a jejich podílů na čistém zisku jest organickým článkem již podaných návrhů zákonných o závodních a revírních radách při hornictví a o hornických rozhodčích soudech.

Bez tohoto zákona byla by výtka organisací hornických, že ony citované dva zákony jsou vlastně novým vydáním zákona o hornických společenstvech ze dne 14. srpna 1896 ř. z. č. 156, který dělníkům úplně nevyhovoval, oprávněna.

Při sdělávání tohoto zákona byla rozhodnou snaha, aby zaměstnancům veškerých hornických podniků kterékoli formy právní byla zabezpečena účast při spolusprávě.

Z tohoto důvodu navrhuje se zřízení zvláštního správního tělesa u veškerých druhů podniků hornických mimo zcela malé, jichž rozměry tohoto zřízení nového tělesa nedoporučují, jehož právomoc se neodchyluje podstatně od právomoci správních rad u akciových společností a dozorčích výborů při společnostech s obmezeným ručením, resp. ředitelské rady při těžařstvech.

Kompetence byla ovšem vymezena tak, aby obchodní vedení hornických podniků neutrpělo škody.

Podáváním periodických zpráv o finančních výsledcích hornických podniků podnikovým radám je zabezpečen nutný kontakt mezi zaměstnanci a podnikatelem. Řádným informováním zástupců zaměstnancův o finančním položení a hospodářských výsledcích podnikův odstraní se dosavadní nedůvěra zaměstnanectva k podnikatelům a jest oprávněno očekávání, že bude tím podporována chuť ku práci, jejíž výsledky budou zaměstnancům sdělovány.

Stanovení podílu na čistém zisku zákonem, jest nařízení dalekosáhlé důležitosti, neboť jím se odstraňuje dosavadní stav, podle něhož záviselo úplně na vůli podnikatele, chce-li věnovati nějaký díl výtěžku svým zaměstnancům, čili nic.

Ustanovení, že podíl na zisku, jenž byl podle návrhu podnikatele vymezen 10 procenty, má se věnovati na všeobecně prospěšné účely zaměstnanectva při hornictví, netřeba šíře zdůvodňovati.

Ježto zákon tento snaží se vyhověti co nejdokonaleji zásadám sociální spravedlnosti, bylo třeba, aby podíl na zisku byl poskytován i při podnicích, při nichž pro jejich obmezenost podnikové rady se nezavádějí. I tyto podniky povinny jsou vésti řádné obchodní knihy a učiniti řádné bilance, jakož i účty zisku a ztráty.

Zákon tento vyplňuje dávné a naléhavé přání dělnictva po kontrole a účasti při provozu závodů, zachovávaje při tom jednotnost obchodního řízení podnikův a neobmezuje disposice podnikatelův ustanoveními, jimiž by mohla býti podvázána podnikavost.

Návrh zákona budiž přikázán výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a technickému s tím, aby o něm podali zprávu ve lhůtě osmidenní.

V Praze 21. ledna 1920.

Ministr veřejných prací:
A. Hampl v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP