Čtvrtek 23. ledna 1919

Já, pánové, tedy vítám tento první krok, který zde činíme, a jen bych si přál, aby tato předloha byla nejen základním kamenem k docílení demokratické ústavy v československé republice, nýbrž přál bych si, aby byla základním kamenem k docílení socialismu v československé republice. (Výborně! Hlučný souhlas.)

Předseda: Dalším řečníkem jest člen Národního shromáždění pan Devečka. Uděluji mu slovo.

Posl. Devečka: Slavné Národné shromážděnie!

Chceme prehovoriť za slovenský klub ku správe ústavného výboru a tak určiť naše zásadné stanovisko k predlohe volebného rádu do obcí. Možná, že Vás bude najväčšmi zaujímať to, že ako sa bude chovať práve táto nove pričlenená zem k tejto iste na najširšom a najspravedlivejšom základě vypracovanej predlohe volebného rádu. Kto zná našu politickú prácu a naše politické boje, uhádne, aké môže byť naše stanovisko k tejto predlohe. My od dávna sme pracovali na politickom poli. Základným požadavkom naším bolo, vymôcť ľudu všeobecné, tajné hlasovacie právo do obce, župy a snemu. Až táto predloha dáva nám to, za čo sme dávno bojovali, čoho sme sa dobojovať nemohli, lebo v tom boji, ktorý sme v našej slovenskej vlasti bojovali, boli sme v menšine a marne sme sbierali všetky sily proti presile, s ktorou sme zápasili. Slovenské volebné právo nemohlo se vyviňovať osobitne, vyvinúť sa mohlo len natoľko, nakoľko sa vyvinulo volebné právo v celej krajine uhorskej vôbec. Viete, že keď tlakom událostí bola bývalá uhorská říša prinútená k reforme a rozšireniu volebného práva sme práve my, Slováci a ostatné národy nemaďarské boli vylúčení, lebo vláda vždy našla spôsob a kličku, aby nás oklamala a o naše prirodzené právo pripravila.

Právo, ktoré nám, slavné Národné shromaždenie, predloha dáva, znamená pre nás ohromný zisk najsamprv preto, že nám dáva to právo, za ktoré sme dlhé veky bojovali a ktorého dobojovať sme sa nemohli. Po druhé preto, lebo ako pán zpravodaj včera podotknul, predloha volebního riadu nielen že dává právo, ale i bere, bere výsady, zrušuje virilismus, zrušuje honoráciu. Práve táto ztrata výsad, toto odberanie je ziskom pre nás. Musíte totiž vedeť, že my sme boli dosiaľ z výsad vylúčení. Bere-li tedy predloha výsady, rozširuje naše právo, lebo výsady mali u nás hospodársky i politicky ničili a vyssávali. My touto predlohou i v tomto smere získame a naše postavenie sa tým upevní.

Za najväčší zisk, slavné shromáždenie, ktorého se nám touto predlohou dostáva, považoval by som to, že takéhoto volebného práva sme sa nedočkali ani v tom odvislom Slovensku, ale dočekali sme sa ho práve v Republike československej. To je najväčší zisk, ktorého sme sa dožili, to je najväčší výdobytok, ktorého se nám dostáva. Viete dobre, že boli u nás machinace, ktoré chceli Slovensko od Čiech odtrhnúť. Nedomýšľali sme sa, že sa to u nášho ľudu tak rozhodne, obávali sme sa, že náš ľud je neuvedomelý, že pôjde proti vlastným zájmom; no nestalo se tak, zvíťazilo čo sme si priali. Dočakali sme sa toho najširšieho práva v Republike československej, o ktorej sme presvedčení, že týmto zákonom kladie sa jej základ pevný, na ktorom sa bude môcť pracovať v náš prospech, v prospech našej skvelej budúcnosti.

Tedy pánovia, po čem sme túžili, za čo sme pracovali, za čo sme bojovali, to máme v prítomnej predlohe volebného riadu. ale popri tom všetkom prvá žiadosť naša, ktorú tu vyslovujeme, vzťahuje sa na obmezenie prítomného volebného riadu. Presný návrh a určitú osnovu, ktorá sa bude týkať § 76. prítomnej predlohy, podáme na patričnom mieste. Aby ste ale vedeli, o čo ide, musíme označiť naše zásadné stanovisko k tejto predlohe volebného riadu, a síce ohľadom na § 76., o doplnenie ktorého na patričnom mieste budeme žiadať. Tento § 76. hovorí (čte): "Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášky". Slovenský klub bude žiadať tento paragraf doplniť asi takto: "Zákon tento na Slovensku nabude účinnosti, keď to oznámi a uvedie minister vnitra".

Prečo to žiadame, veľevážení pánovia, snadno pochopíte, uvážite-li, aké poměry panujú ešte na Slovensku. Slovensko ešte nenie dnes úplne oslobodené, Slovesnko nemá ešte hraníc, musíme najsamprv vedeť, odkiaľ a pokiaľ siahame, musíme sa udomácniť v našej domácnosti, musíme všetko usporiadať, len potom bude možno vykonať volby, ako to predpisuje predloha.

Práve týmto určujeme naše zásadné stanovisko v otázke predlohy, ktorú práve projednávame. Len z týchto a nie iných príčin to žiadame. Niekdo by sa snáď mohol domnievať, že robíme to preto, že náš ľud není dostatočne vyspelý, uvedomelý, aby mohol vstúpiť v užívanie tohoto na najširšom základe osnovaného volebného práva. To by bola mýlka, pánovia. Komu patrí a komu môžeme dať toto najširšie volebné právo, to je práve ľud slovenský.

V starej ríši uhorskej, keď dávali právo, robili ho závislým na vzdelanosti, uvedomelosti. Toľko je isté, že kdo chce právo užívať, musí ho dobre užívať. To je prirodzená podmienka. Berieme-li ľud slovenský v celku, akým je, môžeme vás ubezpečiť, že v každom ohľade je hoden práva, ktoré sa mu dáva.

Obyčajne je mierou vzdelanosti gramotnosť. Berieme-li toto merítko pre Slovensko i pri všetkých prekážkach, ktoré sme museli premáhať, nedopadá to s námi tak zle. Hoc sme i nemali škôl, prostredkov vzdelavajúcich, negramotnosť na našich stranách nenie tak zahanbujúca. Ubezpečujem vás, pánovia, postavíme-li naše školstvo na pevný základ, na prirodzený základ materinskej reči, dohoníme v krátkej dobe všetko, čo sme zameškali z príčin ležiacich mimo nás.

Já by som však Slovákov týmto merítkem nemeral. Já by som spôsobilosť a uvedomelosť ľudu slovenského meral merítkom iným, a to: jeho mravnou ukáznenosťou, jeho mravnou disciplinou, ktorú preukázal v posledných revolučných dobách.

Musíte vědet, že revolúcia prišla i na Slovensko. je to celkom prirodzené. O týchto revolučných pohyboch sa písalo široko a písalo sa tak, ako by naši vlastní ľudia chceli domáhať sa odpomoci proti tomu násiliu snáď, ktorým by sa toto hnutie potlačilo.

Ale, pánovie, tí, ktorí to žiadali boli na mýlnej ceste. Lud slovenský nerevoltoval obyčajne, táto revolúcia mala inší ráz, mala hlbší smysl, než na iných stranách. Táto slovenská revolucia vyžaduje tú najväčšiu mieru našej pozornosti, máme si jej čo najväčšmi všimať. Ľud slovonský, panovia, neplenil pro plen, on chcel svojou revoluciou dať na jevo len to, že to židovsko - maďaronske panstvo, ktoré ho tlačilo, chce raz a navždy zlomiť, že chce býť slobodným a voľným, nezávislým na tých, ktorí ho vyssávali, ktorí ho demoralisovali. V tomto revolučnom hnutí slovenskom belo vyjadrené len toto: ten národ holubičím menovaný, ktorý mlčel, keď ho do krve trýznili a snášel všetky útisky, konečně prehovoril hovorom ráznym ako nikdy predtým.

Toto hnutie slovenské má hlboký smysel, ktorého si musíme všímať. Ľud náš slovenský žiada príkladnú očistu celého verejného života a nechce nič inšieho povedať tým revolučným hnutím, tým bolševismom, ktorého svedkovia sme boli. Zeby toto hnutie malo býť pripisované na úkor uvedomelosti a vyspelosti ľudu slovenského, nenie správným. Len sme povedali ľudu, že plenením by škodil zdárnému vývoju republiky, a ľud prestal plenit, je ochotný i nedostatek trpět, len aby nepoškodil republiku. Taký je náš ľud, ktorý plne zasluhuje to, co se mu dává. K tomu právu je v najširšom slova smysle zralý a uvedomelý.

Musím se dotknúť, panovia, i druhého strašidla, klerikalismu. Je potrebné, aby sme o tejto otázke prehovorili i my ze slovenského klubu, lebo se už o nej i z tohoto miesta hovorilo a to tak, že slovenskí klerikáli štvou proti Čechúm, že vás nechceme k nám. (Posl. Jonáš: Hlinka!). Hovorilo se o jednom pánovi, ktorý je členom nášho klubu (Posl. Aust: Ten patrí do Pešti), a práve na to chceme posvietiť, že v akém pomere je on ke klubu a v akom klub ku nemu. Je pravda, že patrí do slovenského klubu, ale musím konstatovať, že slovenský klub o prednáške Hlinkovej žiadnej vedomosti nemá (Výborne. Posl. Aust: On zase říkal, že vy nejste právoplatnými zástupci!). O tejto prenáške sme žiadnej vedomosti nemali a prednáška sama, ako sme se dočítali, bola len v akejsi nepolitickej schôdzi československých katolíkov. Ale, panovia, len čo sme se dozvedeli o tejto prednáške pána Hlinky, prvý člen nášho klubu, ktorý se o tom dočítal, podal hneď opravu jeho tvrdenia do redakcie "Čecha", ktorý ale opravu tuto neuverejnil (Slyšte! Posl. dr. Markovič: Poneváč mu na pravde nezáleží!).

A ten patričný, pánovia, ktorý tú opravu podal, nebol snád nejaký kacír, bola to ovečka zo stáda Hlinkovho. To je naše stanovisko k tejto prednáške.

Já nechcem p. Hlinku provokovať, nie snáď z bázne, ale k vôli pokoju, ktorý na Slovensku veľmi potrebujeme (Výborne! Potlesk.)

Ale musím podotknúť, že človek tento, pánovia, je nám na Slovensku záhadou. (Tak jest.) On vykonal pro našu vec na Slovensku mnoho dobrého, on slúžil veci československej, na ľudových shromaždeniach on sa hlásil, že prehovorí o Čechoch, že on ich zná, že bol medzi Vámi. Dobre viete, že keď prišiel k Vám ako martyr, že Vy ste ho privítali, Vy ste ho nosili na rukách, Vy ste mu sypali kvety pod nohy, on Vás poznal, ale čo je s ním teraz, to nevieme. Nám bolo záhadou a je do dnes. Ale nakoľko ľud slovenský známe, môžeme Vás ubezpečiť, že ľud slovenský je štvavému, vulgarnému klerikalismu neprístupný. (Výborne! Potlesk.) Náš ľud je promiešaný, žije tu katolík s evanjelikom, katolíkom s gréckom katolíkom a vidí, že je jeden na druhého odkázaný a že, či je to luterán alebo katolík, kacír alebo pravoverný, jednak ťažko se musí boriť so životom, preto nezná rozdielu medzi sebou. A preto tiež dúfam, že klerikalismus na Slovensku pôdy nemá, lebo náš ľud má viac smyslu pre živé, praktické náboženstvo a nie pro štvavý kleriklaismus.

To som Vám chcel povedať. Pán kol. Bechyně predstavoval si vec tak, že keď k nám príjdete, vezmeme na Vás kyj. Nie, my Vás s otvoreným náručím očekávame a vieme, že ako sme si spoločne vybojovali miesto medzi národami, ako sme sa spoločne dostali tam, kde stojíme, že tak i na budúce tiež spoločne budeme pracovať na vybudovaní našej krásnej budúcnosti, po ktorej všetci túžime. (Potlesk.) Vieme, že v československej republike a v celom verejnom živote, nech sa to týka hocktorej otázky, musí byť uniformita. Nemôžeme pre Slovensko, pre český Juh a Sever vydávať osobitné naradenia, všetko se musí uniformovať. Ale preto sa ani neobávame o našu individualitu slovenskú (Výborně.) V nej je sila a život a ona sa udrží sama sebou, nepotrebuje ochrany ani nežiadame, my sa svojou silou udržíme sami. Ako som už povedal, my chápeme, že v celom našom živote musí byť uniformita, lebo my nie sme len jeden stát, ale sme i jedno telo a jedna duše. (Výborne! Hlučný potlesk.)

So slovenským ľudom budeme meť mnoho práce. On vyžaduje od nás mnoho trpelivosti, ale buďme presvedčení, že dáme-li ľudu tomu to, čo mu patrí, čo potrebuje k svojmu vývoju, dáme-li mu všetky prostriedky, aby mohol sám za seba pracovať, že tento lud stane sa tým nejkrásnějším a slovenská zem bude tou najkrásnějšou zemou v republice českoslvoenskej.

Pokiaľ je na nás, chceme pre tento ľud pracovať. Veď sme zaň pracovali i dosiaľ. My sme pracovali, ale pracovali sme neplodne, pracovali sme negativne, lebo čo člověk po celý rok s mravenčou pilnosťou vykonal, bolo v okamihu zmarené našimi politickými nepriateľmi. Budeme-li teraz pracovať kladne, a budeme-li mať i vašu pomoc, urobíme z nášho ľudu toho najkrásnejšieho člena našej československej republiky. Ako vidíte, máme už s touto predlohou nesnáze a to v tom najhoršom smysle. Proto žiadame, aby tento volebný riad nenabol platnosti dňom vyhlásenia, lebo u nás sú pomery, ako som už spomenul, ktoré to vyžadujú a tak to bude asi po všetkym, čo nového budeme ešte projednávať. Preto opakujem: Trpelivost je so, ktorú od vás slovenský ľud žiada, tejto trpelivosti mu musíte dopriať a v krátkom čase, čiarka až se dobre zvláštnosti ľudu vypestujú, bude Slovensko rovnocenným členom všetkých zemí československej republiky. (Výborne! Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo členu Národního shromáždění paní Ecksteinové.

Člen N. S. Ecksteinová: Vážené Národní shromáždění!

V okamžiku, kdy dostalo se prvním ženám dlouho odpíraného práva a kdy vstoupily jako členové Národního shromáždění do této sněmovny, vydechlo statisíce českých žen šťastným vědomím, že přestaly býti němou, bezvýznamnou massou. Velký pojem demokracie přestal býti pro ženu mrtvou frásí a s gestem samozřejmosti uvedl ji k této tribuně. Bez bojů, bez skrupulí, jen ve správném ocenění ženské spolupráce, v důvěře v kladné hodnoty ženy otevřela se tato sněmovna ženám, kráčely přes její práh s velkou radostí v srdcích, v uvážení, jak otázka politického zrovnoprávnění neozvučně narážela na stěny parlamentů národů pyšných na svoji kulturu uznanou a vyspělou. (Výborně!)

Vstoupily jsme do sněmovny republiky bez zápasu, nejen vrženy vlnou demokratismu, ale uznány váhou svého rovnocenného lidství. (Výborně!) Znaly jsme z dob starého režimu příliš reálně pokořující bezmocnost přezíraných bytostí, než abychom nepocítily radost a vděčnost z té chvíle, jež k nám promluvila jako k rovnocenným složkám národa, uvědomujíce si, jak velikou úlohu v tomto splnění tužeb žen hrála láska českých mužů k pokroku, jejich opravdová, bezvýhradná věrnost k zásadám elementární demokracie, kterou vepsali ve štít republiky: porozumění pro potřeby a touhy českých žen. Při jednotlivých pracech a hlavně za přípravných porad o projednávané předloze vždy setkaly se ženy s plným pochopením, snahy jejich nikdy nenarazily na umíněné a bezpředmětné překážky mužů, ženským tužbám, jež prozatím došly svého výrazu, všemožně se vyšlo se strany českých mužů vstříc.

Víme předobře, že ve světě tato ohleduplnost a uznání opravdových ženských potřeb dosud není obvyklá. U vědomí těchto fakt tím radostněji česká žena hledí do budoucnosti, tím živější jest její touha po další plodné spolupráci. (Výborně!) Ženy, neznavené a neznechucené boji o efemerní, ale samozřejmou spravedlivost, naopak posílené a rozradostněné porozuměním, jež doba a její myšlenkové proudění jim přináší, čekají svěží a uvědomělé na úkoly, jež tato doba na ně vznese.

Vážení občané! Předložená osnova zákona volebního do obcí jest rámec, který ženy jistě uspokojí. Nechceme se obávati, že náplň tohoto rámce vezme, co rámec dal. Chci tím říci, že doufám, že také mimo zdi této sněmovny znovuoprávníte ženu spravedlivě bez bojů pohlavních, drahou energii vyčerpávajících, a to tím, že také skutečně ji povoláte ku praktické spolupráci v obcích, řekla bych, pro veřejnou činnost ženy nejbližšího, nejdůležitějšího a s úkoly ženy jako hospodyně a matky nejslučitelnějšího působiště. (Výborně!)

Muž, řeše úlohy tam dané sám, se neosvědčil tak, aby mu žena jako hospodyně a matka mohla vzdáti plnou pochvalu. Neobávejte se, vážení občané, že vstup ženy do veřejného působení v obci bude překotným postupem. Ženy již před válkou správně pochopily, nikoliv snad na základě papírových theorií, ale svým praktickým smyslem pro potřeby dne a okamžiku, kterým muž byl oproti ženě přírodou spořivěji vybaven, ale zejména svou životní zkušeností v rodině - že obec vlastně má býti širší rodinou, kde by, počínaje úpravou tržnictví, až po kulturní potřeby člověka mělo býti o každého příslušníka postaráno mateřsky a nikoliv macešsky. (Výborně!) Válka, ta nejstrašnější škola, to nejbolestnější poučení, dala ženě vyrůsti. Mnohem bystřeji než muž procítila a porozuměla žena, že na ruinách řádů nespravedlnost tříd a pohlaví tvořících a udržujících, při jejich zbudování právě tak, jako při jejich pádu dali mužové téci potokům krve, všem matkám, ženám a milenkám tak drahocenné a svaté, nemluvě o ostatních hrůzách, hoři a utrpení, že na ruinách těchto řádů musí býti v zájmu všech zbudován řád spravedlivosti a rovnosti občanské (Výborně!) nejen po stránce politické, ale hlavně hospodářské a kulturní, nejen v theorii zákona, ale i v praksi provedených.

Pro ujištění, že není třeba míti obav z překotného postupu, pokud se politického zrovnoprávnění žen v československé republice týká, velmi výmluvně svědčí klidné, rozvážné chování českých žen za války, které provokovány všemi vyjímečnými zařízeními Rakouska, počínaje zařízeními při vyplácení vyživovacích příspěvků až po drancování a vyvežení posledního sousta chleba z Čech, dětem jich od úst utrhovaného, vysíláním českých mužů do nejpřednějších postavení a nejvražednějších sečí, ponižování na všech místech při všech příležitostech, drážděny nejrafinovanějším způsobem se strany Rakouska, ne ze zbabělosti, ale z rozvahy, ve správném pochopení politického příkazu zachovaly klid a moudrou rozvahu. (Výborně!)

Vážení pánové, nejenom zrovnoprávnění politické, nejenom ten základní kámen, kterým jest reforma volebního práva do obcí a do sněmu, ale mnohem důležitějším to, co má určiti rovnocennost občanů, zdá se nám ženám býti uzákonění povinnosti práce.

Se všech stran bylo zde tak výrazně a význačně mluveno o povinnosti práce, a litovaly jsme hlavně my ženy, soustředěné v socialistickém bloku, že povinnost práce byla stále a stále adresována jenom do našich řad. (Tak jest!) Říkalo se sice všem, ale ze spojitosti, v jaké se to říkalo, bylo vždy patrno, že to patří právě těm nejchudším, právě těm nejpracovitějším a právě těm, kterým se v zájmu celého národa mělo raditi, aby pracovaly méně.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP