Čtvrtek 10. dubna 1919

Tento návrh projednávali jsme ve státně-zřízeneckém výboru a uznali jsme jeho vady, ale znajíce finanční tíseň naší republiky, přistoupili jsme na to a, jedině co jsme na návrhu tom změnili, bylo, že jsme k návrhu p. kolegy Buřívala přijali ještě do osnovy tohoto zákona tak zvané telegrafní adjunkty, kterých je něco přes 50, kteří budou zařazeni zároveň mezi státní úředníky, tak že to nebudou žádné velké výlohy. Mimo to přijaty byly dvě resoluce a sice moje, kde se navrhuje, aby pro nekvalifikované expedienty, kteří nebudou míti žádného dobrodiní z tohoto zákona, bylo aspoň to uděláno, že se jim přidá 400-600 korun ročního příspěvku, dále, aby telegrafním úředníkům byla započítána léta, která jsou předepsána pro jejich přijetí do služby, totiž musejí prokázati tříletou praxi v závodě. Tyto dvě resoluce byly jednomyslně ve státně-zřízeneckém výboru přijaty a státně-zřízenecký výbor se usnesl, aby zákon, jak od vlády byl předložen, byl přijat. Jménem státně-zřízeneckého výboru dovoluji si požádati slavné Národní shromáždění, aby návrh, jak vyšel ze státně-zřízeneckého výboru, byl přijat. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K tomuto odstavci denního pořádku došel mě tento resoluční návrh člena N. S. Pika a dra Frankeho:

"Národní shromáždění se usnáší:

Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona, jímž by dosud neerární zřízenci pošt při poštách venkovských, listonoši a zřízenci těchto pošt vůbec převzati byli do služeb státních.

Resoluce budiž odkázána výboru státně-zřízeneckému."

Tento návrh jest opatřen dostatečným počtem podpisů a jest předmětem jednání. K slovu není nikdo přihlášen. Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj Vojta: Nikoliv.

Předseda: Debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa.

(Zvoní.) Hlasovati budeme ve 3 oddílech, a sice oddíl I. t..j. § 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., které se zabývají zařazením a služební dobou, a potom oddíl II. t. j. § 9., který jedná o místech přednostenských, a oddíl III., t. j. § 10., a 11., jsou závěrečná ustanovení spolu s titulem a úvodní formulí. Je snad proti tomuto návrhu námitka? (Nebyla) Není.

Kdo souhlasí s §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8. podle návrhu zprávy výborové, prosím, by povstal se svého místa (Děje se.) To jest většina. Paragrafy 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8. jsou schváleny.

Kdo souhlasí s § 9. ve smyslu zprávy výborové, prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina. Paragraf 9. jest schválen.

Kdo souhlasí s §§ 10. a 11. jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí, prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina. Paragrafy 10. a 11. jakož i nadpis a úvodní formule jsou schváleny.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Vojta: Ne.

Předseda (zvoní): Textová změna není žádná. Kdo souhlasí s přijatým zákonem v prvém čtení, také v druhém čtení, prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení. (Potlesk v domě i na galerii.)

Jsou zde ještě dvě resoluce ve zprávě výborové. Přeje si pan zpravodaj k nim slova?

Zpravodaj posl. Vojta: Ne.

Předseda: Mám je snad přečísti? Páni mají resoluce snad v rukou. Nebude třeba jich čísti. Kdo souhlasí s oběma resolucemi, navrženými ve zprávě výborové, prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina; obě resoluce jsou schváleny.

Ještě dodatečně jest zde resoluce, kterou jsem přečetl před tím, členů Národního shromáždění Pika a dra Frankeho; oba navrhují, aby resoluce tato byla odkázána výboru státně-zřízeneckému. Kdo s přikázáním této resoluce výboru státně-zřízeneckému souhlasí, prosím, by povstal. (Děje se.) To jest většina; resoluce tato jest odkázána výboru státně-zřízeneckému.

Tím tento odstavec denního pořádku jest vyčerpán a přistoupíme k odstavci

5. zprávě finančního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se poskytuje osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v t. zv. pevnostním obvodu města Hradce Králové (tisk 779). Zpravodajem jest pan kolega dr. Fáček. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Fáček: Vážené Národní shromáždění!

Důvody navrženého osvobození od domovní daně činžovní jsou uvedeny jednak ve vládní předloze, jednak v tištěné zprávě finančního výboru a nemám mnoho k tomu přičiniti. Běží o osvobození od daně činžovní pro novostavby v pevnostním obvodu Králové-hradeckém. Účelem této výhody jest podnícení stavebního ruchu v tomto obvodu, pro jehož zastavení obec Králové-hradecká přinesla již veliké finanční oběti. Město Hradec Králové požívalo již této výhody. Jedná se jen o prodloužení výhody staré, a to podle zásad, na kterých se zákonodárství rakouské v podobných případech ustálilo.

Povoluje se osvobození, navrhuje se však jen pro novostavby, nikoliv pro přestavby a na dobu dvanácti let, nikoliv, jako dříve, na dobu osmnácti let. Lhůta, po kterou má to osvobození platiti, stanoví se na dalších 10 let. Poněvadž zákonodárný aparát zemský jest toho času vypojen, nezbývá, než aby Národní shromáždění usneslo se zároveň také samo na osvobození těchto novostaveb od přirážek zemských, okresních, obecních a školních k dani činžovní.

Navrhuji jménem finančního výboru, aby slavné Národní shromáždění předlohu vládní beze změny schválilo.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, by zaujali svá místa. Poněvadž předloha jest krátká - obsahuje pouze 4 paragrafy - budeme hlasovati o ní najednou. Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s paragrafy 1., 2., 3. a 4. jakož i s nadpisem zákona, prosím, by povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest přijat v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení? Žádné textové změny nejsou?

Zpravodaj dr. Fáček: Ne.

Předseda: Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení.

Tím tento odstavec denního pořadu jest vyčerpán a přistoupíme k dalšímu a to ke

6. zprávě výboru sociálně-politického o návrhu Vikové-Kunětické a soudr., aby byla vzata ochrana matek a kojenců do státní správy (tisk č. 760).

Zpravodajem jest pan kolega Vaněk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Vaněk: Slavné Národní shromáždění!

Jest mi referovati o návrhu paní Vikové-Kunětické a soudruhů o ochraně matek a kojenců, kterážto ochrana má býti převzata do státní správy. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Pánové, prosil bych o klid. Já pomalu sám zpravodaje tady neslyším.

Zpravodaj posl. Vaněk: Předloha tato jest zajisté jednou z nejdůležitějších, kterou státní správa má řešiti. Jisto je, že až dosud v příčině ochrany našich dětí bylo vykonáno velmi málo. Až dosud převládal názor, že dítě jest soukromým majetkem otce a matky a ostatní společnosti že do poměru mezi dětmi a rodiči ničeho není. Následkem toho byl ovšem příchod nového světoobčana v rodině bohatých vítán s radostí a s příslušným doprovodem blahobytu a péče o dítě, ale v rodinách chudobných nový přírůstek znamenal rozmnožení starosti o vezdejší chléb a rozmnožení bolesti nad tím, že novému přírůstku rodiny není možno opatřiti namnoze ani to nejnutnější, čeho je potřeba k životu a k vývoji dítěte.

Společnost jistě dopouštěla se tím, že jen rodičům přenechávala péči o dítě, veliké nedbalosti vůči rodině, vůči dítěti, ale také vůči sobě samé, ba můžeme říci, nejen nedbalosti, nýbrž přímo hříchu a zločinu. Nechápalo se, že dítě má pro stát a společnost nejenom určitou cenu morální, nýbrž i také určitou cenu hospodářskou. Teprve v poslední době názor ten začíná ustupovati novému lepšímu nazírání. Avšak i zde stát nezasahuje plnou měrou a tou mocí, jakou by zasáhnouti mohl a měl. Zde ponechává se namnoze soukromé péči a dobročinnosti, aby tam, kde jest naléhavá nutnost, zasahovala.

Soudím, velectěné dámy a vážení pánové, že v naší československé republice musí tomu býti jinak a že láska k dětem musí doznati všeobecného rozhojnění, že jest zapotřebí, buditi všeobecné poznání, že musíme děti milovati a o ně pečovati - nejenom o své vlastní, nýbrž že musíme milovati a pečovati o děti všecky, že všechny děti republiky, děti bohatých i nízkých jsou vlastně naše děti, že máme veliký zájem na tom, aby se jim dobře dařilo, aby mohly vyrůsti, aby nabyly vzdělání a vychování a aby z nich byli zdatní a řádní občané československé republiky. (Tak jest!)

Velectění pánové! Jest jistě žalno a bolestno podívati se dnes na děti ulice. Stejně jako má jistě každý cituplný a rozumný člověk velikou radost z krásného zdravého dítěte, když je vidí a tuší jeho budoucnost, jeho možnost rozvoje, stejně ovšem musí míti bolest nad tím, když vidí děti neduživé, zanedbané, kterým schází ta nejnutnější péče.

Velectění pánové! Může se snad namítnouti: to je vina rodičů, ať rodiče se o děti ty starají, když mají děti, jest jejich povinností o ně pečovati. Velectění pánové! Není tomu tak. U valné části rodičů chudých, nemajetných narážíme na nepřekonatelné obtíže a překážky. Jsou sta a tisíce rodičů, kteří by rádi pečovali o své dítě, ale bědné sociální poměry jim v tom brání a já zejména nevěřím tomu, že by byly matky, které by svým dětem nepřály a nepřinesly jim to nejlepší. Vždyť víme, co mateřská láska k dítěti znamená a co všechno dovede, že abych tak řekl takřka hory přenáší, a vmyslíme-li se v postavení takových matek, které by rády své děti opatřily, ale nemohou, vmyslíme-li se v jejich pocity, v jejich zoufalství, v jejich bolest, v jejich duševní rozpoložení, tu se věru můžeme jen diviti, že těch případů zoufalství nad nemožností udržeti a vyživiti své dítě, není více, nežli dosud se jeví.

V tom ohledu obrátím pozornost vaši, kde je nejvíce zapotřebí zasáhnouti, totiž k matkám a dětem nemanželským, vůči nimž až dosud oficielní společnost zastávala stanovisko naprosto neudržitelné, cejchovala je, abych tak řekl, znamením hanby, nepečovala o ně, přihlížela klidně k tomu, jak tisíce a tisíce takových dětí hyne, jak tisíce takových matek jsou hnány v náruč zoufalství.

Sociálně politický výbor zaměstnával se velmi živě podaným návrhem, spatřoval v něm výraz společenské bídy a současně výstrahu naší společnosti v československé republice. Žel, že sociálně politický výbor, přihlížeje ke komplikovanosti celé otázky, poněvadž se jedná o instituce, které již stávají, a o instituce, které mají teprve býti zřízeny, aby oba tyto druhy péče o dítě a o matky mohly býti zceleny, spojeny a vybudovány, nebyl s to, aby předstoupil před vás s hotovou osnovou zákona. Doporučuje vám však, abyste přijali resoluci, kterou se ukládá ministrům pro sociální péči a zdravotnictví, by tito v nejbližší době předložili osnovu zákona o vydatné ochraně matek a kojenců a o zřízení institucí k tomu potřebných nebo o podpoře institucí k tomu účelu zřízených.

Tedy jde o to, aby instituce které již existují, byly vydatně podporovány státem do té doby, než stát sám může ochranu matek a kojenců organisovat na podkladě zákona a než může ve svém lůně zříditi zvláštní sekci, která by výhradně péčí o matky a kojence se zaměstnávala.

Velectění pánové! Já doporučuji vám resoluci tuto k jednomyslnému přijetí a současně bych ovšem stejně důtklivě vás prosil, abyste všude v okruhu své působnosti vedle toho působili k tomu, aby názor na dítě změnil se ku prospěchu tohoto, abychom my v Československé republice mohli se v dozírné době radovati ze štěstí matky a dítěte a přispěti k tomu, abychom měli řádný zdravý dorost a tím také pevný a silný stát. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolucí, přečtenou právě panem zpravodajem a doplněnou slovem "a zdravotnictví" za slovy "ministru pro sociální péči", prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena a tím je tento odstavec denního pořádku vyčerpán.

Přistoupíme k dalšímu, jímž je

7. zpráva immunitního výboru o žádosti zemského soudu v Praze, aby byl vydán člen N. S. Josef Stivín k žalobě Josefa Pouby, (tisk 769). Zpravodajem je pan kol. Ant. Novák. Uděluji mu slovo.

Posl. Ant. Novák: Slavné Národní shromáždění! Imunitní výbor v poslední své schůzi 3. dubna jednal o žádosti zemského trestního soudu v Praze za vydání kolegy Josefa Stivína. Žalobcem jest Josef Pouba, rolník v Kačicích, který se cítí býti dotčen lokálkou z 8. února t. r., uveřejněnou ve Večerníku "Práva Lidu". Imunitní výbor doporučuje nevydání kolegy Josefa Stivína.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina, návrh je schválen.

Tím jest tento odstavec denního pořádku vyčerpán a přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jest

8. zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, uzavřiti úvěr do 179,000.000 dolarů (tisk č. 811).

Zpravodajem je pan kolega dr. Horáček. Uděluji mu slovo.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP