Úterý 17. prosince 1918

Prohlašuji tedy, že určení lhůty 14denní jest schváleno.

Přistupujeme k dennímu pořádku, a to ke zprávě zemědělského výboru o návrhu dra Engliše a soudr. na vydání zákona o prozatímní ochraně lesů. (Tisk 201.)

Zpravodajem jest p. kolega dr. Němec. Uděluji mu slovo.

Dr. Němec: Slavné Národní shromáždění!

Ve druhé schůzi Národního shromáždění podal kolega dr. Engliš návrh na vydání zákona o prozatímní ochraně lesů. O tomto návrhu jednal podrobně zemědělský výbor za přítomnosti 3 expertův a usnesl se po některých doplňcích a změnách na znění toho zákona tak, jak jest dnes slavnému shromáždění předložen.

Nebudu se rozšiřovati o všeobecném významu lesů a o tom, že z tohoto významu plyne nezbytnost, aby lesy byly chráněny od pustošení a vydrancování. Tato ochrana jest tím žádoucnější v nynější době, kde opravdu mohly by lesy býti vydrancovány a zpustošeny ze zištných důvodů, zvláště proto, že jistě dojde k znárodnění lesů, a mohlo by tedy býti užito posledního okamžiku k tomu, aby z lesů bylo v nadbytečné míře čerpáno a po případě, aby byly úplně vydrancovány. To by bylo tím snadnější, poněvadž dosavadní zákonodárství bývalého soustátí rakouského neposkytuje nijaké bezpečnosti proti možnosti takovéhoto vydrancování.

Lesní zákon, na němž spočívá dosud ochrana lesů, pochází z r. 1852. Od té doby zajisté změnily se poměry do té míry, že jest nezbytně zapotřebí, aby celý tento lesní zákon byl změněn.

V zemědělském výboru bylo zdůrazněno, že zákon, jejž si dovolujeme předložiti, má opravdu charakter provisorní, protože v krátké době bude nezbytně zapotřebí, aby bylo přikročeno k vypracování obšírného celého lesního zákona na moderních základech, a zejména vzhledem k tomu, že, jak jsem řekl, lesy naše budou znárodněny.

V § 4. toho starého lesního zákona sice se praví, že se žádný les nesmí pustošiti, to jest, nesmí se v něm tak hospodařiti, aby tím další pěstění dříví bylo ohroženo nebo úplně znemožněno. Ale toto ustanovení jest přespříliš všeobecné, tak že nikterak nezabraňovalo loupeživému hospodaření v lesích. Víme, že, když o to zištným majitelům šlo, jak se stalo na příklad na Moravě v posledních letech před válkou, celé velké lesní komplexy mohly býti úplně vydrancovány.

Pro nedostatečné zákonodárství byla však také výkonná moc státního dozoru k lesům velice nedostatečná, a jestliže přes to ve většině našich lesů shledáváme slušné poměry a jestliže se v nich hospodařilo podle pevného hospodářského plánu, tedy se tak dálo více z rozumové úvahy majitelů těchto lesů, s hospodářského jejich hlediska, nežli snad z příkazu zákona.

Také ministerské nařízení z roku 1873, jakož i zemská zákonodárství lesů se týkající neposkytla co do ochrany lesů nijaké podstatné nápravy.

Není o tom sporu, že stát má veliký zájem na ochraně lesův, a to nejen na tom, aby vzrůst lesův nebyl ohrožen, nýbrž také na tom, aby z těch lesů nebylo snad v určité době přes míru těženo ze zištných důvodů, takže by později snad objevil se veliký nedostatek dříví, a má na tom náš československý stát zvláště nyní zájem, kdy můžeme čekati, že se v několika letech ve všech oborech rozvine veliký stavební ruch, který bude potřebovati mnoho dříví, a také naše řemesla a živnosti budou velikého množství dříví potřebovati.

Ochrany lesů proti pustošení a drancování jest možno docíliti jednak tím, že se stanoví minimální stáří lesních porostů, které jsou určeny ke kácení; v té věci odborníci stojí právem na stanovisku, že nemá býti těženo více, nežli činí průměrný roční přírůstek lesů. Tomuto pravidlu jest vyhověno, jestliže se v lesích kácejí porosty od stáří - řekněme - 60 až 120 let, což závisí na poloze, na kvalitě půdy, ale také ovšem na druhu porostů, o které jde.

S tím v souvislosti musí také býti, že musí býti stanovena plocha, která každoročně v lese smí býti vykácena.

V zákoně, jejž zemědělský výbor předkládá, jest liberálně stanovena hranice nejnižšího stáří pro lesy tvaru vysokého na 60 let, a poněvadž tyto lesy tvoří 94 % všech lesů v zemích bývalé koruny České, tedy týká se to téměř všech lesů; pro lesy tvaru středního a nízkého nesmí býti podle předloženého zákona těženo v porostech mladších 20 let.

Jenom v lesích dubových, v nichž se provozuje loupenictví pro získání třísla, byla ta hranice snížena až na 15 let, a to proto, poněvadž při vyšším stáří ubývá rapidně množství třísloviny, v kůře obsažené.

Za základ pasečné plochy byl vzat v lesích vysokého tvaru při rozloze lesů do 50 hektarů 60. díl, při rozloze přes 50 hektarů 80. díl veškeré lesní plochy lesů, pokud náleží jednomu majiteli. V lesích nízkého a středního tvaru při rozloze lesů do 50 ha byl vzat 20. díl, přes 50 ha 30. díl lesů.

Při mnohých pohorských a horských lesích však se také provádí hospodářství tak zvanou sečí toulavou a tu bylo stanoveno, že se má přibližně zmýtiti ročně pouze tolik, kolik činí roční přírůstek.

Tato ustanovení zákona by se týkala lesů, v nichž se hospodaří již nyní podle pevného hospodářského plánu. Asi na 27 proc. všech lesů v zemích býv. koruny České však se dosud nehospodaří podle pevného hospodářského plánu.

Aby i tyto lesy byly chráněny od možného úplného vydrancování a nehospodaření, bylo dáno do § 1. ustanovení, že majitelé lesů, kteří nehospodaří podle pevného hospodářského plánu, jsou povinni, každé mýcení ohlašovati měsíčně předem příslušnému politickému úřadu, a jestliže do měsíce nedojde zákaz toho mýcení, že jest majitel k mýcení oprávněn. To se týká ponejvíce lesův obecních.

Avšak není nemožno, že budou případy, že z veřejných zájmů bude nezbytně zapotřebí někdy překročiti hranici toho mýcení tak, jak je zde stanovena; pro takový případ, kde jde tedy o veřejné zájmy, jsou připuštěny výjimky z ustanovení §§ 2. a 3., ale připuštění těchto výjimek vyhražuje se ministerstvu zemědělství. V dalším ustanovení zákon na ochranu lesů stanoví tresty na majitele lesů, kteří by hospodařili proti ustanovením tohoto zákona. Ty tresty jsou značně vysoké; jde o vězení do 6 měsíců a o peněžní pokutu do 5 milionů korun.

Při tom jsou činěni odpovědnými nejenom majitelé lesů, nýbrž také úředníci lesní.

A kdyby snad tyto tresty nepostačovaly, je dána možnost ministerstvu zemědělství, aby postavilo ohrožené lesy pod sekvestraci.

Jelikož jsou činěni lesní úředníci odpovědnými za dodržování tohoto zákona, tedy z důvodů pochopitelných v zákoně musí býti pamatováno také na to, aby byli vzati v ochranu, chtěli-li by majitelé lesů je trestati propuštěním za zachovávání tohoto zákona. Tedy pro plnění tohoto zákona nesmí býti žádný úředník ze služeb propuštěn a, kdyby se mu dostalo výpovědi, má právo, odvolati se u okresního hejtmanství a z rozhodnutí okresního hejtmanství obě strany mohou se potom odvolati k místodržitelství.

Dále obsahuje zákon ustanovení, podle kterého pro obvod každého politického úřadu mají býti jmenováni v okresním hejtmanství v dorozumění se zemskou lesní inspekcí důvěrníci z řad praktického lesnictva, aby dozírali na plnění ustanovení tohoto zákona.

Tento zákon ovšem bude platný nejenom pro země bývalé koruny České, nýbrž také pro Slovensko a obsahuje ustanovení, že úřady, kompetentní ku provádění tohoto zákona na Slovensku, má právo ustanoviti zmocněnec vlády, zřízený podle zákona o mimořádných přechodných ustanoveních pro Slovensko.

Zemědělský výbor jest přesvědčen, že prozatím pro nejbližší dobu mohou tato ustanovení zákonná chrániti opravdu našich lesův od pustošení a vydrancování. A znovu opakuji, že bylo v zemědělském výboru zdůrazněno, že bude nezbytně zapotřebí, aby zastaralý lesní zákon byl nahrazen zákonem novým, moderním, který by k celému komplexu otázek, lesův a jejich velikého významu se týkajících, přihlížel a zvláště spočíval na tom, že očividně v krátké době lesy, které kdysi byly majetkem národa, stanou se opět tím, čím byly, to je majetkem československého národa (Výborně! Potlesk).

Předseda: K tomuto bodu denního pořádku došel návrh resoluční od kolegy Pika.

Žádám kolegu Dra Stojana, aby jej přečetl.

Zapisovatel dr. Stojan (čte):

Návrh posl. Pika podle § 52. jedn. řádu:

Podle § 70. obecního zřízení poskytuje se v obcích třídě rustikalistů právo na užitky z obecního statku. K užitkům z obecního statku příslušejí též užitky z obecních lesův. Ač § 70. obecního zřízení obmezuje užívání na potřebu domu a statku, brali a berou starousedlíci (rustikalisté) více, než potřebují, a přebytečné odprodávají, kácejí více lesa, než podle zásad lesního hospodářství jest přípustno, vyhrabávají stelivo, nedbajíce nařízení lesního zákona, čímž pustoší lesy. Staly se již případy, že lesy neb pozemky, zakládající se na titulu veřejnoprávním, jsou zcizovány do soukromého vlastnictví. V celé řadě obcí v Čechách staly se letos případy, že brány jsou užitky z lesů předem, ač nárok má nastati teprve koncem příštího roku. Jest zde očividna snaha, před změnou obecního zřízení vyplundrovati lesy na úkor obce a ke škodě lesního hospodářství. Proti tomuto zkracování obecního jmění a pustošení lesů neposkytují ochrany správy obcí a okresní výbory, v nichž podle privilegovaného volebního řádu rozhodují buď rustikalisté sami nebo jejich stavovští stoupenci.

Se zřetelem na potřebu ochrany obecního majetku a proti pustošení obecních lesů navrhujeme:

Národní shromáždění se usnáší:

1. Vláda se vyzývá, aby nařízením vydala zákaz kácení a pustošení obecních lesů rustikalisty a zapověděla kácení lesních dílů pro budoucí rok.

2. Ministerstvo orby se vyzývá, aby cestou zrychlenou zjistilo inventář t. zv. obecního statku a vzalo jej až do změny zákona do ochrany proti zneužití od rustikalistů.

3. Zemskému správnímu výboru se ukládá, aby přísně prováděl dozor nad zachováním kmenového statku obecního.

Předseda (zvoní): Návrh je podepsán dostatečným počtem členů Národního shromáždění, bude se tedy jednat o něm.

K debatě není zapsán řečník žádný, prohlašuji tedy debatu za skončenou, a táži se pana zpravodaje, zdali si přeje závěrečného slova.

Zpravodaj dr. Němec: Nikoliv.

Předseda: Přistoupíme k hlasování, a to budeme postupovat při tom podle skupin jednotlivých paragrafů.

Podle materie rozdělím hlasování na čtyři skupiny paragrafů.

V první skupině by byl § 1, pak ve druhé skupině §§ 2 - 4, ve třetí skupině §§ 5 - 9 a ve čtvrté skupině tři závěrečné paragrafy spolu s titulem a úvodní formulí.

Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování námitky?

Námitek není. Budeme tedy hlasovati tím způsobem, jak jsem doporučil. (Zvoní.) Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Přistoupíme k hlasování. Nejprve § 1. Není činěn žádný pozměňovací návrh. Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci vstávají.) To je většina, návrh je přijat.

Přistoupíme ke skupině druhé, a to k §§ 2, 3 a 4. Není učiněno žádných pozměňovacích návrhů. Kdo s těmito paragrafy 2, 3 a 4, souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci povstávají.) To je většina a prohlašuji paragrafy ty za schválené.

Skupina třetí: Paragrafy 5, 6, .7, 8. a 9. Pozměňovací návrhy nebyly učiněny žádné. Kdo s paragrafy těmi souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci povstávají.) To je většina, paragrafy tyto jsou schváleny.

Konečně skupina posledních §§ 10., 11. a 12. Také žádný pozměňovací návrh nebyl učiněn. Kdo s paragrafy těmi souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci povstávají.) To je většina. Proti názvu zákona také nebyla učiněna žádná námitka. Prohlašuji paragrafy ty, jakož i název zákona za schváleny.

Přistoupíme ke druhému čtení zákona, právě v prvém čtení schváleného. Textová změna žádná zpravodajem učiněna nebyla; kdo souhlasí se zákonem, přijatým právě v prvním čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Poslanci povstávají.) To je většina, prohlašuji zákon i ve druhém čtení za schválený.

K resoluci přihlásil se p. zpravodaj.

Zpravodaj posl. dr. Němec: Slavné Národní shromáždění!

My jsme jednali také o těch obecních lesích v zemědělském výboru, ale myslím, že ta věc bude projednána, poněvadž jest již jiný návrh podán, který se týká obecního statku a hospodaření s ním. A proto bych navrhl, aby také resoluční návrh p. kol. Pika byl přikázán zemědělskému výboru k projednání společně s tím starším návrhem, který tam již leží.

Předseda: Pánové, slyšeli jste návrh p. zpravodaje o resoluci, navržené p. kol. Pikem.

Kdo s návrhem tím souhlasí, prosím, aby povstal s místa. (Stalo se.)

To je většina, návrh v tom smyslu se schvaluje.

Přistoupíme ke druhému odstavci denního pořádku, a to k zprávě sociálně-politického výboru o vládní osnově zákona o zřízení všeobecného pensijního ústavu pro zřízence v Praze. (Tisk č. 206.) (Zvoní.)

S několika stran bylo vysloveno přání, aby tento odstavec denního pořádku byl vzat z pořadu dnešního jednání. Nebude-li proti tomu námitek, zachovám se podle projeveného přání. Námitek proti tomu není, tedy tento odstavec s programu dnešního jednání je vzat.

Přistupuji k odstavci 3. denního pořádku, doplňovacím volbám do výborů, a to s výhradou souhlasu Národního shromáždění. Nebude-li proti tomu námitek, provedeme doplňovací volby do jednotlivých výborů, a to:

sociálně-politického, poštovního, státně-zřízeneckého, pro potrestání válečných vinnikův a konečně mírového.

Je snad proti tomu námitka, aby tyto doplňovací volby byly provedeny? Námitka vznesena nebyla, přistoupíme k volbám.

Z výboru sociálně-politického vystupuje kol. Lehocký a navržen je místo něho kol. dr. Slávik.

Je proti navrženému snad námitka? Není tomu tak, prohlašuji jej za zvolena.

Z výboru poštovního vystupuje kol. Kříž; místo něho je navržen kol. Novák. Je proti tomu námitka? Není, prohlašuji jej za zvolena.

Z výboru státně-zřízeneckého vystupuje kol. Novák a navrhuje se místo něho kol. Kříž. Je proti tomu námitka? Není. Prohlašuji jej za zvolena.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP