Pátek 27. června 1919

Pan zpravodaj si k druhému čtení slova nepřeje.

Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina, zákon je schválen také ve druhém čtení a tím jest vyřízen tento odstavec denního pořádku a přistoupíme k dalšímu, kterým jest

5. zpráva výboru školského o návrh u členov Národného shromaždenia dra Milana Hodžu, dra O. Srdínka a společníkov, tisk. č. 954, aby vydaný bol zákon, ktorým sa zriaduje československá universita v Bratislave, tisk. č. 1196.

Uděluji slovo panu zpravodaji dru Srdínkovi.

Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko: Slavné Národní shromáždění! S myslí radostně vzrušenou přistupuji jako zpravodaj školského výboru k podání zprávy o návrhu, který byl podán v Národním shromáždění, hlavně na přání klubu Slovenského, aby zákonem byla zajištěna třetí česká universita s vyučovacím jazykem českým a slovenským v Bratislavě. (Výborně!) Když jsem v loni v září ve "Venkově" referoval o stavu vysokého školství, napsal jsem tam větu, když nám Vídeň nechtěla dáti druhou universitu v Brně, že si ji zřídíme do pěti roků nejen v Brně, ale i třetí na Slovensku. To bylo ještě za vlády Rakouska. A jak je vidno, jsme v takové situaci, že můžeme k tomu přikročiti dříve, neboť druhou universitu zřídili jsme zákonem již v únoru a k třetí universitě přistupujeme v červnu.

Již při projednávání zákona o druhé universitě bylo vysloveno řečníkem slovenským přání, aby také co nejdříve Slovensku byla dána universita, nejvyšší škola. V Bratislavě existuje universita podle zákona z r. 1914, maďarská universita, ale de facto není tam university dosud, protože dvě fakulty, filosofická a přírodovědecká fakulta, chybí úplně, nemají ani profesorů, ani posluchačů a právnická fakulta je vlastně přeměněna v právnickou akademii, která již dříve existovala, a z lékařské fakulty existuje jen zlomek; byla tam všeobecná nemocnice, a ta byla prohlášena maďarským zákonem za lékařskou fakultu. První a druhý rok tam chybí, jsou tam pouze některé ústavy pro ročník 3.-5. Posluchačů v Bratislavě, v maďarském Prešpurku, před převratem bylo zcela nepatrné množství. Na lékařské fakultě asi 30, na přírodovědecké asi 30 a pouze právnická akademie vykazuje více posluchačů. Po převratu na universitě našeho státu v Bratislavě uchovalo se dohromady asi něco přes 200 posluchačů. Jsou to většinou posluchači němečtí nebo židovští. Rovněž i profesoři jsou po většině Maďaři nebo Němci nebo židé. Ježto Prešpurk, nyní Bratislava, mírovou konferencí byl připojen k naší republice, nastává povinnost zajistiti zákonem Slovákům universitu a podle přání Slovenského klubu byl ten návrh podán a projednán také školským výborem v tom smyslu, aby hned byla zákonem Slovákům zajištěna universita. Universita ta bude míti podle zákona 4 fakulty, bez fakulty bohoslovecké, tedy fakultu právnickou, přírodovědeckou, filosofickou a lékařskou. V zákoně se nepraví, kdy ty fakulty se mají otevříti a kdy mají začíti účinkovati.

To všecko ponechává se vládě, aby v dohodě se Slováky určila, v jaké době je možno jednotlivé fakulty aktivovati. Přirozeno jest, že v první řadě třeba jest vybudovati střední školství slovenské. K tomu ministerstvo školství ve velkém rozsahu přistupuje a řadu středních škol tam již otevřelo. Rovněž profesorský dorost, kterého bude potřeba na universitě bratislavské, bude nutno požadovati nejen z Prahy a z Brna, ale bude nutno, aby Slováci sami na vysoké škole v Praze a v Brně se připravovali na povolání učitelské na universitě bratislavské, aby tak značná část domácích sil působila na této universitě, eventuelně se připravovali tak, abychom je mohli povolati na universitu pražskou nebo brněnskou. My z university pražské a brněnské nechceme, aby bratislavská universita byla místem, kam by výhradně měli býti povoláni profesoři, vychovaní v Praze nebo v Brně, nýbrž chceme, aby to byla universita, kde budou vyučovati Slováci.

Finančně jest opatřeno otevření těch několika stolic, které možno na podzim 1. října na lékařské fakultě převzíti. První profesory navrhl již profesorský sbor lékařské fakulty a záleží na tom, aby ministerstvo školství co nejdříve je jmenovalo, aby dotyční měli jistotu, že jim nastává povinnost, po prázdninách do Bratislavy se přestěhovati a aby mohli učiniti dle toho disposice.

Ostatní fakulty nemohou býti aktivovány, poněvadž jednak nejsou tam upravené potřebné místnosti, za druhé nemáme také dostatečného počtu sil profesorských, které bychom mohli jako kvalifikované do Bratislavy poslati. V tom směru musí býti ještě nějakou dobu strpení.

Co se týče vyučovacího jazyka, usnesl se školský výbor, aby se přednášelo především česky nebo slovensky. Pouze pro dobu přechodnou po jednání s místními činiteli jest nutno, aby na právnické fakultě, která má pro nejbližší dobu vychovati právníky také znalé práva a zákonů uherských, je potřeba, aby po určitou dobu snad tam působili přechodně také profesoři dosavadní vedle profesorů českých. To se neurčuje zákonem, nýbrž to se ve zprávě ponechává zase dohodě ministerstva školství s příslušnými činiteli ze Slovenska. (Posl. Dr. Blaho: Budou-li dosavadní spolehliví!) To jest na to jiný zákon. Musí předem vykonati přísahu republice československé, za druhé budou se pozorovat, jestli jejich činnost učitelská a veřejná jest taková, aby mohli jako učitelé na vysoké škole působiti.

Slavné Národní shromáždění! My jsme zde v Národním shromáždění zřídili řadu nových vysokých škol; byla to druhá universita v Brně, vysoká škola zvěrolékařská v Brně, theologická fakulta evangelická v Praze, samostatná vysoká škola zemědělská v Brně s odborem lesním, která má přijíti co nejdříve na program jednání v Národním shromáždění, jest to samostatná vysoká škola obchodní, která má býti zřízena zákonem, je to dále třetí universita, o které jednáme dnes, a je to konečně vysoká škola báňská v Příbrami, která čeká svoji reorganisaci.

Při té příležitosti, ač to nespadá do programu, račtež dovoliti několik slov: V Příbrami, jak jsem mluvil při rozpočtu, jest škola báňská, na které jest přes 280 posluchačů, z toho pouze 80 Němců a přes 200 Čechů a jiných Slovanů. Profesoři jsou tam 4 Češi a 5 Němců. Vyučovací jazyk jest tam dosud německý. Tedy jest potřebí, aby ministerstvo školství s velkým, největším urychlením přikročilo k přeměně vyučovacího jazyka v český tak, jak si to přes 200 posluchačů žádá, a profesoři čeští aby doplněni byli podle návrhu profesorského sboru co nejdříve tak, aby profesory byli jmenováni profesoři dávno již profesorským sborem českým navrženi. Vznáším uctivou žádost k přítomnému panu ministru školství, aby s urychlením vyhověl této žádosti, protože jest zde nebezpečí, profesorský sbor má většinu německou a také profesor, který byl přes celou válku v Americe, se vrací-publikování nových profesorů se dosud nestalo, takže by mohla německá většina profesorského sboru svolati se a dělati další návrhy, a další komplikace se strany této by byly velice nepříjemné. Proto jest třeba co nejdříve v této škole přistoupiti k její přeměně na školu českou, vybudovati jí na řádnou školu a hlavně doplniti profesorský sbor, aby byl český.

Slavné Národní shromáždění! Zákonem, který dnes školský výbor vám předkládá k usnesení, zřizuje se třetí československá státní universita s vyučovacím jazykem českým nebo slovenským. Co to znamená ve vývoji kulturním našeho státu, republiky, a hlavně našeho národa československého, zbytečno by bylo vykládati a široké vrstvy lidové to také hned ani chápati nebudou, proč najednou v Národním shromáždění tolik vysokých škol se zřizuje. Ale vliv, jaký bude míti tato událost na celý kulturní stav celé republiky, hlavně na Slovensko, to se ukáže za 5 nebo 10 let. A uvidíme, že důsledky toho pro celý prospěch republiky budou dalekosáhlé a ohromné.

Drazí bratří Slováci! Republika vám dává to, co jest její povinností, dává vám tento nový zákon a pošle vám profesory nejlepší, jaké v Praze, event. v Brně máme. My očekáváme, že budou přijati v Bratislavě tak jako bratři, jako my přijímáme vás v Praze (Tak jest!) a doufáme. že čin tento nám přinese mnohonásobný užitek a úroky, které vy nám budete vraceti dobrovolně z tohoto zákona a a z tohoto zřízení, budou tak veliké, že skutečně nelze mluviti o žádném nákladu, o žádné velké finanční oběti, kterou pro tu vysokou školu jest celá republika ochotna přinésti. (Výborně!) Přeji bratislavské universitě, která bude zákonem zřízena, nejlepšího rozkvětu a nejlepšího působení pro bratry Slováky i pro celou republiku. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena, přistoupíme k hlasování. Také tento zákon má pouze 3 paragrafy, není tedy obsáhlý, žádný pozměňovací návrh podán nebyl, budeme hlasovati o něm v celku. Námitek proti tomu není? (Nebylo.) Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s § 1., 2. a 3. zákona, jakož i s nadpisem a úvodní formulí, tak jak obsaženy jsou ve zprávě školského výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen v prvním čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Vážení pánové! K zákonu nikoliv, pouze ke zprávě doprovodní dovolte, abych poznamenal: Zde jest tisková chyba na str. 2., kde stojí: "První profesory pro ostatní tři světské fakulty navrhnou sbory 8členné" a pak se vypočítává jen 6 členů, tedy jsou 6členné a budou složeny ze 2 profesorů příslušných fakult české university v Praze. 2 profesorů české university v Brně a 2 členů, jmenovaných ministrem školství z odborných vědeckých kruhů slovenských.

Předseda: Pánové si ve zprávě to opraví. V zákoně samém není žádných textových změn. Kdo souhlasí s právě přijatým zákonem v prvém čtení také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Přistoupíme k odstavci dalšímu, kterým jest:

6. zpráva zemědělského výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Rolíčka, Zíky a soudr. (tisk č. 759), aby byl vydán zákon o náhradě majitelům pro najaté půdy, kteří byli poškozeni válkou (tisk č. 1215).

Zpravodajem jest pan kol. Chroustovský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Chroustovský: Naše Národní shromáždění přijalo několik zákonů, které měly jediný účel: odstraniti škody a nesrovnalosti válkou způsobené. Zemědělský výbor předkládá vám k laskavému schválení také podobný zákon, který má rovněž tento účel a sice poškozeným majitelům drobných hospodářství, pokud je před válkou pronajali, poskytnouti aspoň v nepatrné míře možnost domáhati se náhrady. Zákon vylučuje z povinností platiti náhradu drobné nájemce, držitele méně než jednoho korce půdy a na druhé straně obsahuje, aby majitelé hospodářství větších nad 100 ha neměli právo dožadovati se této náhrady. Tento zákon ovšem liší se od předešle schválených vámi zákonů jedině tím, že ony zákony vyžadovaly od republiky dosti značných nákladů, kdežto tento zákon nevyžaduje nákladu žádného a proto také doufám, že jej laskavě schválíte. Já připomínám, že v § 9. je textová chyba a sice 2. odstavec tohoto paragrafu má zníti: Právo toto přísluší nájemci pouze tehdy, když do 14 dnů, počítaných ode dne, kdy mu pronajímatel byl své nároky mimosoudně oznámil, tyto nároky uzná a když spolu požádá, aby mu byly povoleny splátky." Prosím, aby tento zákon byl s touto změnou schválen.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena, přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa.

Hlasovati míním dáti tím způsobem, že budeme hlasovati o § 1. až 8. inklusive, v nichž není pozměňovacích návrhů, najednou, potom o §u 9., při kterém dám hlasovati spolu o změně navržené p. zpravodajem, pak o §§ 10., 11., 12. a 13., jakož i o nadpisu zákona. Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1, 2., 3, 4., 5., 6., 7. a 8. zákona ve smyslu zprávy výboru zemědělského, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 1. až 8. jsou schváleny.

Budeme hlasovati o §u 9., a sice nejprve o odstavci 1. podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s 1. odstavcem §u 9., jak jest uveden ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Odstavec 1. §u 9. jest schválen.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2., a sice ve znění doporučeném p. zpravodajem: "Právo toto přísluší nájemci pouze tehdy, když do 14 dnů, počítaných ode dne, kdy mu pronajímatel byl své nároky mimosoudně oznámil, tyto nároky uzná a když spolu požádá, aby mu byly povoleny splátky."

Kdo souhlasí s tímto 2. odstavcem §u 9., prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Odst. 2. §u 9. jest schválen.

Kdo souhlasí s §§ 10., 11, 12. a 13., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Také §§ 10 až 13., jakož i nadpis zákona jest schválen.

Přeje si p. zpravodaj slova ve druhém čtení?

Zpravodaj posl. Chroustovský: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvním čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon je schválen také ve druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Přistoupíme k poslednímu odstavci denního pořádku, jímž jest:

7. zpráva výboru železničního o doplnění sítě železniční stavbou drah místních (tisk č. 1208).

Zpravodajem jest kol. dr. Vaněk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Vaněk: Velevážení pánové a paní!

Byla podána v tomto Národním shromáždění celá dlouhá řada návrhů a žádostí, které žádají za zřizování místních drah. Jest to pochopitelno. Vždyť od roku 1905 uvázlo u nás vůbec zřizování železnic, zejména však drah místních. V Čechách německá obstrukce z roku 1908, zastavení činnosti sněmovní a zřízení komise správní, následující na to válka zamezila další stavbu místních drah.

Když výbor železniční, kterému tato řada návrhů a petic byla přikázána, stál před otázkou, kterak by měla býti doplněna síť železniční, tu dospěl k přesvědčení, že nelze prostě doporučovat vládě jednotlivé tyto žádosti a projekty bez ladu a skladu, jak se to druhdy v některých sborech zákonodárných dálo. Výbor železniční měl za to, že jest nutno zaujmout k otázce zřizování místních drah stanovisko zásadní a že jest třeba položit pevné základy k dalšímu budování místních drah v našem státě.

K tomu konci měl výbor železniční za to, že musí nejprve přesně vymeziti pojem místních drah. Ve starém Rakousku železnice nebyly správně roztříděny, a tato nedostatečná klasifikace železnic vedla k tomu, že byly pod názvem místních drah stavěny železnice nejrůznějších kategorií. Jest známo, že jako dráhy místní byla stavěna celá řada drah hlavních. Pod názvem místních drah byly budovány jednak dráhy hlavní, - připomínám strategické dráhy baličské, a některé linie v Čechách, na druhé straně byly z veřejných prostředků podporovány zcela nepatrné, krátké připojovací dráhy, jichž význam nepřesahuje nikterak význam pouhé tramwaye.

Do této nejasnosti, a mohu říci, do tohoto zmatku hodlal výbor železniční vnésti pořádek tím, že roztřídil železnice ve 3 skupiny: dráhy hlavní, dráhy vedlejší, (místní) a dráhy drobné.

Při této klasifikaci přihlížel výbor železniční k tomu, jaké místo zaujímají určité dráhy v určité síti železniční. Je-li jistá dráha podstatnou částí sítě železniční a a spojuje-li při tom mohutná střediska hospodářská a politická, pak pokládáme takovou dráhu za dráhu hlavní; spojuje-li však pouze podružná menší střediska, pokládáme takovou dráhu za dráhu vedlejší, anebo - jak nynější terminologie zní - dráhu místní, lokální. Ostatní všechny dráhy, které nejsou podstatnou částí sítě železniční, jsou dráhy drobné.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP