Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2249.

Návrh

členů Národního shromáždění Jaromíra Špačka, Dra Engliše, Nohela a soudr.,

aby bylo zařaděno město Příbor do III. třídy místních přídavků.

Podepsaní navrhují, aby město Příbor bylo zařaděno do III. třídy místních přídavků (80% pražských), a odůvodňují svou žádost takto:

1. Okresní město Příbor, sídlo státního reálného gymnasia, učitelského ústavu a hospodářské školy, zařaděné dosud do IV. třídy místních přídavků, má podle posledního sčítání z roku 1919 6.050 obyvatelů. S přímo přilehlými obcemi Klokočovem a Veskou, s nimiž splývá jak místně, tak i hospodářsky v jeden celek, má podle téhož sčítání 9.100 obyvatelů a jest městem průmyslovým, neboť má s Klokočovem 6 velkých továren (tři na pletené zboží, jednu soukenickou, jednu kloboučnickou a jednu vývozní kamnářskou), které zaměstnávají průměrně přes 2.000 dělníků.

2. Zeměpisně jest položeno toto město na okraji uhelného a průmyslového revíru mor. ostravského, takže na krátkou vzdálenost jest obklopeno osadami s vyvinutým průmyslem, jako jsou Drholec (2 km) s továrnou na nábytek z ohýbaného dřeva, Kopřivnice (4 km) s vagonkou a továrnou na hliněné zboží, Štramberk (5 km) s rozsáhlými kotoučskými lomy, dvěma vápenkami, cementárnou a odbočkou na pletené zboží, silně průmyslový Nový Jičín (12 km), Bartošovice s lihovarem (7 km), Studénka (11 km) s cukrovarem a vápenkami a Butovice (12 km) s vagonkou. Tyto továrny zaměstnávají přes 14.000 dělníků.

3. Tak silně vyvinutý průmysl způsobuje, že okres sám o sobě chudý tím spíše zemědělsky nedostačuje, zvláště když pro nedostatek pracovních sil v nejbližším okolí Příbora převládá lukařství.

4. Nejtíživější však jest blízkost uhelného revíru mor. ostravského (29 km), který jest zásobován nejbohatšími vesnicemi Příborska: Albrechtičkami, Bartošovicemi, Kateřinicemi, Mošnovem, Rycharticemi a Sedlnicí, takže k zásobování Příbora zbývají chudičká vesnice Prchalov, Skotnice a Všetřkovice, které jsou v nejbližším jeho okolí. Avšak i po těchto vesnicích již před válkou obcházeli překupníci, nakupujíce máslo, tvaroh, vejce a drůbež pro Mor. Ostravu. Obchodníci příborští zásobovali se ovocem a zeleninou hlavně ve Vídni, nemohouce je doma nakupovati. Tím vším utváří se životní poměry v našem městě daleko tísnivěji, než ve městech s větším počtem obyvatelstva.

5. O hospodářské tísni města svědčí jistě i to, že obecní přirážky řadu let neklesly pod 200%, dosáhše roku 1918 největší výše 275%.

6. Srovnáme-li Příbor s městy, která byla v poslední době zařaděna do III. tř. aktivních přídavků (Rožnov, Vsetín, Uher. Brod, Vyškov) shledáme, že poměry celkové jsou v Příboře mnohem horší. Příbor leží na státní silnici uprostřed mezi Místkem a Novým Jičínem, které byly zařaděny do III., resp. II. tř., tedy o třídu výše než patřilo podle počtu jejich obyvatelstva. Stalo se tak proto, že uznáván byl vliv tísnivých poměrů životních vyvolaných blízkostí Mor. Ostravy, zvláště však proto, že města měla německou správu a byla sídlem okresních hejtmanství, český Příbor však byl se svou žádostí oslyšen, ač poměry příborské jsou, ne-li horší, tedy jistě takové jako v obou uvedených městech.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento byl k vyřízení přikázán výboru státně-zřízeneckému.

V Praze dne 21. ledna 1920.

Jaromír Špaček, Dr. Engliš, Nohel,

Dr. Lukavský, V. Rebš, B. Král, Jan Veselý, Dr. A. Zeman, Purkyňová, Petrovický, Dr. Vaněk, Dr. Mareš, V. Čipera, Viková-Kunětická, Hatlák, Dr. Scheiner, Dr. Ad. Stránský, Alois Jirásek, Sís, Votruba, Ing. O. Nekvasil, Gustav Navrátil, B. Fischer.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP