Pondělí 16. října 1871

Stenographischer Bericht

über die

VI. Sitzung der zweiten Jahres=Session des

bühmischen Landtages vom Jahre 1870, am 16. Oktober 1871.

Stenografická správa

o

VI. sezení druhého výročního zasedání sněmu českého od roku 1870. dne 16. října 1871.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.

Gegenwärtige Der OberstlandmarschallStellvertreter J. U. Dr. Wenzel Ritter von Bělský und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Exc. der k. k. Statthalter Graf Bohuslav Chotek und der k. k. Hofrath Johann Ritter von Neubauer.

Beginn der Sitzung um 10 U. 50 M. Vormittags.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek kníže Jiří z Lobkowicz.

Přítomní: Maršálkův náměstek J. U. Dr. Václav rytíř Bělský a poslancové v počtu dostatečném k uzavírání platnému.

Zástupcové vlády: Jeho Excell. c. k. místodržící hrabě Bohuslav Chotek a c. kr. dvorní rada Jan rytíř Neubauer.

Sezení počalo v 10 hodin 50 minut dopoledne.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Jest dostatečný počet poslanců pohromadě. Zahajuji sezení.

Da eine genügende Anzahl von Abgeordneten anwesend ist, eröffne ich die Sitzung.

Jednací protokol sepsaný o III., IV. a V. sezení odbývaném dne 9., 10., 12. října byl v kanceláři k nahlédnutí vyložen.

Die Geschäftsprotokolle  der III., IV. und V. Sitzung vom 9., 10. und   12. b. M. sind durch die geschäftsordnungsmäßig   bestimmte Zeit in der Landtagskanzlei zur Einsicht  aufgelegt gewesen.

Dovoluji si dotaz učiniti, zda-li někdo stran denních protokolů činí námitku.

Ich erlaube mir die Aufrage, ob Jemand gegen den Wortlaut dieser Protokolle Anstand erhebt.

Není-li tomu tak, považuji protokoly za schváleny.

Ich betrachte die Protokolle als agnoszirt

In die Kommission für den Antrag des Dr. Grünwald und die Budgetvorlagen würden gewählt:

In der Kurie des Großgrundbesitzes bei Abgabe von 69 Stimmzetteln: Graf Kinský Friedr., Altgraf Siegsr. Salm und Hr. Pistl mit 68 und 69 Stimmen.

Von der Kurie der Städte bei Abgabe von 38 Stimmzetteln Dr. Grünwald und Dr. Roth mit 38, Graf Belcredi mit 37 Stimmen; von ber Kurie der Landgemeinden bei Abgabe von 48 St. =Z. Dr. Škarda und Hr. Strejšovský mit 48 und Hr. Pollach mit 42 Stimmen. Bei der sofort vorgenommenen Konstituirung der Kommission würde gewählt: Zum Obmann Graf Belcredi, zum Obmannsstellvertreter Altgraf Salm, zum Schriftführer Dr. Karl Roth.

Do komise pro návrh p. Dr. Grunwalda a předloh budžetních byly zvoleni: Z kurie velkých statků při odevzdání 69 hlasů hrabě Kinský Bedř., starohrabě Salm Siegfr. a pan Pistl 68 a 69 hlasy.

Z kurie měst za odevzdání 38 hlasů Dr. Grünwald a Dr. Roth 38, a hrabě Belkredi 37 hlasy.

Z kurie obcí při odevzdání 48 hlasů Dr. Škarda, pan Skrejšovský 48 hlasy a pan Pollach 42 hlasy. Při konstituování-se komise zvolení byli: Za předsedu hrabě Belkredi, za náměstka starohrabě Salm, za zapisovatele Dr. Karel Roth.

J. Osvícen. hraběti Frant. Harrachovi byla dána třídenní dovolená.

St. Exc. Grafen Franz Harrach ist ein dreitägiger Urlaub ertheilt worden.

Od městské rady kr. věnného města Vysokého Mýta došel mne telegram, co první rychlověst na tamnější trati při otevření tamnější stanice, jmenem veškerého měšťanstva Vysokého Mýta, jež vyslovuje nejvroucnější díky sl. sněmu za hájení práv království českého.

Die Stadtvertretung der k. Leibgedingstabt Hohenmauth hat mir als erstes Telegramm bei Der Eröffnung der dortigen Linie den Dank an den hohen Landtag kundgegeben.

Pan poslan. Krejčí odevzdal mi dvě adresy souhlasu a sice: od 3 německých obcí v okresu Netolickém totiž z Bovic s 11, ze Svěřetic s 11, z Chválovic s 10 a z Horních Chrašťan s 12 podpisy.

V adrese této projeveno přání, aby vyrovnání bylo provedeno jakož i vůbec bratrství se sousedním obyvatelstvem českého jazyka zachováno.

Von dem Hrn. Abg. Krejči wurden mir zwei Adressen von den deutschen Gemeinden des Netolitzer Bezirkes Bowitz, Swěřetitz, Ehwalowitz und Ober=Groschum übergeben, die mit 44 Unterschriften bedeckt sind, in welchen dem Wunsche Ausdruck gegeben wird nach Ausgleichung des Zwistes und Erhaltung brüderlicher Eintracht mit den Bewohnern böhmischer Zunge.

Z okresu prachatického podána mi, též p. poslancem Krejčím došlá adresa z Frauenthalu s 0 podpisy, z Ložíštka se 14 podpisy, z Klenovic se 14 podpisy, z Malonína s 13 podpisy. V adrese té neschvaluje se jednání německých poslanců a zároveň vyslovuje se od podpisovatelů důvěra v rokování sněmovní a projevuje se přání, aby obě národnosti žily v míru a ve svornosti a aby se přiblížil brzy den korunovační. (Výborně!)

Aus dem Prachatitzer Bezirke ist mir von dem Hrn. Abgeordneten Krejči eine Adresse von den Gemeiden Frauenthal mit 9 Unterschriften, Schlag mit 14, Klenowitz mit 14 und Plöschen mit 13 Unterschriften, welche das Vorgehen der deutschen Abgeordneten mißbilligend ihr Vertrauen in die Landtagsverhandlungen und den Wunsch nach Frieden und Eintracht der beiden Nationalitäten und die baldige Heraunahung des Krönungslandtages kundgeben.

P. Dr. Čížek odevzdal mi taktéž adresu v stejném smyslu se strany okresního zastupitelstva v Rokytnici.

Hr. Dr. Čížek hat mit eben auch eine Adresse übergeben, welche in demselben Sinne abgesatzt ist, von Seiten der Bezirksvertretung Rochlitz.

Posl. Dr. Čížek: Já si dovoluji činiti prosbu, aby Jeho Jasnosti dal toto osvědčení přečísti. Zdá se mi býti proto důležité, poněvadž pochází od okresního zastupitelstva, tedy autonomního orgánu, potom celého okresu. Upozorňuju dále na to, že jest v okresním zastupitelstvu 9 českých a 9 německých členů. Zdá se mi tím důležitější, poněvadž podnět k tomuto zasedání okresního zastupitelstva dali členové německé národnosti.

Já tedy prosím, aby Jeho Jasnost toto osvědčení přečísti dal.

Nejv. maršálek zemský: Jest-li že pánové nic proti tomu nenamítají, dám je přečísti. (Zvoní. )

Sněmovní tajemník Schmidt (čte): Veleslavný sněme král. českého v Praze! S nelíčenou vroucí radostí dočtlo se okresní zastupitelstvo Roketnické, kterak J. Veličenstvo Nejvzneš. císař a král náš práva koruny české výslovně uznati a nejmilostivěji naříditi ráčil, aby provedena byla rovnoprávnost obou národností v milé vlasti naší pospolu žijících, však ale nejen úctyplné okresní zastupitelstvo, nýbrž i veškeré obyvatelstvo okresu Roketnického námi zastupovaného jsouc jazyku českého i německého a střežíc zemské i říšské hranice pravíme to z plna přesvědčení - jest tak loyálné a smýšlí tak vlastenecky, že zprávu onu tak dávno již žádanou jen s vroucí útěchou a hlubokou vděčností uvítalo a naplněno jest radostí, že se nyní přec podaří sjednati mír mezi oběma národnostmi v Čechách, kterýž v záležitostech veřejných mezi nimi tak kvésti a trvati má, jakož se v živote soukromém, v obchodech atd. nikdy žádné sváry mezi nimi nejeví, nýbrž obě v nejlepší svornosti spolu a mezi sebou žijí.

My a s námi všickni mysliví občané okresu Roketnického pevně doufáme a přesvědčeni jsme, že skutečným a usilovným provedením práv koruny české skutečná svoboda a samospráva země České a v okresu jen zvýšena a rozšířena býti může, z čehož nejen té či oné, nýbrž oběma národnostem spravedlivé a stejné vzejdou prospěchy.

Nesmírnou útěchou bylo nám tedy, když jsme se z listů veřejných dále dočtli, kterak vys. sněm k vyvedení a uskutečnění vznešených a tak šlechetných úmyslů J. Veličenstva nejmil. císaře a krále našeho v nejlepším trvaje srozumění s cís. král. vládou jednohlasná uzavřel usnešení, podle kterýchž řád volební do sněmu dle potřeby změněn a zákon na skutečnou pchranu obou národností v král. českém utvořen byl a podle kterýchž J. Veličenstvu nejvznešenějšímu císaři a králi nejpokornější díky vysloveny byly za nejnovější vysoké výkony, kterýmiž nelíčenou lásku svou k rakousk. národům svým vůbec a k politickému národu v Čechách zvlášť tak blahosklonně a opětně dokázati ráčil.

Dovolujíce si vysloviti plný souhlas svůj s dotyčnými usneseními a připojujíce se vší pokorou a z útlé lásky k díkům vznešenému panovníku našemu věnovaným vyslovujeme citem nejhlubší vděčnosti a vlastenecké povinnosti vysokému sněmu nejvřelejší, nejuctivější díky za sebe a celý okres roketnický a prosíme Boha, aby vše k lepšímu milené vlasti naší a vznešeného krále našeho požehnáno bylo. Zastupitelstvo okresní v Rokytnici, dne 14. října 1871.

Josef Patočka m. p.. okresní starosta.

Petr Kramář m. p, okr. výbor.

F. A. Nigrin m. p.. okr. výbor.

Hochlöblicher böhmischer Landtag in Prag!

Mit wahrer inniger Frende und mit dem Gefühle wärmster Dankbarkeit entnahm die Bezirksvertretung des an der Landes und Reichsgrenze gelegenen, aus deutschen und böhmischen Gemeinden gebildeten, daher von österreichischen Staatsbürgern slavischer und deutscher Nationalität bewohnten Bezirkes Rochlitz, daß Seine Majestät unser allergnädigster Kaiser und König die Rechte der böhmischen Krone ausdrücklich anzuerkennen und allergnädigst anzuordnen geruht haben, daß die Gleichberechtigung beider Nationalitäten in unserem lieben Vaterlande durchgeführt werde.

Allein nicht blos die ehrfurchtsvolle Bezirksvertretung, sonbern auch die gesammte Bevölkerung des von ihr vertretenen Bezirkes deutscher und slavischer Zunge ist, - das versichern wir aus voller

Uiberzeugung - so loyal und patriotisch gesinnt, daß alle Klassen, alle Schichten derselben jene so Sehnlichst ersehnte Nachricht nur mit der aufrichtigsten innigsten Freude und Dankbarkeit bewillkommten und darüber hocherfreut sind, daß nunmehr der Friede zwischen den beiden Nationalitäten in Böhmen auch im öffentlichen Leben wieder einkehren und dauernd verbleiben werde, wie sich ja im Privatleben und sonstigem Geschäftsverkehre eine Zwietracht zwischen denselben nirgends zeigt, sondern beide stets im besten Einvernehmen mit und unter einander leben.

Wir und mit uns alle denkenden Staatsbürger des Rochlitzer Bezirkes sind der besten Hoffnung und der festen Uiberzeugung, daß durch die ernste, praktische Durchführung der Rechte der böhmischen Krone wahre Freiheit und Autonomie des Landes und der Bezirke nur erhöht und erweitert werde, was offenbar beiden Nationalitäten gleichmäßig zu Statten kommt.

Hocherfreut waren wir daher, als wir aus den öffentlichen Blättern entnahmen, daß der hohe Landtag zur Anbahnunq und Durchführung der erhobenen und so edlen Intentionen Seiner Majestät unseres allergnädigsten Kaisers und Königs im besten Einvernehmen mit der k. f. Regierung einhellige Beschlüsse gefaßt hat, nach welchen nicht nur die Landtagswahlordnung zweckentsprechend modifizirt und ein Gesetz zum vollen Schutze beider Nationalitäten im Königreiche Böhmen geschaffen, sondern auch Seiner Majestät unserem erhabenen Kaiser und Könige für die durch die neuesten hohen Akte zu den Völkern Oesterreichs überhaupt und der politischen Nation in Böhmen insbesondere wiederholt so huldreich bewiesene Liebe der allerunterthänigste Dank ausgesprochen wurde.

Indem wir alle diesen so wichtigen Beschlüssen unsere volle Zustimmung auszusprechen uns erlauben und uns in kinblicher Liebe zu unserem erhabenen Monarchen dem Allerhöchstdemselben votirten Danke ehrfurchstvoll anschließen, sprechen wir, unserem innersten Dankgefühle und unserem vaterländischen Pflichtgefühle folgend, dem hohen Landtage im eigenen Namen und im Namen des von uns vertretenen Bezirkes Rochlitz den ehrerbiethigsten, wärmsten Dank aus und bitten Gott, daß Alles zum Segen unseres geliebten Vaterlandes und unseres erhabenen Königes gedeihen möge.

Bezirksvertretung Rochlitz den 14. Oktober 1871.

Jos. Patočka, Obmann.

Peter Kramář, Bez. = Ausschuß.

F. A. Nigrin, Bez. =Ausschuß.

Nejv. maršálek zemský: (Zvoní. ) Byla mně před sezením podána interpellace p. Bouzara na J. Ex. p. místodržitele, kterou sobě též dovoluji dáti přednésti.

Žádám pana aktuára Blažka, aby byl tak laskav a ji přečetl.

Sněmovní aktuár Blažek (čte):

Dotaz k Jeho Excellenci c. k. náměstníkovi Českému.

Vaše Excellenci!

V obci Semaníně (Schirmdorf) v okresu litomyšlském vzrostl počet dětí, školu navštěvujících tak, že škola rozšířena býti musí. Ježto nynější stavení školní zvýšení o patro nesnese, pro novou budovu pak v obci příhodné staveniště se nenalezá, a obec k uhražení nákladův na novou školu prostředků nemá, nabízí se představenstvo obce Semanínské k nalezení a poskytnutí vhodné místnosti v některém stavení pro druhou školu a druhého učitele, okresní školní rada litomyšlská však stavbu druhé školy v Semaníně mocí svého úřadu hodlajíc provésti na útraty obce Semanínské, nařizuje tétéž přípisem ze dne 6. září 1871, č. 2985, by do 14 dní na předchozí výlohy obnos 4000 zl. školní radě okresní odvedla.

Exekvování obcí spůsobem takovým není odůvodněno ani zákonem ze dne 8. února 1869, vydaným říšskou radou ve Vídni, a zdá se nám, že vůbec není místné aniž spůsobilé k uvádění předpisů řečeného zákona v život.

Tyto důvody uvažujíce a majíce toho vědomí, že i na jiných místech podobným spůsobem okresní školní rada k autonomní obci se zachovala, dovolujeme si k Vaší Excellenci slušný dotaz a to:

1.   Má vláda o tom vědomost, kterak se rozšiřování škol z příkazu okresních školních rad děje namnoze spůsobem nepříhodným a prostředkem exekuce;

2.    schvaluje vláda provádění zákona ze dne 8. února 1869 v spůsob právě uvedený a

3.   pak-li neschvaluje, co bylo se strany vlády v té příčině dosud učiněno.

Dáno v Praze dne 16. října 1871.

Jan Bouzar.

Fiala.

Šobr.

Kahles.

Pražák.

Dr. Kodym.

Dr. Sladkovský.

JUC. Vine Vávra.

Dr. Čížek.

Klimeš.

Kubíček.

Vrba.

Slavík.

P. Husák.

Dr. Grégr.

Dr. Tyrš,

Dr, Gabriel

Štefan.

Kořínek.

Dr. Štross. Dr. Říha Fabr. Bradáč.

Gs. Bohuslav Chotek: Ich werde nicht unterlassen in einer ber nächsten Sitzungen diese Interpellation zu beantvorten.

Na interpellaci p. poslance Skrejšovského a společníků mám za čest dáti tuto odpověd:

1. Es ist nicht richtig, daß von der Gesamnitsumme, welche die privileg, österr. Nationalbank im Jahre 1870 im Eskompt= und Darlehensgeschäfte verwendet hat, für Prag nur der Betrag von 4, 300. 000 st. entfällt.

Am 31. Dezember 1870 war der Stand des Escomptgeschäftes bei der Filiale der Nationalbank in Prag 4, 368. 536 fl. 97 kr., jener des Darlehens = geschäftes bei derselben Filiale 3, 771. 000 fl., in beiden Geschäften anstimmen 8, 139. 536 fl. 97 kr.

Unabhängig hievon fungirte die Filiale in Reichenberg, und war der Stand des Eskompte= Geschäftes bei derselben am 31. Dezember 1870 691. 472 st. 27 kr., jener des Darlehens=Geschäftes 130. 900 fl, zustimmen 822. 372 st. 27 kr.

Die Dotation der Prager Filiale der Nationalbank betrug bisher einschließlich der Separat=Credite 8, 750. 000 fl. im Eskompte=Geschäfte. Hievon sind derzeit noch unbenutzt: 1, 377. 100 im Eskompte= Geschäfte und 391. 800 im Darlehens=Geschäfte. Auch in den letzteren Fuhren ist diese Dotation niemals erschöpft worden. Bei Bemessung der Dotation der einzelnen Filialen ist nicht die Populationsziffer oder der Charakter eines Platzes, sondern die erfahrungsmäßige Größe des bisherigen Kredit= bedarfes zunächst ausschlaggebend. Einem schon früheren Einschreiten der Prager Handelskammer Folge gebend, hat die Direktion der National=Bank am 12. d. M. beschlossen die Dotation der Prager Filiale um 1 Million zu erhöhen und innerhalb der landwirtschaftlichen Kreditbank für Böhmen ihren Spezialcredit um 200. 000 st. zu erhöhen. Aus dem Staude des Eskompte=Geschäftes in Wien läßt sich der von den Interpellaten behauptete Schluß nicht ziehen, da notorisch der Wiener platz Creditansprüche aller Lander der Monarchie, so auch Böhmens im reichlichen Maße, vermittelt.

Die Regierung wirb, wenn der Landtag darum ansucht, gerne bereit sein, sich bei der Nationalbank wegen einer allfälligen noch weiteren Erhöhung der Dotation für die Nationalbank=Filiale in Prag zu verwenden, muß jedoch darauf aufmerksam machen, baß die privilegirte österreichische Nationalbank laut ihres Statutes vom 3/10 Jänner 1863 in ihrer Gebahrung ein von der Staatsverwaltung völlig unabhängiges Geldinstitut ist, dessen Direktion in der Bestimmung der Hohe der, Dotation für die Filialen laut §. 54 des Statutes vollkommen freie Hand hat, daß somit ein imperativer Einsluß von Seite der Regierung ausgeschlossen erscheint.

2. Gestützt auf Beschlüsse beider Häuser des Reichsrathes hat das Finanzministerium in jüngster Zeit bei einigen Wiener Geld=Instituten disponible Kassabestände zur fruchtbringenden Anlegung gebracht.

Das Finanzministerium begegnete hierbei dem Wunsche dieser Anstalten, Geldmittel zur außerordentlichen Unterstützung des Handelsstandes während der herrschenden Geldklemme zu erlangen. Mit der ausdrücklichen Widmung für diesen Zweck sind die bezüglichen Gelder vorschußweise gegeben und übernommen worden. Da Handel und Industrie nicht nach Ländern getrennt sind, sondern vielmehr aller= orts in regster Wechselwirkung stehen, da ferner jene Geldinstitute zahlreiche Handlungshäuser und Etablissements in Böhmen zu ihren Geschäfsfreunden zählen, oder dort selbst Filialen unterhalten, so ist nicht zu zweifeln, ja für einzelne Fälle ist es auch bekannt, daß ein namhafter Theil der in Frage stehenden Staatsgelder auch zur Unterstützung des Handelsstandes und der Industrie in Böhmen verwendet worden ist.

Diese Vorschüsse wurden nicht mit Rücksicht auf lokale Verhältnisse von Wien, sondern für die Bedürfnisse des allgemeinen Verkehres, dessen Verzweigungen in ihren Ausläufen sich gar nicht über= blicken lasten, gegeben.

Wenn diese Interpellanten diesfalls von ungleichmäßiger und ungerechter Verwendung der öffentlichen Mittel Sprechen, so kann dies nur aus nicht genügend übersichtlichen Vorstellungen über den wirklichen Sachverhalt und die Verhältnisse des Verkehres übethaupt entsprungen sein.

Eine weitere Zerstreuung verfügbarer Staats= gelder ist mit Rücksicht auf die Mannigfaltigkeit der Ansprüche, die hiedurch provozirt werden, nicht gestattet, und bei der Kürze der Rückzahlungsfrist und der erforderlichen genauesten Einhaltung der Rückzahlungstermine auch aus blos technischen Gründen nicht rathsam.

Wenn ich daher daß soeben Verlesene ziffer= mäßig zusammenfasse, so stellt sich die Sache folgen= dermaßen heraus:

Dotation der Prager Filiale der Bank betrug bisher einschließlich Separatkredite im Eskompte= geschäfte 8, 750. 000 fl., im Darlehensgeschäfte 4, 500. 000 fl., zusammen 13, 250. 000. fl. Hievon blieb noch unbenützt im Eskomptegeschäfte 1, 377. 100, im Darlehensgeschäfte 391. 800, zusammen 1, 768. 900 fl. Trotzdem wurde am 12. Oktober beschlossen eine weitere Dotation der Prager Filiale: 1, 000. 000, rücksichtlich der landwirtschaftlichen Kreditbank 200. 000 fl., also mit obigem 13, 250. 000 fl., zusammen 14, 250. 000 fl., mithin nahezu das Dreifache der in der Interpellation angegebenen Summe, wovon nicht benützt wurden 1, 968. 900 fl., aber benützt wurden 12, 281. 100 fl.

Nejv. maršálek zemský: Došel mne dopis pana poslance Vrby, jenž zní: "Nížepsaný dovoluje si ve vší úctě nepřítomnost svou ve sněmu náhlým a nebezpečným ochuravěním své choti omluviti a za dovolenou na neurčitý čas snažně prositi.

Abgeordneter Wrba bittet um einen unbestimmten Urlaub aus Anlaß der Erkrankung eines Familiengliedes.

Povoluje se, pánové, tato dovolená? (Hlasuje se. )

Jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Přejdeme nyní k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

První předmět jest první čtení návrhu pana poslance Zeleného.

Dávám slovo panu poslanci Zelenému k odůvodnění návrhu.

P. Zelený Slavný sněme! Návrh, který jest předmětem našeho jednání, dotýká se jedné z nejdůležitějších a jak jsme z právě přečtěné interpellace seznali, i jedné z nejbolestnějších stránek života našeho. Mohu směle říci, že vedle rozepří státoprávních a vedle zápasů z toho vzniklých nic nehnulo mysli veřejnou země naší tou měrou, jako věci školní a můžeme říci dále, že v nejnovější době vůbec, v době, která nám tolik bolestných zápasů přinesla s sebou, že v této době vůbec dvojí boj veden byl v království Českém. První boj týkal se našeho dobrého starého práva státního, druhý boj týkal se škol našich. Boj ten povstal, když nepovolaná ruka začala sáhati na základ samého rozvoje národního, na semeniště, na naději budoucnosti, na školy národní. Jakmile objevily se zákony, které v posledním roce zavedeny jsou, na obzoru našem, povstalo i obávání, ano na mnohých stranách pravé ustrnutí; národ náš český vůbec ve všech vrstvách cítil, že se těmito zákony činí útok na jeho majetek, že se tím činí útok na jeho samosprávu, útok na jeho národnost, útok konečně na jeho svědomí. Boj z toho vzniklý trvá do této chvíle; boj tento veden byl a vede se posud spůsobem takovým, že nemůže býti ani nejmenší pochybnosti o tom, kterak se zakládá na příčinách mravních, kterak jeho základy jsou opravdové a podstatné. Sluší na jisto postaviti, zvlášť v této chvíli, kde jest národ náš předmětem tolika útoků s rozličných stran, že v celém tomto rozhořčeném boji, v kterémž lid náš zápasil s velikou libovůlí úředníků, že v celém tomto rozhořčeném boji rolníci a řemeslníci čeští uměli zachovat k vznešené osobě stojící nad stranami více úcty, nežli bývalí ministři a státní zástupcové v známém sněme nad Dunajem. (Výborně! Výb. !)

Že nové zákony školní budí vůbec rozčilení myslí, jest věc sama sebou pochopitelná. - Není zajisté zákonu, který by se takovou měrou dotýkal samých základů mravního a rozumného rozvoje národního, jako jest zákon o školách národních; tím více u nás, poněvadž národ český celými svými dějinami nejnovějšími k tomu jest veden, aby školám národním dával největší důležitost. Má ovšem na pamětí, že celý nynější rozvoj národní zakládá se na snaze po vzdělání. Národ náš od té chvíle, co počal míti vědomí, že jest zvláštním celkem mravním, neměl snahy určitěji a jasněji vyslovené, nežli aby školy národní povznesly se, aby tím vůbec vzdělání národní mělo vždy širší a vydatnější půdu. Tak se ovšem může říci, že zákony o školách vzbudily samy sebou rozčílení. Avšak, pánové, zákony tyto o školách nejenom samou svou důležitostí vzbudily rozčilení myslí, rozčilení to se zakládá na jejich povaze a na jejich směru. Národ český vyslovil již často své mínění o školách národních. Směr školy národní má záležeti v tom, aby na základě ducha a jazyka národního lid se vzdělával. Národ český snažil a snaží se o to, aby všechny hojné síly a schopnosti, kterými jest obdařen, vzdělávaly se a rozvíjely spůsobem takovým, aby někdy jemu samému byly na prospěch a na čest. Národ český od té chvíle, co v této době nabyl vědomí národního, nemá jiné snahy, než aby čím dál tím mocněji prospíval ve vzdělanosti.

Snažení toto vede ovšem k tomu, že zamítá určitě všecko, cokoli jej od této cesty odvrátiti má, že se snaží, aby všecko, čím má býti národ odvrácen, od samostatné cesty bylo odstraněno. Že takové snažení nejenom národu českému prospívá, ale že jest na prospěch i ostatním zemím, toho máme velmi zřejmý důkaz v těchto okolnostech. Vytýká se nám velmi zhusta od odpůrců našich, že prý národ český zaplavuje úřednictvem svým rozličné země na ujmu domácího obyvatelstva. Ti, kdož nám činí takovou výčitku, zapomínají, že tento stav založila ta politika, kterou oni sami vždycky velebí a kterou národ český od jakživa z plného srdce zatracuje, politika Josefa II. (Výborně!) Poněmčovací systém císaře Josefa II. užíval škol našich za nástroje k odnárodňování mládeže naší. Poněmčoval mládež naši a posílal ji potom do rozličných končin, aby i tam poněmčovala. A tak se stal z mládeže naší nástroj k účelům národu českému ovšem cizým a protivným. Od té chvíle však, co národ český zná důstojenství své, neměl jiné snahy, než aby tomu nedůstojnému stavu učinil konec. (Výborně!) Zákony nové školní minulého roku zavedené, v této věci ovšem postavily se přímo na odpor našemu snažení národnímu. Kdežto národ český chce založiti celou bytost svou na samosprávě, kdežto zejmena na školách, jakožto nejjistějším základě budoucnosti, chce této zásadě zjednat průchod: zákony nové zakládají se na učení dokonce opáčném, na neblahém učení o všemohoucnosti moci státní, na učení, které právě před očima našima uštvalo na smrť vlast svou a které by zajisté nikde tolik škody nemohlo nadělati, jako v říši habsburské od tolikerých národů různých jazyků a různých zvyků zalidněné. (Výborně!) Kterak tyto nové zákony proti všelikým zásadám samosprávy se prohřešují a kterak moc státní ve všem všudy jest jedině rozhodující, o tom přesvědčí se každý, kdokoliv do těchto zákonů jenom nahlédne.

Všecka správa škol i vnější i vnitřní jest dána jedině do rukou c. k. úředníkům.

Správa škol jest odňata zúplna moci samosprávné a tím vyměřena cesta školám našim dokonce jenom vůlí a rukou cizí. Patřme již na některá ustanovení těchto zákonů. Má-li se ustanoviti učitel, rozhoduje o tom okresní c. k. školní rada a potvrzuje zemská školní rada. Má-li se činiti náklad na školy, vyměřuje jej c. k. okresní školní rada a nejenom vyměřuje tento náklad, ale vypisuje i přirážky k daním naň; ano když nestačí přirážky okresní, když přesahují míru, c. k. okresní školní rada má i právo rozepisovat daně celé zemi a sice daně celé zemi beze všeho schválení. (Výborně!)

Když toto slavné shromáždění ustanoví sebe nepatrnější přirážku k daním, musí takové uzavření býti schváleno J. Vel. nejmilost. našim králem. Když však okresní hejtman s několika svými dobrými známými uzná za potřebné, vypsati takové přirážky po celé zemi, nepotřebuje takové jejich uzavření žádného schválení. (Výb. !)

Jedna z nejbolestnějších stránek našeho zřízení jest zejména způsob, kterým se vede náklad na stavení školní. Když obec nějaká potřebuje stavem školní, činí se náklad na to z celého okresu a tak ovšem musí potom obec, která třeba před několika lety s velikým nákladem zřídila si školy a nepotřebovala by po mnohá léta nižádných přirážek, vůbec nižádných nákladů na školu, musí sama pomáhat obci, kteráž třeba sama byla bohatší, než tato obec sousední, ale zanedbávala školu a nechala ji spustnout. Jak bolestně se zejmena tato stránka nových zákonů dotkla lidu, jak se proti ní celá právní mysl národu našeho vzepřela, to jest krom toho velmi dobře známo. Avšak z této strany stalo se ovšem ještě mnohem hrubší porušení citu právního. Stavení školní, která od obce vystavena byla nákladem jejich a která se vždy pokládala jedině za jejich majetek, ta vyhlášena jsou za majetek jakési nové osoby právní, před tím nebývalé a neslýchané. (Výb. !)

A tím provedena konfiskace, jakéž nebylo v Čechách od bitvy Bělohorské. Velmi zajímavé, ovšem málo radostné jest i to. jak se dozorství nad školami provozuje.

Jest sice každá škola podrobena trojí c. kr. školní radě a sice školní radě místní, šk. radě okresní a šk. radě zemské, tak že vlastně má každý učitel trojí dozorství nad sebou. Avšak místní školní rada na větším díle v Čechách nepřišla ani k místu pro odpor, který obce proti této radě chovaly. Že tento odpor není nedůvodný, lze vyložiti ovšem velmi snadno. Obor působnosti této místní rady jest totiž takový, že ovšem nestojí hrubě za snahu opravdových mužů. Jak veliké asi právo této místní rady jest, jest zřejmo z toho ustanovení, že, když je nějaké místo učitelské prázdno, místní školní rada má právo činiti c. kr. okr. šk. radě návrh, ano má právo učiniti terno, okresní školní rada pak má právo nevšímati si toho návrhu a udělati učitelem toho, který se jí líbí. (Výborně!)

Z toho ovšem jest zřejmo, že tato místní rada má zrovna takové právo, jako předseda jistého kratochvilného spolku v městě severních Čech, jehož právo se takto vyměřuje: Předseda má právo poručiti, co chce, ale nic, co se ostatním členům nelíbí. (Veselost. )

Okresní školní rada pak dozorství své ovšem vůbec těžko může vykonávati. Okresní školní rada jest daleko a inšpektor okresní obyčejně ještě dále.

Když tento okresní inšpektor přijde jednou za rok na půl dne na školu se podívat, učinil zajisté, co mu bylo možné, co mu úřad i svědomí káže. Jest-li tím škole valně prospěl, je ovšem otázka jiná. Že pak zemská školní rada, co se týče dozorství nad školami, ničeho učiniti nemůže, rozumí se samo sebou a takovým způsobem došli jsme tak daleko, že v těchto dnech jeden velmi horlivý list, zástupce školství a prospěchu školního, vyjádřil se o tom v tento smysl: máme sice hojnost dozorců, ale vlastní dozorství zůstaveno jest této chvíle Bohu vševědoucímu. (Výborně!)

Nejinak je, co se týče vnitřní správy školní. Všecko, cokoli má jakoukoli důležitost, ano i když nemá důležitosti, všecko rozhodují jedině c. k. úřady, a. samosprávě obyvatelstva není dáno nižádného místa. Zdali má býti nějaký slabikář ve škole zaveden, o tom rozhoduje ministr (veselost. ) Kdyby ještě mohl se dát zákon, aby každý ministr měl, jako nynější, znalost všech řečí a literatůr národů rakouských, mělo by to konečně ještě nějaký smysl.

Ale, pánové, pamatujete se všichni, že před nedávnem ještě řídili vyučováni naše mužové, kteří se nesmírně divili, že by se mělo vyučovat také na gymnasiích a universitě jazyku českému. (Výborně. ) A ti mají právo rozhodovati o tom, jakých kněh má se při vyučování užívat.

Nejnebezpečnější však národnosti jest ono ustanovení říšského zákona o školách, které §. 6. obsahuje.

Tam se praví, že v tom případě, kdyžby nastal spor o to, kterým jazykem má se vyučovati, rozhoduje zemská školní rada. Uvážíme-li, že tehdy, když tento zákon dán byl, vládlo ministerstvo složené z nejurputnějších nepřátel naších, kteří se neštítili naprosto nižádných prostředků, jichžto mělo užívati se proti nám; uvážíme-li dále, že zemskou školní radu složili ze svých nejlepších a nejvěrnějších přívrženců: uznáme zajisté, že v tomto ustanovení jest nesmírné nebezpečenství jazyku českému a národnosti české vůbec. A nepovedlo-li se provést, co obmýšleli, stalo se to zajisté jen tím, že jim nebylo přáno národností českou, aby vykonali všecko to, co v zákonech těchto jest obsaženo. (Výborně. ) Této chvíle mohli by ovšem přemýšlet, jak nebezpečné jest, dávati zákony jen k své potřebě a k svým účelům. Neboť kdyby ti, kdo zdědili jejich moc, byli zdědili také jejich národní náruživost a bezohlednost, mohl by tento meč, kterým chtěli prorazit srdce svým protivníkům, ovšem státi se i jim samým i jejich přívržencům velmi nebezpečným. (Výborně!)

Ještě s jiné strany dotkl se zákon tento co nejbolestněji národa našeho. Národ český jest mezi evropskými prvním bojovníkem za svobodu svědomí a ony hluboké jizvy, které posud na těle jeho znáti jest, jsou zajisté nejčestnějším důkazem této jeho snahy vznešené a ušlechtilé. Právo svědomí jde mu nade všecko, právo toto umí ctíti i při židech, i při evangelících a ovšem i při katolících.

Pánové, s této strany učiněn jest naň velmi krutý útok. Jediným takřka tržením péra všecky školy, které jsou v zemi. které měly jakýkoliv ráz náboženský, pánové, všecky školy vůbec vyhlášeny jsou za školy bez náboženství.

Pánové, od té chvíle, co po bitvě bělohorské děla se známá exekuce, od té chvíle nebylo království českému takové násilí učiněno. (Výborně. )

Pánové, není zajisté podobného ustanovení v nižádné zemi evropské.

Zákony tyto jsou co do hlavních ustanovení svých opsány z rozličných cizozemských zákonů. (Výborně. )

Avšak v této stránce jsou docela původní, neboť tak bezohledného ustanovení není nikde. (Výborně. ) Jedině čeho by se mohli dovolávati ti, kdo tento zákon vydali, bylo by ustanovení zákona anglického minulého roku vydaného. Tam totiž sněm usnesl se na tom, že na školách, které dostávají nějaké pomoci z pokladny státní, nemá se vyučovati, jak to nazývají, nižádným formulárům náboženským, to jest tomu, čím se rozličné sekty anglické církve od sebe dělí, praví však, že má vyučovati se ve všech školách biblickým dějinám a že se má čísti a vykládati písmo svaté jakožto společný základ všech náboženství. Toto ustanovení anglického zákona liší se však od zákona našeho tak, jako svoboda od hrubého násilí; neboť tímto zákonem anglickým jenom těm školám se dává nařízení, které berou a potřebují podporu z pokladnice státní, všecky ostatní však nejsou tím nikterak dotknuty, kdežto u nás všecky školy založené od staletí jedním rázem chtíc nechtíc proměněny jsou ve školy bez rázu náboženského. I v tom spatřuje národ náš velmi nebezpečný útok na své svědomí a četné petice v této věci svědčí o tom, jak bolestná jest rána, kterou tímto spůsobem vsadili národu. I to ovšem nebylo na prospěch školám našim, jak se tento zákon prováděl. Prováděl se beze vší instrukce s takovou náhlostí a příkrostí, že zapomnělo se na nejpodstatnější věc, zejména na to, jest-li budou skutečně i v pokladnicích peníze, aby se mohl učitelům vypláceti plat, a tak se stalo při tomto opatření, že učitelé po celé měsíce nedostávali ani starého platu, ani nového a octli se v nejhorších nesnázích.

Jediná dobrá stránka zákonů těchto jest, že učitelstvu na mnoze ve velmi bídných okolnostech postavenému se stav jeho poněkud zlepšil.

Avšak, pánové, byli by si tvůrcové tohoto zákona zajisté získali větší a upřímnější díky, kdyby nebylo z tohoto ustanovení zároveň zřejmo, že to učinili jenom z příčin strannických. Učitelstvo mělo se státi nástrojem politických jejich záměrů (Výborně, výborně!), učitelstvo mělo se státi hlasatelem toho nového evangelia, které v prosinci roku 1867 zjeveno jest nad Dunajem. (Výborně. )

Že se tyto záměry ministerstvu měšťanskému v našem učitelstvu nezdařily, že jenom v té části učitelstva, která nemajíc vědomí o svém vznešeném povolání, vidí v orlíčku na čepici nejvyšší ideál pozemský, že jen v té nalezlo přívrženců, jest vůbec známo. Učitelstvo naše, můžeme to říci s chloubou, učitelstvo opravdu národní snažící se po vyšších cílech, zamítlo takovéto prostředečky a zůstalo věrné svému přesvědčení, a v četných schůzkách, navštívených od tisíců, vyřklo se určitě, důrazně a odhodlaně proti těmto zákonům školním. (Výborně!) Že ostatně ten byl účel ministerstva, když dávalo tento zákon a vyměřilo učitelstvu vyšší plat, že nemělo při tom jiných záměrů, vidíte nejlépe z toho, s jakou krutostí pronásledovalo a stíhalo všecky ty, kteří nechtěli býti hlasateli jeho učení. Pánové, od té doby, co v Čechách vůbec školy založeny byly, nebylo zajisté nikdy tak krutého a nesvědomitého stíhání učitelstva, jako právě po vydání těchto zákonů. (Výborně!)

Jedno podařilo se ovšem, bohužel ministerstvu měšťanskému, touto cestou: Zasilo se símě nedůvěry, na mnoze mezi učitelstvem a obcemi, a mužové, kteří po dlouhá leta působili na roli školství, s bolestí se vyznávají, že nebylo jim nikdy tak krušno, jako v této době.

Jediná zdravá půda, na které se může zdařiti vychování, důvěra v učitelstvo a zase důvěra učitele v občanstvo, tato jediná půda jim byla odňata. Stav nynější školství našeho jest bohužel velmi neutěšený a velmi smutný, a bude zapotřebí velikého úsilí, aby se napravilo, co tak lehkovážně bylo zmařeno.

Návrh, který měl jsem čest, s přátely svými tomuto slavnému shromáždění předložiti, dává ovšem průchod tomu přesvědčení, které v sobě chováme, a dává slavnému shromáždění na uváženou jakých prostředků by se chopiti mělo, aby tento neutěšený stav se zlepšil. Ovšem vím předobře, že na tu chvíli nemáme ani času. ani že ostatní okolnosti tohoto slavného shromáždění nejsou takové, aby se mohlo pustiti do tak velkého a tak těžkého díla; vím dobře, že jest velmi nebezpečno, učiniti cokoliv v tak těžkých okolnostech. Neočekávám také, že by slavné shromáždění pustilo se do nějakého hlubšího rozbírání celé této věci; ale přece jedno jest možné. Možno jest, aby slavné shromáždění vyřklo přesvědčení své, o nynějším stavu škol, aby hlasem svým již nyní budilo důvěru tam, kde všeliká důvěra nejnovějšími okolnostmi jest zmařena, aby vyslovilo úmysl svůj, že chce dílo co možná nejdříve k napravení přivésti, aby zároveň snad učinilo vyzvání, kterým bychom získali aspoň tolik, že by budoucí shromáždění v lepších okolnostech, v příznivější době mohlo vyříditi dílo, kterého si žádá, kterého vyhledává celá naše země. V tomto smyslu dovoluji si návrh učiněný slavnému shromáždění odporučiti. (Výb. ! Výb. ! Výb. !)

Co se týče formálního vyřízení tohoto návrhu, dovoluji si návrh, aby byla zvolena k uvážení jeho komise devíti členů, kteří by byli voleni kuriemi z celého sněmu.

Nejv. maršálek zemský: Prosím, byste ráčil návrh ten též německy podati.

Zelený: Ich erlaube mir den Antrag, daß der von mir vorgelegte Antrag einer Kommission von 9 Mitgliedern übergeben werbe, die zu drei durch die Kurie aus dem gesammten Landtage zu wählen wären.

Nejv. maršálek zemský: Podporuje se tento návrh?

Jest dostatečně podporován.

Dr. Grünwald: Dovoluji si dodatek. Poněvadž očekáváme, že trvání sněmu nebude dlouhé, prosil bych, aby zmocněna byla komise, dáti zprávu, aniž by byla vytištěna, a nebo bude-li vytištěna, abychom mohli žádati hned po rozdělení, aby o ní rokováno bylo.

Nejv. maršálek zemský: Prosím, byste mi tento návrh podal písemně, abych ho dal přeložiti do němčiny.

Dr. Grünwald: Ich beantrage, es soll der Bericht dieser Kommission nicht in Druck gelegt werben; sollte aber der Bericht in Druck gelegt werben, so solle die Vorlage, ohne daß, sie 24 Stunden in den Händen der Abgeordneten sich befände, sogleich zur Verhandlung gelangen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo stran formálního návrhu, jenž byl učiněn?

Verlangt Jemand das Wort über die gemachten formellen Anträge?

Dovoluji si především učiniti dotaz, zda-li se podporuje návrh p. dra. Grünwalda? Jest dostatečně podporován.

Er ist genügend unterstützt und ich schreite zur Abstimmung

Ich bitte die Herren, welche mit dem formellen Antrage des Herrn Abg. Zelený einverstanden sind, die Hände zu erheben?

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat. Žádám, by oni páni, kteří souhlasí s dodatkem p. dra. Grünwalda. vyzdvihli ruku! Jest přijat!

Ist angenommen!

Tímto jest první předmět denního pořádku vyčerpán a přejdeme k druhému.

Komise dostala při samém konstituování od sl. sněmu svolení, aby svou zprávu nedala tisknout, nýbrž pouze zpravodajem přednésti ústně! Žádám p. zpravodaje, aby laskavě zaujal své místo!

Dr. K. Roth (ref.. ) Slavný sněme! Dle článku 14. zřízení zemského trvá doba úřadování přísedících zemsk. výboru a jejich náhradníků tak dlouho jako sněm, který je byl zvolil, z čeho tedy na jevo vychází, že po každé, jakmile se nový sněm sejde, má se také konati nová volba přísedících zemsk. výboru. Poslední volba přísedících výboru se konala ve 4. sezení 1. ročního zasedání z r. 1867, při níž zvoleni byli za přísedící od kurie velkých statků: Jeho Jasn. kníže Adolf z Aueršpergů a pan Jindřich rytíř Kopetz; od kurie měst a obchodních komor: Pánové Dr. Schmeykal a Dr. Gorner; od kurie venkovských obcí: Pánové Dr. Rieger a Dr. Sladkovský; a od celého sněmu: Pp. MDr. Lumbe, prof. Dr. Schrott; za náhradníky od kurie velkostatků: Pp. Sigmund hrabě Thun a rytíř Kotz z Dobrž; od kurie měst a obchodních komor: Pp. Dr. Tedesco a Dr. Pickert: od kurie venkovských obcí: Dr. Škarda a prof. Zeithammer; a od celého sněmu: Pp. Arnošt Theumer a Dr. Forster. Dne 24. srpna r. 1868 podali však pp. Dr. Rieger a Dr. Sladkovský co přísedící zemského výboru, a pp. Dr. Škarda a Dr. Zeithammer, co jejich náhradníci, resignací na tato svá místa a povoláním Jeho Jasnosti p. Adolfa knížete Aueršperga za nejv. maršálka uprázdnilo se ještě jedno místo přísedícího výboru voleného od kurie velkostatků. Doplňovací volba uprázdněním těchto míst nutná vykonána byla v 20. sezení 2. zasedání sněmu z r. 1867. Při této doplňovací volbě zvoleni za přísedící od kurie velkostatků: P. hrabě Sigmund Thun; od kurie venkovských obcí: Pp. Dr. Junek a Dr. Tedesco; a za jejich náhradníky od kurie velkostatků na místě pana hraběte Thuna p. Zdenko svob. pán z Malovců; od kurie venkovských obcí: Pp. Dr. Czyhlarz a Dr. Stengel; a od kurie měst a obchodních komor na místě dosavadního náhradníka pana Dra. Tedesco p. Dr. Bedřich Wiener. Nejvyšším cís. patentem od 30. června 1870 byl však sněm z r. 1867 rozpuštěn, a nový sněm na 30. srpna 1870 svolán. Tímto skutkem uhasly dle 14. čl. zřízení zemského mandáty těmto pánům přísedícím zemsk. výboru a jejich náhradníkům od sl. sněmu dané, a mělo se tudiž přikročiti hned tehdáž dle zřízení zemského k volbě nového zemsk. výboru. Že však tehdáž sl. sněm uzavřel k Jeho Veličenstvu podati nejponíženější adresu, ve které se žádalo za uznání státního práva království Českého i za upravení poměrů jeho k celé říši, usnesl se sl. sněm ve III. sezení I. ročn. zasedám r. 1870, když sl. presidium sněmovní na denní pořádek volbu petičního výboru bylo postavilo, aby sešlo z volby tohoto petičního výboru, při čemž zároveň slavnému presidium vyslovena byla žádost, i přání slavným sněmem, aby tak dlouho, pokud tato nejponíženější adresa J. V. podaná nedojde svého vyřízení, vzhledem na vážnost a dosah věci, o které ona pojednávala, nekladlo záležitosti pouze administrativní a legislativní na denní pořádek. Vyhovujíc tomuto přání, nedalo tehdáž slavné presidium sněmovní na denní pořádek volbu nových přísedících v zemském výboru a jejich náhradníků. Mezi tím však se stala změna v lůně sněmu samého. Z přísedících zemského výboru byli totiž do sněmu zemského r. 1870 zvoleni pouze: Pánové Dr. Schmeykal, Dr. Görner, Dr. Tedesco; a náhradníci: Pp. Dr. Pickert, Dr. Forster a Dr. Wiener, kdežto přísedící: Pp. rytíř Kopetz, MDr. Lumbe a dvorní rada p. Dr. Junek; pak náhradníci: Pp. Kotz z Dobrž, Theodor Theumer, p. bar. Zdenko Malovec a p. Dr. Stengel nyní ani více zemsk. poslanci a tedy ani členy sněmu nejsou.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP