Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2258.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona tisk č. 2217,

jímž se pro Slovensko pozměňuje zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 sb. z. a n.

o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a dani přepychové.

Rozpočtový výbor se usnesl doporučiti Národnímu shromáždění, aby schválilo připojenou osnovu zákona a přijalo tuto resoluci:

Vláda se vyzývá, aby v době co nejkratší opatřila překlady všech maďarských textův uherských zákonů finančních, platných na Slovensku.

V Praze 23. ledna 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
A. Němec v. r.
Dr. Fr. Brežný v. r.


Zákon

ze dne .................................................... 1920,

jímž se pro Slovensko pozměňuje zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 sb. z. a n. o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a dani přepychové.

§ 1.

Na Slovensku platí zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 sb. z. a n. o všeobecné dani z převodu statkův a z pracovních výkonův, a dani přepychové, s těmito změnami:

K § 4., bod 9.

Odstavec tento bude zníti:

Výkony dopravní, podléhající dopravní dani ze zboží a osob podle zákonů čl. XX. z roku 1875, XIV. z roku 1887, XXVI. z roku 1881 a VI. z roku 1917.

K § 4., bod 10.

Odstavec tento bude zníti:

Smlouvy pojišťovací, podrobené poplatku podle zákona čl. VIII. z roku 1883, sazební položky 89. sbírky poplatkových zákonů, jakož i pojištění, od tohoto poplatku osvobozené.

K § 13.

Odstavec druhý bude zníti:

Listiny tyto podléhají 1%nímu poplatku podle § 55., odst. 4., zákona čl. XI. z roku 1918. Poplatek do 100 K platí se v kolcích, které se znehodnotí podle ustanovení poplatkových, vyšší poplatek odvede se přímo u finančního úřadu (§ 94., odst. 3., zákona čl. XI. z roku 1918). Listinný poplatek platí za daň podle tohoto zákona.

K § 21.

Paragraf tento bude zníti:

Právo stížnosti.

Nahražovací úroky.

Rozhodovat o otázce, zda se má daň platit, a v jaké výši, jsou povolány toliko úřady finanční.

Rozklady, stížnosti a rekursy proti daňovému výměru a proti jiným nařízením a rozhodnutím, týkajícím se této daně, podati nutno do 30ti dnů, a směřují-li proti pořádkové pokutě, do 8 dnův u toho úřadu, který vydal daňový výměr, nařízení nebo rozhodnutí. Pořad instanční končí v II. stolici, t. j. u generálního finančního ředitelství. Ve případech hodných zřetele, může býti lhůta k podání stížnosti prodloužena úřadem, u kterého má být opravný prostředek podán.

Nepodá-li se opravný prostředek v ustanovené lhůtě, může to míti škodlivé následky pouze pro tu stranu, které byl výměr doručen, anebo pro její dědice.

Výměry, nařízení a rozhodnutí musí obsahovat udání úřadu, u kterého, a lhůtu, ve které má být opravný prostředek podán, sice počne lhůta běžeti teprv ode dne doručení výměru, obsahujícího tato data.

Lhůta počíná běžeti dnem po doručení. Při počítání lhůty nečítají se dny poštovní dopravy v tom případě, byl-li dotčený spis podán poštovnímu úřadu na úřední potvrzení (podací list, recepis atd.). Připadne-li poslední den lhůty na neděli, nebo všeobecný svátek, končí se lhůta teprve příštího všedního dne.

Zažádá-li strana u úřadu za prodloužení lhůty k uplatnění opravného prostředku, nebo požádá-li ve lhůtě, stanovené tímto paragrafem, za sdělení důvodů rozhodnutí, přeruší se lhůta až do dne doručení dotčeného vyřízení a počne běžeti znovu.

Míra úroků z prodlení, které jest platit, když daň nebyla včas zapravena, ustanovuje se na pět ze sta. Vrátí-li se vybraná daň straně následkem stížnosti, nahraženy jí buďtež ode dne zaplacení do dne, kdy byla o vrácení vyrozuměna, pětiprocentní úroky z vrácené částky.

K § 42. předposlední odstavec.

Odstavec ten bude pro Slovensko zníti takto:

Nezaplatí-li se při dodávkách příležitostných poplatek, platí ustanovení § 103. sbírky poplatkových zákonů. Opakuje-li se přestupek tento třikráte, sluší zavésti trestní důchodkové řízení.

K § 45.

Paragraf tento bude zníti:

1. Právo státu, vyměřiti tuto daň, promlčuje se v 5 letech. Promlčení počíná se od uplynutí správního roku, ve kterém strana dostála své povinnosti podati přiznání nebo dodati podklady k vyměření, nebo není-li straně taková povinnost uložena, od uplynutí správního roku, ve kterém dotčená daňová pohledávka povstala.

2. Nebyla-li následkem opomenutí strany vyměřena nebo zaplacen a daň, která se má zaplatit bez předchozího předpisu, počíná lhůta běžet od uplynutí správního roku, ve kterém úřad nabyl možnosti daň vyměřit. U listin, podrobených kolkovému poplatku, které nebyly kolkovány podle pravidla, počíná lhůta běžet od uplynutí správního roku, ve kterém nabyl finanční úřad vědomosti o listině, nebo ve kterém bylo listiny úředně upotřebeno. Uplynulo-li však dříve, než úřad nabude možnosti, daň předepsati, 30 let od uplynutí správního roku, ve kterém povstala dotčená daňová pohledávka, nelze vyměřovací právo vykonati, leč by se spisu, podrobeného kolkovému poplatku, užilo úředně, ve kterémž případě vyměří se ten poplatek, který se měl zaplatiti v době vyhotovení listiny.

3. Právo vyměřiti částky, o něž bylo následkem nesprávného vyměření daně méně předepsáno, promlčí se ve třech letech od uplynutí správního roku, ve kterém se daň původně vyměřená stala splatnou.

4. Promlčení přeruší se v případech 1. až 3. úředními výkony, předsevzatými k vyměření daně, o nichž byla strana zpravena. Od uplynutí správního roku, ve kterém byl předsevzat poslední výkon úřední tohoto druhu, počíná běžeti nová lhůta promlčecí.

5. Právo státu, požadovati splatnou daň, promlčuje se v šesti letech od uplynutí správního roku, ve kterém se stala daň splatnou.

6. Promlčení splatné daně přeruší se doručením upomínky poplatníkovi zavedením exekuce, nebo povolením platební lhůty.

Po uplynutí správního roku, ve kterém byla doručena poslední upomínka, učiněn poslední krok exekuční, neb uplynula-li poslední lhůta, počíná běžeti nová promlčující lhůta.

7. Je-li daň pojištěna ruční zástavou, nemůže býti státu, pokud má zástavu v rukou, namítáno, že opomenul vykonati právo zástavní, a nemůže se právo zástavní promlčeti. Také právo dlužníkovo zástavu vykoupiti, se nepromlčuje. Pokud však pohledávka přesahuje cenu zástavy, může mezitím zaniknouti promlčením.

Je-li splatná daň zajištěna vkladem do pozemkové knihy, nebo záznamem v úředních depositech, nelze do 30ti let po vkladu, nebo záznamu, proti uplatňování práva tím nabytého, namítati promlčení nastalé od té doby.

8. Tresty, uvedené v § 42., promlčí se v pěti letech ode dne, kdy přestupek byl spáchán, při přestupcích, spočívajících v bezprávném stavu, ode dne, kdy bezprávný stav přestává.

K § 47.

Poslední odstavec tohoto paragrafu bude zníti:

Vyhotoví-li se o platu, podrobeném dani, listina právní, podléhá samostatně poplatku bez ohledu na daň, zaplacenou podle tohoto zákona, předpokládajíc, že listina tato nepožívá osvobození podle saz. pol. 59., odst. 4., sbírky poplatkových zákonů, nebo ustanovení jiných. Ustanovení toto netýká se listin, vydaných podle §§ 13. a 31. tohoto zákona.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1920.

§ 3.

Provedením jeho pověřuj. se ministr financí.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP