Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2216.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................................... 1920,

jímž se zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n., o ukládání všeobecné daně výdělkové pro období 1918/19, rozšiřuje na období 1920/21.

Článek I.

Zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n., platí obdobně i pro období 1920/21 se změnami, uvedenými níže.

Článek II.

1. V §§ 1., 2., 3., 5. a 6. nahradí se období "1918/19" obdobím "1920/1921" a v § 6. rok "1917" rokem "1919".

2. Ustanovení § 2., odst. 1., věta 1 mění se takto:

"Na období 1920/1921 vřadí se do berních společností (§ 12., odst. 1., 2., 6. a 7. zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.) poplatníci, kteří dne 1. ledna 1920 provozovali výdělkový podnik, anebo vykonávali zaměstnání k zisku směřující, podle celoroční výše všeobecné daně výdělkové, předepsané jim za rok 1919; při tom jest přihlížeti ke všem přírůstkům a úbytkům (§§ 64. a 67. cit. zák.), které do 30. června 1920 budou provedeny."

3. Ustanovení § 7. zní:

"O jednotné zdanění nesamostatných závodů vedlejších se závodem hlavním (§ 37. odst. 2. a 4.) může poplatník žádati nejpozději do konce února 1920."

4. Ustanovení § 8. zní:

"Každý poplatník jest povinen, podat u berní správy, v jejímž obvodě má daň býti předepsána (§ 38.), prohlášení o okolnostech rozhodných pro vyměření daně (§ 39.) a to nejdéle do konce dubna 1920."

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky a provedení jeho ukládá se ministru financí.

Odůvodnění.

Je sice úmyslem vlády, aby navrhla racionelnější změny základních ustanovení o všeobecné dani výdělkové, ale ku provedení pronikavých změn systému této daně není přítomná doba ještě vhodna. Hospodářské poměry jsou dosud neustáleny a berním správám, jejichž síly budou v nejbližší době nejkrajněji napiaty agendou daně z převodu statků, jakož i předběžnými pracemi pro vyměřování dávky z majetku, nelze zároveň ukládat úkolů, vyplývajících z převratné reformy přímých daní. Doporučuje se proto, aby zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n., jimž byla pro ukládání všeobecné daně výdělkové pro období 1918/1919 částečně změněna ustanovení první hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., byl prostě prodloužen s obdobnou platností na ukládací období 1920/21.

Uvedeným zákonem ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n. byla zejména zrušena veškerá ustanovení první hlavy zákona o os. d., jež se týkají úhrnu daně, stanovení společnostních kontingentův a rozvrhu těchto kontingentů na jednotlivé poplatníky. Odstranění kontingentu bylo schvalováno s povděkem i berními komisemi, které nyní při stanovení sazeb nebyly vázány ohledy, bude-li kontingentu dosaženo a zda, po případě, oč bude překročen. Ukládání daně šlo téměř ve všech okresích rychle ku předu a docílilo se též větší stejnoměrnosti v uložení sazeb, poněvadž při nestejnosti repartičních srážek v jednotlivých ukládacích obvodech (následek to nestejnoměrného rozvržení úhrnné sumy daně výdělkové) vyskytovaly se značné rozdíly v berní povinnosti jednotlivých podniků s týmiž známkami provozovacími a s touže sazbou.

Podrobněji jest uvésti:

1. Nová stylisace §u 2. posavadního zákona nesleduje žádnou meritorní změnu, nýbrž jen přesnější dikci k vymezení jistých pochybností, jež se v praxi vyskytly při provádění tohoto zákona.

2. Brzké provedení doplňovacích voleb (§ 3. posavadního zákona) je za nynějších poměrů prozatím vyloučeno. Časová ztráta, spojená s provedením jejich (6 až 8 týdnů), měla by pro činnost berních správ účinky přímo katastrofální. Berní správy, jež pověřeny byly obsáhlými funkcemi, plynoucími z akce soupisové, zápasí stále ještě s četnými nedoměrky z let válečných a zdolávají úkoly své za úbytku sil, povolaných do ústředních úřadův a na Slovensko, s nesnázemi těžko překonatelnými: jak již shora vzpomenuto, rozšiřují se nyní úkoly jejich o daň z převodu statků, a v nejbližší době bude se úřadům těm zabývati přípravnými pracemi k dávce z majetku. Za těchto okolností nelze doporučit, aby ustanovení §u 3. posavadního zákona byla měněna. Jakmile poměry u berních správ tomu dovolí, budou ihned učiněny potřebné disposice, aby volby byly provedeny.

3. Na ustanovení §u 4. posavadního zákona o základu zdaňovacím bylo by setrvat i pro období 1920/21. V tomto §u 4. byla zásada §u 32. zákona o os. d., že základem zdanění je prostřední výnosnost, zachována v platnosti z tou úchylkou, že jest při zjišťování podstatných známek provozovacích a při úsudku o prostřední výnosnosti hleděti též k výsledku provozování, který se jeví především ve skutečně docíleném výnosu podniku. Toto ustanovení, že při vyměřování jest přihlížeti k čistému výnosu, bylo komisemi sympaticky přijato. Mnohý poplatník dosahuje totiž při stejném obratu i při stejném počtu pomocných sil větších zisků, než jiný, a tu stává se čistý výnos vlastně regulátorem spravedlivého uložení daně výdělkové. Přihlížením k čistému výnosu se umožňuje, aby se s prospěchem využilo poznatkův a pomůcek, nabytých při ukládání daně z příjmů; vzájemným stykem obou agend ukládacích dosáhne se rozhodně lepších a spolehlivějších základů pro vyměření obojí daně. Ustanovením cit. §u 4. nebyly však zevní známky provozovací sníženy na živel druhořadý. Čistý výnos je vedle zjištěných podstatných známek provozovacích pouhou pomůckou k posouzení prostřední výnosnosti podniku, a není tedy jedině rozhodujícím pro přikázání berní sazby.

4. Stanovení přesné lhůty k žádosti za jednotné zdanění nesamostatných závodů vedlejších se závodem hlavním (§ 7. posav. zák. a § 37. odst. 2. až 4. zák. o os. d.) jest požadavkem praxe, poněvadž o žádostech takových jest konati často podrobná šetření, jež nutno provésti dříve, než se počne se zkoumáním prohlášení.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova vzhledem k její naléhavosti byla přikázána finančnímu výboru s povinností, aby o ní podal plenu Národního shromáždění zprávu do 8 dnů.

V Praze dne 8. ledna 1920.

Ministr financí:
Sonntág v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP