Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2232.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................................................ 1920,

jímž se stanoví pro Slovenko a Podkarpatskou Rus válečné přirážky k daním přímým za léta 1919 a 1920 a zrušují některá ustanovení o přímých daních.

Článek I.

Válečné přirážky.

Za léta 1919 a 1920 buďtež na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vybírány válečné přirážky ku přímým daním podle těchto ustanovení:

§ 1.

Jako válečná přirážka se vybírá:

1. k dani pozemkové

a) z vinic, zahrad a lesů 400%,

b) z ostatní půdy 200% řádné daně;

2. k dani domovní třídní 60% řádné daně;

3. k dani výrobkové III. třídy, vyjímajíc případy pod bodem 4. uvedené, přirážka 250% řádné daně, činí-li daň více než 2000 korun; 150%, činí-li daň více než 300 K, avšak nejvýše 2000 K; 100%, činí-li daň více než 60 K, avšak nejvýše 300 K; 60%, nepřevyšuje-li daň 60 K;

4. k výrobkové dani III. třídy z požitků v § 5. zákonného článku XXXIII. z r. 1916 uvedených, přirážka 200% řádné daně;

5. k výrobkové dani podniků veřejně účtujících, vyjímajíc podniky státní, přirážka, která činí

a) 60% řádné daně u podniků, kterým se podle § 5., lit. f), zákonného článku XXXIV. z r. 1916 vyměřuje 6% daň;

b) 100% u ostatních podniků, podléhajících zdanění podle § 5., lit. a) - e), cit. zák. článku;

6. k dani kapitálové a rentové, ukládané podle přiznání, přirážka 60%; k dani kapitálové a rentové, odváděné dlužníkem, přirážka se nevybírá;

7. k dani dolové přirážka 60%;

8. k dani důchodkové i s přirážkou pro domácnosti méně zatížené ze zdaněného příjmu (důchodku):

korun
až počítaje v to
přirážka
10.00010.60010%
10.60012.20020%
12.00014.00030%
14.00016.00040%
16.00019.00050%
19.00022.00060%
22.00030.00070%
30.00038.00080%
38.00052.00090%
52.00072.000100%
72.00084.000110%
84.000100.000120%
100.000120.000130%
120.000140.000140%
140.000160.000150%
160.000200.000160%
200.000250.000170%
250.000300.000180%
300.000400.000200%
400.000500.000220%
500.000700.000240%
700.0001,000.000260%
1,000.0001,500.000290%
1,500.0002,000.000320%
2,000.0003,000.000350%
přes 3,000.000 400%

§ 2.

Ustanovení §§ 19. až počítaje v to § 22. zákonného článku IX. z r. 1918 o vyměřování a vybírání posavadní válečné přirážky, o zákazu použití této přirážky jako základu pro vyměřování jiných přirážek, jakož i při sestavování výkazů jmen virilistů platí pro válečné přirážky tímto zákonem upravené obdobně také ustanovení článku II., §u 2., zákona ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 sb. z. a nař.

§ 3.

Vydáním podrobnějších ustanovení o vybírání válečných přirážek, zvláště k daním za rok 1919, pověřuje se ministerstvo financí po dorozumění s ministrem s plnou mocí pro Slovensko a s civilní správou Podkarpatské Rusi.

Článek II.

Trvalé zrušení některých výhod daňových.

Počínajíc berním rokem 1919 pozbývají platnosti bez obmezení časového tato ustanovení:

1. Výhoda §u 18., odst. 3., zákonného článku XXXII. z r. 1916, obsažená též v § 21., čís. 2., úpravy (prov. nař.) býv. uherského ministerstva financí ze dne 2. července 1918, čís. 71.200, podle které lze od daně majetkové odečísti daň důchodkovou;

2. ustanovení §u 8., lit. a) a b), zákonného článku IX. z r. 1918, poskytující výhody polovičního zatížení daní majetkovou;

3. ustanovení §u 7. zákonného článku XXXIV. z r. 1916, jakož i §u 33. úpravy ze dne 25. listopadu 1916, čís. 142.000, kterým se poskytují slevy na daních a přirážkách pro zvýšení dividendy na průměr let 1911 až 1913.

Článek III.

Počátek účinnosti. Provedení.

Provésti tento zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášky, je pověřen ministr financí po dorozumění s ministrem s plnou mocí pro Slovensko a s civilní správou Podkarpatské Rusi.

Týmž dnem pozbývají platnosti pro léta 1919 a 1920 posavadní ustanovení o válečných přirážkách v §u 18. zákonného článku IX. z r. 1918 obsažená, vyjímajíc osvobození v témže §u uvedená, která zůstávají v platnosti až na ustanovení pod bodem 2. lit. b), které pro uvedená léta též pozbývá platnosti.

Dále pozbývá platnosti pro léta 1919 a 1920 ustanovení §u 16. zákonného článku XXVI. z r. 1916, podle něhož nelze k dani důchodkové vybírati státní přirážky.

Poznámky k osnově.

Vyhovujíc usnesení Národního shromáždění ze dne 18. listopadu 1919 (Resoluce I. přijatá v 90. schůzi Národního shromáždění), předkládá vláda návrh zákona, jímž se upravují válečné přirážky ku přímým daním na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Zároveň se navrhuje zrušení některých daňových výhod, platných dosud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle uherských zákonů.

Válečné přirážky (Článek I.).

K §u 1.

V zemích historických (Čechy, Morava a Slezsko) vybírají se válečné přirážky k daním přímým, jak známo, již od roku 1916. Přirážky tyto byly zákonem ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 sb. z. a n., zvýšeny a činí nyní:

1. U daně pozemkové z vinic, zahrad a lesů 400%, z ostatní půdy 200% řádné daně;

2. u všeobecné daně výdělkové 60, 100, 150 a 250% řádné daně do 60 K, resp. přes 60 až 300 K, 300 až 2000 K a přes 2000 K;

3. u výdělkové daně společností (II. hlava zák. o os. daních přímých) 80 až 150% řádné daně podle rentability podniku, vyjímajíc výdělkovou daň hospodářských společenstev a jistých zvýhodněných podniků, u nichž činí přirážka nehledě na rentabilitu 80% a 50%;

4. u rentové daně, vyměřované podle přiznání, 100% a u rentové daně, vybírané dlužníkem, 200%, kterážto poslední přirážka zatěžuje však povšechně jen úroky bankami vyplácené, kdežto pro ostatní daň srážkovou platí rovněž jen 100% přirážka;

5 u daně z příjmu přirážka 10% až 350%, odstupňovaná podle výše příjmu od 3000 K až přes 3,000.000 K:

6. k dávce tantiemové přirážka 200%.

Také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vybírá se válečná přirážka ku přímým daním, a to k dani pozemkové, domovní třídní, výrobkové III. třídy (včetně této daně z požitků v § 5. zákonného článku XXXIII. z r. 1916 zmíněných, to j. z tantiem a podobných požitků), dále k dani dolové, k výrobkové dani podniků veřejně účtujících, k dani kapitálové a rentové, vyjímajíc daň, která se podle zákonného článku VII. z r. 1883 dlužníkem sráží.

Přirážka tato byla zavedena zákonným článkem IX. z r. 1918 (kapitola III., § 18.) a činí u všech jmenovaných daní 60%.

Proti válečným přirážkám platným v zemích historických vykazuje uherský systém tyto úchylky:

1. Procento válečné přirážky jest jednotné,

2. k dani důchodkové (z příjmu) přirážka válečná se nevybírá,

3. k domovní dani třídní přirážka válečná se vybírá.

Z důvodů, pro které zvýšeny přirážky válečné v zemích historických (tisk 1692 a 1823), přikročiti jest i na Slovensku k zvýšení a hleděti k tomu, aby z důvodů parity a aequity dosaženo bylo v rámci daňového systému uherského, dosud na Slovensku platného, poměrného zvýšení daní přímých válečnými přirážkami, jako v zemích historických. K daním, jež jsou na Slovensku základem pro vybírání válečných přirážek, přibrati jest tudíž proti posavadnímu stavu daň důchodkovou, odpovídající celkem dani z příjmu býv. rak. systému daňového.

Podrobněji dlužno k jednotlivým daním podotknouti:

1. U daně pozemkové navrhuje se sazba válečné přirážky ve stejné výši jako v zemích historických.

U vinic mohla by snad býti na Slovensku podle zpráv nás došlých přirážka vyšší; poukazuje se v té věci na abnormálně vysoké příjmy z vinic v roce 1919. Naproti tomu by zasloužily lesy pro nedostatek komunikací, neracionální hospodářství, neblahé účinky války (odstřel zvěře, krádeže atd.) nižšího zatížení. Ponechána-li v osnově sazba jako v historických zemích, byla rozhodná úvaha, že zvýšení postihne vrstvy hospodářsky silnější, neboť velké komplexy lesů jsou v rukou šlechty, zbohatlíků atd. a v malé míře jen obcí a urbárských společností, o jednotlivcích a jejich mizivém lesním majetku ani nemluvě.

Naproti tomu vinice jsou též v rukou drobných lidí a proto vzhledem k značným hospodářským nákladům nečiněny výjimky z jednotné sazby.

Nejdůležitější jest však okolnost, že cenění pozemků na Slovensku dálo se, možno-li, ještě nesprávněji, nežli v Čechách. Větší zemědělci dovedli již různými prostředky pohnouti oceňovací komisi k tomu, že pole jejich přišla do nižší třídy, než náležela. Že to hlavně šlechta s latifundiemi dokázala, zajisté nepřekvapuje.

K tomuto nesprávnému ocenění, které pro malé zemědělce bylo arci leckde škodlivým, přistupuje ještě okolnost, že katastrální čistý výnos je značně nižší, než na př. v Čechách.

Srovnáním zjištěno, že průměrný rozdíl proti českému cenění činí 1/3, někde i 1/2; ba i o 2/3 menší katastrální výnos byl konstatován. Není konečně i bez vlivu, že základ válečné přirážky, totiž daň pozemková, činí na Slovensku 20% a jest tudíž nižší, než u nás (22.7%).

Jest tudíž zatížení poplatnictva slovenského u daně této menší, než v zemích s platností zákona o přímých daních z r. 1896.

Jestliže by tedy přirážka k dani pozemkové podle přání v slovenském klubu vysloveného měla vybudována býti progresivně, nemohla by progrese počíti 80%, jak svého času ve vládním návrhu tisk 973/1919 bylo zamýšleno, nýbrž aspoň 200%. Avšak vláda nemohla se vůbec pro progresi rozhodnouti, a to z důvodů ve zprávě finančního výboru tisk 1823 uvedených, jímž se vláda podřídila a jež platí také pro slovenské poměry. Zejména by technické provedení naráželo na Slovensku pro nedostatek vyškoleného a spolehlivého personálu a pro nedostatek věcných předpokladů na značné potíže. Konečně nelze přehlédnouti, že jde jen o opatření přechodného rázu.

2. U domovní daně třídní ponechána válečná přirážka v dosavadní výši. V slovenském klubu navrhovaná progrese u daně této, jinak celkem v intenci své oprávněná a sociálně zdůvodněná, nevynesla by v poměru k technickým obtížím svého provedení pozoruhodnějšího finančního efektu.

Pro zachování této daně jako základny pro přirážky mluví odlišnost daňového systému uherského. Na rozdíl od poměrů na př. v Čechách, nepodléhají příslušníci této daně zpravidla dani důchodkové a jeví se toto nepatrné zvýšení jen nedostatečným u porovnání s nynějšími příjmy venkovských obyvatelů ať rolnického, ať živnostenského a j. povolání.

3. Výrobková daň III. třídy (odpovídající dani výdělkové I. - IV. třídy podle zák. o os. d) snesla by vzhledem k technické nepropracovanosti a nízkým sazbám na Slovensku na straně jedné a k nepoměrně vysokým obratům, resp. ziskům na straně druhé, progrese snad ještě ostřejší než u nás. Ponechány však byly sazby zavedené v zemích historických, neboť nové ukládání této daně na příští tříletí, počínajíc rokem 1920, pravděpodobně i tu leckterou nesrovnalost odstraní a v mnohém zjedná žádoucí nápravu. Dosavadní osvobození od válečné přirážky poplatníků dané výrobkové III. třídy až do sazby 60 K (§ 18., č. 2, b), zák. čl. IX. z r. 1918) má býti zákonem tímto odstraněno (viz článek III. osnovy), neboť výhody této nedostává se poplatníkům na př. českým (a tu je daň výdělková nepoměrně vyšší než na Slovensku) a není také výhoda tato vzhledem k celkovému stavu a výnosnosti malých a menších živností a řemesel na místě.

4. Požitky zmíněné v § 5. zák. čl. XXXIII. z r. 1916 rovnají se asi našim tantiemám, jsou na Slovensku zdaněny 10% daní výrobkovou III. třídy u podniku k výplatě povinného a je tudíž válečná přirážka ve výši 200% nutným požadavkem vzhledem ku poměrně bezzáslužnému (byť i ne vždycky) příjmu jednotlivců obyčejně finančně silných, jakož i s ohledem na stejnoměrnost zatížení.

5. Pokud se týče podniků veřejně účtujících, bylo nutno uvésti v soulad různost daňového klíče českého a uherského, kterýžto poslední dbal již progrese. Výrobková daň 10% u podniků průmyslových a 12% u podniků obchodních stoupá totiž při vyšší rentabilitě až na 18, resp. 20%. Také bylo v mezích možnosti dbáti toho, aby slovenské podniky nebyly více zatíženy než české. Z těchto důvodů uznala vláda za vhodné, navrhnouti k výrobkové dani včetně progrese přirážku 100% a ponechati dosavadní válečnou přirážku 60% jen u sdružení, odpovídajících celkem zvýhodněným podnikům ve smyslu § 85. zák. o os. d., jichž základní sazba na Slovensku činí 6%.

Poměr příštího zatížení, tu i na Slovensku, lze viděti z následující tabulky, jež je sestavena, pokud se výpočtu rentability týče, na předpokladu, že ukládací kapitál (kmenový kapitál bilančně vykázané reservy) činí 1 milion.

Daň s válečnou přirážkou
na Slovensku
Zisk K
v Čechách K
průmyslový podnik K
obchodní podnik K
20.0003.6004.000 4.800
50.0009.00010.000 12.000
100.00022.00020.000 24.000
120.00028.80024.800 29.600
150.00037.50032.000 38.000
170.00042.50037.600 44.400
190.00047.50043.200 50.800
200.00050.00046.000 54.000
250.00062.50062.000 72.000
300.00075.00080.000 92.000

Pro správné posouzení relace v zatížení podniků slovenských a zdejších dlužno ještě podotknouti, že zdaňovací základ podle uherských zákonů jest povšechně nižším než u nás.

6. Daň kapitálová a rentová, vybíraná srážkou a na základě přiznání, odpovídá celkem dani podle III. hlavy zákona z r. 1896 a osobních daních přímých. Základní sazba činí však 10% a jen u jistých rent v rodinném poměru založených, u kaucí vojenských a p. 2% a 5%. Pokud se válečné přirážky týče, nebylo oproti posavadnímu stavu ničeho měněno.

7. Na Slovensku vybírá se daň dolová, u které ponechává se válečná přirážka v dosavadní výši. Důvodem proto jest okolnost, že podniky toho druhu nejsou na Slovensku příliš četné, jsou v počátcích a nesnesou vzhledem k malé prosperitě dalšího zatížení. Podle poslední nám známé statistiky uherské obnášela platba na dani této v celých Uhrách 1,052.000 K.

8. Novotou pro Slovensko je zavedení válečné přirážky k dani důchodkové. Podotknouti dlužno, že i na Slovensku bude se ve smyslu § 3. zák. čl. IX. z r. 1918 na rok 1919 předepisovati 10%, resp. 15% přirážka pro domácnosti méně zatížené.

Daň důchodková vyměřuje se od 1. ledna 1915 a podléhali jí nejprve poplatníci s příjmem přes 20.000 K. od 1. ledna 1917 s příjmem přes 10.000 K. Měla zachytiti příjmy z doby války a postihnouti v prvé řadě válečné zbohatlíky (vedle daně válečné).

Bohužel daňová technika uherská vlivem laxního provádění předpisů a strnulých forem ukládacího řízení nezachytila ani z daleka poplatníky, ani kvalitativně ani kvantitativně.

Poplatníků je malý počet, odhady vesměs nízké.

Ačkoliv daň tato vzhledem k nepropracovanosti vyměření snesla by poměrně většího zvýšení než v zemích historických, hleděno přece k tomu, aby dosaženo bylo škálově stejného zatížení poplatnictva v historických zemích a na Slovensku.

Ukládání daně z příjmu na rok 1919 nalézá se na Slovensku teprve v stadiu přípravných prací (lhůta k podání přiznání prodloužena do 15. prosince 1919). Lze tudíž míti za to, že i toto ukládání odstraní mnohé citelné nedostatky z let předešlých.

Procento přirážky voleno tak, aby vzhledem k podstatně odlišným sazbám základním (větší zatížení malých a slabší zatížení velkých poplatníků) dosaženo bylo poměrně stejného zatížení se zeměmi historickými.

Tím vysvětluje se okolnost, že pro Slovensko počáteční přirážka obnáší 10% a nejvýše 400% (oproti přirážkám pro země historické od 35% do 350%).

Poměr příštího zatížení u nás a na Slovensku lze viděti z tohoto přehledu:

Daň s válečnou přirážkou

Příjem K
v Čechách K
na Slovensku K
Rozdíl
12.000432.60412.80
-
19.80
14.000561.15533.-  
-
28.15
16.000703.50686.-  
-
17.50
22.0001.129.601.168.-  
+
38.40
26.0001.461.901.513.-  
+
51.10
30.0001.820.701.785.-  
-
35.70
34.0002.217.252.196.-  
-
21.25
38.0002.633.402.556.-  
-
77.40
40.0002.887.852.888.-  
+
0.15
44.0003.154.253.268.-  
+
113.75
48.0003.619.503.648.-  
+
28.50
52.0004.001.404.028.-  
+
26.60
56.0004.498.654.640.-  
+
141.35
60.0004.900.355.040.-  
+
139.65
64.0005.438.-   5.440.-  
+
2.-  
68.0005.870.-   5.840.-  
-
30.-  
72.0006.304.-   6.240.-  
-
64.-  
84.0008.089.207.812.-  
-
277.20
100.00010.650.2010.384.-  
-
266.20
120.00014.216.3013.800.-  
-
416.30
140.00018.050.4017.640.-  
-
410.40
160.00022.152.5022.000.-  
-
152.50
200.00030.006.6031.200.-  
+
1.193.40
250.00039.717.-   40.500.-  
+
783.-  
300.00050.568.-   50.400.-  
-
168.-  
400.00071.804.-   72.000.-  
+
196.-  
500.00094.380.-   96.000.-  
+
1.620.-  
700.000143.552.-   142.800.-  
-
752.-  
1,000.000220.864.-   216.000.-  
-
4.864.-  
1,500.000354.456.-   351.000.-  
-
3.456.-  
2,000.000501.448.-   504.000.-  
+
2.552.-  
3,000.000795.840.-   810.000.-  
+
14.160.-  

Nesrovnalost, která vyplývá z různosti daně prostého minima u nás (1600 K) a na Slovensku (10.000 K), jest u fundovaných příjmů odstraněna tím, že na Slovensku se vybírá vedle daně z příjmu a daní výnosových také běžná dávka z majetku (přesahuje-li tento 20.000 K). O této dani bude třeba později ještě se zmíniti. U nefundovaných příjmů bylo by ovšem záhodno daně prosté minimum snížiti. To by však naráželo, nehledíc k jisté odiosnosti takového, z velké části proti hospodářsky slabším vrstvám namířeného opatření, na značné obtíže technického a administrativního rázu, zvláště při nynějším úžasném nedostatku spolehlivých a zapracovaných sil. Tato otázka stane se ostatně bezpředmětnou, bude-li vládě po provedeném zlepšení administrativních poměrů umožněno, v souvislosti s připravenou již osnovou pro dávku z majetku, ve které se co do řízení ukládacího poukazuje na dnes platná ustanovení o dani z příjmu, rozšířiti vůbec platnost celého zákona o osobních daních na Slovensko, a to s účinností již od 1. ledna 1921.

K §u 2.

Dle čl. II., § 2., zákona ze dne 18. listopadu 1919. čís. 617 sb. z. a n., nejsou válečné přirážky základem přirážek samosprávných svazků a příspěvků pro ně (§ 2., odst. 1.), dále nezapočítává se válečná přirážka do sumy dané, rozhodné podle platných zákonů pro oprávnění nebo závazky (odst. 2.), konečně platí ustanovení § 3. zák. ze dne 24. července 1919, čís. 452 sb. z. a n. o náhradě majitelům půdy, kteří byli válkou poškozeni, také o zvýšené válečné přirážce k dani pozemkové (odst. 3.). Všechna tato ustanovení mají podle osnovy platiti obdobně také pro Slovensko, prvá dvě ustanovení zejména proto, poněvadž korespondující ustanovení uherského zákona, jež jednají jen o municipálních přirážkách a o sestavování výkazů jmen virilistů, jsou užšího znění než zákon čís. 617 sb. z. a n., což by jednak již v přítomnosti, jednak při eventuelních reformách zákonů finančních, politických a p. mohlo vésti k nestejnoměrnostem oproti historickým zemím.

Trvalé zrušení některých daňových výhod.

(Článek II.)

Na Slovensku vybírá se, jak již uvedeno, také daň z majetku, zavedená zák. článkem XXXII. 1916. Tato daň znamená vedle ostatních daní jisté plus v zatížení slovenského poplatníka proti poplatníku zdejšímu, ve skutečnosti jest to však jen velmi mírná daň, poněvadž zatěžuje teprve čisté jmění přes 20 000 K a vyměřuje se podle nepatrné progressivně vybudované stupnice od 0.05% až do 0.6%, kteréžto poslední procento se vybírá teprve z majetku přes 4 miliony korun; také se základ této daně pro různé nedostatky daňové techniky jen nedokonale zjišťuje. Kromě toho však požívají poplatníci ještě těchto výhod:

1. Kdo platí daň důchodkovou z příjmů fundovaných, tedy plynoucích ze zdrojů, jež tvoří základ daně majetkové (pozemky, budovy, kapitály, průmyslové podniky a p.), může si tuto daň důchodkovou odečísti od daně z majetku, ovšem jen (!) do 75% posledně jmenované daně (§ 18. odst. 3, zákonného článku XXXII: 1916). Výhodu tuto nepřijal sice § 8. zákonného článku IX: 1918, jímž byl prve citovaný zákon zreformován, avšak v §u 21, čís. 2, úpravy ze dne 2. července 1918, čís. 71.200, je přes to ona výhoda výslovné zachována, což jest potud důležito, že citovaná úprava byla se zákonným zmocněním vydána.

2. Kdo ve svém přiznání k dani z příjmu nebo v rekursu číselně rozvedl jednotlivé příjmy a vydání nebo kdo není podroben dani z příjmu, platí jen polovici daně majetkové (§ 8, lit. a) a b), zákonného článku IX: 1918).

Vláda navrhuje, aby se všechny tyto výhody zrušily. Jest toho třeba, má-li na Slovensku daň z majetku vyplniti svoji úlohu, t. j. zvýšiti výnos nedokonalých daní ostatních, jak toho vyžadují válečnými poměry zvýšené potřeby státní, k jichž úhradě byla právě zavedena. Zvláště zavržitelnou je výhoda daňové slevy, poskytovaná pro poctivé přiznání příjmu; je to zajisté nemorální a moderního zákonodárství nedůstojno, poskytovati privilegia za samozřejmou povinnost, nehledíc k tomu, že ono ustanovení má pro finanční efekt velice problematickou cenu vzhledem k tomu, že na Slovensku není dosud obligatorní předkládání obchodních knih všeobecně zavedeno jakož i s ohledem na dosavadní techniku zdaňovací.

Našemu zákonodárství neznáma jest také výhoda §u 7. zákonného článku XXXIV: 1916, jež záleží v tom, že podnik, který by nemohl následkem placení daní a přirážek v některém obchodním roce 1917 - 1921 platiti 90%, v některém roce 1922 - 1926 pak 80% průměru oné dividendy, kterou platil v létech 1911 až 1913, je oprávněn, žádati o opravu (slevu) na dotyčný rok vypadajících daní a přirážek v té míře, aby mohl průměrně 90%, resp. 80% v létech 1911 až 1913 placené dividendy rozděliti. Zákon žádá sice, aby v takovém případě nebylo reservnímu fondu více přidělováno, než činí průměr přídělů let 1911 - 1913, avšak kautela tato je vzhledem na možnost tvoření tichých reserv na účet běžného zisku patrně nedostatečná. Také nelze všeobecně žádati, aby stát ustoupil se svoji pohledávkou akcionářům, nebo aby tak činil právě jen na Slovensku, zejména když ani neví, kde akcionáři se zdržují (větší část snad v cizině). Proto se navrhuje zrušení také této výhody.

Provedení nového zákona a přechodné zrušení některých posavadních ustanovení.

(Článek III.)

Podobně, jako se stalo v zákoně čís. 617 sb. z. a n., bude třeba i pro Slovensko výslovně zrušiti pro léta 1919 a 1920 posud platná ustanovení o válečných přirážkách (§ 13. zák. čl. IX: 1919), pokud se týkají výměry přirážky a výpočtu daní, k nimž se přirážka měla posud vybírati. Z ostatních ustanovení téhož §u 18., jež taxativně vypočítávají případy osvobození od válečné přirážky, má se ponechati v platnosti vše, až na ustavení pod č. 2. lit. b, jež se výslovně zrušuje. Tímto zrušením zavádí se implicite válečná přirážka k dani výrobkové III. třídy též u menších poplatníků, a to k sazbám do 60 K, které dosud od válečné přirážky byly osvobozeny. Pro toto opatření rozhodným byl analogický stav v zemích historických jakož i okolnost, že vzhledem k odlišným zdaňovacím metodám poplatníci slovenští při dani výrobkové III. třídy daleko méně jsou zatíženi než poplatníci v zemích historických.

Osvobození, jež zůstanou v platnosti, týkají se zejména domovní daně třídní z domů o 1 nebo 2 obytných místnostech, výrobkové daně, vyměřené podle příslušníků rodiny, rentové daně ze svatebních kaucí důstojníků a vojenských úředníků a výrobkové daně lokálních drah, jež nemohou vypláceti statutárně zajištěné dividendy z priorit.

Samozřejmě pozbývá platnosti pro léta 1919 a 1920 také ustanovení §u 16. zákonného článku XXVI: 1916, podle něhož nelze k dani důchodkové vybírati státní přirážky.

Vše, co posud bylo řečeno o Slovensku, platí také pro Podkarpatskou Rus, poněvadž i tam platí uherské zákony o vyměřování a vybírání přímých daní. Proto bylo třeba v osnově, jak v nadpisu tak i v textu navrženého zákona, vedle Slovenska uvésti také Podkarpatskou Rus.

Všeobecná státní důchodková přirážka.

Zbývá zmíniti se ještě o jedné zvláštnosti daňového systému uherského. Jest to t. zv. všeobecná státní důchodková přirážka, jež byla zavedena zákonným článkem XLVII: 1875 a přeměněna zákonným článkem XLVI: 1883. Vybírá se různým procentem (10, 20, 30, 35 a 40%) téměř ku všem daním, zavedeným již před válkou a byla fakticky náhražkou daně z příjmu, jaké v Uhrách do roku 1915 nebylo. V Manzově vydání uherských zákonů (1906) jest také pojmenována jako "Nachtragseinkommensteuer". Nebyla však zrušena ani při zavedení vlastní daně z příjmu (1915) ani při stanovení válečných přirážek (1918). V uherském státním rozpočtu jest preliminována pod zvláštní položkou. Z toho všeho vysvítá, že jest to daň, jež co do svého základu není sice daní samostatnou, přes to však v systému uherských daní zaujímá zvláštní postavení, a to jako daň doplňková, jíž bylo patrně zapotřebí vzhledem k tomu, že zdaňovací základ u různých daní pro ztrnulost ukládacích forem a laxní praxi berních orgánů nedosahoval potřebné výše, tak že bylo nutno, zatížiti tentýž objekt daňový vícero daněmi. Poněvadž však nedokonalý uherský systém daňový trvá dále na Slovensku (a v Podkarpatské Rusi) a naše administrativa trpí nedostatkem spolehlivých a zapracovaných sil, jež by dovedly všechny daňové objekty (výnosy, příjmy, jmění) v pravé míře zachytiti, má vláda pochybnosti proti zrušení dotčené přirážky. Jestliže by však na zrušení přes to mělo dojíti, pak mohlo by se tak státi patrně jen u některých daní; u jiných pak daní bylo by snad třeba důchodkovou přirážku zakalkulovati do válečné přirážky, a to z důvodu velmi mírného ukládání dotyčných daní, jak dříve na různých místech bylo již vzpomenuto. V této příčině poskytne snad žádoucí orientaci následující přehled:

Položka
Druh daně
Důchodková přirážka
Válečná přirážka
%
posavadní %
příští %
1.pozemková
30*)
60
200 a 400
2.dom. třídní
40*)
60
60
3.činžovní
30*)
-
4.výrobková III. tř.
10**) a 35
60
60, 100, 150 a 250
5.daň společností
30
60
60 a 100
6.rentová (podle přizn.)
35
60
60
7.dolová (báňská)
35
60
60
8.z příjmu
-
-
10 až 400
9.majetková
-
-
-
10.výrobková IV. tř. (ze stálých platů a služ.)
35
-
-
11.u daně prostých pozemků a domů
20
-
-
*) Od toho lze odečísti 10% úroků z nezaplacených hyp. dluhů.
**) 10% při základu daně do 600 K.

Jak z přehledu vidno, nebylo by zrušení důchodkové přirážky odůvodněno tam, kde osnova na posavadním stavu co do válečné přirážky nepřináší žádné změny, tedy u daní pod položkou 2, 3, 4 a 5 (částečně), 6, 7, 10 a 11. Avšak jak již řečeno, neodporučuje se zrušení přirážky důchodkové podle náhledu vlády ani v ostatních případech.

Návrh budiž přikázán výboru rozpočtovému, aby o něm vzhledem na velkou naléhavost věci podal zprávu do 4 dnů.

V Praze dne 19. ledna 1920.

Ministr financí:
Sonntág v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP