Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2210.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................................. 1920

o úpravě služebních požitků celních výběrčí.

§ 1.

Místa celních výběrčích vyhražena jsou z pravidla příslušníkům pohraniční finanční stráže.

Ministr financí může však jmenovati celními výběrčími také jiné vhodné osoby, vykonaly-li předepsanou zkoušku.

§ 2.

Celními výběrčími mohou býti jmenováni příslušníci pohraniční finanční stráže, kteří jsou dobře kvalifikováni a s úspěchem vykonali nařízenou zkoušku. Pro dobu přechodnou klade se na roveň služba u dřívější finanční stráže službě u pohraniční finanční stráže.

§ 3.

Celní výběrčí náležejí do skupiny E státních zaměstnanců (§ 52. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z.).

Celními výběrčími budou jmenováni příslušníci pohraniční finanční stráže do hodnostní třídy a platového stupně podle dosavadního služného. Nekryje-li se služné podúřednické s platovým stupněm úřednického schematu, nastupuje zařadění do stupně nejblíže vyššího. Doba, ztrávená v platovém stupni podúřednickém, na základě kterého nastane zařadění, započte se do postupu v úřednickém schematu.

Byl-li podúředník na základě těchto ustanovení zařaděn do některého vyššího platového stupně, započte se mu doba potřebná podle čl. I. § 2 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n., k dosažení tohoto stupně, do lhůty časového postupu, stanovené pro hodnostní třídu, do které byl zařaděn.

§ 4.

Přechodná ustanovení.

Celní výběrčí právě sloužící zařaďují se do platových stupňů jednotlivých hodnostních tříd podle celkové doby služební takto:

do 14 let do XI. hodnostní třídy,

po 14 letech do X. hodnostní třídy,

po 22 letech do IX. hodnostní třídy,

po 32 letech do VIII. hodnostní třídy.

Celní výběrčí XI. hodnostní třídy zařadí se do platových stupňův úřednického schematu podle výše platu, který by jim příslušel podle jejich celkové služby ve stupnici pro podúředníky (čl. I., § 3. zák. ze dne 7. října 1919, čís. 541 sb. z. a n.), při čemž se přihlíží k zásadám § 3. tohoto zákona. Je-li celková služební doba delší, než doba nahoře udaná, započte se celním výběrčím zařaděným do X. a IX. hodnostní třídy z časového rozdílu část přesahující čtyři léta, celním výběrčím, zařaděným do VIII. hodnostní třídy, pak časový rozdíl do nejvyšší výměry tří let pro postup do vyšších požitkův a poukáží se v daném případě vyšší požitky k výplatě. Ve všech případech nesmí býti zařaděním přivoděna újma v dosavadních služebních požitcích. Nastala-li by taková újma, přísluší celním výběrčím dočasný přídavek ve výši rozdílu mezi dosavadními a novými služebními požitky.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1919.

§ 6.

Provésti zákon ukládá se ministru financí.

Odůvodnění.

Celní úředníci československé republiky zařaděni jsou do dvou skupin platových. Do skupiny C (§ 52. zákona ze dne 25. ledna 1914 č. 15. ř. z., nařízení ze dne 1. února 1919 č. 34. ř. z. a čl. III § 1. zákona ze dne 7. října 1919 čís. 541 sb. z. a n.) náležejí celní úředníci se středoškolským vzděláním (včetně vojenských certifikatistů) a s nižší a vyšší celní zkouškou. Do skupiny druhé (E) náležejí t. zv. celní výběrčí s nižší celní zkouškou, kteří jmenováni byli z mužstva finanční stráže, po převratu i z vysloužilých účetních poddůstojníků, ve správním obvodu slezském též i z celních praktikantů. Pro celní výběrčí byla systemisována jen místa XI. hodnostní třídy, povyšování byli ad personam do X. a IX. hodnostní třídy. Ve Slezsku byli celní výběrčí se středoškolským vzděláním jmenováni celními oficiály v X. hodnostní třídě a tím přeřaďováni ze skupiny E do skupiny C státních zaměstnanců. Celní výběrčí spravují vedlejší celní úřady II. třídy výminečně i I. třídy nebo užívá se jich k vedení méně důležitých celních odboček na celní hranici. Všechny tyto celní úřady slouží potřebám pohraničního styku obyvatelstva, pravomoc jejich při proclívání a odbavování zboží jest úzká, tak že činnost celních výběrčích, omezujíc se na několik druhů zboží, o něž jde v dotyčné krajině, nevyžaduje důkladné a podrobné znalosti celního tarifu. Je tedy služba u jmenovaných celních úřadů převahou službou pohraničně strážní. Vzhledem k tomu, že uvedené celní úřady nevyžadují, by úředníci, vedoucí je, měli zvláštní a podrobné vědomosti ve zbožíznalství, a správu jejich obstarávali velice často zřízenci (mužstvo) finanční stráže s nižší celní zkouškou, možno vedení jejich i na dále ponechati zaměstnancům s nižším předběžným vzděláním, totiž těm, kteří vyjdou z řad pohraniční finanční stráže. Bude to však i nutno z toho důvodu, aby byl zjednán odliv pro příslušníky pohraniční finanční stráže, zejména ty, kteří se stanou tělesně nezpůsobilými k výkonu pohraniční služby strážní. Zaměstnáním příslušníků pohraniční finanční stráže, nezpůsobilých ke strážní službě, ale hodících se k vedení vedlejších celních úřadů, sníží se státní výdaje úsporou odpočinkových platů, jež by jim jinak bylo vypláceti.

Důsledkem příjímání příslušníků dosavadní finanční stráže k důchodkové kontrole (skupina D státních úředníků) a úpravy materielních poměrů příslušníků pohraniční finanční stráže jest odůvodněn požadavek, aby celní výběrčí byli hospodářsky aspoň na roveň postaveni úředníkům pohraniční finanční stráže. Byly tudíž zásady, platné pro jmenování zřízenců pohraniční finanční stráže úředníky u této stráže, převzaty souhlasně do této osnovy (§ 2. a 3.) s odchylkou, že jmenování může se stát i do XI. hodnostní třídy. Tato třída byla podržena z toho důvodu, aby se při jmenování mohlo přihlížet i k mladším příslušníkům pohraniční finanční stráže, aniž vznikne jich jmenováním nepoměrně větší vydání. Z téhož důvodu bylo nutno řešiti stejným způsobem i otázku započtení delší celkové služební doby celních výběrčích právě sloužících pro postup do vyšších požitků (§ 4. osnovy). Na Slovensku a v Karpatské Rusi bude podle prozatímního programu nutno, zřídit aspoň 71 vedlejších celních úřadů. Nebude možno, aby celní výběrčí pro ně byli vzati jen z příslušníků finanční stráže, a nezbude než sáhnouti v případech nevyhnutelně nutných i k jiným zaměstnancům (na př. vysloužilým poddůstojníkům) nebo civilním osobám. Bylo tudíž do osnovy pojato zmocnění ministra financí, že může jmenovati celními výběrčími také i jiné vhodné osoby s nařízenou zkouškou.

Ježto účinnost zákona o zřízení důchodkové kontroly, jakož i vládního nařízení o úpravě poměrů příslušníků pohraniční finanční stráže stanovena byla dnem 1. září 1919, dlužno z důvodů na snadě jsoucích účinnost zákona, jehož osnova se předkládá, určiti týmž dnem (§ 5 osnovy).

Úprava služebních požitků celních výběrčích vyžadovati bude vyššího nákladu při celní správě asi 210.000 K.

Vládní návrh budiž přikázán výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému s tím, aby o něm podal zprávu ve lhůtě 4 dnů.

V Praze 10. ledna 1920.

Ministr financí:
Sonntág v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP