Úterý 11. února 1919

Nechci činiti výtek, ale je tu na př. otázka úpravy silnic. Máme 40.000 km silnic našich pouze v Čechách. Ty zůstaly přes 4 roky tak, jak byly pánu Bohu ponechány, zůstaly vydány v šanc svému osudu. Co tu jest ještě práce, dokončení staveb, úprava těch škod, které byly způsobeny! A jest-li se dnes vyplácí 1 milion korun denně na podporách, tu se táži, co se dalo za ty peníze udělati na těch silnicích, kdežto my jsme pomocí 1 milionu zdemoralisovali tolik a tolik lidí a utvrdili jsme je v jejich liknavosti. Myslím, že včasným zakročením v tomto oboru bychom docílili toho, nač zejména musí veřejnost klásti váhu: t. j. jisté důvěry obyvatelstva, zejména těch podnikatelů, ve stát a v jeho spolupůsobení.

Podnikatelé, žádáme-li od nich, aby zahájili svou činnost, aby uvedli velký stroj národního hospodářství v proud, chtějí viděti, že někdo za nimi stojí, oni musí cítit nějakou pevnou ruku a nějaký program hospodářské politiky. Jenom síla může buditi navzájem zase důvěru a tuto sílu v těchto věcech od státu musíme a můžeme také žádati. Demobilisuje se od války a militarismu, ale jest na čase, pomýšleti na novou mobilisaci, mobilisaci k míru, jest na čase, abychom stroje našeho národního hospodářství uvedli plně v proud. Měli jsme hrdiny války, ale myslím, že také mír chce míti své hrdiny, hrdiny práce, kteří by zabezpečili náš vývoj hospodářský a náš politický klid v naší republice. Od této osnovy neočekávám nějakého zásadního rozřešení těchto otázek a zlepšení, nýbrž vidím v ní pouze palliativní prostředek na čas a jako s takovým prostředkem můžeme se s ní smířiti, ovšem v té plné důvěře, že nebude nám znovu předkládána osnova nová, jak to bylo řečeno, kterou by toto palliativní opatření bylo znovu prodlouženo. (Výborně. Potlesk).

Předseda: Dávám slovo dalšímu řečníku v řečnické listině zapsanému panu dru Malínskému.

Posl. dr. Malínský: Slavné Národní shromáždění!

Pro novelu zákona, o níž dnes jednáme, bude hlasovati i náš Československý demokratický klub a tím i příslušníci jeho z řad průmyslových. Hlasujeme-li pro tento zákon přes těžké starosti, činíme tak proto, poněvadž dnešní doba vyžaduje, aby veškeré stranické i třídní zájmy ustoupily zájmům celku. Stanovisko toto jest pro nás průmyslníky tak důležité, že chceme je zachovati a také zachováme, i za cenu obětí sebe větších. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr. Malínský (pokračuje): otázka nezaměstnanosti souvisí zajisté co nejúžeji s obtížemi, se kterými počítati musí i počítá průmysl. Obtíže průmyslové, jak se v době nynější vyskytují, jsou mnohem větší a mnohem závažnější, než byly za války, takže některým odvětvím hrozí ochromení když ne naprosté zastavení. Co by takovéto zastavení průmyslu mělo za následek v otázce nezaměstnanosti, o tom, pánové, netřeba, abych vám uváděl mnoho dokladů, dokazoval to a vysvětloval.

Příčiny průmyslových obtíží jsou velice různé. Tak na příklad celý průmysl, který po čas války byl zaměstnán dodávkami vojenskými, ztratil tyto zakázky; jiný průmysl laboruje zase nedostatkem surovin, drahotou surovin; tak na příklad strojírny, které trpí nedostatkem uhlí, nedostatkem železa, stěžují si v poslední době - a to je úkaz velice závažný a nutící k přemýšlení - do nedostatku zakázek. Zakázky, které strojírnám docházejí, omezují se, jak mně bylo řečeno, na pouhé maličkosti a na pouhé správky. Cukrovary, kterým po letošní dobré řepové sklizni kynula kampaň, jaké není pamětníka u nás, byly následkem nedostatku uhlí nuceny jednou i vícekráte přerušiti kampaň. Tím se kampaň protáhla tak dlouho, že řepa, která podle nařízení musila býti krechtována, v krechtách těchto shnila, takže ten slíbený výsledek letošní kampaně, který sliboval nám veliké množství cukru, které budeme moci exportovati, se velice scvrkl. O pivovarech platí podobné, že pivovary trpí, jako již po celou dobu války nedostatkem přídělu ječmene, čímž jest jejich výroba tak omezena a režie tak vysoká, že si všichni stěžujeme na drahotu piva. Stavební živnosti úplně spí. Bylo mně řečeno, že možno počítati dnes jednu cihlu zastavenou do úplně hotové stavby, připočte-li se k tomu cena pozemku, na 5 K. (Slyšte!) Zdali za takových poměrů možno od někoho žádati, aby podnikl nějakou stavbu, myslím, že netřeba dále osvětlovati. Menším odvětvím průmyslovým jest průmysl rukavičkářský. Ale průmysl tento jest právě pro nás a zejména pro Prahu průmyslem velice důležitým. Průmysl tento vyvážel v době míru za 17-18 milionů korun rukavic a zaměstnával v Praze a okolí na 10.000 dělníků, mezi tím značný počet dělnic. Následkem dnešních cen koží stojí výrobní cena 1 páru rukavic 30 K, kdežto v Londýně se prodává pár rukavic za 4-7 shillingů. A tak bych mohl uvésti ještě celou řadu jiných průmyslových odvětví, kde panují stejně neutěšené poměry.

Další a velmi závažnou příčinu obtíží průmyslových tvoří nechuť ku práci. Nechuť tato podle mého názoru je zaviněna jednak tím, že z vojny vracející se mužstvo po tak dlouhém zahálení práci odvyklo a nemůže se do ní dosud vpraviti. Dále dělníci, kteří byli zaměstnáni při válečném průmyslu, ti následkem vyčerpání sil, následkem podvýživy nyní také hledají ulehčení v tom, že si v práci hoví.

Třetí příčinou, řekl bych, skoro jednou z nejhlavnějších, nechuti k práci jest vyplácení podpor nezaměstnaným. Ačkoli toto vyplácení jsme všichni uzákoněním dotyčného zákona uznali za nezbytně potřebné, zákon tento má, jako všechno na světě, svou stinnou a svou světlou stránku. Mohly by se o tom vypravovati a vypravují se celé anekdoty, pod jakými tituly a jakými triky si dávají nezaměstnaní vypláceti podpory. (Slyšte!) Já jsem dnes náhodou slyšel od jednoho průmyslníka, který mi vypravoval, že po celý čas války vydržoval 6-7 truhlářů, velice zdatných, pilných a dobrých dělníků, na kterých mu tak mnoho záleželo, že, ač jeho závody většinou stály, dělníky tyto platil a vydržoval. Před nedlouhým časem přišli k němu, prý, tito dělníci a nežádali ho o zvýšení mzdy, nýbrž žádali ho o dovolenou, aby jim dal několikatýdenní dovolenou, že si požádají jako nezaměstnaní o vyplácení podpor.

Čeliti nezaměstnanosti, pánové, myslím, že by se dalo účinnějším způsobem, než pouhým vyplácením podpor: tím, kdyby se částky tyto věnovaly konání veřejných prací, takže by za tyto peníze aspoň zde něco trvalého zůstalo (Tak jest!), ať by to již nebylo dokonalé, jako se řeklo při podnikání spodních železničních staveb, že stavby ty po několik roků zůstanou dále neukončeny a utrpí tím. Ale s tím bychom nemusili počítati, jestliže by oprava stála potom tolik a tolik tisíc, jestliže dnes počítáme s miliony, za které se nevykoná vlastně ničeho.

Dalším prostředkem proti nezaměstnanosti by bylo, kdyby se uvolnily průmyslové výrobky, které u nás máme a kterých postrádati můžeme. (Výborně!) Jsou na příklad v oboru textilním t. zv. výrobky prostějovské, výrobky konfekční, na kterých je zaměstnáno asi 30.000 dělníků. Závody prostějovské mají značné zásoby zboží, které by mohly vyvážeti. Podobně se to má s t. zv. průmyslem warnsdorfským. Výrobky tohoto průmyslu jsou u nás známy pod jménem "cajky". Jsou to tkaniva, vyrobená z látek podružných jakostí, která se barví, přetisknou a která se vyvážela již v dobách mírových do Orientu a jejichž spotřeba tuzemská činila nejvýš 5-8 %. Tedy, jak ráčíte viděti, byl průmysl tento zařízen vůbec jen na export. Jak mně bylo řečeno, leží zde v Čechách těchto warnsdorfských výrobků za 100 milionů korun. (Slyšte! Hlasy: A naši lidé si nemohou koupiti ani na kalhoty!) Ani bych jim nedoporučoval, aby si to koupili, mohli bychom toto zboží velmi dobře prodat ve vývozu. Bude-li toto zboží ležet déle, zkazí se. Mimo to, co se týče tohoto oboru, jest zde i dostatek surovin k tomu. Jak jsem slyšel, leží zde snad tisíc vagonů hadrů. Nedávno ještě bylo do našeho státu přivezeno 200 až 300 vagonů hadrů, které by se mohly roztrhati, setkáti a pak bychom si mohli ty "cajky", které bychom vyvezli, vyrobiti znovu.

Dále máme průmysl vlnařský a zboží pleteného. Zboží tohoto leží v našem statě veliká množství a průmyslníci naříkají, že vývoz ztěžuje ministerstvo pro zásobování lidu, ačkoli lid náš prý kupování těch výrobků odmítá.

Výborný vývozní prostředek dále by byl na př. kaolin, k jehož výrobě nepotřebujeme žádných pomocných prostředků a který by se v cizozemsku velmi dobře, velmi lehce a velmi draze dal odbýti.

Připomínám dále vývoz strojů, zejména strojů pro cukrovary a pivovary, které ve Francii a Belgii jsou nadobro zničeny, takže po těch strojích panuje tam veliká poptávka a jsou tam již prodavači. Nesmíme obraceti své oči, jak zde bylo již řečeno, do orientu. V Srbsku, jak mně bylo řečeno, se nepodniká nic, nestaví nic, nekupuje nic a čeká se, že jim vše ententa dodá zadarmo. Nepospíšíme-li si brzy, bude Rumunsko okupováno nabídkami ententy.

Polsko, jak se dá očekávat, soudě podle jeho dřívějších obchodních styků s Německem, bude většinu svých potřeb krýti z Německa, a tak budeme-li otálet dále, přijdeme všady pozdě. Namítne se mi snad, že z těchto obtíží vytrhnou nás vřelé sympatie ententy. (Smích.) Ale, pánové, životní zkušenost učí, že kupec na světovém trhu nebude prodávati své suroviny lacino a kupovat hotové výrobky dráže, nežli je může obdržeti od konkurenta, který by mu snad byl sebe méně sympatickým. (Tak jest.)

Budoucnost našeho průmyslu a tím i budoucnost dělnictva a tím i budoucnost celé naší republiky záleží podle mého zdání na tom, budeme-li moci hodně vyrábět, hodně dobře vyrábět a hodně lacino vyrábět, a budeme-li moci výrobky své vyvážeti za hranice a za to dovážeti sen to, čeho budeme tuze mnoho potřebovati, totiž peněz, abychom mohli zaplatiti své dluhy.

To jsou, velectění pánové, úvahy velice vážné a úkoly velice těžké, které naše vláda bude musit šťastně rozluštit, má-li naše mladá republika obeplouti ta hrozná úskalí, která se všech stran na ni číhají. Aby úskalí tato šťastně obeplula, rostla a vzkvétala, toho zajisté všichni si přejeme. V tomto přání jsme za jedno my zaměstnavatelé i dělníci, ale cíle tohoto dosáhneme jen tenkráte, pakli budeme všichni pracovati, a to velice pilně pracovati. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministr veřejných prací Staněk. Dávám mu je.

Ministr Staněk: Vážené Národní shromáždění!

Budiž mi dovoleno, abych jen několika slovy odpověděl na řeči pánů kollegů, kteří zde jaksi uznali za potřebné, poukázati na činnost v ministerstvu veřejných prací, vytýkajíce mu stále formalismus, kterému se prý snad naučilo ve Vídni. Konstatuji jen, že přednosty právě těch odborů, na něž bylo útočeno, jsou úředníci pražští, a to pan odborný přednosta Janota, a pan odborný přednosta Zimler. Jeden řídí odbor pro stavby pozemní a druhý pro stavby vodní.

Pokud já mohu konstatovat, nepozoroval jsem u zmíněných pánů žádného formalismu, naopak shledal jsem, že vyřizují se věci tak rychle, jak jen možno, bez dlouhých aktů, zejména dlouhých písemných podání. V ministerstvu veřejných prací připravují se nyní nejpotřebnější práce k odstranění nezaměstnanosti a k poskytnutí příležitosti ku práci dělnictvu, které, jak se ze všech stran ozývá, po ní skutečně touží, aby se zbavilo podpor pro nezaměstnané.

V mém ministerstvu, velevážení, bylo ihned od začátku pracováno na tom, aby skutečně byl položen základ pro urychlené provedení užitečných a nutných staveb. Že takovéto větší záležitosti se bez porad a anket neobejdou, je samozřejmé, poněvadž jsou zde různé názory, (Posl. Pik: Interesy!) řekněme interesy, ale jsou zde i četné předpoklady, které bohužel musejí býti předem zjištěny, aby se k řešení různých úkolů mohlo přistoupiti; to platí zejména o odstranění bytové nouze v okolí naší Velké Prahy a vůbec v Praze samotné. Zde chybí předpoklady detailní, hlavně regulační plán atd. To vše veškeré práce přípravné zdržuje a, dokud tyto nebudou vykonány, nebude moci jistě býti přistoupeno k řešení této otázky. Ale já, velevážení, nepovažuji za potřebné, abych dále pokračoval v obhajobě svých úředníků, kteří tyto záležitosti vedou. Přihlásil jsem se k slovu jenom proto, abych konstatoval, - poněvadž z řečí některých pánů bylo alespoň poněkud cítiti, že bychom snad určité kruhy při svolávání porad opomíjeli a jich do porad nepřibírali - že těch porad, které se týkaly odstranění bytové nouze a které konány byly v ministerstvu veřejných prací 7., 11., 21. a 25. ledna, súčastnili se jak zástupcové dělnictva, tak zástupci podnikatelů, architektů, stavitelů a inženýrů a všechny ostatní příslušné korporace, které na tom mají zájem, aby se v otázce bytové něco stalo, a aby ta otázka co nejrychleji byla rozluštěna. (Posl. Pik: Pane ministře, nezapomeň na Plzeň!) Prosím, to platí pro všechna velká města a průmyslová střediska, poněvadž bytová nouze je všude, a jestliže se rozluští otázka pro Velkou Prahu, pak jistě tyto zásady, které budou platiti pro Velkou Prahu, budou platiti pro veškerá města, kde bytová nouze skutečně je, hlavně pro průmyslová střediska.

Konstatuji ještě jednou, že na této poradě byli zástupcové - nejlepší bude, když všechny přečtu, abych žádného nevynechal: Správní výbor města Prahy, Jednota stavitelů, Zemský spolek pro reformu bytovou, Technická a hospodářská Jednota, Svaz českých bank, Svaz společností s r. o., Svaz českých kovodělníků, Svaz českých dřevopracovníků, Česká obec dělnická, Ústřední spolek úřednictva, Družstvo pro stavbu úřednických domků, Spolek českých architektů, Ústřední společenstvo stavitelů a Český odbor inženýrské komory v Praze. Při poslední anketě byli také zástupcové Moravy a Slezska. Tím chtěl jsem jenom dokázati, že rádi přibíráme do těchto porad zástupce všech stavů a všech odborů, aby tato otázka byla probrána co nejvšestranněji a došla konečného cíle. V anketách bylo usneseno, aby jich výsledek byl podán ministerské radě, ministerstvu sociální péče a ministerstvu financí. Jest samozřejmo, jak to vysvítalo z celé polemiky, která byla na základě různých návrhů vyvolána, že jednotlivec bude asi stěží letos stavěti, jednak pro drahou práci, jednak pro drahý materiál, který teprve bude museti býti vyroben, a pro jiné okolnosti, které veškerou tu stavbu pro jednotlivce by značně zdražovaly. Jest jisto, že zde musí býti určitá pomoc státu a určitá pomoc různých a různých korporací, aby ke stavbě obytných budov došlo a aby nouzi bytové mohlo býti odpomoženo. Akce jest v takovém proudu, že ve čtvrtek na anketě, kterou svolává magistrát města Prahy, předložíme návrhy jednotlivých stavitelů a architektů, kteří se odhodlali na vlastní nebezpečí postaviti takové domky na vzor za určité ceny. Poněvadž nemám toho spisu po ruce, - poslal jsem ho k prozkoumaní - konstatuji jen, že jeden nabízí výstavbu takového domku dnes za 15.500 K, druzí chtějí postaviti domek úplně ze dřeva asi za 25.000 K a třetí asi za 17.000 K. O tom, bude-li ta výstavba, to uspořádání konvenovati, usoudí znalci, kteří o té věci budou dále rozhodovati.

Že v ministerstvu veřejných prací, velevážení pánové, mimo tuto akci bytovou, pracováno bylo také v jiném směru, zejména pokud se týče staveb silničních, je samozřejmo; tak byly vyzvány všechny okresní výbory v království Českém a okresní silniční výbory na Moravě a ve Slezsku, aby zahájily veškeré práce, které jest vůbec možno v tomto počasí zimním prováděti, aby počítaly se všemi subvencemi, které starou vládou byly povoleny, zkrátka, aby využily všeho k zaměstnání obyvatelstva již v této roční době. (Posl. Donát: Už se pracuje!) Kol. Donát, jako zástupce okresu pelhřimovského, mně zde potvrdí, že se pracuje na všech stranách. Dále byly vyzvány všechny okresy k opravě zanedbaných silnic.

Konečně byly vyzvány obecní a silniční výbory, aby předložily projekty na nové silnice, které by se hodily jako nouzové práce. V důsledku toho došlo velké množství žádostí za zvýšení již povolených subvencí i za povolení nových, kteréžto žádosti se po stránce technické co nejrychleji vyřizují a postupují se ministerstvu financí k rozhodnutí po stránce finanční.

Technický výbor N. S. zabývá se také touto záležitostí a usnesl se, že se má především pokračovati v započatých silnicích. Pan ministr financí prohlásil v technickém výboru zásadní souhlas s poskytnutím podpory z prostředků státních, vyhradiv si stanovení oněch objektů, jež mají se podporovati.

Obdobné kroky staly se též ohledně staveb vodních, kde vyzvány dotyčné státní i zemské úřady a korporace, aby oznámily, které ze staveb, jmenovitě zemních prací, by se mohly ihned prováděti. Tyto stavby však se méně hodí ku provádění v zimě a na jaře, jednak pro mráz, a pak pro nebezpečí velké vody. Nicméně učiněny všechny přípravy, aby se i s nimi mohlo započíti co nejdříve, avšak bylo by třeba, i zde předen rozhodnouti finanční otázku válečných příplatků, požadovaných podnikateli za práce již provedené, aby jednak nabyli kapitálu, jednak i chuti k další práci. Bez těchto příplatků by byli definitivně vyčerpáni a pozbyli by úvěru u bank, které je financovaly. Tyto příplatky spadají ovšem do likvidační masy, ale při známé "rychlosti" likvidace, která tak "rychle" pokračuje, těžko uhodnouti, kdy se podnikatelé válečných příplatků dočkají. Ministerstvo veřejných prací podnikalo další kroky, jež ani do jeho oboru nespadají. Ohledně stavebního materiálu vyzvány tiskem všechny cihelny, vápenice, cementárny, aby udaly, mají-li připravený materiál k pálení, by jim mohlo býti přiděleno uhlí po ukončení cukerní kampaně s výhradou vlivu státního na stanovení cen.

Dále bylo ministerstvo obchodu upozorněno na nezbytné rozřešení otázky směrných cen stavebních hmot, vzdor tomu, že anketa ministerstva obchodu za tím účelem svolaná minula se již jednou s výsledkem. Nechci dnes zabíhati do podrobností, poněvadž jistě se mi naskytne jindy příležitost, abych o této otázce mohl si důkladněji pohovořiti. Ale zmíním se zde ještě o jiné záležitosti, to jest o otázce uhlí, o níž chci jen několik slov říci.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP