Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2271.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ..................................... 1920

o inkorporaci kraje Hlučínského.

§ 1.

Podle ustanovení čl. 83. mírové smlouvy, která byla uzavřena mezi mocnostmi spojenými a přidruženými a mezi říši Německou ve Versailles dne 28. června 1919 a nabyla mezinárodní platnosti dne 10. ledna 1920, kdy sepsán byl první protokol o uložení ratifikačních listin, rozšiřuje stát československý svou suverenitu na část Horního Slezska v mezích, které budou na základě uvedené mírové smlouvy a podle jejích ustanovení definitivně určeny mezinárodní komisí.

§ 2.

Dosavadní zákony a nařízení, platné v inkorporovaném území, zůstávají v platnosti, pokud je to srovnatelno se změnou suverenity, a pokud nebudou zrušeny nebo změněny zákony a nařízeními republiky Československé.

§ 3.

Zákony československé, které vyhlášeny budou ve Sbírce zákonův a nařízení státu Československého ode dne 1. května 1920, nabývají platnosti také pro inkorporované území pokud neustanovují opaku. Zákony, které byly v republice Československé v platnosti již před 1. květnem 1920 nebo které budou do té doby vyhlášeny ve Sbírce zákonův a nařízení státu Československého, nabudou, pokud nemají ustanovení jinakého, v inkorporovaném území platnosti postupně od doby, kterou určí v jednotlivých případech vláda republiky Československé nařízením, vyhlášeným ve Sbírce zákonův a nařízení.

§ 4.

Vláda se zmocňuje, by splní-li se podmínka, stanovená čl. 83. mírové smlouvy s Německem pro inkorporaci kraje Hlubčického, rozšířila na tento kraj suverenitu státu československého a uvedla v něm platnost zákony Československé republiky podle obdoby ustanovení tohoto zákona.

§ 5.

Vláda se zmocňuje, by provedla v územích inkorporovaných všechna opatření, potřebná k zavedení řádné správy a řádného soudnictví.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 7.

Provedením zákona tohoto pověřují se všichni ministři.

Motivy

k zákonu o inkorporaci kraje Hlučínského.

Zákon je nezbytně nutný již z toho důvodu, že mírová smlouva s Německem podle panujícího mínění nenabyla dosud u nás vnitrostátní závaznosti, nebyvši dosud publikována.

Ad § 1.

Nedoporučuje se uvést v zákoně den (30. ledna t. r.), od něhož platí rozšíření suverenity, s ohledem na počátek mezinárodní platnosti příslušných ustanovení (10. leden), aby totiž nemohl býti shledán rozpor mezi platností mezinárodněprávní a státoprávní.

Ad § 2.

Ustanovení odpovídá mezinárodnímu právu. Omezení "pokud je to srovnatelno se změnou suverenity" je nutné, neboť zachování všech dosavadních právních norem není možno a také není zamýšleno.

Ad § 3.

Aby dosud platné zákony československé republiky nabyly v inkorporovaném území závaznosti, je třeba příslušného zákonného imperativu. Ten je obsažen v ustanovení § 3., ale není třeba zvláštního projevu zákonodárcova v každém konkrétním případě - stačí generální ustanovení. Stanovení doby, od které má ten který zákon nabýt účinnosti také na území nově nabytém, může býti ponecháno vládě cestou zmocnění. Opatření toto se doporučuje s ohledem na praktickou potřebu a je právnicky naprosto bezvadné. Určení pozdější lhůty, od které budou zákony eo ipso zavazovati též obyvatele inkorporovaného území, vnucuje se proto, že by jinak po vyhlášení tohoto zákona zavazovaly tam ihned všechny nové naše zákony, i ty, při jejichž koncepci nebylo na tuto okolnost vůbec pomýšleno, a pro něž v inkorporovaném území snad není půda ještě připravena. Přechodná doba tří měsíců (do 1. května) zdá se býti přiměřenou.

Ustanovení o Hlubčicku doporučuje se proto, by zákon ve stejném téměř znění nemusel býti opakován. Ale nedoporučovalo by se, aby zákon v nadpisu byl označen jako zákon o inkorporaci obou krajů, protože není jisto, zdali k inkorporaci Hlubčicka vůbec dojde.

Návrh budiž přikázán výrobu ústavnímu, aby o něm podal zprávu do 24 hodin.

V Praze 19. ledna 1920.

Ministr vnitra:
Švehla v.r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP