Úterý 1. dubna 1919

Předseda: Uděluji slovo řečníku zapsanému pro, p. kolegovi Kadlčákovi.

Posl. Kadlčák: Slavné Národní shromáždění!

Jménem klubu, jehož jsem členem, mám čest prohlásiti, že klub náš, naše strana nebude nejmenších překážek činiti, aby se stala po právu náprava tam, kde je ji třeba. My nejen že nebudeme činiti překážky, nýbrž ochotně a se vší silou budeme spolupůsobiti, aby přání učitelstva oprávněná a správná co nejdříve byla splněna. To předesílám proto, aby pak z následujících slov mých nemohl býti konstruován nějaký jiný smysl.

Budiž mně tedy dovoleno v krátkosti na některé věci upozorniti.

P. ministr financí postavil se na stanovisko právní a v tom jedná správně. Pokud tuto otázku posuzujeme jen se stanoviska čistě právního, je jeho názor úplně správný. Je chyba veliká, že jsme se zde v Praze postavili na stanovisko centralistické a zapomněli, že platí ještě zákony dřívější. Tu je rozpor, pánové. Buď se nemělo prohlásiti, že dosud platí všecky zákony z dřívějška, anebo se měly ty zákony zrušiti a jinými co nejrychleji uspořádati to, co je nejpalčivější. To platí také o jiných otázkách, když prohlášeno dříve, že staré zákony platí, pak zcela právem ministr musí trvati na tom, že je zde samospráva , která spolupůsobí. Náprava je tu velmi snadná: ať se svolají zemské sněmy, ať se svolají příslušné korporace a já jsem jist, že tato věc (Výkřik posl. Smrtky). nebude protahována, pane kolego, do 48 hodin to může býti vyřízeno. Jsem sám členem zemské školní rady moravské a mohu prohlásiti, že ve 24 hodinách provedeme, čeho je třeba. Buď stojíme na základě zákona, evoluce nebo revoluce - naše strana stojí na základě zákona, (Odpor) evoluce.

Tedy opakuji: po stránce formální, po stránce právní ministr financí mluvil správně. Já to prohlášení vítám a sice proto, že jsme stoupenci a zástupci svéprávnosti zemí dosavadních Čech, Moravy a Slezska. Ale na druhé straně žádný z nás nepochybuje, že je třeba rychlé, bezpodmínečné nápravy. Je správné, že žádná osoba, ani učitel, ani učitelka, za 100 korun nového měsíčního příjmu nemohou dnes být živi, a my na Moravě máme ještě učitelky výpomocné, které mají měsíčně 100 korun, a na prázdniny nedostanou ničeho. To je nelidské, potom nelze žádati, aby učitelé konali své povinnosti ve smyslu zákona, který stanoví, že mají býti tak placeni, aby mohli úplně bez starosti věnovati se své povinnosti. Je tedy nyní jen otázka, jak rychle rozřešiti tento spor. (Has: Mizerné vysvědčení pro dosavadní správu země!) Nám se jedná o to, abychom našli cestu k nápravě, abychom bez porušení platných zákonů vyhověli učitelstvu v jeho požadavcích. Když se zabývám odpovědí pana ministra financí, tak mi budiž dovoleno některé věci opravit. On totiž poukázal, že jest zde správní výbor království Českého a řekl, že jsou tam zastoupeny všechny strany v Národním shromáždění zastoupené. Pánové mi odpustí, když řeknu, že to není správné, poněvadž není tam zastoupena strana katolická, lidová česká, která dostala při volbách 38 tisíc hlasů, jeden mandát a nemá tam žádného zastoupení. Tedy to se stala křivda, která musí býti náležitým způsobem konstatována. Na Moravě jest strana naše nejsilnější co se týká hlasů, a jaké máme zastoupení? Pane kolego Vaňku, vy to nejlépe víte. (Posl. Vaněk: Kde?) Zde v Národním shromáždění! (Posl. Vaněk: Já myslím, že vám to stačí! Veselost!) Na vás nám to stačí!

Tedy vidíte, že názor pana ministra v tomto bodu - řeknu, že je to jen formální - neodpovídá skutečnosti. A nyní k další věci, pánové. Chybou je, že vláda, státní vláda pražská, (Hlas: Jest ještě jiná vláda?) ty činitele, o kterých zde byla řeč a kteří mají právo, aby spolurozhodovali, dosud nesvolala, totiž sněmy, to považuji za největší pochybení vlády, poněvadž on dobře vědouc, že třeba nápravy, měla povinnost, aby tuto nápravu cestou možnou zjednala. Dále jest třeba, (Posl. Vaněk: Měla rozehnati zemské výbory a ustanoviti všude správní výbory!) Jiní povídají, že měla rozehnati Národní shromáždění a udělati pořádek. To jsou názory. Názor proti názoru. (Hluk, výkřiky!)

Předseda (zvoní): Pane kol. Vaňku, prosím o klid!

Posl. Kadlčák (pokračuje): Při této příležitosti budiž mi dovoleno, poukázati na jednu nespravedlnost ohledně katechetů. Katechetové měli až dosud zajištěny jistě výhody, a sice usnesením komise z r. 1913. Nyní toto usnesení nemá býti uplatněno. Já tlumočím prosbu, aby i těmto se stalo po právu a spravedlnosti a to v prvé řadě, aby práva již nabytá jim byla zachována, a sice, aby jim 4 léta byla počítána do postupu, aby měli 3letou službu a tři léta těm všem aby byla počítána do pense, jichž se týká. To jsou jistě požadavky spravedlivé a my věru jen učiníme zadost sociální spravedlnosti, když jim vyhovíme.

Konče své krátké vývody, mohu jen vysloviti přání, aby Národní shromáždění (Hluk. Předseda zvoní.) co nejrychleji našlo cestu, po které by došlo k cíli tomu, po němž volají všechny strany tohoto shromáždění, a sice, aby učitelstvo bylo tak zabezpečeno hmotně, aby skutečně bez starosti dalších a shánění chleba Bůh ví jakými prostředky mohlo se věnovati plně svému povolání vychovatelskému (Hlas: Aby nebylo terčem agitací!) Toť hlavní úkol učitelstva a proto je musíme náležitým způsobem platiti, neboť jinak nelze žádati, by podstatně své poslání plnilo. Tím končím. (Potlesk! Výkřiky na galerii.)

Předseda: Prosím, aby se galerie zdržela jakýchkoliv projevů.

Dávám slovo dalšímu řečníku v řečnické listině zapsanému, panu kol. Smrtkovi.

Člen N. S. pan Smrtka: Velectěné shromáždění!

Všecky strany, všecky kluby tohoto vážného shromáždění byly postaveny odpovědí pana ministra financí před velikou záhadu. Všecky strany uznávají jednomyslně, že učitelstvo v zemích českých je, jak to prohlásil kolega Udržal v debatě o programu vládním, stavem z ubohých nejubožejším. Víme všichni, že učitelstvo za celou éru rakušácké vlády bylo nejmacešštěji odbýváno, zkrátka, že trpělo dualismem, který byl mezi správou státní a správou zemskou, že trpělo dualismem dvou pánů, z nichž jeden poroučel, ale odpíral platiti, druhý chtěl platiti , ale říkal, že nemá z čeho.

Všichni víte, že za války i ta macešská vláda vídeňská, vláda Stürgkhova a Hussarkova, uznala neudržitelný stav, ve kterém se učitelstvo v království Českém, na Moravě a ve Slezsku nalézalo. Sama ta rakušácká vláda zlomila soustavu, která do té doby panovala, učinila průlom do zásady, že náklad na školství mají nésti výhradně země a sama podala iniciativní návrhy, kterými by se učitelstvu v jeho finanční tísni pomohlo. Ta rakušácká vláda neučinila tak z lásky k učitelstvu českému v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vláda ta učinila tak teprve, když ji náš Alba - místodržitel Condenhove - upozornil na to, že poměry učitelstva jsou neudržitelné a že z toho hrozí katastrofa. (Hluk. Nepokoj.)

Předseda: (Zvoní.) Prosil bych o klid, o trochu šetrnosti k panu řečníkovi.

Poslanec Smrtka (pokračuje): Jsem, prosím, indisponován, nemohu dnes hlasitěji mluviti. - S tím, že vláda uznala nutnost, aby právě tomu českému učitelstvu v zemích bývalé koruny české bylo pomoženo, svezlo se ovšem také všecko učitelstvo německé v ostatních zemích, kde má a mělo své služební příjmy upraveny lépe, než státní úřednictvo příslušné kategorie.

Velectění pánové a dámy, všichni víte, že s Drem Kramářem a doktorem Rašínem sedělo na lavici obžalovaných ve Vídni všecko české školství a s ním všecko české učitelstvo. Všichni znáte persekuci, pod kterou učitelstvo úpělo právě proto, že národu věrně sloužilo; všichni velmi dobře víte, že nebylo jediného učitele, který by byl neměl ve svých průvodech pověstné p. v. - politisch verdächtig.

Všichni si libujeme a před cizinou se tím honosíme, že lid český byl ze všech národů starého Rakouska lidem nejinteligentnějším a nejvzdělanějším, a nikdo nemůže upříti, že to jest zásluha české školy, českého, pro své povolání idealismem národním i kulturním zaníceného učitelstva, které při tom svém idealismu stále doufalo, že, až se navrátí vláda věcí českých do rukou národa českého, národ ten touto vládou mu splatí dluh a odčiní křivdy, které mu způsobovalo staré Rakousko. (Výborně!)

Velectění, nepochybuji, že není ani jediného člena vlády, který by to vše, co jsem těmito stručnými slovy řekl, sám neuznával. A teď stojíme před záhadou, která jest učitelstvu naprosto nepochopitelná: proč ta vláda těch křivd neodčinila ihned při svém nastoupení podáním příslušného návrhu? Proč ta vláda zaujímá tak úporné stanovisko proti vychovatelům nynější i nové generace národa? Stojíme před otázkou, jak si vysvětliti, že vláda dopouští, aby ti, kteří mají býti pionýry osvěty, pionýry státních idejí od Prahy až do poslední vísky v naší republice, aby všichni ti, kteří mají napraviti podle programu vládního znemravnělost, která byla způsobena válkou, aby všichni ti byli ve svých nadějích do republiky skládaných tak hořce zklamáni a se zlomenými dušemi vstupovali do školních tříd před Vaše děti. (Výborně!) Hledám vysvětlení k tomuto stanovisku vlády. Pravím, velectění pánové, vlády; neboť kdyby to nebylo stanoviskem vlády, nemohl by se po mém soudě k všeobecně uznávaným požadavkům učitelstva stavěti sám pan ministr financí tak úporně, jako to činil posavad. Pan ministr financí odvolává se sice na otázku kompetence. Ale ta otázka, velectění pánové, kompetence jest rozřešena čtvrtým paragrafem naší prozatímní ústavy, ve kterém se výslovně praví, že zákonodárnou moc pro celý stát, i pro jeho části, tedy i pro jednotlivé země vykonává Národní shromáždění. (Výborně!) Nemůže tedy býti tomuto sboru upírána kompetence, která suspendováním sněmů přechází na něj, neboť sněmy byly skutečně suspendovány; jestliže ne výslovně, stalo se tak via facti.

Jestliže pan ministr financí poukazuje na protest české zemské správní komise, mám za to, že jest naší povinností, abychom ten protest sice respektovali, ale tento protest nemůže býti závazným pro toto vážené shromáždění, neboť jest to orgán správy zemské, který je podřízen svrchovanosti tohoto slavného sboru, a když tento slavný sbor se usnesl 29. ledna na tom, aby učitelstvu vyplacen byl drahotní přídavek, bylo povinností zemského správního výboru, aby usnesení Národního shromáždění vykonal; a kdyby snad neměl prostředků, aby požádal stát za výpomoc. Ale toho není, poněvadž sám ministr financí ke mně se vyjádřil, že země mají dosti prostředků, aby mohly takovou úhradu nésti. Ve školském výboru jsme také skutečně na tom trvali, aby náklad nesl stát, kdyby to země nemohly nésti. Náš pan ministr financí však řekl: My to sněmům odpustili nemůžeme, poněvadž země to mohou platit. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pány kolegy na levici, aby tam se zdrželi poněkud!

Posl. Smrtka (pokračuje): Slavné Nár. shromáždění! Vy všichni si musíte odnášeti dojem po projevu, který učinil pan ministr financí, že požadavky učitelstva jsou takového dosahu finančního, a pan ministr financí to tak líčil ve školském výboru i v projevech jinde učiněných - že by se tím republika zakrvácela. Musíme si tedy položiti otázku, co znamená to, co učitelstvo chce.

Jest vám známo, že žádá, aby bylo postaveno na roveň státním úředníkům posledních hodnostních tříd s rovnocenným vzděláním, to jest učitelstvo škol obecních jako úředníci účetní, úřednici celní a poštovní výkonní úřednici, techničtí pomocní úředníci, učitelé v trestnicích a těm podobní , učitelstvo škol měšťanských jako úředníci bezpečnostní stráže, pomocní úředníci v policejních službách, úředníci evidence katastru pozemkového, dílovedoucí při režii rýpadel a pod. Tedy jistě nic neskromného, neboť sotva kdo bude tvrditi, že by tyto kategorie úředníků měly ustláno na růžích.

Dnes má přece ledakterý nádeník nebo učeň větší příjem, nežli učitel, který již odchází na odpočinek, a i větší příjmy než ten úředník, jemuž chce být učitelstvo na roveň postaveno. Jestli že pan ministr financí mluvil o tom, že zemský správní výbor český protestuje proti tomu, že prý při povolení drahotního přídavku bylo učitelstvo škol obecních zařaděno o jednu hodnostní třídu výše a učitelstvo škol měšťanských tolikéž o jednu třídu výše, nežli kolik by mu náleželo, musím s rozhodností tomuto nároku odpírat. Neboť, velectění pánové, tento výrok byt již uznán vídenskou vládou a nejen vídeňskou vládou, on byl uznán parlamentem a on byl uznán i panskou sněmovnou říšskou. Ty jistě nebyly k učitelstvu tak blahovolný, aby beze všeho tuto zásadu byly přijaly za svou, kdyby nebyla bývala ospravedlněna.

A velectění, splní-li se toto přání učitelstva, nebude bída jeho žádným způsobem zažehnána. Bude tím jen odčiněno to, co nejvíce bolí a roztrpňuje, bude odčiněno pokořující a do duše urážející vědomí, že učitelstvo za svou práci pro národ konanou, za výchovu dětí, za práci, která jistě není méně cenná než práce technických pomocných úředníků, nebo práce při režii rýpadel, jest žebrácky odměňováno.

Z vašeho souhlasu, kterým jste provázeli projev p. ministra školství, jde na jevo, že uznáváte, že tento požadavek není neskromný.

Uznávám však, že vláda si musí položiti otázku, jak může tento požadavek učitelstva splniti a může-li ho splniti vůbec, nemyslím po stránce formální, - forma dnes pro nás nesmí býti rozhodující - nýbrž po stránce věcné, zdali republika jest s to, aby takový náklad unesla.

Dejme tomu, že by vláda dospěla svými kalkulacemi k tomu názoru, že by republika vysokého nákladu nesnesla. Co by z toho následovalo? Po mém soudě, ne aby se žádalo na tom učitelstvu, by sloužilo republice za mzdu nedostatečnou, nýbrž muselo by býti uvažováno, jaké opatření by se mělo učiniti, aby ti lidé, které republika zaměstnává, byli také důstojně lidsky živi. Tu by ovšem nezbylo, než aby se redukoval počet tříd o jednu třetinu, o jednu polovinu, po případě snad i ještě více. Ale dělník jest hoden své mzdy.

A, velectění pánové, odpověď?! - Nemusíte se té odpovědi bát, nebude potřebí ani jednu třídu k vůli tomu zavřít, republika nepřijde na mizinu, splní-li požadavky učitelstva: pan ministr financí ve školském výboru, když poprvé o věci se jednalo, řekl, že by splnění nároků učitelstva vyžadovalo 700,000.000 K. Po usnesení o tom , aby byla zahájena o jeho odpovědi debata, slevil 30 ,000.000 K a pustí do světa, že by na to stačilo 420,000.000 K. Jsem přesvědčen, že skoro všichni členové tohoto váženého sboru trvají v domnění, že těch 700 milionů, nebo po té třetinové slevě 420 milionů, jest plus, kterého by bylo potřebí, aby se přání učitelstva mohla splniti, ale tomu není tak! Myslím, že by pan ministr financí měl toho úředníka, který mu tyto výpočty sestavil, ihned dát zatknouti a zavřít, poněvadž způsobil právě tímto způsobem největší pohoršení, neboť to plus, které splnění všech požadavků učitelstva vyžaduje, činí nejvýš 97 milionů. (Hlasy , Slyšte!) Já za tuto cifru, kterou jsem dal zjistiti prostřednictvím organisací učitelských, ručím, ručím, že nebude překročena. (Hlas: Škoda, že zde pan ministr financí není, aby to slyšel!) Pan ministr financí má právě takový obyčej, že přednese své exposé a neposlouchá druhou stranu; z toho potom vyplývá, že zaujímá takové naprosto odmítavé stanovisko.

Velectění pánové a dámy! Já jsem nucen ukončiti, poněvadž uplynula doba, která je mi vyměřena. Dovolte mi jen, abych učinil jménem učitelstva následující

projev:

Ústřední rada učitelských organisací v Československém státě, která zastupuje 22.000 organisovaných učitelů a učitelek národních škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vyslovuje naprostý nesouhlas se stanoviskem ministra financí dra Rašína o úpravě hmotných poměrů učitelstva obecných a měšťanských škol. Zákon ze dne 13. listopadu m. r. o prozatímní ústavě přenesl veškeru kompetenci zemské autonomie v těchto věcech na Národní shromáždění a vládu a proto odmítáme, je-li učitelstvo se svými nároky odkazováno na tuto autonomii.

Národní učitelstvo koná veřejný úřad, který pro zájmy státu československého je téže důležitosti a téhož významu, jako úkony státního a zemského úřednictva. Protož právem domáhalo se učitelstvo vždy a domáhá se i v novém státě toho, aby jeho odměna nebyla menší, nežli jiných veřejných zaměstnanců.

Ústřední rada učitelských organisací nebere zodpovědnosti za další vývoj událostí, kdyby mělo býti učitelstvu stále odpíráno to, co mu po právu náleží nebo kdyby bylo učitelstvo v dnešních svízelných poměrech hospodářských odkazováno až na příští období parlamentní. V poslední chvíli upozorňujeme všechny rozvážné činitele, aby díla spravedlnosti neodkládali.

Za klub československé strany agrární, jehož jménem mám čest zde mluviti a prohlášení učiniti, prohlašuji, že klub již v debatě o programu vládním ústy kolegy Udržala dal průchod tomu, že požadavky učitelstva shledává plně odůvodněnými, a v programu, který sestavil klub pro toto zasedání, výslovně zdůraznil, že pokládá splnění těchto požadavků za povinnost jednu z nejpřednějších.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP