Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2240.

Zpráva

I. výboru sociálně politického,

II. výboru právního

o vládním návrhu zákona tisk č. 1977, kterým se upravují právní poměry domovníků.

I.

Snaha po úpravě mzdových a pracovních poměrů, odůvodněná drahotními poměry, uplatňuje se ve všech oborech práce. O těch, kteří často nejvíce trpí a jejichž životní postavení neodpovídá minimu životních potřeb, poněvadž jsou rozptýleni a nemají možnosti pronikavě zasáhnouti ve svůj prospěch, uvažuje se zpravidla naposled.

Tak také domovníci, kteří jako odbor řadí se k ostatním zaměstnancům, kteří jsou ve služebním poměru, přicházejí se svými požadavky a zvláště nyní, v době nouze o byty, posíleno vědomí důležitosti jejich povolání, i žádají, aby zákonodárný sbor jejich požadavky jejich upravil.

Podle jejich požadavků vypracovalo ministerstvo spravedlnosti návrh zákona, v němž vytčeny jsou povinnosti i práva domovníků. Zejména jsou domovníci chráněni ustanovením § 10. podle něhož může býti poměr domovnický zrušen pouze čtvrtletní výpovědí, danou v obvyklých lhůtách nájemních.

Mimo to stanovena v zákoně zásada, že organisace domovníků, resp. domovníci sami mají právo uzavírati smlouvy s vlastníky domů. Podrobnější ustanovení o poplatcích za otvírání domů, za propůjčení klíče a jiné podobné práce, určí se těmito smlouvami, nebo domovním řádem schváleným policejní správou.

Jsou v návrhu zákona také ustanovení (§ 12. a 13.), podle nichž může býti poměr mezi domovníkem a vlastníkem domu hned zrušen, vyskytnou-li se případy, jež jsou zvláště v těchto paragrafech vytknuty.

Výbor sociálně-politický jednal o návrhu podrobně, a v celku nebylo činěno námitek. Pouze bylo navrhováno, aby pro nával prací ústavních projednání tohoto návrhu bylo odročeno, avšak většina rozhodla pro urychlené jednání, zvláště, když deputace domovníků snažně za to žádala.

Sociálně-politický výbor provedl tyto změny:

V § 1. vypuštěna slova "ústní nebo" a za slovo "Smlouvou" byla dána čárka, aby bylo zřejmo, že ke kolektivní smlouvě vztahuje se pouze prohlášení vlastníka nebo jeho zástupce.

K § 5. připojena byla věta: "Domovník je také povinen oznámiti majiteli domu, nebo jeho zástupci, závady a stížnosti, přednesené jemu nájemníky (přednostou domácnosti)".

V § 9. ve druhé větě odst. 1. vypuštěno bylo slovo "svazem" a nahraženo slovem "organisacemi".

V poslední větě 1. odst. téhož paragrafu za slovo "přímo" vsunuto bylo slovo "domovníkovi". V prvé a třetí větě posledního odstavce za slova "nájemcům a nájemníkům" dáno bylo slovo "podnájemníkům."

V § 8., aby bylo zřejmo, že slova "pokud možno" vztahují se na byt o dvou místnostech, upravena byla prvá věta tak, že bude zníti takto: "Domovníku dlužno dáti vhodný, světlý a k řádnému používání způsobilý byt, pokud možno o dvou místnostech (pokoj a kuchyň), blízko domovních dvéří."

V § 10. místo slov lhůty třídenní položena lhůta osmidenní.

V § 12. ve 3. odst. za slova "vlastníku domů" byla přidána slova "nebo jeho zástupci".

§ 17. doplní se citováním zákona o nemocenském pojištění ze dne 20 března 1888 ř. z. č. 33 a ze dne 20. listopadu 1917 ř. z. č. 57.

V § 18. nahraženo bylo slovo "svazy" slovem "organisacemi."

Právní výbor jednal o návrhu takto schváleném výborem sociálně-politickým a učinil toto usnesení:

V § 1. v 1. odst. ponechají se slova "ústní nebo", jak zní vládní návrh, ježto občanský zákon připouští také ústní smlouvy. Za slovo "založen" řadí se slovo "buď". Slovo "nebo", vztahující se k písemnému prohlášení, změněno: "anebo".

K dodatku sociálně-politického výboru v § 5. za slova "přednostou domácnosti" připojena slova "anebo jeho zástupcem."

V § 7. ve druhé větě za slovo "útraty" přidána byla slova: "a svou odpovědnost."

V § 8. ve druhé větě vypuštěna byla slova: "o sobě zdravotně závadné " a dále konec této věty "až působených jemu nákladů"; místo toho vsunuta byla do této věty tato slova: "stavebnímu řádu, policejním a zdravotním nařízením odporučující" a na konec do závorky uveden (§ 14). Poslední věta § 8. škrtnuta.

V § 12. ve 3. odst. za slova: "k vlastníku domu" vsunuto: "nebo jejich rodinám".

Jinak celá osnova zákona schválena byla po těchto změnách tak, jak se na ní sociálně-politický výbor usnesl.

Výbor sociálně-politický jednal znovu o návrhu po usnesení právního výboru a změny právním výborem učiněné schválil.

I doporučuje výbor sociálně-politický Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení návrh zákona, jenž jest připojen.

V Praze dne 21. ledna 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
V. Johanis, v. r.
A. Cuřík, v. r.


II.

Právní výbor po učiněných změnách ve svém sezení dne 21. ledna souhlasí s návrhem zákona a žádá, aby Národní shromáždění zákon tento schválilo.

V Praze dne 21. ledna 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
Dr. Matoušek, v. r.
Dr. Hruban, v. r.


Zákon

ze dne ............................................... 1920,

kterým se upravují právní poměry domovníků.

§ 1.

Pracovní poměr domovnický může býti založen buď ústní nebo písemnou smlouvou, anebo písemným prohlášením vlastníka domu nebo jeho oprávněného zástupce, vydaným na základě kolektivní smlouvy a doručeným zaměstnanci.

Domovníky (správci domu, vrátnými) po rozumu tohoto zákona jsou muži nebo ženy, kterým bylo svěřeno vlastníkem domu nebo jeho zástupcem, aby měli dohled na dům, udržovali v něm čistotu a pořádek a obstarávali jinaké práce, týkající se správy domu.

O nich neplatí ustanovení čeledního řádu.

§ 2.

Osoby, které vykonávají tyto práce v budovách, určených výhradně průmyslovým nebo živnostenským účelům, podléhají ustanovením tohoto zákona jen, pokud nejsou spoluzaměstnány jako dělníci v podniku; v tomto případě podléhají ustanovením živnostenského řádu.

§ 3.

Zákon nevztahuje se též na osoby, zaměstnané takovými pracemi v budovách určených výhradně pro veřejné úřady a ústavy, jsou-li státními nebo veřejnými zřízenci.

§ 4.

Zpravidla buď pro každý dům ustanoven domovník. Vlastníku domu jest však dáno na vůli, aby obstarával domovnické práce sám, nebo je obstarávati dal svými služebnými. Tito nepodléhají pak tomuto zákonu. Pro několik domů může ustanoven býti jediný domovník, je-li s to, aby ve všem dostál svým povinnostem, a nevadí-li tomu policejní důvody.

§ 5.

Domovníku náleží, aby hájil bedlivě a poctivě zájmů vlastníkových, týkajících se domu jeho správě svěřeného, oznámil ihned vlastníku nebo jeho zástupci závady v domě, ze kterých by mohla povstati újma na zdraví, životu nebo majetku vlastníku domu, nebo jiným osobám, a aby dbal, aby nebyl poškozován dům a jeho místnosti i příslušenství. Za škodu, povstalou jeho opominutím, jest zodpověden. Příkazů vlastníka nebo jeho zmocněnce (zástupce), co do správy domu a dohledu naň, jest povinen poslechnouti. Domovník jest také povinen oznámiti majiteli domu nebo jeho zástupci závady a stížnosti, přednesené jemu nájemníky (přednostou domácnosti anebo jeho zástupcem).

§ 6.

Zejména mu náleží také pečovati o čistotu a osvětlování domu a to na chodbách, schodištích a jiných místnostech, přístupných vůbec nájemníkům a jiným osobám, a dohlížeti na vodovod a osvětlovací zařízení. Pokud jest k tomu povinen vlastník, náleží také domovníku čistit a za náledí posypávati chodník před domem podle vydaných nařízení. Jest dále povinen obstarávati pochůzky potřebné pro správu domu a s ní spojené, jakož i veškeré práce, které se ukládají veřejnými úřady v domech, jako doručování upozornění, příkazův a pod.

Kromě takových prací, vyžadovaných správou samou, nejsou povinni domovníci konati bezplatné služby; konají-li jinaké služby, sluší je odměňovati podle mzdy v místě obvyklé.

§ 7.

Není-li jinak ujednáno, může domovník vykonávati jinaké své zaměstnání. Je-li však zaměstnán po delší dobu mimo dům nebo po nějakou dobu nepřítomen ve vlastních věcech, náleží mu, aby se na své útraty a svou odpovědnost postaral o způsobilého zástupce v domovnických pracích. Není-li jinak ujednáno, vyžaduje se schválení vlastníka nebo jeho zástupce, má-li býti domovník přes tři dny mimo dům.

§ 8.

Domovníkovi dlužno dáti vhodný, světlý a k řádnému používání způsobilý byt, pokud možno o dvou místnostech (pokoj a kuchyň) blízko domovních dveří. Byly-li mu vykázány místnosti stavebnímu řádu, policejním a zdravotním nařízením odporující, může ihned domovnický poměr zrušiti a žádati náhradu škody (§ 14.).

§ 9.

Mimo byt a náhradu hotových výloh, spojených se správou domu, přísluší domovníku za konané práce od vlastníka odměna smluvená nebo v místě obvyklá. Výše její může stanovena býti v kolektivních smlouvách učiněných mezi organisacemi vlastníků domův a organisacemi domovníků, a jest pak závazna v obvodu, pro který byla smlouva učiněna. S nájemníky může vlastník domu ujednati, aby tuto odměnu platili přímo domovníkovi podle výše nájemného.

Za každé otevření domovních dveří v době, po kterou má býti dům podle schváleného domovního řádu uzamčen, zaplatí strana, otevření žádající, poplatek domovníku. Tento poplatek určí se domovním řádem, schváleným pro celou obec policejní správou, příslušnou pro obec.

Se svolením vlastníka domu může dáti domovník nájemcům, podnájemníkům klíč domovní za poplatek mezi nimi ujednaný. Není-li ujednání, rozhoduje poplatek, určený ve schváleném domovním řádě. Dal-li klíč vlastník sám nájemníkům, podnájemníkům, jest povinen odškodniti domovníka podle tohoto ustanovení. Nájemníci jsou pak zodpovědni za škodu, která povstala opominutím jejich nebo jejich příslušníků.

§ 10.

Domovnický poměr může býti zrušen oběma stranami výpovědí na čtvrt roku předem v obvyklých lhůtách pro nájmy, nebyla-li smluvena lhůta delší; výpověď dána býti může soudně u okresního soudu, v jehož obvodu jest byt, nebo mimosoudně. Byla-li ujednána výpovědní lhůta a není-li pro obě strany stejná nebo zákonná, platí lhůta delší nebo zákonná.

Proti výpovědi lze podati do osmi dnů námitky u okresního soudu; o nich se jedná a rozhoduje podle obdoby řízení ve věcech nájemních se lhůtami tam určenými. To platí též o výpovědi mimosoudně dané.

§ 11.

Z důležitých příčin může zrušen býti domovnický poměr i bez výpovědi. Zdali jsou příčiny důležitými, posoudí, je-li o to rozepře, soud.

§ 12.

Takovými důležitými příčinami, pro které může vlastník domu poměr ihned zrušiti, jsou zejména:

1. dopustil-li se zaměstnaný zpronevěry, krádeže nebo jiného činu, který ho činí nehodným zaměstnavatelovy důvěry;

2. byla-li jeho vinou způsobena značná škoda pro dům nebo vlastníku domu, jeho zástupci nebo nájemníkům;

3. chová-li se přes napomenutí neslušně, urážlivě nebo hrubě k vlastníku domu, jeho zástupci nebo jejich rodinám, nájemníkům nebo členům jejich rodin anebo chovají-li se tak osoby s ním bydlící;

4. není-li schopen konati převzaté práce nebo zanedbává-li je, byv napomenut, po delší dobu, nebo zdráhá-li se podrobiti se nařízením daným pro správu domu;

5. vede-li zaměstnaný neb osoby s ním bydlící nemravný nebo pohoršlivý život, neb oddává-li se opilství.

§ 13.

Za důležitý důvod, ze kterého může zaměstnaný před časem zrušiti poměr, považuje se zejména:

1. je-li nebo stane-li se neschopným konati domovnické práce nebo nemůže-li je zastati bez újmy pro své zdraví;

2. dopustil-li se zaměstnavatel činů, porušujících mravnost, nebo značných urážek proti němu nebo jeho příslušníkům, nebo nezabrání-li tomu svým lidem;

3. zadržuje-li mu bez důvodu mzdu, nebo ho v ní zkracuje, poskytuje-li mu byt zdraví škodlivý, neb obmezuje-li ho v jeho užívání;

4. porušuje-li zaměstnavatel jiná podstatná ustanovení smlouvy, nebo zákon, nebo hledí-li svésti domovníka k nezákonnostem.

§ 14.

O náhradě, jež přísluší za bezdůvodné předčasné zrušení poměru, o jejím promlčení a o vysvědčení platí ustanovení ob. zákona občanského o služební smlouvě.

§ 15.

Práva, jež příslušejí domovníku podle §§ 6. odst. 2., 8., 10., 11. a 14., nemohou býti ujednáním vyloučena ani obmezena. Ustanovení §§ 6. odst. 1., pak 7. a 9. mohou býti změněna písemnou smlouvou.

§ 16.

Veškery spory mezi vlastníkem domu a domovníkem přísluší rozhodovati řádným soudům podle zákona o soudní příslušnosti povolaným.

§ 17.

Zákon o nemocenském pojištění z 30. března 1888, ř. z. čís. 33, ze dne 20. listopadu 1917, ř. z. č. 457 a ze dne 15. května 1919, č. 268 sb. zák. a nař., vztahuje se také na domovníky, pokud nevykonávají domovnické práce jenom jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně (§ 1. uved. zák.).

§ 18.

Kolektivní smlouvy, ujednané v rámci tohoto zákona mezi organisacemi majitelů domův a mezi organisacemi domovníků, jsou závazny pro obě strany, náležejí-li navzájem k organisacím, které ujednaly smlouvu.

§ 19.

Tento zákon nabude účinnosti měsíc po vyhlášení.

Jej provésti náleží ministru spravedlnosti, sociální péče a vnitra.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP