Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2255.

Dotaz

člena Národní ho shromáždění Josefa Tesky a soudr.

na ministerského předsedu

o stavu věci v československé sibiřské armádě a uvěznění 53 delegátů druhého vojenského sjezdu v Irkutsku na ruském ostrově u Vladivostoku.

V novoročním čísle "Práva Lidu" uveřejněno bylo memorandum 53 delegátů druhého sjezdu československého vojska na Rusi, kteří na rozkaz bývalého zmocněnce naší republiky Bohdana Pavlů po měsíce uvězněni jsou na ruském ostrově u Vladivostoku. Mezi uvězněnými jest 18 sociálních demokratů, 14 československých socialistů, 5 realistů, 3 příslušníci strany lidově pokrokové, 2 agrárníci, 1 státoprávní pokrokář, 3 příslušníci strany lidové. Značná část (14) učitelů a profesorů, dále úředníků a inteligence vůbec. Neuznávajíce tamějších soudův, odepřeli vypovídati, též sborový soud, jemuž pře byla předložena, odmítl vynésti rozhodnutí.

V memorandu líčí se politická situace na Sibiři, jak vyvíjela se od loňského podzimu, uvádějí se doklady Kolčakovské hrůzovlády a Kolčakovské reakce. Pro tuto reakci měli prolévat krev Čechoslováci. Ač politické vedení šlo s Kolčakem, vojsko odepřelo poslušnost. Vojsko chtělo jít jen s těmi, kteří usilovali obrodit Rusko na podkladu demokratickém. To byly na Sibiři spojené socialistické strany. Ale Kolčak vraždil vůdce tyto. Kolčak svolával všecko zpátečnické pro křižáckou výpravu.

Československá armáda krvácela v drobných bojích s povstalci, se sibiřským lidem, který se bouřil proti Kolčakovi. Vojsku byla tato situace nesnesitelná. Protestovalo neustále, ale politické vedení nedbalo protestů. Štefánik zbavil československé vojsko politických práv. V memorandu se praví: "Po vydání příkazu č. 588, podepsaného gen. Štefánikem, právní postavení československého dobrovolníka, kdysi bojovníka za svobodu národní, neliší se od postavení vojáka, sloužícího za žold ve službách imperialistických států; příkaz ten vrací naše vojsko do stavu armády předválečného rakouského militarismu. A proto československý dobrovolec protestoval proti těm, kteří nutili a nutí ohýbati jeho tvrdou páteř. On ví dobře, že obtížnou a nemravnou službu, pro ruskou i světovou reakci, nekoná po vůli svého lidu, na přání širokých vrstev národních, ale pod železným podpatkem mezinárodní reakce."

Konaly se dva mimořádné sjezdy vojska proti vůli politického vedení svolané. První v Jekatěrinburku v dubnu, druhý v Irkutsku v červnu. Proti tomuto vydal Bohdan Pavlů zákaz. Sjezd sešel se, aby žádal kompetentní činitele o navrácení vojsku odejmutých mu demokratických institucí, odvezení vojska z nebezpečného pásma, kde denně tekla krev, protestoval proti štvavému způsobu psaní oficielního tisku, který byl veden protisocialisticky. Plnomocník vyjednával se sjezdem, bylo docíleno prozatímní dohody. Veškeré sporné otázky byly odloženy do příjezdu delegace z vlasti, od které vojsko očekávalo rozuzlení všech sporů i tíživé situace.

Ale po příjezdu franc. gen. Janina do Irkutska byli delegáti sjezdoví, kteří po rozkaze svých voličů přišli do Irkutska tlumočiti pevnou vůli armády nechápavému plnomocníku B. Pavlů, na jeho rozkaz zatčeni a soudně vyšetřováni. Dnes tito delegáti, volení zástupcové všech pluků a částí československé armády na Sibiři, v počtu 53, jsou internováni pod silnou stráží na jednom z ostrovů u Vladivostoku. Celá řada jiných politických pracovníků, členů plukovních zastupitelstev a rotných důvěrníků žalařována. Ty části, které protestovaly a demonstrovaly proti diktatuře čtyř i proti zneužívání vojska k boji proti ruskému lidu, k vypalování vesnic, byly odzbrojeny a odvezeny z rayonu armády na východ. Podle příkazu generála Janina jich seznamy budou odeslány do vlasti, jich tresty zapsány do služebních výkazů, "aby si nemohli vykoupiti své hrubé provinění pozdějším chováním". Všichni budou odesláni domů poslední, současně se zajatci.

Oposiční tisk, plukovní i rotní časopisy zastaveny, jmění plukovních zastupitelstev i důvěrnických sborů konfiskováno. Internací a umlčením delegátů, žalařováním členů zastupitelstev, kdysi organisátorů zajateckých organisací i armády, armáda zbavena svých mluvčích.

V pověstných zamřížovaných vagonech, v nichž carská justice vysílala kdysi sprosté i politické vězně do sibiřského vyhnanství, vozí československá plnomocenská vláda na Sibiři jako na ukázku ruskému obyvatelstvu volené zástupce československého lidu, žijícího na Sibiři, ty, kteří kdysi hnáni láskou ku svému národu, spěchali dobrovolně do řad své revoluční armády.

To uvádí memorandum a my dle jiných zpráv nás došlých můžeme sděliti, že bylo tehdy a je většinou dosud internováno a vězněno asi 1000 mluvčích vojska, vesměs to bývalých důvěrníků sociálně demokratických a národně sociálních ze staré vlasti. Pozoruhodným zjevem je, že sociální demokraté a národní socialisté v sibiřské armádě postupují úplně sjednoceně proti Kolčakovské armádě a proti oficielnímu politickému vedení.

Memorandum internovaných delegátů II. sjezdu československého vojska na Rusi nade vše jasně nám ukazuje smýšlení veliké většiny vojska a vyspělost jeho. Nebyl mezi nimi žádný význačný politický vůdce z vlasti, ale toto vojsko, složené z prostých dělníků a venkovanů, vedeno býv. místními důvěrníky obou socialistických stran, dovedlo, třeba mu bylo oficielním vedením a jeho tiskem vše jinak předstíráno, odříznuto od vlasti v nesmírných rozlohách Sibiře pochopiti situaci a mužně postaviti se za svým přesvědčením.

Velení vojska přivedlo československou armádu na Rusi v těžkou situaci; vojska užíváno bylo k hrubé, těžké službě, na železniční linii ohromně dlouhé, bylo donucováno k zakročení proti obyvatelstvu ruskému, což neobešlo se beze zjevů hrůzy válečné, vyvolán rozpor mezi vojskem a domácím obyvatelstvem, takže toto obyvatelstvo pohlíží na vojsko československé jako na nástroj reakce. V tom potvrzován ruský lid podporou reakční vlády Kolčakovy, k níž stejně jako k odboji proti ní bylo vojska našeho velením zneužito. Ono pociťujíc, že je nástrojem cizí diplomacie, že bojuje za zájmy cizí, přichází do rozporu se svým svědomím, nastávají zjevy jako vypovídání poslušnosti, přecházení k bolševikům, a deserce přes frontu domů, a dochází k rozporu mezi velením a mužstvem.

Víme, že vláda při mnohých projevech prokázala nejlepší vůli uchrániti československé vojsko na Sibiři od nebezpečí a nejrychlejším způsobem přepraviti je do vlasti, že zasáhla zcela správně odvoláním zástupce republiky Bohdana Pavlů z jeho místa k ozdravění vnitřních poměrů v armádě, jsme přesvědčeni, že delegace, vyslaná Národním shromážděním na místo samé, veškeré poměry vyšetří a zjedná jasno, však pokládáme ve dnešní době, kdy události zahraniční ukazuji novou orientaci politickou, za nutno, aby vláda rychlým způsobem zasáhla a zástupce, jakož i delegaci pověřila plnou mocí k propuštění internovaných delegátů druhého sjezdu československých vojsk v Irkutsku. Stejně tak doufáme ovšem, že přesně bude vyšetřeno, do jaké míry zaviněn byl Bohdanem Pavlů osudný rozpor mezi sibiřským vojskem a ruským lidem, do jaké míry zachovávána byla nařízení, by vojsko naše nikterak nemíchalo se do vnitřních poměrů ruských, a bude-li vina objevena, že také dojde k potrestání vinníků.

Z důvodů uvedených táží se podepsaní:

1. Jsou okolnosti svrchu uvedené panu ministerskému předsedovi známy?

2. Co hodlá učiniti k upravení poměrů v československé armádě na Rusi?

3. Jest ochotna vláda s největším urychlením vydati pokyny zastupitelským úřadům a delegaci Národního shromáždění v tom smyslu, aby byli delegáti druhého vojenského sjezdu v Irkutsku, internovaní na ruském ostrově u Vladivostoku, ihned propuštěni?

V Praze, dne 22. ledna 1920.

Josef Teska,

Edm. Burian, Stivín, Novák, Humlhans, Svěcený, Jaroš, Prokeš, Merta, Svoboda Frant., Pik, Biňovec, F. Jirásek, A. Němec, Johanis, Brožík, Ecksteinová, Dr. Witt, Mark, Houser, Zavadil.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP