Pátek 27. června 1919

Mohlo by se zdáti, velevážení pánové a paní, že takovéto roztřídění není ničím jiným, než pouze theoretickým poznatkem vědy národohospodářské. Avšak není tomu tak. S tímto theoretickým roztříděním drah souvisí velmi vážná praktická otázka, t. j. otázka, na čí náklad mají se zřizovat tyto jednotlivé druhy železnic.

Přihlížíme-li k tomu, že u nás poslední vývoj nepopiratelně směřuje k systému státních drah, pak nebudeme asi o tom pochybovati, že dráhy hlavní má zřizovati stát sám vlastním nákladem, neboť při nich jest rozhodný zájem celého státu.

Naproti tomu železnice nejnižšího stupně - to jsou dráhy drobné, tramwaye, lanové dráhy, visuté dráhy atd. nemají vůbec významu pro celkovou síť, nevyžadují přímé finanční pomoci státu a pro tyto dráhy postačují úplně úlevy a výhody, které jim poskytuje zákon o drahách místních z roku 1910. Zřízení těchto drah drobných možno s klidem přenechati iniciativě místních interesentů Mezi těmito oběma skupinami drah, tedy mezi skupinou hlavních a drobných drah stojí velká skupina drah místních, a těch právě týče se osnova zákona, kterou výbor železniční slavnému Národnímu shromáždění nyní předkládá.

Dráhy místní byly u nás v poslední době zřizovány veskrze s pomocí veřejnou; přihlížíme-li k tomu, že rentabilita těchto místních drah je zcela nepatrná, jest jisto, že se stavba těchto drah ani příště neobejde bez pomoci veřejné. Také všechny návrhy, podané v tomto Národním shromáždění, počítají s takovou pomocí veřejnou. Forma, ve které se drahám místním u nás poskytovala veřejná pomoc, byla od let devadesátých až do doby poslední garancie buď státu, neb země za určitou značnou část kapitálu zařizovacího. Výbor železniční ve své zprávě vylíčil, že dráhy takto garantované jsou svou podstatou vlastně liniemi buď státními nebo zemskými podle toho, kdo garancii poskytuje, a že jen co do formy jsou drahami soukromými. Dle názoru výboru se nedoporučuje, aby místní dráhy byly nadále zřizovány systémem garančním. Má-li již stát nésti celé finanční risiko garantované dráhy, jest jistě účelnější, zřídí-li stát dráhu sám svým nákladem jako trať státní, ovšem s přiměřeným příspěvkem interesentů, poněvadž vedle zájmu státního běží zde též o nepopiratelný zájem a prospěch místní.

Co se týče výše tohoto příspěvku, rozhodl se výbor pro minimální kvotu 30%, což značí právě tu část kapitálu, kterou až dosud poskytovali interesenti při systému garančním. Mezi interesenty počítá výbor železniční nejen jednotlivce nebo závody, které mají přímý zájem na vybudování trati, ale také obce, okresy, země a v budoucnosti snad i jiné vyšší svazky samosprávné. Pokud jde o jednotlivá ustanovení osnovy zákona, jsou celkem krátká a jasná. Nechci, slavné Národní shromáždění, unavovati bližším rozborem a opakováním důvodů, které bez toho jsou obsaženy ve zprávě výboru. Také resoluce, které výbor železniční navrhuje, jsou jednak samozřejmy, jednak blíže odůvodněny ve zprávě výboru.

Slavné Národní shromáždění! Po dlouholeté přestávce, která nastala ve zřizování místních drah, nelze nám již dále otáleti s přípravami k dalšímu doplnění sítě železniční. Náklad, který bude na to vynaložen, není náklad neproduktivní, poněvadž zajisté značnou měrou přispěje k hospodářskému rozkvětu oněch širých krajin, které dosud postrádají spojení železničního. Návrhy, které výbor železniční předkládá, směřují dále k tomu, aby stavba místních drah se dála účelně a soustavně. Návrhy ty směřují k tomu, aby ke zřízení místních drah co nejdříve se mohly vykonati přípravy jak se strany vlády, tak i se strany interesentů a to nyní již na pevném, přesném a jasném podkladu zákona.

Prosím, velevážení pánové a paní, jménem železničního výboru, abyste ráčili schváliti jeho návrhy. Prosím, abyste byli přesvědčeni, že tím vykonáte veliký kus záslužné, plodné práce a poctivé práce hospodářské. (Výborně! Potlesk).

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, prohlašuji debatu za skončenou.

Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se).

Budeme hlasovati také o této osnově zákona, mající 7 paragrafů, poněvadž není při ní žádného pozměňovacího návrhu, v celku.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly).

Nejsou. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. zákona podle zprávy výborové, jakož i s nadpisem jeho, prosím, aby povstal. To jest většina. § 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7., jakož i nadpis zákona jsou schváleny. Přeje si slova pan zpravodaj ke druhému čtení? Žádná textová změna?

Zpravodaj posl. dr. Vaněk: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem ve čtení prvém také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se). To jest většina, zákon je schválen také ve druhém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova k resoluci?

Zpravodaj posl. dr. Vaněk: Ne.

Předseda: Přistoupíme k odhlasování také resoluce, usnesené výborem, pětidílné, jak je obsažena ve zprávě výborové.

Prosím, kdo souhlasí s resolucí, jak je obsažena ve zprávě výborové, aby povstal. (Děje se). To jest většina. Také resoluce jest schválena a tím odstavec tento jest vyřízen.

Se svolením Národního shromáždění, nebude-li proti tomu námitek, provedeme ještě doplňovací volbu do výboru pro Velkou Prahu.

Námitek proti tomu není. (Nebylo).

Z výboru vystupuje dr. Franke a na místo něho navrhuje se Slavíček. Kdo se změnou touto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Člen N. S. Slavíček je zvolen. Dodatečně sděluji, že člen N. S. Měchura omluvil svou nepřítomnost v dnešní i předešlé schůzi.

Přikročuji k ukončení schůze. Po dohodě s předsedy klubovními navrhuji, aby zasedání Národního shromáždění bylo odročeno a předsednictvo bylo zmocněno, aby stanovilo písemnou cestou den a denní pořádek příští schůze.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly). Není tomu tak. Návrh svůj pokládám za přijatý a končím schůzi.

Konec schůze o 7. hodině 30 minutách večer.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP