Pátek 27. června 1919

Chci ještě upozorniti na třídní zásobování, které ministerstvo zásobování pěstovalo. Ministerstvo zásobování krátkou cestou nařídilo, že americká mouka, která se prodává po 5 K, organisovaným konsumentům se bude prodávati po 3 K. Tedy úředník bankovní nebo závodní ředitel, inženýr atd. dostal mouku po 3 K, chudý poštovní úředník, nepatrný písař v nějakém úřadě musel ji platiti po 5 K. To jest zavádění třídního zásobování, proti kterému se ostatní vrstvy rázně ohradily a tím teprve bylo způsobeno, že mouka byla snížena na jednotnou cenu.

V ministerstvu zásobování dějí se i jiné věci. Jest podán dotaz, poněvadž při zřízení okresních hospodářských rad bylo pamatováno také na to, aby měly tajemníka, a v cirkuláři, který ministerstvo zásobování rozeslalo, bylo uvedeno, že se má při uchazečích také sděliti, jakého politického přesvědčení ten který uchazeč jest. Co to, pánové, znamená? To znamená, že se zřizují ministerstva, kde od posledního portýra až k vedoucím úředníkům bude zastoupena určitá politická strana. Nechci z toho žádné ministerstvo vyjímati. Snad se dějí takové věci i jinde a nebyly dosud zjištěny, ale toto jest zjištěný případ a proto musíme se s největší rozhodností proti němu ohraditi.

Dovolím si ještě jeden křiklavý případ uvésti. Z Obilního ústavu byl propuštěn úředník Holub pro příčiny, které snad nemůže Obilní ústav sděliti, pro příčiny vážného rázu. Ministerstvo zřídilo revisní odbor a navrhlo, aby Holub jmenován byl jeho přednostou jako státní úředník ministerstva zásobování. Byl přidělen Obilnímu ústavu a má býti od tohoto ústavu placen. Co to jest? Jest to podlamování veškeré autority a discipliny. (Poslanec Brodecký: To jest proti maffii agrárníků!). O těch důvodech, pro které byl propuštěn, možno se dověděti bližší okolnosti u Obilního ústavu, ale ve spořádané správě jest naprosto nemožno, aby propuštěný úředník byl jako státní úředník k témuž ústavu přidělen, a to ještě s vyšším příjmem, poněvadž to znamená povýšení.

Připomenu ještě poslední případ - a tím budu u konce své řeči. Z Obilního ústavu byl propuštěn jiný úředník a zde nebude moci býti namítáno, že jest to proti maffii agrárníků, poněvadž i socialističtí členové znají příčiny, pro které byl propuštěn a které byly udány jako nedbalost a do jisté míry i neschopnost nebo nedostatek dobré vůle, poněvadž zůstávaly strašné resty. (Posl. Brodecký: Byly tyto důvody také u Holuba?) Nevím. Byl tedy propuštěn a tu se stalo, že nyní má být s platem 1200 K měsíčně přijat jako úředník ministerstva zásobování - nevím již v jaké funkci - a ministerská rada podle sdělení zástupce ministerstva zásobování nařídila Obilnímu ústavu, aby tento plat převzal. Když si ministerstvo zásobování představuje svou činnost tak, že prostě každého úředníka z nějaké centrály propuštěného převezme a uloží povinnost ho platiti jinému, pak jest pochopitelno, že ministerstvo zásobování nemusí zatížiti svůj rozpočet, jelikož režii jeho platí někdo jiný a skryje se to do centrál. Takový postup jest nemyslitelný, protože se tím také skrývá řádné účtování.

Jeli nakupovači do ciziny - mimochodem uvádím, že krejčí jel nakupovat do Paříže obilí a byl odtamtud vrácen jako neodborník - s ministerstvo zásobování nařídilo obilnímu ústavu, aby zaplatil ty tisícové náklady, které ty cesty měly v zápětí. Centrála neposlala nikoho, ale ministerstvo, aby nemělo velkou režii, nařídilo najednou centrále na věci nesúčastněné, aby to platila. Tím se svaluje veliká část vydání z ministerstva zásobování na některé centrály, ale jest nevysvětlitelno, že ministerstvo zásobování získává si jakýmkoli způsobem veliké fondy, o kterých bychom se chtěli dověděti, jakým způsobem se získávají. Novinami prolétla zpráva, že ministerstvo zásobování udělilo svým úředníkům remunerace velmi značné a to musilo tedy z nějakých fondů se dít, které získány byly buď od některé centrály nebo z prodeje určitého zboží. Myslím, že by bylo třeba tuto věc řádně vyšetřiti a žádati, aby jednotlivé resorty byly ve svých rozpočtech jasné a přesné, aby nebylo nic zakrýváno, schováváno a nic křivými cestami obstaráváno, nýbrž aby se vědělo jasně: toto ministerstvo stojí tolik a tolik a to udělalo tolik a tolik. Já končím přáním, aby stranickost naše, která jest na úkor a škodu naší republice, neměla místa v žádných úřadech, ať jest to ministerstvo zásobování, ministerstvo financí, ministerstvo obchodu nebo jakéhokoliv nevyjímám žádnou stranu z toho a myslím, že bychom v naší republice v ohledu zásobovacím stáli lépe, kdyby po stránce výživy konali zemědělci svou povinnost. Přeji si, aby živnostnictvo i průmysl konaly svou povinnost a aby jak tito výrobci, tak také úřady přidržovali se hesla, že v naší republice jest třeba více opravdové demokracie a méně demagogie. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: Uděluji slovo dalšímu řečníku, občanu Prokůpkovi.

Poslanec Prokůpek: Slavné Národní shromáždění! Jestliže si dovolím do jisté míry kritiku nebo spíše podněty dáti k rozpočtu předloženému, zejména ohledně ministerstva zemědělství, pak činím tak v plném vědomí, že žijeme v dobách mimořádných, nejen poválečných, ba bohužel ještě válečných a v dobách, kdy revoluční vzruchy ještě čeří nejen naše hospodářské, ale i společenské poměry měrou nebývalou. Přes to myslím, že některé podněty a náměty naše budou víc než odůvodněny a dle možností i při příštích úpravách také respektovány. Co se týče hlediska všeobecného, zaráží mne naprosto nepoměrné dotování ministerstva zemědělství oproti ostatním všem resortům. Zdá se mi, že jsme příliš mnoho zdědili a kopírovali z rakouského systému, kde zemědělství aspoň úrodných sudetských zemí bylo nesprávně posuzováno a bylo s ním jednáno macešsky, a že ten nepoměr ministerstva zemědělství k ostatním resortům je zase navrhován i u nás. Žádáme, aby v tom smyslu byla, zejména vývojem doby, náležitá remedura zjednána. Dále, co se týče ostatních věcí, dovolím-li si dále jednotlivé položky většinou jako malé prohlásiti, pak při tom jsem v plném vědomí, že ministerstvo za dosavadních poměrů snažilo se vykonati, seč mohlo. Přes to však myslím, že tyto položky i celkový výdaj na zemědělství jest nepoměrně malý, poněvadž si musíme uvědomiti, že jest to výdej, který má podporovati a zabezpečiti a rozvinouti znovu zase pokleslou celou výrobu zemědělskou. Výroba tato jest nejdůležitější ze všech výrob vůbec. Vidím nutnost velké starosti a péče o prvovýrobu denních potřeb lidstva t. j. potravin. Tato důležitost byla dokumentována válkou, kdy soběstačnost v této výrobě byla více než ověřena. Dále vyrábíme v zemědělství hodnoty národohospodářsky nejcennější a budiž i to respektováno při dotování našeho ministerstva. Bohužel není národohospodářsky, statisticky u nás ještě zjištěno, jak velké váhy a ceny jest prvovýroba v národohospodářské bilanci našeho státu, zejména, budeme-li míti normální poměry na Slovensku, kterážto země jest ještě více zemědělštější než naše. Dále jsme výrobci surovin nejznámějšího, ba světového průmyslu zemědělského. Vyrábíme prvovýrobně suroviny pro náš vyspělý hospodářský průmysl, cukrovarnictví, lihovarnictví a pivovarnictví, právě dnes, kdy zejména vysoký průmysl a ostatní odvětví mnohdy nezaviněně, mnohdy zaviněně jsou opravdu podobné výroby neschopny. Tento zemědělský průmysl je páteří a pramenem, odkud můžeme čerpat trvale. My dále nesmíme zapomínati, že naše zemědělská výroba representuje také velkou kupní sílu velkých potřeb zemědělství od ostatních vrstev výrobních, a v této pestrosti a mohutnosti kupní síly našeho zemědělství leží také jeden z důvodů, proč naše požadavky pokládáme za opodstatněné. Za nejdůležitější ale právě v této demokratické době pokládáme onen moment, že naše zemědělství nejen živí, ale i zaměstnává přímo a nepřímo největší počet našeho obyvatelstva, zejména na Slovensku v jeho charakteru zemědělském. My dále musíme si uvědomit, že podpory této potřebujeme zejména proto, že 5letá válka se svými důsledky zasáhla krutě do prvovýroby zemědělské a zejména české. Ale byla to nejen válka, ale zejména rakouský systém rekvisiční, který bohužel je silně kopírován i našimi veřejnými správami a který bez ohledu na potřeby zemědělské zasahuje v umožnění výroby rostlinné a zejména zvířecí měrou katastrofální. Musíme si uvědomiti, že v tomto směru musí nastati brzy obrat, nemá-li nastati devastace úplná. Devastace tato týká se nejen možností výroby kvantitativní, nýbrž i možností výroby kvalitativní; byli jsme bezohledně drancováni dotyčnými institucemi a jsme ještě dnes bez ohledu, jeli to prostředek výrobní prvotřídní, který má naši produkci rostlinnou povznésti, jako zušlechtěné osivo, či má-li naši produkci zvířecí povznésti, jako plemenný materiál. Dnes máme konstatované případy, že prvotřídní subvenční býci, jejichž plemenná hodnota je tak vysokého národohospodářského významu, jsou úplně paritně rekvírováni jako každý jiný kus a nečiní se v tom směru žádného rozdílu, poněvadž tyto úkony provádějí v některých případech lidé, kteří nemají pro to prostě kvalifikace.

Dále je třeba zdůrazniti, že podvýživa a degenerace zasáhla nejen vrstvy lidské, ale také naši přírodu, naši výrobu a plemenný materiál, kterého používáme při naší produkci zvířecí a to obilí a zemáky, degenerování a podvýživa dostoupila již té míry, že jest div, že dnes ještě nacházíme se na takovém stupni výroby. Zde je třeba bezpodmínečně radikální nápravy. Bylo dále objektivně konstatováno, že ač sami zemědělci, kteří dnes ojediněle mají trochu kapitálů, plynoucích ze zcenění inventáře, atd. a mnohdy jsou sami ve klamu, že myslí, že jsou bohatými; bylo konstatováno, pravím, kdyby poměry výrobní měly se vrátit v předválečný stav, pak i velké hromady papírů nestačí, poněvadž devastace zemědělská zasáhla dnes hluboko do všech odvětví naší výroby a kapitálů. Bylo konstatováno střízlivě, že tyto devastační škody obnášejí 20 miliard, a ve výpočtech těch není nic strannického, poněvadž to učinil úřad účetnický objektivně, na podkladě skutečných dat a poměrů. My musíme se pomalu dostati z krise hospodářské, začít však nejprve u prvovýroby. A tu dovolte, abych dal k disposici několik podnětů dalších, jak bychom programově v této věci mohli pokračovat. Předpokládal jsem, že první starostí ministerstva zemědělství našeho musí býti půdní problém vůbec.

V tom směru starali jsme se o to, aby reforma pozemková jako pozemková reforma byla svěřena ministerstvu orby, bohužel nestalo se tak z důvodů politických, osobních a snad i jiných. Stalo se však, že tato reforma pozemková má býti svěřena a jest svěřena ministerské radě. Já lituji tohoto rozhodnutí, poněvadž, ač jsem si vědom, že je to počátek socialisace, přece jen je to socialisace půdní a ta může býti prováděna v prvé řadě odborníky a to je v ministerstvu orby, které tyto odborníky k disposici má a také dá. Budiž žalováno, že tento obor působnosti ministerstvu orby je vzat a bude svěřen zvláštnímu úřadu pozemkovému.

Když již se tak stalo, pak vyslovuji přání, aby tento pozemkový úřad byl co nejdříve aktivován a v život uveden, neboť v nynějších poměrech, jak se vyvíjejí, je vážné vacuum nekompetentnosti úžasné, takže v případě akutní potřeby, nemáme kompetentního místa, kde by tento zájem byl včas vyřešen a také proveden. (Výborně!)

Dále přejdu k požadavkům výroby zemědělské samotné. A tu jako první, kardinální požadavek, velectění pánové, ne demagogický, nýbrž věcný, upřímný, žádám, aby vzdělání zemědělské bylo prohloubeno, zorganisováno a vypraveno od nejnižších do nejvyšších a zejména zlidovění zemědělské školy žádám, poněvadž tím se postaráme, aby i zemědělský dělník měl v prvé řadě možnost, nabýti schopností vzděláním, ať již ve škole, v kursech, ať jinými pomůckami a prostředky. Pak budeme též viděti veliký zájem těchto vrstev i na naší výrobě, což dnes všude bohužel není znáti. Zavinili jsme to i my, poněvadž jsme těmto stavům nedali včas a dost možnosti a příležitosti, aby tyto potřeby byly opatřeny.

Neméně malorolníkům, zemědělcům a našim zemědělcům, jimž zlidověním půdy dostane se nového zaměstnání, žádáme, aby bylo dáno vzdělání nejširší měrou. Neboť, velectění pánové, chceme-li zlidovění zemědělské výroby, pak hleďme v prvé řadě všeobecné vzdělání a zejména odborné dáti tomuto lidu do tohoto nového spoluzápasu.

A tu, velectění pánové, dotknu se na př. toho, abych ukázal, jak macešsky, téměř kritiky nesnášejícím způsobem bylo postaráno dosud o pokračovací školy zemědělské naše, kde jedna škola pro celou svou existenci, aby mohla žíti, byla dotována 90 K. (Hlas: Slyšte!) Pánové, to jest věc, která je téměř neuvěřitelno, a já bych s vámi rád sdělil svoje dojmy, které jsem prožíval, když nadšenci pro tuto ideu žádávali, abychom vymohli přece jen alespoň na věcné i osobní nutné výdaje alespoň slušnější honorování.

My chceme a musíme chtíti, aby lidové kursy pro všechny vrstvy podniku našeho byly organisovány všade a také ostatní školství, střední i vysoké, bylo rovněž dotováno patřičnou měrou.

Jako druhou pomůcku pokroku a zvětšení výroby nejen kvantity, ale i kvality, pokládám bezpodmínečně výzkumnictví, pokusnictví a kontrolnictví. V tom ohledu zase mám doklady, jak to máme obstaráno dosud. Jsem předsedou fysiologické stanice českého odboru rady zemědělské a nedávno deputace těchto spolupracovníků, inteligentů s vysokoškolskou kvalifikací mne - a plným právem - interpelovala, že se nestarám o to, aby jejich práce byla slušně, lidsky honorována. Velectění pánové, my zaměstnáváme dnes, jsouce finančně odvislí jedině v té věci od země a našeho státu, vysokoškolské absolventy za K 160 měsíčně. (Slyšte!) To jsou zjevy, které naprosto se déle nesnesou a nezavinili jsme je my, poněvadž petita patřičná naše leží na patřičných místech a je potřebí, aby tam byla chápána a tam byla rozhodnuta. Bez bádání žádný pokrok, bez bádání žádné zvětšení výroby, bez bádaní žádné zlepšení výroby. A v tom ohledu, velectění pánové, nesmíme šetřiti. Zde se na tak produktivní složce, jakou je zemědělské výzkumnictví, nesmí šetřiti a zcela správně pan dr. Rambousek prohlásil, že jest nám pádným důkazem Amerika, která ukázala ve všech oborech výroby, co badatelství znamená pro výrobu vůbec a pro výrobu zemědělskou zvláště.

Musíme se dále starati o to, aby při pozemkové reformě pro školství a výzkumnictví byly dány k disposici statky schopné. Zase je to pádný doklad, ale musím jej říci, jak velké jsou nedostatky našeho školství: znám absolventa nejvyšší zemědělské školy naší, který nerozezná ječmen od pšenice. (Výkřik: To není možné!) Je to možné, poněvadž se učí pouze theoreticky, není dostatek vhodných kabinetů, není pomůcek, není možnosti demonstrací v přírodě toho druhu, aby se něco podobného nemohlo státi. V tom ohledu musí se státi radikální náprava. Já jsem schválně vybral křičící příklady, které jsou nejpádnějším dokladem bídy naší toho druhu. Vedle toho musíme založiti svou podporu ve výrobě zemědělské na poradnách, na poradnách ve všech směrech našeho zemědělského podnikání a zejména u toho nejmenšího zemědělce, poněvadž ten zasluhuje, potřebuje a také žádá, aby mu bylo poraděno bezprostředně, bez velkých byrokratických oklik a bez velkého psaní na místě samém pro jeho prostředí a specielně pro jeho podnik.

Neméně zdůrazňuji nutnost cestovních stipendií, jelikož, jako v každém jiném oboru výroby, je poznání světa a světové výroby vznětem k nové produktivnosti zemědělské i u nás zvláště, poněvadž máme v tom ohledu mnohé státy, které nás v mnohém smyslu předčily. Mnohému bychom se přiučili, kdyby bylo možno naši kvalifikovanou, naši nadanou mládež posílati do tohoto prostředí, aby tam poznatky sebrala a pak doma v náš prospěch národohospodářský využila.

Přejdu nyní k technické úpravě půdy, kterážto záležitost jest neméně důležitá, poněvadž válka a nemožnost získati a použíti produkční prostředky, které byly zrekvírovány anebo zužitkovány, přivedly nás k tomu, že máme půdu zanedbánu ve všech směrech, máme ji zaplavenu a ochuzenu o všechny látky k výrobě nutné.

Tu musí radikálně býti pomoženo tím, že melioraci půdní provedeme rychle, abychom rozšířili možnost výroby. Tu, dovolte, abych si stěžoval, že zejména náš český jih, kde jsem již před 10 lety jako předseda zemědělské rady na vlastní oči viděl a do dnes se tam nic nestalo, má celé lány krásné úrodné půdy, která kysá a kvasí pod bahnem a vlhkostí, která by se dala lehko odvésti a daly by se učiniti z těchto schopných lánů zase plodné nivy pro naši dobrou a úspěšnou a tak potřebnou práci. Musíme i při pozemkové reformě i vedle ní řešiti současně otázku kommasační, poněvadž v tom ohledu naše jižní Morava a středočeské krajiny ukazují věci zaostalosti, které musí býti brzo odstraněny. Naše nutnost, nahraditi pracovní sílu lidskou motory, stoupá den ode dne. V tom ohledu dlužno žádati, aby technická poradna ohledně strojů byla vybavena tak, aby kontrola této výroby byla provedena co nejdůkladněji, poněvadž buď žalováno, že na tomto poli naší zemědělské potřeby, zejména zemědělci, poměrů neznali, jsou mnoho a často klamáni a ochuzováni. Musíme dále na poli produkce rostlinné starati se o to, aby ve formě kompensací, anebo za peníze přivezena byla dusíkatá hnojiva co nejdříve, která rychle umožní rozmnožiti a zhodnotiti naši produkci, a starejme se současně, pokud to možno za našich poměrů, aby i výroba těchto národohospodářských našich potřeb v oblasti naší byla také zahájena a umožněna.

Dále jest nutno, abychom ochranu kulturních rostlin pěstovali více, než dosud se dálo. Degenerované naše plodiny jsou zachváceny spoustou škůdců, spoustou nemocí, a naše ústavy odborné živoří, poněvadž nejsou dostatečně dotovány a vypraveny, aby tomuto zlu čelily. Jinak spějeme k důsledkům, které se na nás vymstí.

Neméně ve výrobě zvířecí je kardinálním požadavkem, aby bylo postupováno tak, aby přestaly rekvisice, aby se přestalo v oné devastační činnosti, která bez ohledu na kvalitu a potřebu bere vše, co zde jest. Chceme-li se brzy národohospodářsky vzpamatovati, jest nutno, aby bylo přivezeno maso v dostatečné míře, aby již jednou bylo možno v tomto odvětví výroby začíti jistou programovou práci, která musí býti zahájena zejména tím, že by bylo postaráno o krmiva, která nám v největší míře chybí.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP