Čtvrtek 11. prosince 1919

Kdo s navrženými a ve zprávě výborové obsaženými resolucemi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce, obsažené ve zprávě výborové, jsou schváleny a tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Než přistoupíme k odstavci dalšímu, mám za svoji povinnost, konstatovati následující: Volal jsem člena N. S. p. V. Myslivce k pořádku a odmítl jsem výrok jeho o "samozvancích". Jak jsem se potom přesvědčil ze stenografického protokolu, slova "samozvanec" pan posl. Myslivec neužil, nýbrž užil ho pan posl. Juriga a já jej dodatečně pro toto slovo volám k pořádku. (Výborně! Potlesk.)

Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž je

2. zpráva právního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Ing. Nekvasila a soudr. (tisk č. 133) na vydání zákona na nostrifikaci podniků, které v území republiky československé vyrábějí neb dopravu provozují, a však mají své sídlo mimo jejich hranice (k čís. tisku 1124).

Zpravodajem jest místo omluveného pana kol. Mattuše pan kol. dr. Matoušek, uděluji mu slovo.

Posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění!

Politická naše nesamostatnost měla pro nás také hospodářské úhony. Mnohé podniky vyráběly sice u nás, prováděly provoz, ale ústředí nebylo v našem území, nýbrž v cizině, jmenovitě také v centralistické Vídní. Abychom odstranili tuto nevýhodu hospodářskou pro nás, bylo potřebí sáhnouti k zákonu, který by umožňoval naší vládě, aby donutila takové podniky, které provozují obchod, dopravu a výrobu v naší republice, ale ústředí mají mimo ní, aby to ústředí a hospodářské vedení přenesly do naší republiky. K tomu cílil návrh inž. Nekvasila a my v právním výboru zabývali jsme se tímto návrhem a na základě tohoto návrhu předkládáme slavnému Národnímu shromáždění osnovu k přijetí. Jak jest potřebí takového zákona, vysvítá ze statistiky, kterou si pořídilo ministerstvo obchodu a kterou právě v této chvíli mi dalo k disposici.

Statistika ta vychází na základě dotazů, které poslalo ministerstvo obchodu na všechny obchodní komory. Výsledek této statistiky není úplný. Statistika není dostatečná, ale i z této nedostatečné statistiky jest patrno, že takových závodů, které u nás provozují výrobu a dopravu a ústředí mají mimo území naší republiky, jest v obvodu pražské obchodní komory 143, v obvodu chebské komory 98, v obvodu budějovické komory 17, v obvodu brněnské komory 22, v obvodu opavské komory 37. Co se statistiky na Slovensku týče, jest teprve neúplná a nejasná, ale dle této neúplné a nejasné statistiky v obvodu komory v Báňské Bystřici jest jich 30, v Košici 11 a v Bratislavě 23. Spontánně z těchto podniků přihlásilo se k tomu, aby své sídlo přeložily do území naší republiky, ze společností akciových 57, a ze společností s ručením omezeným 8.

Z tohoto výčtu jest patrno, jak jest velice důležité, aby ústředí, nejen ústředí účetnické, nýbrž také hospodářské, převedeno bylo do naší republiky. Z tohoto výčtu jest patrno, že jest to v zájmu hospodářském, v zájmu naší republiky, neboť tím, že hospodářské vedení jest mimo obvod naší republiky, stává se, že vlastně vyrobené zboží platí se Vídní v největších případech v dobrých valutách západoevropských, kdežto nám docházejí platy v znehodnocené valutě rakouské.

To jsou důvody, které vedly právní výbor k tomu, aby vzhledem k Nekvasilově návrhu usnesl se na novém zákoně. Podstata tohoto zákona záleží v tom, že nenutíme všechny závody ex lege, na základě tohoto zákona, aby přenesly závod svůj do obvodu naší republiky, nýbrž dáváme vládě právo, aby v určitých případech ty určité podniky, o nichž uzná, že by měly míti ústředí u nás, vyzvala, aby své sídlo přenesly k nám. Důvod k tomuto rozhodnutí měl právní výbor v tom, že není vždy výhodno, aby všechny podniky přesídlily do území naší republiky, s námi spřátelených, že není důvodu, abychom takovéto podniky nutili často k přesídlení.

Mimo to z Nekvasilova návrhu nepojali jsme do své osnovy to, aby se osnova týkala také bankovních závodů, ovšem ne z důvodů věcných, nýbrž proto, že finanční ministerstvo slíbilo, že chystá zvláštní osnovu, a vyslovuji s tohoto místa přání, aby v té věci co nejrychleji ministerstvo financí s osnovou přišlo, poněvadž tytéž důvody, které nutily k tomu, aby vydán byl tento zákon, nutily, aby ohledně bankovních závodů vydán byl zákon podobný.

Na omluvu právního výboru, že teprve nyní přichází se svou zprávou, musím uvésti, že nestalo se tak vinou právního výboru, nýbrž vinou vlády samé, která žádala, abychom posečkali se zprávou do té doby, až bude definitivně proveden mír s Rakouskem, a toto vyčkávání ukázalo se býti velice správným a odůvodněným, neboť v § 267. mírové smlouvy se stanoví, že nejsou majetek, práva a zájmová účastenství rakouských příslušníků, nebo společností podřízených jejich dozoru, pokud jsou na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, podrobeny nižádnému ustanovení o záboru a zpeněžení, daným v oněch ustanoveních.

Následkem tohoto § 267. musili jsme upustiti od donucovacích prostředků, které jsme původně měli v osnově, totiž že jsme zmocnili vládu, že mohla na takové podniky, které by neuposlechly, uvaliti vnucenou správu. Připouštíme, aby vláda mohla zakázati výrobu a dopravu těm podnikům, které by vládního vyzvání neuposlechly.

Konečně musili jsme přikročiti také k opravě § 1. V § 1. bylo řečeno, že ministerstvo, do jehož oboru spadá výroba takového podniku, může vyzvati podnik, aby přeložil sídlo hlavního závodu. Ale nestačí pouze přeložení sídla hlavního závodu, nýbrž je nutno, aby přeložil dotyčný podnik také hospodářské vedení, neboť mohlo by se stát, že by hospodářské vedení podniku zůstalo dále mimo území naší republiky, a tím by nám nebylo nic zpomoženo, poněvadž by stále hospodářské vedení bylo vedeno odjinud, z ciziny, a zase by ony platy, které by měly připlývati za vyrobené zboží k nám, docházely do ústředí, kde by bylo hospodářské vedení, a k nám by zase docházely znehodnocené peníze, na př. rakouské.

To jsou hlavní důvody, které vedly právní výbor, aby na základě Nekvasilova návrhu přijal tuto osnovu, a já doporučuji Národnímu shromáždění, aby jí tak, jak jí právní výbor přijal, schválilo.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se.)

Před hlasováním upozorňuji, že dám hlasovati o celé osnově zákona, která není příliš rozsáhlá - má pouze 3 paragrafy, a poněvadž nejsou žádné pozměňovací návrhy - v celku; ale upozorňuji, že budeme hlasovati o osnově zákona tak, jak jest obsažena ne v té původní zprávě ze dne 17. května 1919, nýbrž v té dodatečné zprávě ze dne 6. prosince 1919, která má uvedeno v záhlaví "k číslu tisku 1124".

Kdo souhlasí s osnovou zákona, s § 1., 2. a 3., jakož i s nadpisem a s úvodní formulí, jak jsou označeny v této zprávě ze dne 6. prosince 1919, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen v prvním čtení.

Přeje si pan zpravodaj k druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Ne.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen také ve druhém čtení; tím tento odstavec je vyřízen, a přikročíme k dalšímu, jímž jest:

3. zpráva zásobovacího výboru o návrhu člena Národního shromáždění V. Čipery a soudr. (tisk č. 1872) o sklizni bramborů, řepy a zelí (tisk. č. 1944).

Zpravodajem je pan kolega Veselý. Uděluji mu slovo.

Posl. Veselý: Slavné Národní shromáždění! Letošního roku tak brzo se dostavivší zimní počasí překvapilo nás v nejpilnějších pracích polních a bylo také vinno a jednou z příčin, že polovina úrody brambor a řepy zůstala nesklizena. Další z příčin tohoto zjevu byly bezesporně i opožděné zemní práce sklizňové, které téměř o 4 neděle byly zpožděny.

V některých případech nese vinu na tomto zjevu snad i špatně organisovaná 8hodinová doba pracovní, že při svém zavádění nebrala dosti zřetele na zvláštní poměry v zemědělstvu. Ale v celé řadě případů nesou i vinu sami majitelé velkostatků, kteří, nechtějíce platiti dělnictvu zemědělskému mzdy dnešním poměrům přiměřené, nemohli za daných poměrů získati dostatečný počet zemědělského dělnictva a tím nemohli veškeré sklizňové práce včas provésti. A je smutné faktum, že našli se majitelé velkostatků a statků, kteří raději, nežli by brambory v čas sklidili a odevzdali veřejnému zásobování, nechali je raději zmrznouti úmyslně, aby je ve svých lihovarech mohli zpracovati na líh a tak mohli je lépe zpeněžiti, nežli kdyby je odevzdali za stanovené směrné ceny veřejnému zásobování. Naše situace zásobovací je kritická. Kdyby veškerá naše sklizeň byla včas provedena, nemáme možnosti, abychom vlastní svou hospodářskou produkcí kryli vlastní svou potřebu a zde shodou těchto okolností nám uniká tak veliká část naší hospodářské sklizně a je vystavena zkáze a ničí se. Ježto cukrovky k výrobě cukru nezbytně nutně potřebujeme, an cukr je jediný náš výrobní artikl, je v zájmu téměř celonárodním, aby sklizeň jak řepy, tak i bramborů byla včas a za součinností veškerých vrstev obyvatelstva provedena. Tento zájem přiměl také kol. Čiperu a soudr. k podání návrhu, aby se strany vlády byla učiněna veškerá opatření, aby, jakmile tomu počasí dovolí, byla sklizeň bramborů a řepy za součinnosti veškerých vrstev obyvatelstva bez odkladu provedena.

Zásobovací výbor, pojednávaje o tomto návrhu, usnesl se na následujícím prohlášení, které předkládá Národnímu shromáždění k laskavému schválení.

"Nynější žňové komise buďtež neprodleně vyzvány, aby podle dosavadních nařízení tam, kde sklizeň bramborů a řepy není dosud skončena, daly tyto práce ihned, podle platných nařízení - pokud to počasí dovolí, provésti".

Podávaje zprávu zásobovacího výboru, nemohu opomenouti konstatovati jeden fakt, že totiž veškeré práce, jak sklizňové, tak i osevní, byly v úplném rozsahu provedeny u menších rolníků a malých zemědělců. Ani jeden z těchto nenechal jedinou měřici bramborů zapadnouti sněhem a ani jediný z nich nenechal jedinou měřicí ozimů neosetých, a zasil celý stav ozimů tak, jako v jiných dobách. Naproti tomu jest zjištěno nade vší pochybnost, že velkostatky, a hlavně ony velkostatky, které podléhají zákonu záborovému, neosely ani třetiny půdy nebo ani polovinu. A tento fakt nutí nás k pomyšlení, že, nestačí-li ani letošní výnos žní, který beze sporu byl velmi dobrý, ku krytí naší spotřeby, jsou vážné obavy do budoucna, jak budeme vypadati v zásobovací situaci příštím rokem, jestliže ozimu oseto tak málo - snad jen polovina normální výměry, poněvadž velkostatky, hlavně které podléhají záborovému zákonu, neplní své dodávkové povinnosti tak, jak by bylo lze od nich očekávati.

Ano, jest smutnou pravdou, že jeví se na některých stranách i jakási passivní resistence v plnění dodávkových povinností. Jest na bíledni, že musí býti pokud možno nejvíce provedení pozemkové reformy uspíšeno, tak, aby se půda dostala do rukou malého zemědělského lidu a širokých vrstev lidových. Jest nanejvýš politování hodno, že letos, kdy úroda hlavně u velkostatků zapadla sněhem a byla vydána zkáze, přichází se dnes na malé zemědělce, domkáře a chalupníky, kteří byli usnesením tohoto Národního shromáždění z dodávkové povinnosti vyňati, přichází se na vlastníky tří hektarů půdy a pod tři hektary, aby plnili dodávkovou povinnost snad za ty, kteří úmyslně nechali sklizeň bramborů, která tak nutna byla k výživě obyvatelstva, zmrznouti na poli.

To nutí mne k tomu, abych vznesl apel na všechny povolané činitele, aby provedení pozemkové reformy bylo co nejvíce uspíšeno a s tímto apelem doporučuji zprávu zásobovacího výboru slavnému Národnímu shromáždění ke schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu jsou přihlášeni pan kol. Hyrš, Drobný a Čipera. Navrhuji podle § 39. ve shodě s pány předsedy klubovními řečnickou lhůtu patnáctiminutovou. Má snad proti tomu někdo nějaké námitky? (Nebyly.) Nemá. Jest přijato. Uděluji slovo prvnímu řečníku, panu kolegovi Hyršovi.

Posl. Hyrš: Slavné Národní shromáždění! Výbor pro zásobování na podkladě podaného návrhu pana poslance Čipery podává slavnému Národnímu shromáždění zprávu o tom, jak by se v nynější těžké době dalo předejíti tomu, aby plodiny hospodářské při nynější špatné povětrnosti přece ze země se dostaly. Návrh sám jest velice dobrý, ale bohužel trochu opožděný a zpráva zásobovacího výboru taktéž. Zdá se to býti, velectění pánové, bezpředmětným, ale nicméně v těžké době, ve které se ocitlo naše zemědělstvo, každý člověk, cítící dobře s republikou, přece jen dbá toho, aby plodiny, které jsou dosud v zemi, nějakým způsobem byly na povrch vyzdviženy. Škoda jest nesmírně veliká, tak že každého pozorovatele opravdu musí naplniti přímo bolestí, když vidí, že právě snaha zemědělcova, k prospěchu lidstva na půdě prováděná, nynější povětrností a různými jinými překážkami byla takto na nepravý stupeň přivedena. Jest potřebí, velectění pánové, abychom všímali si tohoto obrázku, který nás všechny bolestně překvapil. Bylo by také žádoucí, aby všichni lidé hleděli věnovati půdě naprostou starostlivost a péči. Půda byla, jest a bude živitelkou lidstva. (Tak jest!) Již z této ukázky, že zůstalo mnoho a mnoho plodin, řepy, mrkve, bramborů, zelí v zemi, jest viděti, jakou katastrofu to způsobí pro celou naši republiku. Bude to škoda nesmírně veliká, do miliard jdoucí. Zajisté každý musí uznat, že jest přece jen potřebí, abychom hleděli všemožně všech takových nesnází a obtíží se vyvarovati. Jest záhodno, aby zvláště v Národním shromáždění přestalo takové osobní, třeba někdy politickou snahou podložené nepřátelství. Je potřebí, aby právě mužové, jako poslanci, hleděli v každém směru pravdě zjednati průchod a na tomto místě aby svým nepřátelským stanoviskům nedali místa, které tím vždycky bývá trochu porušeno a zlehčováno.

Já jsem mínil, že pan zpravodaj bude o otázce této nestranně referovat, poněvadž jsem viděl, že při projednávání návrhu samého se přec předvedly vážné myšlenky, kterýmiž jsme hleděli, pokud možno, k jistému pevnému stanovisku se dostati. Ale pan zpravodaj užil zde trochu nešetrných slov proti zemědělcům, když tvrdil, že zemědělci mají na tom vinu, že takové množství řepy, bramborů a jiných plodin v zemi uvázlo.

To jest, velectění pánové, taková nepravda, že se každý člověk musí nad tím zaraziti. Na takovém místě neměl by to přece nikdo dělat. Nejlépe se dá pravda před váženým shromážděním uvést, když tvrdím to, co je prokázáno a před čím nikdo nemůže uzavříti oči: že právě venkované naši, kteří mají povinnost obstarávati půdu, která jest živitelkou lidstva, i při slabých prostředcích, při nedostatku dělnictva a nedostatku potažných sil vykonávali jak v dobách předválečných, tak i v dobách poválečných takové práce, před kterýmiž každý slušný člověk se musí pokloniti. (Výborně! Potlesk.) Nikdo nemůže říci, že by malá část pozemků zůstala neoseta. My jsme všichni řídili se zásadou, nám vlastní, že máme z každé pídě země mozolnou rukou svou vydobývat lidstvu denní chléb, aby lidstvo při tomto opatření věnovat se mohlo svým velkým potřebám a posláním.

To jsme dělali a také vykonali. Nikdo nemůže říci, že by byl někdo neosel půdy, a pánové, když již nám často vytýkáte, že máme jen samy sebe na zřeteli, řekněte: Byli bychom tak bláhoví, abychom, když jsme půdu těžko oseli a osázeli, plody své vlastní práce sami velmi lehkomyslně v půdě nechali? To přece není myslitelno, vždyť je to nepravda tak vyložená, že se o ní nedá téměř ani mluviti, a proto - věřte, velectění pánové - musí to každého rozčilovati, že se pravda stále staví na hlavu. Vždyť přece každý musí věděti, že zemědělstvo je právě podnikatelem prvovýrobním. Všude musí zemědělec pracovati napřed, předcházeti svou prací, nežli jiné práce se mohou vykonati. Vždyť stojí v knize psáno, že všude musí práce rolníka předcházeti, dříve nežli může se chrám umění stavěti a věda svou pochodeň osvěty rozžíti. To přece nemůže nikdo popříti a já bych se opravdu každému podíval do očí, kdo by tuto pravdu chtěl nějakým způsobem zlehčovati.

Velectění pánové, je pravda, že jeden bez druhého nemůžeme obstáti, a já jako člověk lidový vždy a všude, ve všem konání dávám náležitý průchod svému nazírání a cítění. Milovati se musíme navzájem, chceme-li právě v republice vykonati, co nám náleží. Takovéto stálé hněvání se jeden na druhého, to roztrpčení jeden proti druhému nevede přece k žádné vydatné prácí a je viděti, že, chceme-li opravdu rozvoje republiky dosáhnouti, bude nejvýš třeba všeobecného poznání, že musíme v práci hledat výslednici.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP