Středa 11. června 1919

Dnes musíme věděti, co chceme, a že to, co chceme, musíme také docíliti a docílíme. Naše vojsko není armádou v dřívějším slova smyslu. Jest obranou naší vlasti, naší svobody a samostatnosti. A v této funkci byla mu vnucena do pěsti také zbraň útočná. Když poprvé mluvil k nám po svém příjezdu milý náš president, zdůrazňoval, že hybnou silou našeho celého zahraničního obchodu, celé zahraniční revoluce bylo hluboké přesvědčení všech pracovníků, že jsme nikdy a od nikoho nechtěli nic nesprávného, nic, nač jsme neměli nároku. K tomu dnes, v hodině nebezpečí, musíme před celým světem dodati: To však, nač právo máme, nedáme si vzíti nikdy a nikým. S účastí a pocity vděčnosti, o nichž jsem mluvil na začátku své řeči, četli jsme projev pana předsedy francouzské vlády Clemenceaua panu komisaři zahraničních věcí Belu Kuhnovi. Cítíme z onoho projevu, že krev našich padlých bratří nezůstane nepomstěna. Projev onen burcuje nás k slavné přísaze, že nikdy pro budoucno nebudeme spoléhati ani na nejlepší ze svých přátel, nýbrž jen na sílu vlastní paže a vlastní energie. Draze krví a utrpením našich vojáků i slovenských bratří vykoupené zkušenosti, musíme pevně a jednotně vtěliti v činy. První záblesky těchto činů jsou zprávy posledních dnů o chrabrých skutcích naší armády u Komárna, Nových Zámků a Zvoleně i jinde. (Sláva jim!) Nejvyšší velitel naší branné moci generál Pellé, projevil ve dnech právě minulých pevné přesvědčení, že v nedlouhé době staneme tam, kde nyní neprávem stojí sbory maďarské. Staneme tam pevně a pro všecku budoucnost. Zkušenosti vpádu maďarského naučí nás ještě vážněji uvažovati o obraně vlasti. Zárukou toho jest dnešní jednotné volání celého národa. Na foru světové politiky mluví za nás naše právo. Tam, kde nezvítězí úcta před právem a spravedlností, musí zvítěziti síla. Tu sílu národ náš má, tu sílu chce vždy a proti komukoliv pro věc vlasti položiti. Stane-li národ proti každému nepříteli tak mocně, jednotně a nadšeně, jako vstal na obranu Slovenska, pak není moci v našem sousedství, která by mohla nás připraviti o jediný politický ideál, o jedinou stopu půdy posvěcenou svatým naším právem.

Na vojáky československé republiky můžete se, pánové, spolehnouti. Mám právo to dnes prohlásiti a vojáci přímo mne o to žádali, abych vám to řekl. Důstojník i muž vykoná svou povinnost. Všichni chápou slova: "Já, ty, on, my, my jednotlivci můžeme padnout, můžeme zahynout, ale zahynout nesmí náš národ, padnout nesmí naše drahá a krví vykoupená Československá republika. (Výborně! Potlesk.) Vzpomínaje hrdinných našich hochů na Slovensku, vzpomínaje jich s láskou, kterou sdílí jistě celý československý národ bez rozdílu, volám: Sláva naší republikánské, chrabré armádě! Ať žije Slovensko, ať žije krásná naše republika! (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda: Ke slovu neb k návrhům nikdo není přihlášen. Myslím, než přistoupíme k dalšímu úkolu dnešní schůze, že mohu říci: Celé Národní shromáždění jest za jedno v pevném odhodlání, učiniti všecko, aby svévolný útok byl odražen, aby bezpečnost naší republiky na celou budoucnost byla zajištěna. (Výborně! Hlučný potlesk.) (Zvoní). Přistupuji k praesidiálním sdělením.

Nepřítomnost v dnešní schůzi omluvili:

churavostí: Čapka (na neurčito), Pelikán (na 6 týdnů), R. Pilát (do 18. června), Jur. Janoška (na neurčito), Engliš (pro tento týden);

zaměstnáním: Biňovec a Josef Špaček (oba do 10. srpna), Duchaj (na neurčito), dr. Weyr;.

účastí při mírovém jednání v Paříži: Mečíř, dr. Uhlíř, Maxa;

trvalým zaměstnáním ze Slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký, Stodola.

Na místě resignovavšího člena N. S. dra Ferdinanda Veverky zvolen za člena Národního shromáždění Jan Kvidera. Za odvolané členy N. S. Hudce a Modráčka zvoleni byli Josef Ulrich a Vojtěch Zavadil. Za resignovavšího člena Národního shromáždění Antonína Kalinu zvolen František Petrovický. Všichni dostavili se do dnešní schůze a vykonají poslanecký slib.

Žádám pana zapisovatele, aby přečetl slibovací formuli a slibující, aby povstali a pronesli "slibuji".

Zapisovatel dr. Herben (čte): Slíbíte jako člen Národního shromáždění československého, že budete zachovávati zákony státu československého a že svůj úřad budete zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda: Pan kolega Kvidera!

Posl. Kvidera: Slibuji.

Předseda: Pan kolega Ulrich!

Posl. Ulrich: Slibuji.

Předseda: Pan kolega Zavadil!

Posl. Zavadil: Slibuji.

Předseda: Pan kolega Petrovický!

Posl. Petrovický: Slibuji.

Předseda: Vzácný přítel našeho národa, p. prof. Denis v odpověď na adresu odevzdanou jemu ministrem věcí zahraničních drem Benešem, zaslal nám tento dopis (čte):

Pane presidente!

Pan ministr věcí zahraničních ráčil mi odevzdati adresu, kterou mi ke svrchované mé cti zaslalo Národní shromáždění republiky československé.

Dostal jsem z Čech již mnoho důkazů náklonnosti, jež mě hluboce dojaly a které ve mě zanechávají neskonalou vděčnost. Přízeň, kterou mi dnes prokazuje Shromáždění, jež pojí ve svém středu nejlepší zástupce národa, převyšuje o tolik mé skrovné služby, že bych byl skoro na rozpacích, mám-li ji přijmouti, kdybych v ní neviděl projevu náklonnosti, která od vás přichází k Francii.

Milujete ji, a myslím, že ji milujete právem. Francie byla vždy zemí svobody a spravedlnosti; v poslední válce nebojovala jenom na svou vlastní obranu, nýbrž za osvobození všech utiskovaných, za zničení všech tyranií. V nejtěžších úzkostech, zatím co nejbohatší část jejího území byla pustošena krvelačným nepřítelem, nezapomněla nikdy osvoboditelského svého poslání; vždy se pokládala za obhájce lidstva, zástupce pokroku. Ona první - myslím, že mohu to tvrditi - pochopila dosah začatého boje, a veřejné mínění hned poznalo, že zkáza habsburského mocnářství je nezbytnou podmínkou, aby mohla býti založena nová Evropa. Mělo-li mé slovo v oné chvíli jakýsi ohlas, bylo to tím, že tlumočilo jednomyslné přesvědčení národa. Měl jsem štěstí, že jsem hájil dobrou a velikou věc; osud mi přál, že jsem se obracel k tribunálu, jehož sympatie byly již napřed získány. Je téměř nespravedlivé, že nad to se mi dostává ještě vašich díků.

Ale přijímám je přece se srdcem hluboce pohnutým. Rád bych se vynasnažil zasloužiti si jich prací o to, aby mezi mladou republikou československou a Francií byly uzavřeny těsnější ještě svazky. Mám, pane presidente, plnou důvěru v budoucnost Vaši, stejně jako věřím v budoucnost vlastní své země. Francie a Čechy jsou dva ušlechtilé a šlechetné národy, pracovité, hospodárné, nepřátelské mystickým sofismatům, zajisté láskou k pravdě, rozumu, spravedlnosti a světlu; Čechy Husovy, Komenského, Dobrovského, Palackého, Havlíčkovy mají čeho třeba, aby si rozuměly s Francií Panny Orléanské, Rabelaisovou, Voltairovou a Francií Konstituanty. Nebudou míti spojených svých sil přespříliš, jde-li o to, aby vyplnily své poslání a potřeby staré nevraživosti. Byť se jevilo naše vítězství sebe úplnějším, víme, že reakce nezříká se svých záměrů a naši nepřátelé nezanechávají naděje v odvetu. Udržíme je na uzdě jen tehdy, jestliže všichni Boží bojovníci se sblíží a dohodnou, aby zřídili obranu a připravovali budoucnost.

Zvláště na mladá pokolení dlužno od nynějška mysliti. Je třeba, aby se vyzbrojila k nesmírnému úkolu, který nastává jejich mladé odvaze. Je třeba, aby se lépe poznala a lepším poznáním se připravila k větší vzájemné lásce. Této práci bych rád zasvětil sílu a energii, která mi snad ještě zbývá. Utvořme posvátný svazek a podejme si ruce, abychom zabezpečili před jakýmkoli překvapením a před obraty štěstí svou nazpět dobytou samostatnost.

Nastává skvělá budoucnost, budou-li pracovníci konati svou práci. Čechy jsou povolány, postaviti se v čelo slovanských národů; jim náleží vésti Jugoslavii, pracovati o znovuzřízení Ukrajiny i Rusi, probuditi a udržovati v Polácích myšlenku slovanské vzájemnosti. (Výborně!) Jsou světu povinny, býti příkladem moudrosti a smělosti demokratické šlechetnosti a soustavnosti, odvahy a rozumu. Nikdy žádnému národu nebyla vyhrazena úloha krásnější a nikdy žádný národ nebyl tak dobře připraven k úkolu tak skvělému.

Víte, pane presidente, jakou radost mi způsobily úspěchy československé republiky. Kéž milovaná vaše Praha stane se opět, čím nejednou již byla: nesmírným ohniskem světla a lásky! Doufám, pane presidente, že s projevem vroucí a hluboké mé vděčnosti budete laskavě tlumočiti Národnímu shromáždění upřímná moje přání, upínající se ke slávě, zdaru a blahu Československé republiky.

Račtež přijmouti, pane presidente, ujištění o mých nejoddanějších a nejuctivějších citech.

22. května 1919.
E. Denis,
profesor Sorbonny.

(Hlučný potlesk.)

Výborům přikázány z předsednictva tyto tisky.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Výboru státně zřízeneckému:

Tisk 1115. Návrh člena N. S. dra Matouška, dra Lukavského a soudr., na vydání zákona o zařazení úředních sluhů do X. a XI. třídy hodnostní.

Tisk 1136. Návrh člena N. S. Kadlčáka, dra Mazance a soudr. na zlepšení hmotných poměrů stráže bezpečnosti.

Výboru právnímu:

Tisk 1127. Návrh člena N. S. dra J. Černého, J. Marchy, R. Berana, V. Stoupala a soudr., na bezplatné na vrácení orné půdy, lesů, luk a pastvin, jež byly obcím a jednotlivým usedlostem v minulém a předminulém století vrchnostmi bezprávně odňaty.

Výboru školskému:

Tisk 1128. Návrh člena N. S. dra Stojana a soudr., ohledně poskytnutí výhod školním učitelským osobám, jež po 1. září 1913 vstoupily do pense.

Tisk 1135. Návrh člena N. S. dra Stojana a soudr., ohledně včítání let učitelům náboženství na školách středních.

Výboru živnostenskému:

Tisk 1140. Návrh člena N. S. Slavíčka, Netolického, Konečného, Kopečka, Hrizbyla a soudr., na náhradu živnostníkům a obchodníkům za utrpěnou škodu při rabování, krádežích a výtržnostech v minulých dnech po Čechách se odehravších. (Současně přikázán výboru finančnímu.)

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 1167. Vládní osnova zákona o připočtení válečných let státním zřízencům.

předsednictva přikázáno: Podle §u 3. zákona z 24. července 1917 č. 307:

výboru ústavnímu:

nařízení vlády republiky československé ze 6. června 1919 čís. 301 sbírky zák. a nař., kterým se zastavuje činnost soudů porotních;

nařízení vlády republiky československé ze 6. června 1919 čís. 296 sbírky zák. a nař. o výjimečném stavu;

výboru sociálně-politickému: nařízení vlády republiky československé ze 24. dubna 1919 č. 233 sbírky zák. a nař. o ochraně zaměstnanců používajících bezplatného bytu;

výboru zásobovacímu:

nařízení vlády republiky československé z 27. května 1919 o soupisu zásob zboží pro ošacení obyvatelstva;

nařízení vlády republiky československé o úpravě obchodu ovocem a zeleninou a jejich výrobků;

nařízení vlády republiky československé ze dne 2. června 1919, kterým se zrušuje nařízení ze dne 6. března 1919 čís. 116 sbírky zákonů a nařízení o nejvyšších cenách selat;

nařízení vlády republiky československé ze 4. června 1919, jímž se zrušuje zákaz používati cukru k výrobě piva;

nařízení vlády republiky československé z 2. května 1919 o formě podniků sloužících k účelům přechodného hospodářství.

Tiskem rozdáno:

Tisk 1105. Odpověď ministra železnic na dotaz čl. N. S. Pelikána, Fr. Buřívala a soudr. o krytí autority nehodných představených státní železniční správy českoslov. při spisování výslechu personálu.

Tisk 1106. Odpověď ministra pro zásobování lidu na dotaz člena N. S. dra Hnídka a soudr. o rekvisici v okresu chrudimském.

Tisk 1107. Odpověď zástupce ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz 1. čl. N. S. J. Jílka, J. Rýpara, dra Novotného a spol., 2. a čl. N. S. V. Votruby a spol. o postupu státních lékařů na Moravě a 3. J. Jílka, J. Rýpara a spol. o obsazení systemisovaných míst v ministerstvu zdravotnictví.

Tiskem rozdáno v 57. schůzi Národního shromáždění československého dne 11. června 1919.

Tisk 1145. Odpověď ministra Národní obrany na dotaz čl. N. S. dra Mareše, dra Horáčka, dra B. Němce, dra Srdínka, dra Syllaby a soudr. o vyklízení místností fakulty právnické a filosofické od vojska.

Tisk 1146. Odpověď ministra Národní obrany na dotaz čl. N. S. F. Svobody a spol. o průtazích úpravy mzdy ve vojenském skladišti v Brně.

Tisk 1147. Odpověď ministra Národní obrany a min. vnitra na dotaz čl. N. S. R. Bechyně a soudr. o nezákonném zatčení dělnického důvěrníka R. Kollera v Praze.

Tisk 1148. Odpověď ministra vnitra na dotaz čl. N. S. Šrámka, Čuříka, Bezděka, Kadlčáka a Jílka a soudr. v zál. hrubého porušení svobody občanské, shromažďovací a spolčovací soc. dem. důvěrníky a sekretáři odborových organisací.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP