Čtvrtek 24. července 1919

To je většina.

Zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.

Přistoupíme k poslednímu, jímž jest:

7. Volba správního výboru při pozemkovém úřadě.

Podle zákona o pozemkovém úřadě má býti zvolen v Národním shromáždění správní výbor 12členný.

Byla mi podána kandidátní listina, ve které však jest uvedeno 13 jmen a sice:

za stranu agrární: Vraný Josef, (za Čechy), Mackovík Jindřich (za Moravu);

za Slovenský klub: Juriga Ferdiš, dr. Hodža Milán, dr. Dérer Ivan;

za klub strany lidové: Alois Kaderka;

za klub české strany socialistické: Drobný Vladimír a Laube Rudolf;

za klub strany národně-demokratické: Král Bartoloměj a dr. Důras Václav;

za klub strany soc.-demokratické: Frant. Biňovec, Josef Teska, Ant. Černý.

K tomu poznamenávám, že na poradě koaličních stran většiny byl sjednán klíč k rozdělení tohoto výboru v tom smyslu, že národně-demokratické straně byl přiznán jeden kandidát, národně-demokratická strana kandiduje však dva pány. K tomu si vyžádal slovo k prohlášení p. kol. dr. Lukavský. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Lukavský: Slavné shromáždění!

Prosím, aby Národní shromáždění přijalo toto prohlášení: "Klub protestuje proti tomu, že koalice vládních stran zavádí najednou klíč při volbách do veřejných institucí na základě výsledkův obecních voleb ze dne 15. června, o nichž byla vydána ministerstvem vnitra statistika pochybné povahy. Klub protestuje proti tomu proto, že posud platí úmluva o klíči na základě parlamentních voleb z r. 1911 a že zavedení jakéhokoliv klíče nového je využíváním okamžitého seskupení stran a moci z něho vyplývající. Klubu, jenž má 46 členů mezi 270 členy N. S., patří samozřejmě ve 12členném výboru 2 místa a také na nich trvá a kandiduje dva kandidáty, pro prvé místo člena N. S. Bartoloměje Krále a pro druhé místo dra Václava Důrase. V případě, že by vládní většina obou našich kandidátů nezvolila, prohlašujeme to předem za porušení práva a za znásilnění Národního shromáždění. (Potlesk ve středu.)

Předseda: Přistoupíme k volbám. Míním dát hlasovat tím způsobem, že nebude-li námitek, provedeme volbu aklamací. Jsou proti tomu námitky? (Posl. dr. Ad. Stránský: Musí býti námitky!) Dám o každém jednotlivém kandidátu hlasovati zvlášť. Tím jest umožněno, aby páni vyjádřili svou vůli a tím způsobem bude to tak, jako by to bylo možno při hlasování lístky. Námitek proti tomu není. Dám hlasovati o každém kandidátu zvlášť.

Tedy za stranu agrární je navržen kol. Vraný. Kdo souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kolega Vraný je zvolen.

Pan kol. Mackovík Jindřich za stranu agrární je navržen. Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kolega Mackovík je zvolen.

Za klub slovenský je navržen kol. Juriga. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Juriga je zvolen.

Dále je za týž klub navržen kol. dr. Hodža. Kdo souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Hodža je zvolen.

Dále navržen za týž klub kol. dr. Dérer. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. dr. Dérer je zvolen.

Za českou stranu socialistickou je navržen kol. Vladimír Drobný. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Drobný je zvolen.

Dále za tutéž stranu navržen kol. Rudolf Laube. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Laube je zvolen.

Za stranu národně-demokratickou je navržen kol. Bartoloměj Král. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Král je zvolen.

Za touž stranu národně-demokratickou jest navržen kol. dr. Václav Důras. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest menšina. Není zvolen.

Za stranu lidovou je navržen kol. Alois Kaderka. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Kol. Kaderka je zvolen.

Za stranu sociálně-demokratickou jest navržen kol. p. Fr. Biňovec. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, jest zvolen.

Za touž stranu navržen je dále pan kol. Josef Teska. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina, jest zvolen.

Dále za touž stranu navržen jest p. kol. Antonín Černý. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina, je zvolen.

Tím jest tento bod denního pořádku vyřízen.

K dennímu pořádku přihlásil se dále pan kol. Konečný. Uděluji mu slovo.

Posl. Konečný: Dovoluji si slavnému Národnímu shromáždění navrhnouti, aby připustil v dnešní schůzi ještě projednání zprávy kulturního výboru (č. t. 1439.), aby zrušen byl celibát učitelek. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále přihlásil se rovněž ku změně denního pořádku pan kolega Hybš; uděluji mu slovo.

Posl. Hybš: Vzhledem k důležitosti návrhu na zřízení šlechtitelské a pěstitelské stanice bramborářské prosím slavný sněm, aby dal souhlas, aby tento návrh resoluční a zpráva byly pojaty do dnešního programu.

Předseda (zvoní): K usnesení tomuto jest potřebí dvoutřetinové většiny přítomných. Prosím, tedy nejprve dám hlasovati o návrhu pana kol. Konečného, aby na denní pořádek dnešní schůze byla dána ještě zpráva kulturního výboru o návrhu členů N. S. Aloise Konečného, Fr. Housera, Jos. Smrtky, Fr. Zeminové a společníků (tisk č. 828), aby zrušen byl celibát učitelek.

Kdo s návrhem tímto souhlasí, aby dán byl na denní pořádek, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest potřebná dvoutřetinová většina, bude tedy předmětem denního pořádku.

Dále navrhl pan kol. Hybš, aby na denní pořádek byla dána také zpráva zemědělského výboru o návrhu členů N. S. A. Chroustovského, Sáblíka, Ziky, Hodži a soudr. (tisk č. 982), aby byla zřízena šlechtitelská a pěstitelská stanice kultury brambor ve státě československém a ustanoven bramborářský konsulent. (Tisk č. 1438).

Kdo s tímto návrhem, aby dán byl na denní pořádek, souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest potřebná dvoutřetinová většina přítomných a bude také projednáván návrh tento v dnešní schůzi.

Přistoupíme ku

8. zprávě kulturního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Aloise Konečného, Fr. Housera, Jos. Smrtky, Fr. Zeminové a spol. (tisk č. 828), aby zrušen byl celibát učitelek (tisk č. 1439). Zpravodajem jest pan kol. Konečný, uděluji mu slovo. (Zvoní.)

Zpravodaj posl. A. Konečný: Slavné Národní shromáždění! (Hluk. Předseda zvoní. Prosím o klid!)

Celibát učitelek zaveden byl v jednotlivých zemích československé republiky naší zákony zemskými, a to ve Slezsku 6. listopadu 1901, v Čechách 27. ledna 1903, na Moravě 26. prosince 1904 a zajímavo jest, že na Slovensku učitelky celibát neváže. Říšský zákon nemá o celibátu učitelek žádného ustanovení. Pro zrušení celibátu mluví celá řada důvodů a budiž mi dovoleno, abych některé z nich zde uvedl. Celibátem učitelek béře se těmto možnost plného rozvití ženské individuality, t. j. ony nemohou plniti základní životní poslání ženy, založiti vlastní rodinu a vychovávati vlastní děti. A poněvadž nikdo nemá práva, aby omezoval přirozená práva člověka, jest celibát přežilým a ve svobodné demokratické republice nemožným zařízením. Poněvadž jsou učitelky nuceny, aby po sňatku se vzdávaly svého povolání, ztrácí tím stát řadu zkušených a kvalifikovaných sil a zároveň značná část kapitálu, investovaná do jejich vzdělání přichází tak na zmar.

Zůstávají-li učitelky ve svém povolání a zříkají se manželství, ztrácí národ řady inteligentních matek a řady dobře vychovaných a zdatných dětí.

Celibát způsobuje, že úřad učitelský u těch matek, jež se provdati chtějí, stává se pouze povoláním přechodným, k němuž se ony ani nesnaží přilnouti celou duší, jak by to zájem a prospěch žáků vyžadoval; stává se tedy povoláním méněcenným, což škole a výchově nemůže býti na prospěch.

Osamělý život učitelčin - zvláště na venkově - poskytuje jí málo opory v těžkém a vysilujícím povolání, a je-li učitelka svědomitá, pilná, není-li její práce ve škole jen řemeslnou, nýbrž tvůrčí, a nenachází-li ona za to ve vlastním domově a vlastním rodinném kruhu vzpruhy a osvěžení, jsou její síly předčasně vyčerpány.

Statistika ukazuje, že učitelky odcházejí průměrně mnohem dříve a častěji do pense a vystupují z příčin zdravotních z povolání v mnohem větším počtu než-li učitelé.

Příčina toho tkví z velké části v celibátu, jehož zrušením se jednak předejde zatěžování pensijního fondu předčasným odcházením učitelek do pense, jednak bude kapitál, vložený do vzdělání učitelek, náležitě využitkován.

Rodinný život bude pak učitelce zároveň zdrojem spokojené a veselé mysli, jež podněcuje k horlivější a radostnější práci a vytvoří nový, lepší, vřelejší a přátelštější poměr mezi školou a rodinou vůbec.

Dnes můžeme tvrditi, že zákaz sňatku učitelek školství poškodil, poněvadž zdatné, svěží síly z úřadu učitelského vyháněl a poškodil i zemské finance jednotlivých zemí, poněvadž tyto byly nuceny vypláceti mladým a zdravým učitelkám pense; celkem pak vážnosti stavu učitelského neposloužil.

Námitka, že by provdaná učitelka měla dvojí zaopatření, nemůže býti vážným důvodem proti zrušení celibátu učitelek.

Moderní žena nemá vůbec ve sňatku hledati a viděti své zaopatření, nýbrž úkol a smysl svého života.

Jinou pak námitku, že povinností ve škole a domácnosti nelze spojiti v jedněch rukách, vyvracejí analogické případy provdaných obchodnic, živnostnic, rolnic a dělnic.

Inteligentní žena dovede si domácí hospodářství zaříditi tak, aby jím její povolání ani rodina netrpěly.

Význam práce učitelky mezi lidem stoupne, bude-li míti možnost provdati se. Zvláště na venkově má učitelka i mimo školu příležitost působiti na zvýšení inteligence žen. Dnes jest neobyčejně důležito, aby nejširší vrstvy žen poučovány a uvědomovány byly o výchově dětí v rodině, ošetřování kojencův, o ochraně matek, hygieně bytové, o moderním a úsporném hospodaření v domácnosti. Návody a poučování učitelek svobodných - třeba sebe více theoreticky vzdělaných - přijímají ženy s nedůvěrou. Důvěřují však plně učitelce provdané, která sama má rodinu a domácnost a dobrým praktickým příkladem v uvedených směrech předchází.

O celibátu učitelek se během války náhledy velmi změnily. Zejména školské úřady přišly k názoru, že neprovdané učitelky velmi často nesprávně pohlížejí na různé otázky životní, tak jako staří mládenci, kteří nemajíce a neznajíce vlastního rodinného života, měří vše z úzkého, velmi často sobeckého svého hlediska.

Zemský správní výbor v Praze, zemská školní rada v Praze, Moravský zemský výbor a Moravská zemská školní rada, český odbor zemské školní rady, německý odbor zemské školní rady na Moravě i slezská školní rada vyslovily se jednomyslně pro zrušení celibátu učitelek.

Za zrušení celibátu učitelek byly N. S. a ministerstvu školství a národní osvěty podány četné petice; nebudu jich podrobně vypočítávati, avšak pravím, že všechny tyto petice dovozují, že ve svobodné republice není možno, aby učitelce - svobodné občance, upíráno bylo právo lidské. Vytýkají moment svobody, ohražují se proti zkracování občanských práv učitelek a zdůrazňují, že zájem školy samé vyžaduje zrušení celibátu.

Pedagogové nejosvícenějších národů nejen že neschvalují celibátu učitelek, ale jej přímo zavrhují. V nejpokročilejších státech je dovoleno provdaným učitelkám vyučovati, jako v Anglii, Švýcarech, Švédsku, Francii, Belgii i v Bulharsku a Rusku.

Žena jest dnes v Československé republice postavena muži na roveň občansky, politicky i právně a již z tohoto hlediska, jakož i z hlediska lidskosti, sociální rovnosti i z ohledů vychovatelských, zdravotních a mravních jest zrušení nuceného celibátu učitelek požadavkem odůvodněným a spravedlivým.

Se zrušením celibátu jsou v úzké souvislosti některé jiné otázky. Tak zejména: Jak hraditi substituci v době mateřství?

Tu praví kulturní výbor, že mateřství je zrovna tak nemoc, jako každá jiná a že učitelce provdané, která se octne v mateřství, má se dostati na průkaz lékařského vysvědčení zrovna tak dovolené, jako v každé jiné nemoci. Žádati na učitelkách, aby si v mateřství samy platily substituci, bylo by zrovna tolik, jako mateřství zdaniti. Druhá otázka byla by, jak upraviti pensijní požitky pozůstalým po provdaných učitelkách. Tu kulturní výbor jest toho náhledu, že sirotám po učitelkách musí se dostati takových pensijních požitků, jako po učitelích vůbec, poněvadž i ony si platí na pensi a tedy jejich děti mají týž nárok jako děti po učitelích.

Nemusím snad ještě šířeji odůvodňovati požadavek jistě lidský, moderní a demokratický, aby celibát učitelek byl zrušen. Pravím jen na konec, že zrušením z počátku citovaných zemských zákonů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterými celibát učitelek byl u nás zaveden, bude odstraněna křivda, jež na svobodě a sebeurčení těchto činitelek v našem národě po řadu let byla páchána. (Výborně!)

Kulturní výbor po vyslechnutí referátu o zrušení celibátu také tento požadavek jednomyslně ku přijetí slavnému Nár. shromáždění doporučuje.

Než jedna malá difference se přece jen vyskytla a to při §u 5. připojené osnovy, kde se praví, aby provdaným učitelkám dostalo se v mateřství tak dlouhé dovolené, jak toho lékař za potřebné uzná. Tento požadavek přiznává kulturní výbor jednomyslně učitelkám. Nebylo však docíleno jednomyslného názoru o tom, má-li se substituce v době mateřství hraditi z prostředků veřejných, či má-li si ji platiti dotyčná provdaná učitelka sama. A tu kulturní výbor projevuje svůj názor v ten rozum, že učitelce má se v době mateřství dostati nejméně šestinedělní dovolené placené, ale ostatní usnesení o tom, jak by se tato dovolená měla udělovati, zda by měla býti placena i o těch šesti nedělích, či ne, ponechává se bližší určení a vymezení ministerstvu školství.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP