Sobota 12. října 1878

berge, Wyšehrad, Žižkow und Smíchow gewährten Zulagen in das Präliminare pro 1879 nicht genehmigen.

In formeller Beziehung wird die Zuweisung dieser Angelegenheit an die Schul- und nöthigenfalls Budgetkommission beantragt.

Zemský výbor činí návrh: Slavný sněme neračiž schváliti, aby v rozpočtu na rok 1879 vložena byla suma, jíž by bylo potřebí k uhrazení přídavku k poskytnutí oněm učitelským osobám ve školách v Karlině, Vinohradech, Vyšehradu, Žižkově a Smíchově, které ještě před vynešením c. kr. zemské školní rady ze dne 19. ledna 1877. v úřad svůj dosazeny byly a až do konce r. 1878. přídavku drahotního požívaly.

V ohledu formálním navrhuje se, aby zpráva tato přikázána byla komisi školské a zdaliž to jest potřeba také budžetní.

Nejv. zem. marš: Žádá někdo za slovo?

Wünscht Jemand das Wort?

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, mögen die Hand erheben

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist:

Bericht der Kommission für Gemeindeangelegenheiten der Hauptstadt Prag, betreffend den Abverkauf und Austausch einiger Grundstücke für den Podskaler Quaibau.

Nám. nejv. marš.: Nejblíže přísti předmět rokování jest zpráva komise o obecních záležitostech hlavního města Prahy v příčině prodeje a směny některých pozemků na stavbu Podskalského nábřeží potřebných.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Dr. Urban.

Berichterst. Dr. Urban: Hoher Landtag!

Die heutige Vorlage der Kommission für Gemeindeangelegenheiten der königl. Hauptstadt Prag betrifft die angesuchte Bewilligung zum Abverkauf und Austausch einiger Grundstücke in Podskal. Dieser Abverkauf und dieser Austausch ist indirekt bedingt durch den Bau der Brücke und direkt durch den Bau des Quais.

Ich erlaube mir hervorzuheben, daß, wie die Herren aus dem gedruckten Berichte der Kommission entnehmen wollen, aus Anlaß des Quaibaues sich zugleich eine Regulierung des Moldauufers als nothwendig herausgestellt hat.

Zu diesem Behufe hat auch die hohe Regierung einen Flußgrundantheil pr. 3794 QuadratKlafter der Prager Stadtgemeinde unentgeltlich überlassen. Zwischen, diesem Streifen, der unentgeltlich an die Gemeinde überlassen wurde und zwischen den Podskaler Holzgärten zieht sich nun in ungleicher Breite ebenfalls ein Ufergrund hin, der unzweifelhaft der Prager Stadtgemeinde gehört hat und ihr auch im Kataster zugeschrieben ist, auf den jedoch die Besitzer der Podskaler Holzgärten im Laufe längerer Zeit Befitz- und Benutzungsrechte erworben haben. Aus Anlaß des Baues des Quais wurde nun die Bauunternehmung und indirekt die Präger Stadtgemeinde, die zur Vertretungsleistung berufen war, in Prozesse verwickelt; diese führten zu weitwendigen Verhandlungen und endlich zu einem Vergleiche. Das Princip dieses Vergleiches ist, daß jene Grundstücke, die strittig sind, gegen ein mäßiges? Entgeld u. z. pr. 10 fl. für die Quadrat-Klafter, jene Gründstücke, die aber unzweifelhaft und jetzt im ruhigen Besitze der Prager Stadtgemeinde sich Befinden, um den angemessenen Preis von 65 fl. an die Betreffenden Anrainer, Beziehungsweise Besitzer der Holzgärten überlassen werden sollen. Das Detail in dieser Beziehung ist aus dem Betreffenden Berichte der Kommission zu ersehen, wobei ich mir nur hervorzuheben erlaube, daß durch die Einsicht in die Pläne, ich mochte sagen, eine nähere. Ueberzeugung von der Zweckmäßigkeit und Vortheilhaftigkeit dieses Ausgleiches erzielt wird. "-

Ein zweiter Gegenstand, der oder damit im Zusammenhange steht, ist ein Austausch und zwar ein Austausch von Holzgärten. Die Präger Stadtgemeinde benöthigt nämlich zur Abfahrt in die Holzgasse vom neu erbauten Quai einen Holzgarten und zwar den Holzplatz, Parcelle-Nr. 157 und 934. Sie besitzt dagegen selbst den Holzgarten Parcellen-Nr. 140 und 141. Es solle nun ein Aussgleich angebahnt werden und wurde eigentlich erzielt mit dem Vorbehalte des Alienirungsconsenses des h. Landtages in dem Sinne, daß die Prager Stadtgemeinde ihre beiden Holzgärten Parcellen-Nr. 140 und 141 an die Besitzer der benöthigten Holzgärten zur Herstellung einer Abfahrts-Rampe, nämlich an die Besitzer der Holzgärten Parcellen-Nr. 157 und 934 überläßt und daß sie dagegen auch noch dasjenige erwirbt, was eventuell zur Herstellung einer direkten Verbindung von der Brücke zum Wenzelsplatze benöthigt werden wird.

Die betreffenden Ausgleichsverhandlungen, die also eine Alienirung des Gemeindevermögens, beziehungsweise des Gemeindegutes, zum Zwecke haben, wurden in der Bezüglichen Sitzung des Stadtverordneten-Kollegiums genehmigt und angenommen und zwar mit der in der Gemeindeordnung Vorgeschriebenen Beschlußfähigkeit.

Im Hinblicke auf den wünschenswerthen Umstand, daß der Rechtsstreit Beigelegt werbe, und im Hinblicke darauf, daß sich die Veräußerung, Beziehungsweise die Erwerbung und der Austausch in jeder Richtung empfehlen lassen, trägt dennoch die Kommission an, im Wege eines Gesetzes dieBewilligung der Prager Stadtgemeinde zu ertheilen.

Das Gesetz lautet, wie folgt, (liest): "Der hohe Landtag wolle nachstehendes Gesetz beschließen:

Gesetz

vom....... womit der Stadtgemeinde Prag die Ermächtigung zum Abverkaufe und Austausche einiger sowohl zu den regelmäßigen Bauten am Podskaler Quai, als auch zur Herstellung der Abfahrt von diesem Quai durch die Holzgasse in die innere Stadt nothwendigen Grundstücken ertheilt wird. "

Zu diesem Gesetzestitel erlaube ich mir im Einvernehmen mit der Kommission eine kleine Aenderung zu beantragen. Es ist nämlich unter dem Worte,, regelmäßigen (Bauten)" zu verstehen Privatbauten, und es ist dies übergegangen aus den 4 betreffenden Vorlagen der löblichen Prager Stadtgemeinde und des Landesausschußeg und nachdem es immerhin eine nicht passende Textirung Sein dürfte, so könnte dieser Passus zur Gänze weg bleiben, es würde nämlich lauten:,, zu den Bauten" und ebenso würde im böhmischen das Wort,, pravidelným" entfallen, (liest):

"Ueber Antrag des Landtages Meinem Königreiches Böhmen finde ich der Stadtgemeinde Prag die Ermächtigung zu ertheilen:

I.

An die Besitzer der Podskaler Holzgärten Nr. C. 332, 333, 334, 335, 336 und 354- II. einen längs dieser Holzgarten liegenden Streifen des Usergrundes von den Parzellen Nr. 935 und 939 mit der Gesammtarea von 886. 7 O. K. oder 3189. 18 Q. -Meter um den Gesammtpreis von 19707 fI. 50 kr. veräußern zu dürfen.

Den der Prager Stadtgemeinde gehörenden Holzgarten Nr. Parc. 140 und 141 sammt den dazu gehörigen Usergrundparzellen mit den Eheleuten Franz und Maria Spirk für den Holzgas ten Nr. Parz. 157 und 934 und für einen Theil der Parzelle Nr. 139 in Podskal unter der Bedingung zu Vertauschen, daß die Eheleute Spirk

a) den strittigen vor ihrem Holzgarten liegenden Usergrund im Ausmaße von 190. 98 Q. Meter um den Preis von 531 st. erwerben, und

b) für die mehrerworbene Fläche von 129. 15 Q. -Meter des an sie überlassenen Grundes einen Betrag von 2333 fl. 50 kr. an die Renten der Stadt Prag bezahlen.

Komise pro záležitosti obce Pražské Činí návrh;

Slavný sněme račiž se usnésti na zákonu následujícím:

Zákon

daný dne............kterýmž obec města Prahy se zmocňuje, aby prodala a směnila některé pozemky, jichž jest potřeba (odpadne slovo "pravidelným") k stavbám na nábřeží Podskalském a ku zřízení výjezdu s nábřeží toho dřevní ulicí do města vnitřního.

K návrhu sněmu Mého království Českého, vidí se Mi zmocniti obec města Prahy:

I.

aby majitelům dřevních ohrad Podskalských č. pop. 332, 333, 334, 335, 336 a 354-II. od pozemků parc. č. 935 a 939 postoupila pruh pobřežní podél těchto ohrad v úhrné rozměře - (prosím, tady jest chyba, má státi nikoli 8867 nýbrž poněvadž schází puntík pouze 886. 7 čtverečních sáhů) - aneb 3189. 18 čtv. metrů celkem za cenu 19707 zl. 50 kr. r. č.

II.

aby ohradu obce Pražské č. p. 140 a 141 s příslušnými dílci pobřežních pozemků s manželi Františkem a Marii Spirkovými směnila za ohradu č. p. 157 a 934 a za část parc. 139 v Podskalí a to pod výminkou, že manželé Spirkovi:

a)   Sporný pozemek pobřežní 190. 98 čtver. metrů před svojí ohradou za cenu 531 zl. vykoupí a

b)   že za 129. 15 čtv. metrů plochy více nabývané sumu 2333 zl. 50 kr. r. m. do důchodu města Prahy zaplatí.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Da gegen die Bemerkung des Herrn Berichterstatters, welche er im Namen der Kommission gemacht hat, daß das Wort "regelmäßigen" im Gesetzestitel zu entfallen habe, weil es zu einem Mißverständnisse Anlaß geben könnte, keine Erinnerung Stattgefunden hat, so nehme ich an, daß der hohe Landtag mit diesem Antrage einverstanden ist und ich werde demnach die Abstimmung in dieser Weise veranlassen. Der Wortlaut des Gesetzesentwurfes, wie ihn die Kommission beantragt hat, lautet (liest):

,, Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde Prag die Ermächtigung zu ertheilen:

I.

An die Besitzer der Podskaler Holzgärten Nr. E. 332, 333, 334, 335, 336 und 354-11. einen

längs dieser: Holzgärten liegenden Streifen des Ufergrundes den Parzellen Nr. 935 und 939 mit der Gesammtarea von 886°7 Q. -K. oder 3189°18 Q. Meter um den Gesammtpreis von 19707 fl. 50 kr. veräußern zu dürfen.

II.

Den der Prager Stadtgemeinde gehörenden Holzgarten Nr. Parz. 140 und 141 sammt den dazu gehörigen Üfargrundparzellen mit den Eheleuten Franz und Maria Spirk für den Holzgarten Nr. Parz. 157 und 934 und für einen Theil der Parzelle Nr. 139 in. Podskal unter der Bedingung zu vertauschen, daß die Eheleute Spirk

a) den strittigen vor ihrem Holzgarten liegenden Ufergrund im Ausmaße von 190°98 Q. Meter um den Preis von 531 fl. erwerben und b) für die mehrerworbene Fläche von 129°15: O. - Meter des an sie überlassenen Grundes einen Betrag von 2333 st. 50 kr. an die Renten der Stadt Prag bezahlen. "

Nám. nejv. marš.: Navržený zákon má znítí:

,, K návrhu sněmu Mého království Českého, vidí se Mi zmocniti obec města Prahy:

I.

aby majitelům dřevních ohrad Podskalských č. pop. 332, 333, 334, 335, 336 a 354-II. od pozemků parc. č. 935 a 939 postoupila pruh pobřežní podél těchto ohrad v úhrné rozměře 8867 čtverečních sáhů aneb 3189°18 čtv. met.. celkem za cenu 19707 zl. 50 kr. r. č.

II.

aby ohradu obce Pražské č. p. 140 a 141 z příslušnými dílci pobřežních pozemků s manželi Františkem a Marií Spirkovými směnila za ohradu č. p. 157 a 934 a za část pare. 139 v Podskalí a to pod výminkou, že manželé Špirkovi:

a)  Sporný pozemek pobřežní 190°98 čtver. met. před svojí ohradou za cenu 531 zl. vykoupí a

b)  že za 129°15 čtv. met. plochy více nabývané sumu 2333 zl. 50 kr. r. m. do důchodu města Prahy zaplatí. "

Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, mögen die Hand erheben. (Geschieht)

Der Antrag ist angenommen. Der Gesetztitel lautet (liest):

"Gesetz

vom............womit der Stadtgerneinde Prag die Ermächtigung zum Abverkaufe und Austausche einiger sowohl zu den Bauten am Podskaler Quai, als auch zur Herstellung der Abfahrt von diesem Quai durch die Holzgasse in die innere Stadt nothwendigen Grundstücken ertheilt wird.

N á m. n e j v. m a r š.: Nápis zákona má zníti: "Zákon daný dne .........kterýmž obec města Prahy se zmocňuje, aby prodala a směnila některé pozemky, jichž jest potřeba k stavbám na nábřeží Podskalském a ku zřízení výjezdu s nábřeží toho dřevní ulicí do města vnitřního. "

O b e r s t l a nd m a r s ch a 1l: Diejenigen, welche dem Gesetztitel zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Gesetztitel ist angenommen. Berichterst. Dr. Urban: Ich erlaube mir den Antrag ans brüte Lesung des Gesetzes zu stellen.

Ciním návrh, aby se zákon ten také; po třetí přečetl a přijal.

Nejv. marš.: Žáda někdo za slovo?

Wündcht Jemand das Wort?

Diejenigen, welche dem Antrag auf britte Lesung des Gesetzes zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro třetí čtení zákona, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Ich Bitte nunmehr diejenigen, welche dem Gesetze, wie es aus zweiter Lesung hervorgegangen ist, in dritter Lesung die endgiltige Zustimmung geben, sich zu erheben

(Geschieht. )

Das Gesetz ist in dritier Lesung angenommen.

Ich Bitte zur Kenntniß zu nehmen, daß die Kommission für die Prüfung der statistischen Ausweise der laudwirthschaftlichen Vorschußkassen und Steuergeldfoude folgendermaßen sich constituirt hat. Zum Obmann wurde gewählt Dr. Waldert. Zum Obmannstellvertreter Dr. Škarda. Zum Schriftführer Hr. Hevera.

Nám. nejv. marš.: Komise pro záležitosti týkající se hospodářských záložen a kontribučenských fondů peněžních ustavila se a zvolila za předsedu pana posl. Dr. Walderta, za náměstka p. posl. Dr. Škardu a za zapisovatele p. posl. Heveru.

Oberstlandmarschall: Die für den Antrag des Hrn. Dr. Rieger niedergesetzte Kommission hält heute unmittelbar nach Schluß der Sitzung eine, Sitzung.

Nám. nejv. marš.: Komise pro návrh p. Dr. Riegra odbývá dnes hned po skončeném sezení sněmu zasedání své.

Oberstlandmarschall: Die Kommission für Gemeindeangelegenheiten der Stadt Prag hält Montag den 14. Vormittag um 10 Uhr eine Sitzung.

Nám. nejv. marš.: Komise pro záležitosti královského hl. města odbývá v pondělí o 10. hod. dopoledne sezení.

Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist die erste Lesung des Antrages des H. Dr. Čelakovsky und 19 Genossen um. Abänderung des § 40 und 41 des Schulaufsichtsgesetzes.

Nam. nejv. marš.: Nejblíže příští předmět jest první čtení návrhu p. poslance Dra. Čelakovského a 19 soudruhů v příčině změny článků 40. a 41. zákona o dohlídce ku školám.

Nejv. marš.: Poslanec p. Dr. Čelakovský má slovo.

Dr. Čelakovský: Slavný sněme! Mnohé, přemnohé jsou žaloby a stesky, které vede sobě národ český na nynější zřízení školské, na novější zákonodárství školské. Ne to jest předmětem naší žaloby, že novým tímto zákonodárstvím byla ražena cesta zásadám, na jichž základě v ostatních vzdělaných zemích byla provedena velkolepá reforma národního školství, reforma, kterouž prorockým svým duchem předvídal, za kterouž horlil, pro kterouž pracoval a trpěl veliký náš Amos Komenius, reforma, kteráž jest nejpěknější ozdobou, nejzdatnější chloubou a největším pokrokem moderní společnosti evropské; nikoliv to jest předmětem našich, stížností, že nynějším zákonodárstvím školským dostala se nehrubě všímaná otázka školská i u nás jaksi do proudu, ne na to stěžujeme sobě, že zákony těmi arci jenom zásadně byla oddělena škola od církve; ne na to naříkáme, že v zákonech školských uznána byla zásada, že škola národní není pouze záležitostí rodiny, není pouze záležitostí obce, nýbrž že jest záležitostí celé společnosti, (Výborně!) společnosti, pánové, kterou dnes poznamenáváme slovy: okresy, země a stát, a kterouž bohdá budeme poznamenávati slovy: o k r e s y, národnosti a království.

Nikoliv to jest, pánově, příčinou našich steskův, že následkem uznávání těchto zásad vede se dnes náklad na školy národní též z prostředků zemských i okresních; že následkem toho zbudovány bylý podporou ze zemských peněz pěkné budovy školní a že školy opatřeny byly potřebnými pomůckami učebnými; ne proti tomu činíme námitky, naopak to schvalujeme, že hmotné poměry učitelstva škol národních byly zlepšeny a upraveny zvýšením platů učitelských a zařízením zemského pensijního fondu, který se stal bez odporu nejen velikým dobrodiním učitelstvu, ale i velikým pokrokem v rozřešování otázky školské u nás. Ale, pánové, na to žalujeme, na to těžce touží národ český v této zemi: že předně principielně, s našeho stanoviska vzato, se stanoviska našeho právního citu zákonodárství školského jest diktátem jiného národa národu našemu, diktátem pánové v záležitosti, která se co nejcitlivěji dotýká našeho srdce, naší národní vzdělanosti, našeho národního vědomí i našich všech vlasteneckých zájmu, diktátem, pánové, jehož obsah co nejrozhodněji příčí se duchu našeho národa, toužícího horoucně po samosprávných, svézákonných institucích v celém společenském i státním životě. Na to žalujeme a na to stýská sobě celý národ český: že mnohé zásady tohoto zákonodárství, které kdyby byly spravedlivě prováděny, znamenaly by skutečný pokrok našeho školství, že zásady tyto zůstávají bud na papíře aneb jsouce prováděny, zvrhují se v ustavičné křivdění, v nekonečné potřásání se nad národem českým a v systematické zdržování národnosti české v jejím duchovním rozvoji. Pánové! Vám nemůže býti s podivením, že v našem národě českém byl i jest odpor proti zákonům těmto, třeba ony mnohé dobré, humanní a pokročilé zásady obsahovaly. Jestliže ve vědě právní dávno již jest přemoženým stanoviskem ono posuzování zákonův, jakožto pouhého pojmu moci, jakožto pouhých libovolných zákazův a rozkazův těch, kdož byly dostaly se ku vládě, jestliže dnes nezbytně k pojmu právního státu náleží, aby zákony v něm vydávané nebyly negací idey práva, a pánové, kteráž jest vyšší, kteráž vznešenější, kteráž přirozenější idea práva nad ideu správa sebeurčování národů:..; jestliže v právním státu žádáme, aby zákon, chce-li býti skutečným právem, právem schopným života a nenesoucím na svém čele známku smrti, jestli žádáme, aby zákon byl plodem tohoto práva sebeurčení národu, jestliže žádáme, aby byl spravedlivým pravidlem pro všechny, aby upravoval pouze dané poměry, nezpřevracoval jich, aby nepotlačoval zvláštnosti a různosti, kteréž zrodila příroda a kteréž založeny jsou tedy na přirozenosti věci; tož, pánové, dovoluji si otázku, zdaliž jest druhého zákona a druhých zákonů, při nichž by tento požadavek, aby bylo šetřeno růzností a zvláštností obyvatelstva, měl takovou váhu, byl oprávněnější, spravedlivější i logičtější, nežli jest to při zákonech školských? I sluší se otázati, zdaliž bylo při nynějším zákonodárství školním šetřeno tohoto vznešeného ducha, kterýž prochvívá, kterýž tvoří základ zákonodárství osvícených, moderních národů? Sluší se tázati, zdaliž při zdělávání těchto zákonů bylo šetřeno náležitě práva sebeurčení a svézákonnosti národů, sluší se tázati, zdaliž při zákonech těchto byl brán ohled ku zvláštnostem a různostem, kteréž jsou tu v zemi i které jsou v říši, a zdaliž jsou tedy zákony naše školské velkolepým, všestranně spravedlivým a humánním uspořádáním velikých kulturních a národních zájmů, které každý národ víží ke kolébkám jeho vzdělání, ke školám národním?

Pánové, já nedoufám, že ty spravedlivý člověk zodpověděl všechny otázky tyto slovem: "Jest tomu tak. " Zákony tyto jsou zdělány o nás bez nás, ony obsahují předpisy duchovního rozvoje našeho, pravidla našeho národního vzdělání, aniž by býval o nich slyšán náš hlas. Ony dotýkají se citelně našeho právního a národního vědomí, neboť ony nás prohlašují za nedospělce, kteří by cestou zákonodárnou a cestou správy politické nedovedli sami upravovati sobě záležitosti své školské a starati se o pokrok vzdělání národního; ony staví národ náš pod stálé poručenství jinonárodních zákonodárců a úředníků politických, kteří při nejlepší vůli nejsou s to, aby vyhověli zvláštnostem a zájmům našim, neboť oni nesrostli se živlem našeho národa a nemohou znáti tudíž potřeby naše. Zákony tyto dále nepřihlížejí k zvláštnostem a různostem, jak jsem již řekl, ani našeho národa, ani jiných národů soustátí rakouského, neboť základní pravidla, která vydána byla na říšské radě, platí tak dobře pro Dalmacii, pro Bukovinu, pro Vorarlderk, jako pro toto slavné království. Ony nevyhovují zvláštnostem a různostem ani v této zemi, neboť slavný sněm vydal zákony tyto a předepsal je všem obcím bez rozdílu v království českém a jestliže nedávno s druhé strany bylo od nás s potěšením slyšeno naříkání na podobné nivelisování všech obcí a všech poměrů v zákoně obecním a házení do jednoho koše velikých obcí s malými obcemi, tož pánové není druhého zákona, v kterém by toto uniformování, tato šablona byla tak citelná lidu obecnému, jako jest to při zákonech školských. I možno-li diviti se, že zákony tyto jsou krunýřem národu našemu, krunýřem, jenž zdržuje jeho duševní chod, kterýž brání mu, aby běžel o závod s jinými národy, jak by rád činil; možno-li diviti se pak tomu, že my, kteří s upřímností těšíme se, že doba stavovských krunýřů jest dávno ta tam, že my vzpíráme se těmto novověkým krunýřům jinonárodním? Národ mladý, pánové, národ nadšený, čilý, nadějný, národ, který nikdy nepřestal doufati v lepší budoucnost svou, národ náš český přijme od národu jiného velmi ochotně každou radu, on bude rád následovati příkladu národů jiných a jmenovitě národu, s kterým bydlí od sta let v jedné zemi; avšak, pánové, jeho právní cit, jeho právní přesvědčení vzpírá se tomu, aby mlčky přijímal a mlčky prováděl rozkazy od příslušníkův jiného národu ve věcech, kteréž se důtklivě dotýkají veškerého jeho duchovního rozvoje. Pánové, dobře proto pověděl duchaplný váš Fischhof ve svém spise: "Oesterreich und die Bürgschaften seines Bestandes", když napsal: "Národové slovanští nevzpírají se německým školním zákonům, ale oni vzpírají se německým zákonodárcům.

Tolik, pánové, měl jsem za svou povinnost předeslat, abych označil právní stanovisko, které my, a zajisté s námi celý národ český, zaujímáme k platným nynějším zákonům školským. Právní toto stanovisko nebrání nám, naopak ono vede nás k tomu, abychom hleděli dorozuměti se s německými krajany našemi i domáhali se s nimi společně v zákonodárství i ve správě politické potřebných změn, i abychom stížnosti své proti jednotlivým ustanovením těchto zákonů zde přednášeli a za jich odstranění žádali. I budeme, pánové, kus po kuse přednášeti tyto své stížnosti, budeme žádati, abyste odstranili především zjevné křivdy a mnohá neblahá zařízení, kteráž jsme shledali v těchto zákonech. Návrh, který činím ve srozumění se svými politickými přátely v tomto slavném sněmu jest prvním krokem v tomto směru.

Návrh můj zakládá se v tom, že složení zemské školní rady odporuje mnohými zákony státními prohlášenému rovnému právu obou národů v zemi, že v zemské školní radě není zastoupen národ náš tak, jakož jest spravedlivo a slušno, a pánové, nezastoupení toto nebudilo by v nás takovou trpkost, kdyby úřad tento ve svých krocích šetřil aspoň vždy spravedlnosti a rovnosti mezi oběma národy. Avšak to jest pánové, právě ta příčina, pro kterou my domáháme se toho, aby jiným způsobem složena byla zemská školní rada i po kterou nuceni jsme přednésti ty důvody pro náš návrh, které čerpáme z posavadní činnosti tohoto úřadu.

Jde o tom pánové jeden hlas v zemi, že není druhého úřadu v tomto království, který by tak nevlídně, tak macešsky, tak nepřátelsky choval se k národnosti české, jako tak činí zemská školní rada. (Výborně! Pravda!) Když přítel můj p. Dr. Eduard Grégr v předešlém zasedání sněmovním stěžoval sobě na systematické poněmčování a naléhání na obce naše, aby zakládaly školy německé, když hlavní uvaloval vinu toho na nejvyšší úřad školní v zemi, na zemskou radu školní, když byla od něho tenkráte vyslovena domněnka, že p. zástupce vlády, pan předseda zemské školní rady nesouhlasí snad s veškerými usneseními zemské této školní rady, že snad bývá přehlasován ve věcech tak zjevně strannických; tenkráte Jeho Excellence pan místodržící pronesl se v ta slova, že on béře zodpovědnost za všechny kroky, které od zemské školní rady byly učiněny i že nemá za to, že by zemská školní rada v jakémkoliv ohledu byla učinila národu našemu nějakou křivdu.

Pánové! Přítomní poslancové národu českého s upřímným politováním přijali vyjádření pana zástupce vlády, i nemohu já nic jiného činiti, než doufati, že od té doby Jeho Excellence ve vážné této záležitosti, o které v celé zemi sice se ustavičně mluví, o které ale nesmí se ani jediný novinářský článek napsati, aby nebyl ihned konfiskován, (Tak jest!) že v této záležitosti převážné jiného nabyl přesvědčení. Nicméně, pánové, kdyby snad z některé strany bylo tvrzeno a na tom přestáno že národnosť česká není potlačována v této zemi, že jmenovitě nejvyšší úřad školní nečiní křivdu národu českému, tuť pánové, pro případ takový a nemoha jináče než čerpati odtud důvody k návrhu svému, který jsem byl učinil, musím žádati již pozornosť slavné sněmovny a laskavosť její k tomu, abych mohl provésti důkaz, že skutečně křivdí se národu českému.

Tím arci, pánové, nejpádnější podán bude důvod a důkaz, že jest třeba, aby se v těchto neutěšených poměrech stala nějaká změna, že jest oprávněn a odůvodněn návrh náš, který jsme si dovolili vám předložiti.

Arci, pánové, jest nemožno všechno, což za posledních devět let bylo se v tom ohledu přihodilo rekapitulovati a všechno zde přednášeti zástupcům obou národností země. Neboť k tomu, pánové, nestačil by dnešek, ani možná zítřek, ale račte dovoliti, abych aspoň některé případy, které způsobují největší trpkost, o kterých nejvíce se mluví, abych aspoň ty zde přednésti mohl.

Pánové! Vezmeme-li do rukou zákony o zřízení a vydržování škol obecních, tuť shledáváme, že dle těchto zákonů má býti zřízena všude tam škola obecná, kde dle pětiletého průměru nalézá se 40 dětí ke škole povinných a že tam, kde přes počet 80 by takovýchto dětí bylo, má býti buď zařízena nová třída neb parallelka.

Pánové! Zemská školní rada však neuznává tuto zásadu tak jasně vyslovenou, že by platila též pro české děti. Jest známo obecně, jakým způsobem zřizují se německé školy v našich českých obcích; jest známo, že dosti velkým nátlakem dociluje se potřebný počet oněch 40 dětí, jež skoro ani neumějí německy a z nichž se dělají samí Němci; jest známo, že ani se nečekává na 5letý průměr, aby se mohla zaříditi takováto škola, jest též známo, že se parallelka zařídí pravidelně skoro v 24 hodinách, aniž by vyšetřování a řízení dělo se tak zdlouhavým způsobem, jako se děje při školách českých. Jen, pánové, několik příkladů dovolím si uvésti.

V Budějovicích od roku 1871 národ český, obyvatelstvo české dovolává se spravedlnosti a ještě podnes není v Budějovicích veřejné školy české. Od roku 1871 bylo stále voláno i ke všem instancím možným docházeno, aby zřízena byla tato škola; ze soukromých příspěvků zřízen tam soukromý ústav, do kterého nemůže se ale směstnati ohromné to množství českých dětí, tak že přes 1100 musí choditi do škol německých. Svého času velký počet rodičů skoro 900 dětí žádal několikráte na příslušných instancích o zřízení veřejné školy a vždy hlavně přičiněním zemské školní rady bylo tomu zabráněno, a teprv v novějším čase dovolalo se, jak slyšíme a jak se těšíme tomu, dovolalo se obyvatelstvo Budějovické konečně práva a spravedlnosti, mohouc doufati, že mu bude zřízena jedna škola obecná nákladem veřejným, avšak i při tom bude musiti stále ještě žalovati si, že ostatní velký počet tamějších českých dětí nemůže býti přijat do této školy, že musí choditi do jiných škol německých.

Pánové! Bylo již v předešlém zasedání o tom mluveno, jaké poměry v Praze, na Žižkové, v Karlině, na Smíchově a konečně v hlavním městě Pražském v té příčině panují, všude ty samé stesky, že kdykoliv se jedná o školu německou, že jest ta největší ochota, že v 24 hodinách takřka se vyhoví pronešené žádosti; kdežto, když jde o školu českou neb o parallelku českou že to trvá velmi dlouho.

Jeden z nejeklatantnějších případů máme zde ve Vinohradech.

Tam nařízeno bylo obci, z příčin, kteréž již loni byly vyloženy, totiž že prý v Pražských německých školách se nalézá takový počet německých dětí z obce Vinohradské, že potřebí jest, aby se pro ně zřídila trojtřídní německá škola; bylo nařízeno obci Vinohradské aby zřídila bez meškání německou školu 3třídní. Obec zařídila ji, přeložila českou školu do jiné budovy a dala tytéž místnosti, v nichž se nalézala po několik let škola česká, k disposici škole německé. Jak obecně známo je, nalézají se tyto místnosti v Kanálce a jsou to zajisté místnosti velmi pěkné a zdravé, vždyť v zahradě se nalézají. Nicméně panu okresnímu inspektorovi Liebleinovi nelíbila se tato místnost i nařídil ústně, bez písemního rozkazu zemské školní rady, zástupcům obce, aby přeložili tyto místnosti, sice že on sám na útraty obce jiné opatří.

I musilo se tak státi. Místnosti ty přelo-


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP