Pátek 27. června 1919

Porady v Bratislavě, zahájené dne 25. června o 5. hod. odp., kterých vedle jednoho důstojníka generálního štábu účastní se jménem uherské vlády lidový zmocněnec Petr Agoston, který působil dříve v komisariátu zahraničním a nyní je lidovým komisařem pro justici, týkají se jen vytvoření a stanovení neutrálního pásma podél celých hranic ve smyslu odst. 5. a 6. noty generála Pellé ze dne 24. června. Při tomto jednání vycházejí najevo veškeré nedostatky hranic, jež stanovily vědomě prosté ohledy etnograficko-politické a nikoliv zřetel hospodářský a dopravní, nebo dokonce strategický. Protože hranice naše se státem maďarským stanoveny byly notou předsedy mírové konference pana Clémenceaua ze dne 13. června jen schématicky a nota sama uznává nutnost přesného ohraničení zvláštními komisemi na místě samém, tedy práci velmi obtížnou a zdlouhavou, není vytvoření neutrálního pásma věcí jednoduchou, tím spíše, že se tu nejedná o krátké provisorium. Je proto velmi účelno, aby při jeho ustanovení bylo pamatováno na všechny eventuality. Zástupce maďarský přišel konečně i s požadavkem, aby v komisích, které budou dozírati na přísnou neutralitu zmíněného pásma, byl ještě jakýsi rozhodčí mezi nimi a dohodou. Žádá totiž, aby tam zasedal nějaký neutrál, třeba zástupce Švýcar. Velmi složitou jest otázka poměrů na Dunaji a v okolí Šalgotarjánu.

Z dnešní noty generála Pellé považuji za nutno upozorniti na jeden význačný bod. V zakončení se praví: "Souhlasím s výhradou rozhodnutí mírové konference, aby Vám byla povolena nová lhůta k úplnému vyklizení území, náležejících ke státu československému". - Nemáme dosud míru, ba není ani příměří, jaké bývá před uzavřením míru smlouváno, jest pouhá přestávka v bojích, kterou z rozkazu mírové konference generál Pellé loyálně nařídil. Protože však každým okamžikem očekáváme, jak odpoví předseda mírové konference a maršálek Foch na sdělení, která jím o průběhu událostí i o chování Maďarů generál Pellé učinil, musí býti naše vojsko, osvěžené v této pause, připraveno k ráně. My víme, že ani Maďaři nezahálejí, nicméně panuje hluboká důvěra ve vojiště i velení, že budeme-li donuceni k novému boji, jehož si nepřejeme, budeme pokračovati ve vítězném postupu, v němž jsme se 24. června zastavili.

Veškeré jednání Maďarů na území československé republiky máme v přísné patrnosti, neboť nota pana předsedy mírové konference ze dne 22. června, v jejíž opravdovost a pevnost nemáme důvodů nevěřiti, zaručuje nám: "že bude požadována plná náhrada v celém rozsahu za všechny škody nezákonně způsobené".

Slibovaná náhrada není pro nás dostatečnou, když si uvědomíme, co musí vytrpěti slovanské obyvatelstvo pod maďarským režimem, kde i velmi shovívaví pozorovatelé italští v Budapešti musí zakročovati na ochranu vražděných občanů maďarských, kteří jsou jiného přesvědčení než komisaři rad. Naše vůle, míti Slovensko celé a míti je co nejdříve, nemůže býti žádnou diplomatickou akcí umlčena a otupena. A jestliže jsme svěřili osud části svých slovenských bratří do rukou vzácného svého přítele generála Pellé, který nám stále podává důkazy svého zápalu pro naši věc, pak rád bych mu jménem vlády, sněmu i lidu tlumočil jako plnomocníku mírové konference vřelou touhu, aby trpělivost našeho národa nebyla v nejcitlivějším místě napínána více, než to dovolují všechny bolesti, které za poslední léta jíž vytrpěl. (Výborně! Hlučný potlesk.).

Předseda: Přistupuji k pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1919 (tisk 1218) a sice k dokončení specielní debaty o skupině VI.

Předem ještě upozorňuji, že po vyřízení této skupiny, po ukončení debaty, přistoupíme k hlasování o posledních dosud neodhlasovaných 3 skupinách rozpočtu ministerstva školství, ministerstva financí a o této skupině, kterou právě projednáváme.

Dále prosím, aby byla, pokud možno, přesně dodržována lhůta řečnická, která je dvacetiminutová, tak, jak bylo usneseno. Prosil bych, aby páni řečníci v této věci předsednictvo při řízení agend podporovali.

Uděluji slovo prvnímu řečníku posl. Petrovickému.

Posl. Petrovický: Vážené Národní shromáždění! Při generální debatě o našem prvním řádně projednávaném rozpočtu státním na r. 1919 bylo učiněno jedním řečníkem prohlášení, že toto sl. Nár. shromáždění pro živnostenský stav do té doby positivního nic nevykonalo. Já, bohužel, musím s tohoto místa toto prohlášení potvrditi, neboť, ač sledoval jsem opravdu horečnou práci tohoto ústavodárného sboru, nevzpomenul tento sbor živnostenského stavu jako jedné velmi důležité složky národní, tohoto stavu, který právě ve válce na hrdlech a statcích velice trpěl, jako žádný stav druhý - bylo to zejména naše české živnostnictvo.

Byl to opravdu určitý systém vídeňských vlád válečných, který, jako snažil se celý náš národní život, celý náš národ český seslabiti, ano jej dokonce vyhubiti, usiloval také zároveň o to, aby živnostenský stav český úplně zničil, poněvadž vlády vídeňské dle zkušeností předpokládaly, že náš stav živnostenský pro naši samostatnost, pro hospodářskou budoucnost našeho státu bude jedním také z hlavních pilířů, na kterých naše státní hospodářství státní bude spočívati.

Jsme všichni - anebo, lépe řečeno, máme býti všichni - pravými a pilnými dělníky na stavbě této budovy státní. Pan ministr financí předložil nám pro první část stavby řádný rozpočet. Za něj však - jak správně bylo jím prohlášeno nemůže za celý ručiti sám, nýbrž béře ve spoluurčení ostatní ministry, tak, že každý má zodpovídati za svůj rozpočet svého úřadu. Pro nás, pro živnostenský stav, jest na prvním místě důležitým a směrodatným rozpočet ministra obchodu jako nejvyšší instance živnostnictva, nejen dozorčí, ale instance zároveň ochranné a zároveň také rozpočet ministerstva železnic, pošt a telegrafů jakožto velmi důležitých spolučinitelů k budoucímu rozkvětu našeho průmyslu, našeho obchodu a živností. Přihlédneme-li blíže k rozpočtu ministerstva obchodu, tu jsou na prvém místě pro živnostenský stav pozoruhodné položky a sice pod č. 8. a 10., ve kterých položkách ministerstvo obchodu zařaďuje na prvním místě 280.000 K pro eventuelní postátnění zvelebovacích ústavů v Brně a v Praze a v další položce jest zařazeno 333.000 K pro podporu živnostenského družstevnictví a ostatních zvelebovacích ústavů. Tu právě ministerstvo obchodu postřehlo a chtělo vyzvednouti důležitost a význam zvelebovací akce živnostenské pro střední a malý stav živnostenský a obchodní.

Jedině tato zvelebovací akce živnostenská může býti našemu malému a drobnému živnostnictvu prospěšnou a velkou pomocí pro jeho produktivnost jen tenkráte, když tato akce bude provedena programovitě, cílevědomě, a také skutečně nestranně. Např. kursovnictví, jímž před válkou u nás tak zvaná technologicko-průmyslová musea se zabývala a jemuž nejvíce a téměř největší péčí věnovalo technologické museum pražské živnostenské a obchodní komory, nesmí býti kusé, nýbrž musí býti v budoucnosti - má-li živnostenskému stavu prospěti, programově plánovitě a uceleně a musí býti přístupné všem složkám, tvořícím v obchodnických a živnostenských stavech, tedy nejen samostatným podnikatelům, nýbrž i súčastněnému dělnictvu a učebně nejstaršímu učednictvu. Toto kursovnictví, řekl jsem, musí býti také nestranné: ne pro jedno odvětví, nýbrž pro každé odvětví, které toho bude potřebovati. Prosil bych s tohoto místa, aby tato akce zvelebovací pro živnostenský stav byla iniciativní, poněvadž máme některé jednotlivé obory, které nejsou ještě tak organisačně vyspělé, že nejsou ještě úplně doorganisovány a nemají té smělosti, aby na místech kompetentních o takový kurs, o takovou pomocnou akcí iniciativně se ucházely.

Rád bych si přál, vážení přítomní, aby s touto akcí zvelebovací zároveň byla rozvinuta náležitá, cílevědomá, promyšlená podpora našeho živnostenského družstevnictví. Nynější naše družstevnictví každého systému není ještě tak silné, není ještě tak finančně a hospodářsky podloženo, aby živnostnictvo přivedlo na ten stupeň, aby se opravdu stalo činitelem výrobním pro vývoz a zároveň, aby tím způsobem bylo také prospěšno naší republice na internacionálním trhu.

Dokud nebude míti naše živnostnictvo svá družstva veliká, dokud nebudou finančně silně založena, do té doby nebude mocí naše družstevnictví chopiti se žádoucího vývozu, ale také do té doby nedosáhne živnostnictvo té dlouhé kýžené etapy, která by opravdu byla trvanlivou základnou hospodářského sesílení živnostnictva s celonárodním významem. Ovšem živnostnictvo, vážené Národní shromáždění, musí vyjíti samo vstříc, nesmí spoléhati na cizí pomoc, nýbrž tyto zájmové otázky na prvém místě musí řešiti ve svých živnostenských organisacích, ale také živnostnictvo konečně musí vyjíti z přítmí té známé své nerozhodnosti a musí opravdu tak postupovati, aby nezůstalo, jak vždy se stávalo, na poloviční cestě státi, aby na rozcestí, na kterém často stojí, nedalo se zlákati na cesty často pochybené, nýbrž musí jíti hned zpočátku pohromadě tou cestou, která je bezpečně vede k cíli sociální hospodářské samostatnosti, na které nebudou a nesmí se křížiti jeho snahy po opětném vypětí jeho individualismu se samozřejmou touhou zachování soukromého vlastnictví ve stupni pravé demokracie, která nezná panství, která nezná nadpráví jedné třídy nad druhou, nýbrž zná a jen spočívá v práci nás všech, jež tvoří a bude tvořiti nové a nové hodnoty, schopné k rozdělení každému, co patří mu dle jeho zásluhy, dle jeho schopností a dle jeho výkonnosti. Pak teprve, vážené Národní shromáždění, bude moci býti živnostnictvo súčastněno dále na péči ministerstva obchodu, dané mu položkami 3.-5. pro obchodní zpravodajství, kde jest dotováno jedním milionem korun a zvelebení vývozu jedním milionem jedenkrát sto tisíci korunami. S povděkem vítám také 13. položku v částce 100 tisíc korun, která jest věnována na zvelebení cizineckého a lázeňského ruchu. Dá se zajisté u nás očekávati, až nastanou klidnější poměry, že naše krásná vlast od hlubokých hvozdů šumavských až k velebným Tatrám bude vyhledávána nejen světem obchodním a průmyslovým, ale bude vyhledávána zajisté také četným světem turistickým. A tu právě touto položkou chce podporovati ministerstvo obchodu povznesení návštěvy cizinců u nás, ale není možno tento cizinecký ruch, zejména turistický povznésti, jestliže zároveň nebude s tímto cizineckým ruchem součinná živnost, která je úzce s ním spjata, a to živnost hostinská a výčepní a z této hlavně hotelový průmysl.

Hostinská živnost utrpěla opravdu z ostatních stavů živnostenských největších ztrát hospodářských. Již při vypuknutí války tato živnost a její činnost další byla přerušena různými přísnými nařízeními, později byla úplně podlomena omezením výroby piva. A my vidíme, že v této době hospodářství živnosti hostinské jest úplně zničeno a že opravdu při povznesení ruchu cizineckého klade ji vláda na významné místo jako spoluúčinnou živnost hostinskou. O významu jejím svědčilo prohlášení ministra vnitra deputaci, kterou jsem předvedl s předáky organisací hostinských obou národností, kde prohlásil, že spoléhá na odbornost, na kvalifikovanost našeho hostinského stavu pro povznesení ruchu cizineckého, svědčí také i další prohlášení ministra spravedlnosti dr. Soukupa u příležitosti konání jubilea 50tileté hromady spolku číšníků, kde vybízel nové adepty této živnosti ku spolupráci a prohlásil, že očekává, že naše živnost hostinská česká bude jednou z prvních v celé Evropě. Na jedné straně račte viděti, že jedni páni jaksi vyzdvihují význam a důležitost stavu hostinského, avšak na druhé straně vidíme, že zas jiná část hostinské živnosti dneska brzdí se v jejím znovuvzkříšení. V poslední době jest vydáno přísné nařízení ministra zásobování pro živnosti hostinské a výčepní, kde nařízeno je přísné trestání, ano hrozí se a nakazuje se úřadům, aby při opětném překročení maximálních cen za nápoje byla dočasně těmto potrefeným živnost odejmuta a na jejich vlastní útraty aby o tom vyhlášení bylo přibito na jich provozovnách.

Vážené shromáždění! Tímto způsobem živnost hostinská vlastně jest stavěna na ten stupeň, ve kterém pohybují se obchodně jenom lichváři. Dnes stav hostinský, stav, který ze 75 proc. jest opravdu slabě hospodářsky založen, dnes stav ten jest tak ubohý, že není možno stanovené maximální ceny na pivo nejenom jednotlivcům, ale velikému množství hostinských dodržovati z toho důvodu, že předpoklad k těmto maximálním cenám, daný oním prohlášením vládního zástupce a zároveň předsednictvem pivovarské komise o větším přídělu surovin se strany vlády pivovarům a pivovarů hostinským nebyl dodnes ještě úplně splněn. Následkem toho dnes hostinský hospodářsky hyne a hospodářsky nadále jest ničen.

Není mi možno zároveň při své řeči přehlédnouti dodatek k rozpočtu, kterým vyšlo vstříc ministerstvo financí k výzvě kolegy Slavíčka při jednání o tomto rozpočtu položkou 175.000 K na účely živnostenské, kterýmžto dalo toto ministerstvo financí výraz svého i ministerstva obchodu vnitřního přesvědčení, že živnostnictvu mělo by býti ještě ve větší míře pomoženo, že živnostnictvo daleko větší dotace pro svůj stav živnostenský potřebuje, nebýt ovšem dnes ještě těch dravých a nejistých poměrů politicko-hospodářských v naší republice. Avšak pevně očekávám, že v budoucnu bude všemožná péče věnována se strany ministerstva obchodu otázce maloživnostnictva, které by nemohlo nadále, a prohlašuji zde, že také nadále nesnese to nynější odstrkování, na které sice bylo zvyklo v Rakousku, ale nezvykne v naší Československé republice, kde si je nedá líbiti.

Hospodářství živnostnictva jest úplně vyvráceno, živnostnictvo válkou jest ožebračeno. Nepatrné jest procento živnostníků, které by bylo těžilo z válečné konjunktury. Proto napadání živnostnictva a obchodnictva, že obohacovalo se lichvařením, jest nepravdou a pomluvou! Právě toto napadání a právě toto psaní hnalo lidi ku známému drancování ze dne 22. a 23. května.

Vždyť přec největší část živnostnictva byla na vojně a hlavně řemeslníci byli na frontě i za frontou, opustili dílny, obchody, které mezitím jejich ženy byly nuceny zavříti z nedostatku surovin a hotového zboží.

Živnostnictvo nevyvolalo drahotu, tu vyvolala válka. Drahota nesmí býti zaměňována pojmem lichvy. Jestliže draho jsem koupil, jsem nucen draze prodati s připočtením režie, která přec - račte znát - velice stoupla, a příslušného zisku, přiměřeného ku dnešním životním poměrům.

Mezi legitimním živnostnictvem nehledejte lichvářů, - za jednotlivce nemůže celek - ti patřili a patří ku živlům nelegitimním, kteří neměli nikdy s legitimním obchodníkem a oprávněným řemeslníkem nic společného. Dnes, vážení přítomní, jest jediná touha celého světa, aby nastalo konečně znatelné zlevnění předmětů denní spotřeby. Ale my vidíme, že nikdo nechce začít, že nikomu se doopravdy do toho nechce, a přec jednou se tak státi musí, nemáme-li trpěti pod těmito tísnivými poměry dál. Počátek - nezbude asi nic jiného - nastati musí u prvotní výroby, která slouží žaludku.

A bude-li učiněn brzy, tím lépe pro celý svět, ježto potom sleví živnostník, sleví průmysl, sleví úředník, a jsem přesvědčen, že také sleví dělník, zkrátka slevíme a musíme sleviti všichni, když uvidíme, že se konečně jednou nasytíme, že konečně se ošatíme a budeme také bydleti jako lidé.

Pak teprve zmizí nadobro dnes nejvýš vypjatá nervosa, lidstvo se uklidní a zpřístupní k uspořádání válkou rozvrácených, hospodářsko-politických poměrů.

A, vážení přítomní, buďte ubezpečení, že živnostenský stav chce opravdu na tomto díle se všemi ostatními vrstvami občanskými spolupracovat, že potom jistě nastane spokojenost. A jenom tehdy bude živnostnictvo moci dokonale konat svoji povinnost a dávat republice, co jest republiky, jejíž budoucnost si přeje mít velkou, šťastnou a slavnou. (Výborně! Potlesk.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP