Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2260.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na dotaz člena Národního shromáždění V. Freimana a soudruhů

tisk č. 1960

o nedodržování nařízení o úředním jazyku u krajského soudu v Mostě.

Hned po převratu bylo snahou ministerstva spravedlnosti obsaditi soudy ve smíšeném území tak, aby bylo národnostním menšinám poskytnuto možnosti, dovolati se práva v jazyku mateřském. Kde náprava dosud nebyla v plné míře zjednána, stará se ministerstvo spravedlnosti o ni dále.

Tato snaha setkává se však s převelkými překážkami, a to z té příčiny, že nebylo a není po ruce dost úředníků jazykově kvalifikovaných. Ze soudců národnosti německé jest jen asi čtvrtina způsobilá úřadovati v obou jazycích a soudců české národnosti je povážlivý nedostatek, protože se jejich počet ztenčil povoláním do úřadů centrálních, k nejvyšším soudům, a k soudům vojenským, hlavně však tím, že se přidělují na Slovensko. Z této příčiny nebylo lze všude zjednati stav zcela uspokojivý a není ministerstvo spravedlnosti ani zcela spokojeno s poměry u krajského soudu v Mostě, ač se věci nemají tam tak nepříznivě, jak dotaz je líčí.

Proti tvrzení dotazu byly totiž zjištěny tyto skutečnosti:

V celé soudní budově není ani jediného nápisu pouze německého. Byly tam nápisy německo-české, ale byly přeměněny v česko-německé.

V budově je návěští ze dne 12. listopadu 1919 v jazyku českém a německém, že má každý právo užívati ve styku se soudem buď jazyka českého nebo německého a že protokolování a vyřízení musí se státi v jazyku, jehož strana použila, leč že by se sama toho práva dobrovolně zřekla. Posléze se strany upozorňují, že jim přísluší proti odepření tohoto práva podati stížnost dohlédací u předsedy soudu. U soudu je také dostatek soudců českých, nebo aspoň češtiny znalých. Co se zapisovatelů týče, zapisuje u vyšetřujících soudcův a okresního soudu v českých věcech mimo jednoho českého právního praktikanta pět manipulantů, vesměs Čechů.

Němčiny užívají ve styku s úřady jen ti soudci, kteří si dosud neosvojili znalosti češtiny, když jim jde o to, aby se věc v zájmu služby bez průtahu vyřídila.

Dopisu, pány dotazovateli citovaného, nekoncipoval rada zemského soudu Karel Bělohoubek, nýbrž přidělený mu auskultant Arnošt Mayer, neznalý češtiny a rada Bělohoubek jej nedopatřením bez zlého úmyslu ve chvatu pouze podepsal.

Nynější president krajského soudu v Mostě ujal se tam služby hned, jakmile byl zproštěn vedení státního zastupitelství v Českých Budějovicích. To se stalo, když tam byl jmenován jeho nástupce.

Ministerstvo spravedlnosti věnovalo a bude i nadále věnovati plnou pozornost poměrům u krajského soudu v Mostě a užije každé příležitosti, by počet jazykově plně způsobilých úředníků u tohoto soudu zvýšilo.

V Praze 10. ledna 1920.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Veselý v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP