Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2208.

Odpověď

ministra vnitra

na dotaz členů Národního shromáždění F. Petrovického, Dra Matouška a soudruhů (číslo tisku 1905)

o nepohotovosti a stranickosti okresní správy politické v Roudnici, dne 20. listopadu 1919.

Na den 20. listopadu 1919 byla ústředním vedením živnostníkův a obchodníků československých prohlášena stávka v obchodech a živnostech v republice československé, jako protest proti dosavadní soustavě zásobovací, proti protekčnímu prý zásobování konsumních spolků, proti systému a hospodářství různých ústředen a j.

Prohlášení této stávky způsobilo nevoli u organisovaného dělnictva, které v něm spatřovalo útok proti svým konsumním družstvům.

Vláda, jsouc si vědoma, že by z tohoto rozporu mohlo nastati ohrožení veřejného klidu a pořádku, dala podřízeným úřadům přiměřené pokyny, uloživši jim, aby učinily potřebná bezpečnostní opatření.

O průběhu událostí v Roudnici, dne 20. listopadu 1919 mohu uvésti po konaném šetření toto:

Obchodnictvo a živnostnictvo okresu Roudnického ohlásilo u okresní správy politické v Roudnici, že bude konati dne 20. listopadu 1919 v 10 hodin dopoledne v sále hostince "Řípu" na Poděbradově náměstí v Roudnici protestní schůzi proti stranické třídní zásobovací politice atd.

Současně bylo oznámeno, že v ten den od 9 hodin dopoledne až do 6 hodin večer budou všechny krámy zavřeny.

Dělnictvo roudnické chystalo se uspořádati protestní schůzi v týž den na Poděbradově náměstí před hostincem Řípem jako odvetu proti stávce živnostnictva a obchodnictva. Přičiněním okresní správy politické bylo stanoveno, že schůze dělníků bude uspořádána před hostincem Řípem, ježto byla obava, že dojde k střetnutí mezi oběma stranami, nýbrž v hostinci asi 300 kroků vzdáleném. Důvěrníci dělnictva uznali stanovisko okresní správy politické správným a zaručili se při té příležitosti za zachování pořádku.

Tak se věci měly dne 19. listopadu k večeru.

Druhého dne po 10. hodině dopolední byla schůze obchodníkův a živnostníků v sále hostince Řípu za přítomnosti asi 200 osob z řad obchodníkův a živnostníků zahájena. Krátce potom přitáhlo na náměstí asi 1400 - 1500 dělníků, ale zástup neodebral se k místnosti, v níž se měla dělnická schůze podle usnesení z předchozího dne konati, nýbrž zahnul k hostinci Řípu a zůstal před ním státi.

Do schůze obchodníkův a živnostníků bylo za souhlasu pořadatelů vysláno 10 důvěrníků dělnických.

Schůze obchodníků byla úplně klidná, trvala však déle, než jak bylo původně zamýšleno, poněvadž mluvili též delegáti dělnictva. Mezi tím z davu před hostincem čekajícího odešla valná část pryč. Zůstalo tam však ještě přec několik set hlav, k nimž promluvil redaktor "Rudých Proudů" a předseda okresní správní komise, Josef Beneš. Schůze živnostníků skončila přijetím resoluce a důvěrníci dělnictva odebrali se před hostinec, aby podali venku shromážděným přehled jednání. Když skončili své referáty výzvou k rozchodu, lid neuposlechl a nehnul se. V tom okamžiku bylo patrno, že vedení vymklo se z rukou důvěrníkův a běželo o to, zameziti srážce účastníkův obou protivných táborů. Okresní komisař, který se schůze úředně súčastnil, pokusil se lidi, kteří se nastavěli v hostinské zahradě, kamž vedl postranní východ ze sálu, spolu s důvěrníky uklidniti, ale snaha jeho i pokusy důvěrníků zůstaly bez výsledku. Důvěrník Holai, který se vrátil z náměstí, přinesl zvěst, že davy důvěrníkům odepřely poslušnost a prohlásil, že nevidí jiného rozřešení situace, než aby lidu byli oznámeni největší lichváři, kteří budou asi lynchováni.

Když účastníci sál opouštěli, byli zástupem venku shluklým propouštěni utvořenou uličkou a z části ztýráni.

Při tom bylo i několik důvěrníků dělnictva napadeno a zbito.

Okresní hejtman byv upozorněn na situaci, odebral se k starostovi města a požádal jej, aby šel mezi lid a svým vlivem působil k zachování klidu, čemuž starosta ihned vyhověl. Část demonstrantův odebrala se však do Husovy ulice k zavřenému konfekcionářskému obchodu Gustava Glücknera. Majitel obchodu dal na vyzvání demonstrantů krám otevříti, načež dav vnikl do vnitř a jal se zboží odnášeti. Ukradené zboží bylo však Glücknerovi přičiněním důvěrníků dělnictva z největší části vráceno, takže celková škoda není velká.

Část demonstrantů chystala se dále vniknouti do tabákové prodejny Pospíšilovy. Pokusu tomu však bylo zabráněno, ježto důvěrníci dělnictva vchod obsadili; majitel trafiky musel však lidem tabákové výrobky proti hotovému zaplacení vydávati. Kolem 3. hodiny odpolední demonstrace ustaly.

Škody v hostinci Říp byly způsobeny rozdrcením několika okenních tabulek následkem tlaku lidstva ke zdi hostinské přitisknutého, dále ulámáním několika větví z poražených stromů v hostinské zahradě. - Po schůzi, když již sál byl prázdný, vniklo do něho a do divadelní šatny a pod jeviště několik výrostků, byli však důvěrníky dělnictva vypuzeni, aniž škodu způsobili. Do hostinských místností však dav nevnikl a hostinec nevykradl. Jen kus tlačenky byl odcizen.

Informace dané pánům tazatelům, že dav vnikl do místností, že přinutil hostinského, aby všechny místnosti a sklepy otevřel a že vykradl, kde se co ukrásti dalo, že při tom byla vyražena okna hostince u Řípu a poškozeno též jeviště, nespočívá tedy na pravdě.

Rovněž neshoduje se s pravdou, že okresní hejtman dal po demonstracích obchodnictvu rozkaz, aby všechny krámy otevřelo a vyvěsilo snížené ceny. Žádost v tomto smyslu s dělnictvem tlumočenou a starostou obce podporovanou sdělil předsedovi obchodního Gremia doporučiv ji při tom.

Svolání schůze zástupců všech politických stran, obchodnictva a živnostnictva, kterou ustanovil okresní hejtman dne 21. listopadu ze svého vlastního popudu (a ne, jak interpelace tvrdí, z podnětu dělnictva) svědčí o snaze okresní politické správy zajistiti vhodnými prostředky klid. Zástupci dělnictva prohlásili na této schůzi přímo, že jsou pro potrestání pachatelů.

Tak se věci mají podle úředního vyšetření.

Vláda lituje těchto událostí, při nichž dav pustil uzdu své vášni, dopustil se různých nezákonných skutků a páchal hrubé nepřístojnosti. Byla zde bohužel opět podána ukázka malé sebekázně, nedostatku úcty před svobodou spoluobčanů jiného politického přesvědčení a nedostatku schopnosti, aby lid v nových poměrech zvykl si pohlížeti na veřejné otázky s klidem, aby projevil porozumění pro úkoly, jež mu v demokratickém státě jsou vykázány, přizpůsobil svoje veškeré jednání ideálu demokracie, t. j. vlády lidu a pro lid a řešil otázky jeho se týkající zákonnou cestou, vědom jsa své zodpovědnosti za každý čin, který podniká. Výstřednosti jakéhokoliv druhu nechť se jeví, jako na příklad v Roudnici dne 30. ledna 1919 v obtěžování účastníků zábavy pořádané určitými hospodářskými kruhy, nebo znemožnění schůzí jiné politické strany, jak se stalo dne 30. května a dne 22. listopadu 1919, nepřispějí ovšem nikterak ke zvýšení politické vyspělosti a ohrožují vážně naši dobrou pověst.

Výtržnosti, ke kterým došlo dne 20. listopadu v Roudnici a na nichž, jak se prokázalo, nesl hlavně vinu nevázaný, pustý dav, došly hned v zápětí rázného odsouzení všemi směrodatnými činiteli místními. Městská rada, zastupující všechny politické strany, vyslovila ve schůzi dne 1. prosince 1919 své hluboké politování nad těmito pouličními násilnostmi a městská správa vydala dne 2. prosince 1919 vyhlášku, ve které projevila, že jsouc si plně vědoma své povinnosti chrániti svobodu osoby a majetku všech obyvatelů města bez rozdílu jejich povolání a politické příslušnosti, jest odhodlána použíti příště všech zákonných prostředků, aby udržen byl právní řád a veřejný pořádek a varuje před všelikým a svévolným porušováním veřejné bezpečnosti s jakékoliv strany.

Přednosta okresní správy politické jednal, jak se shora uvedeného patrno, s důvěrníky dělnictva a snažil se přiměti je, aby schůzi dělnickou uspořádali jinde než před místností, kdež se konala schůze živnostníků. Důvěrníci uznali toto stanovisko správným a zaručili se za úplný klid a pořádek. Na to okresní hejtman přestal, spoléhaje, že nenastane porucha veřejného pokoje, když důvěrníci převzali zodpovědnost; pustil však úplně se zřetele, že při podobných hromadných demonstracích namnoze důvěrníci ztratí vedení, které pak na sebe strhnou živly za něž nikdo nechce převzíti záruku.

Vývoj událostí v Roudnici dne 20. listopadu dal tomuto, již tolikrát shledanému úkazu opětně za pravdu.

Povinností bezpečnostního úřadu bylo však, aby za všech okolností a bez ohledu na sliby důvěrníků o zajištění veřejného klidu a pořádku pečoval a událostmi se překvapiti nedal. Politováníhodné výjevy, ke kterým v Roudnici došlo, lze tedy do jisté míry přičítati také nedostatečné prozíravosti okresní správy politické, která v neoprávněné důvěřivosti ve sliby a ve vliv důvěrníků dělnictva neučinila takových opatření, jež by byla udržení veřejného klidu a pořádku za všech okolností zaručovala. V tom směru koná se další šetření a bude příslušné zařízeno.

Trestní řízení proti pachatelům jest v proudu.

Pokud se týče náhrady škody, sluší míti na paměti, že neexistuje dosud zákonné ustanovení, které by stát přímo neb nepřímo zavazovalo, aby byl povinen náhradou za škody tohoto druhu. Stojíc na tomto stanovisku, obírá se vláda návrhem zákona o příspěvku k náhradě škod výtržnostmi způsobených, jímž by otázka tato byla upravena.

V Praze dne 10. ledna 1920.

Ministr vnitra:
Švehla, v. r.




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP