Středa 28. května 1919

Místopředseda Konečný: K slovu přihlásil se ještě občan dr. Meissner. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Meissner: Vážené Národní shromáždění! Nejprve chci vysloviti podiv nad tím, že strana národně-demokratická přišla k názoru, že ustanovení § 3., jehož škrtnutí navrhuje, jest tak škodlivé, že z důvodů zásadních je třeba proti němu se postaviti. Zákon tento byl předmětem jednání v četných schůzích právního a sociálně-politického výboru a v těchto četných schůzích žádný ze zástupců strany národně demokratické neprojevil názoru (Slyšte!), že by toto ustanovení bylo v rozporu s jejich zásadním nazíráním na soudnictví. Zdá se tedy, že důvody, které vedly k pozměňovacímu návrhu, jsou teprve novějšího data a že tedy nelze je hledati tam, kde je uvádí dnes pan zástupce národně-demokratického klubu. A nyní, vážení pánové, dovolte mi, abych reagoval na vývody samé.

Navrhuje se zřízení lidových soudů cenových. Jest velmi důležito, jakým způsobem se tento soud zřizuje, z kterých osob se skládá. Dáme-li do libovůle soudce, aby si určil své přísedící, pak to znamená, že vlastně jediným rozhodčím, jediným soudcem v těchto věcech bude soudce z povolání sám. Pánové, my máme v tom směru své zkušenosti ze soudů živnostenských.

Dle zákona o živnostenských soudech jest předepsán pořad, v jakém mají býti přibíráni přísedící z řad zaměstnavatelských a dělnických. A stávalo se velmi často, že předseda povolával přísedící nikoli dle pořadí, nýbrž dle toho, jak se mu právě hodilo, dle toho, jestli přísedící hlasoval v poradě dle jeho názoru čili nic. A jestliže některý z přísedících dělnických nebyl vhod předsedovi senátu, pak to znamenalo, že byl svého úřadu fakticky zbaven, poněvadž k úřadu svému nebyl povoláván.

My jsme se proto domáhali toho, aby zákon o živnostenských soudech byl změněn, aby nebylo dáváno do libovůle předsedy senátu, koho chce či koho nechce povolati. Také v zákoně o složení listin porotců jsme se vyhnuli tomu, aby dáno bylo do libovůle některého úředníka, ať správního ať soudcovského, který z porotců má býti povoláván k vykonávání svého úřadu. To, co navrhuje strana národně demokratická, jest vlastně návrat k poměrům, proti kterým jsme se stavěli.

Máme veškerou úctu k stavu soudcovskému, ale nemůžeme zavírati oči před faktem, že tu a tam může býti soudce, který se na otázku, o které se před lidovým soudem cenovým bude jednati, dívati bude z hlediska čistě jednostranného. Když pak ponecháváme mu na vůli, aby sestavoval senát a jmenoval přísedící z té či oné strany podle své libovůle, pak to znamená, že může si sestaviti senát jednostranným způsobem, jednou ve prospěch konsumenta, podruhé pak ve prospěch toho, který prodává. Jest tu vážné nebezpečí, že takové obsazování mohlo by mnohdy býti jednostranné.

Správnější ovšem by bylo, aby sestavování lidových soudů cenových, pokud jde o živel laický, dálo se snad po způsobu sestavování soudů poroteckých. Snad by bylo správné, abychom měli dříve seznam oněch osob, které mohou býti členy těchto senátů, a aby se osoby vybíraly losem a strany měly po případě právo zamítati, tedy obdobu zákona o sestavování listin a lavice porotců. Ale na to není dostatek času. Tímto zákonem se mají rychle upraviti právní vztahy, vzniklé poměry válečnými, proto jsou k vymáhání nároků stanoveny krátké lhůty; než by mohl býti sestaven seznam soudců laikův, provedeno býti losování a celý ten aparát uveden v činnost, pak by uplynula dlouhá doba a my bychom neznemožnili to, co chceme tímto zákonem odstraniti, totiž anarchii a jisté hospodářské otřesy.

Jedná-li se nám o to, aby zákon tento svému účelu vyhověl, pak dle mého mínění nelze se vysloviti pro návrh, který byl vysloven panem kolegou Matouškem. Jediným korektivem proti často jednostrannému názoru jediného soudce jest, když ponecháváme korporacím odborovým, aby vysílaly své zástupce do senátů cenových. Nejde tu jen o odborové organisace dělnické, nýbrž i o organisace živnostenské. A ty chce strana národně-demokratická z vlivů při obsazování cenových soudů vyloučiti, tak že by odborné spolky obchodní, živnostenské a rolnické nemohly jmenovati své soudce a důvěrníky, kteří by pronášeli jejich názory v senátě.

Mám proto za to, že návrh strany národně-demokratické nejen přišel poněkud opozděně, nýbrž také že věcně není odůvodněn a dle mého názoru, že jest přímo proti zájmům těch stavů, o které se zde bude jednati, proti zájmům nejen dělnictva, konsumentstva, ale také proti zájmům obchodnictva a živnostnictva, že se tu přímo staví stranou všechny odborové organisace maloživnostníků a malorolníků a že se tu všechna moc dává do rukou jednoho stavu, soudcovského.

Proto vyslovuji se proti pozměňovacímu návrhu a prosím ctěné Národní shromáždění, aby hlasovalo proti návrhu. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: Debata je vyčerpána. Přeje si snad slova p. zpravodaj?

Zpravodaj dr. Černý: Nepřeji.

Místopředseda Konečný: Poněvadž si pan zpravodaj slova nepřeje, přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Dovolím si naznačiti způsob a postup při hlasování. (Zvoní.) Nejdříve dám hlasovati o §u 1., 2. a prvním odstavci §u 3. podle zprávy výborové. Na to dám hlasovati o odst. 2. §u 3. podle návrhu pozměňovacího p. dra Stránského. Bude-li zamítnut, pak dám hlasovati podle zprávy výborové. Při odst. 3., 4. a 5. tohoto §u 3. není pozměňovacích návrhů, tedy dám hlasovati podle zprávy výborové, pak o §u 4. až 12. osnovy projednávané, při nichž také není podáno žádného pozměňovacího návrhu, tedy dám hlasovati podle zprávy výborové. Při §u 13. je podán návrh pozměňovací člena Nár. shromáždění Václava Němečka, dám také napřed hlasovati o pozměňovacím návrhu tomto a bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, avšak s vynecháním slov "14 dnů". Poněvadž je zde pozměňovací návrh dra Kloudy, který žádá lhůtu 7 dnů a poněvadž pan zpravodaj současně prohlašuje, že pozměňovací návrh dra Kloudy bere za svůj, tedy to bude zároveň podle zprávy výborové. Konečně pak přistoupíme k odhlasování §§ 14. a 15., jakož i nadpisu zákona podle zprávy výborové.

Jest proti tomuto naznačenému způsobu hlasování snad nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Budeme tedy postupovati, jak jsem naznačil.

Prosím ony pány, kteří souhlasí se zněním §§ 1., 2. a odstavce prvního § 3. podle zprávy výborové, aby povstali se svého místa. (Děje se.) To jest většina. §§ 1. a 2. a odstavec první § 3. jsou přijaty.

K odstavci druhému § 3. podává člen Národního shromáždění dr. Stránský pozměňovací návrh tohoto znění: "Přísedící jmenuje přednosta okresního soudu a sice 3 z kruhu obchodníků a živnostníků, 3 ze zemědělců, 3 z dělníkův a 3 z osob s pevným platem, v obou posledních skupinách po jedné ženě, a to podle vlastní znalosti okresu za svědomitého výběru vhodných osob." Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem pana dra Stránského, prosím, aby povstal. To jest menšina. Pozměňovací návrh dra Stránského se zamítá.

Kdo souhlasí s odst. druhým tohoto § 3., jakož i s odstavcem 4. a 5., jakož i s dalšími paragrafy, totiž §§ 4. až 12. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina.

Odstavec 4. a 5. §u 3. a paragrafy 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11. a 12. se přijímají.

K § 13. podal pozměňovací návrh člen Národního shromáždění Václav Němeček a soudr. v tomto znění (čte):

"Ministr spravedlnosti, a pokud se týče řízení před úřady politickými, ministr vnitra, se zmocňují, aby shodnouce se o stejných zásadách, v zájmu úspěšného průběhu řízení před lidovými soudy cenovými zařídili, čeho třeba stran řízení trestního pro činy, jež byly spáchány do 28. října 1918 proti ustanovením §§ 19. a 20. cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z., jakož i proti obdobným ustanovením císařského nařízení z 1. srpna 1918 č. 261 ř. z., jakož i stran výkonu rozsudků soudních a nálezů trestních úřadů politických sice již právoplatných, ale v době vyhlášení tohoto zákona dosud nevykonaných.

Řízení před lidovými soudy cenovými, jakož i před řádnými soudy civilními nebudiž pro podezření, že spáchán byl některý z uvedených trestních činů, přerušováno (§ 190. c. ř. s.). -

Prosím ony pány, kteří souhlasí s právě přečteným pozměňovacím návrhem člena Národního shromáždění Václava Němečka a soudr., aby povstali se svého místa. (Děje se.)

To jest menšina.

Pozměňovací návrh člena Národního shromáždění Václava Němečka a soudr. se zamítá.

Dám tedy hlasovati o §u 13. podle zprávy výborové, avšak s vynecháním slov "14 dnů."

Kdo souhlasí s § 13. podle zprávy výborové s vynecháním slov "14 dnů", prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina.

§ 13. se přijímá.

Nyní dám hlasovati o stanovení lhůty a sice podle návrhu dra Kloudy, se kterým vyslovil souhlas i zpravodaj, aby byla stanovena lhůta 7 dnů.

Kdo souhlasí s tímto ustanovením, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina.

Tato změna se přijímá a odpadá tedy hlasování o lhůtě 14 dnů.

Konečně zbývá nám odhlasovati §§ 14., 15. a nadpis zákona podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí se zněním §§ 14. a 15., jakož i s nadpisem zákona podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

§§ 14. a 15., jakož i nadpis zákona se schvalují.

Přistoupíme ihned ke druhému čtení.

Přeje si pan zpravodaj nějaké změny?

Zpravodaj posl. dr. Černý: Nikoliv.

Předseda: Poněvadž toho není, prosím ony pány, kteří souhlasí s osnovou zákona, právě v prvním čtení přijatou, i ve druhém čtení, aby povstali se svého místa. (Děje se.)

To jest většina.

Zákon tento přijímá se i ve druhém čtení.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyčerpán a přikročíme k dalšímu odstavci, jímž jest

9. Zpráva ústavního výboru o návrhu člena Národního shromáždění Boh. Bradáče, dra Karla Viškovského, dra Fr. Veselého, dra E. Franke a soudr. (tisk 1109) na změnu zákona ze dne 13. listopadu 1918 č. 37 sb. zák. a nař. a ze dne 11. března 1919 č. 138 sb. zák. a nař. (tisk 1114.)

Zpravodajem této zprávy ústavního výboru jest občan dr. Hnídek. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Franta: Navrhuji odročení schůze.

Místopředseda Konečný: To je formální návrh.

Člen N. S. občan dr. Franta navrhuje odročení schůze. Já o tomto návrhu jsem povinen dáti hlasovati. Proto prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem pana dra Franty na odročení schůze, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. (Potlesk na levici.)

Prosím pana referenta, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavné Národní shromáždění! Členové N. S. dr. Bradáč, dr. Viškovský, dr. Franke a dr. Veselý podali návrh na změnu zákona o prozatímní ústavě v tom smyslu, aby Nár. výbor byl rozšířen na 272 členů.

Ústavní výbor včerejšího dne podrobně rokoval o celé této věci a po delší debatě se usnesl doporučiti Národnímu shromáždění, aby Nár. výbor se rozšířil na 272 členů způsobem a podle klíče, jak vznikl Národní výbor. Prosím, aby tento návrh ústavního výboru byl schválen.

Místopředseda Konečný (zvoní). Poněvadž není nikdo již k slovu přihlášen, přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa (Děje se.)

Posl. Brabec: Já jsem se hlásil o slovo u p. presidenta Tomáška.

Místopředseda Konečný (zvoní): Já nechci, abych byl viněn z nějakého strannictví. Konstatuji, že na řečnické listině není nikdo přihlášen. Jestli ale Nár. shromáždění souhlasí ... (zvoní)

Já jsem upozorněn, že snad pan dr. Brabec se přihlásil u pana presidenta Tomáška. (Hluk.) Prosím o poslech! Já jsem upozorněn, že pan dr. Brabec, jakož i pan dr. Mazanec se hlásili u pana presidenta Tomáška. Já nemohu být snad obviňován z nějakého strannictví. Já upozorňuji ještě jednou, že na řečnické listině jako řečníka nikoho poznamenaného nemám. Já tedy přijímám tuto zprávu za fakt a uděluji slovo panu dru Brabcovi. (Hluk.) Prosím o klid!

Posl. dr. Brabec: Vážené Nár. shromáždění! Já upřímně lituji toho intermezza které se odehrálo, než mi bylo slovo uděleno. Ale jelikož pan vicepresident měl tu myšlenku, že snad by to bylo proti jeho osobě nějak namířeno, že by se byl nějaké chyby dopustil, tedy konstatuji, než budu mluviti k věci, že jsem se hlásil k slovu u pana presidenta Tomáška a že tudíž při dnešní napjaté situaci je to docela pochopitelné, že nebylo hned to hlášení panu vicepresidentovi sděleno. Já myslím, velectění pánové, že my zde jeden druhého znásilňovati a o slovo připravovati zajisté nechceme, (Souhlas.) to že bychom v našem N. S. podivný zaváděli zvyk.

Nyní co se týče věci. Věc, o kterou se jedná ...

Místopředseda Konečný: Pardon! Pánové, já neustanovil řečnickou lhůtu pro řečníka, poněvadž, jak jsem konstatoval, nebyl žádný řečník k debatě přihlášen. Poněvadž teď jsou 3 řečníci přihlášeni, jsem nucen žádati vás, abyste si stanovili lhůtu pro řečníka. K slovu se hlásí pan kol. Bradáč. Uděluji mu slovo.

Posl. Bradáč. Já prosím, aby lhůta vymezena byla na 30 minut.

Posl. Biňovec. Vzhledem k tomu, že máme ještě příliš obsáhlý denní pořádek, navrhuji 10 minutovou lhůtu.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP