Prawa saszka - sbirka pravnich textu

Digitalizovany rukopis Prawa saszka

Zakladni informace

[Zpet na hlavni stranku]

INFORMACE O RUKOPISU: LISTOVANI RUKOPISEM

Bibliograficky popis

Misto uloleni
Parlamentni knihovna

Hlavni nazev
[Prawa saszka = Das sachs. Stadtrecht]

Druh dokumentu
kniha, rukopis

Rok vydani / zhotoveni
1469-1470

Material
papir

Rozmery
32 x 22 cm

Rozsah
I + 406 (recte 405) ff., f. 404 chybi

Iluminace

Ir: Ornamentalni inicialka A o vyace tri radek textu s vybehem do bordury.

96r: Ornamentalni iniciala B o vyace osmi radku textu s vybehem do bordury.

300r: Ornamentalni iniciala T o vyace peti radek textu s vybehem do bordury.

326v: Ornamentalni iniciala T o vyace aesti radek textu s vybehem do bordury.

338v: Ornamentalni iniciala K o vyace osmi radek textu s vybehem do bordury.

353r: Ornamentalni iniciala K o vyace sedmi radek textu s vybehem do bordury.

387v: Ornamentalni iniciala V o vyace sedmi radek textu.

397r: Ornamentalni iniciala T o vyace aesti radek textu.

Popis rukopisu

STREDOVEKE MESTSKE PRAVO V CECHACH

Od kolonizace 13. stoleti se v Cechach setkavame se dvema zakladnimi typy mestskeho prava: severonemeckym - saskym (oznacovanym take jako magdeburske nebo okruh Sachsenspiegelu) a jihonemeckym - avabskym (norimberske, okruh Schwabenspiegelu). Obe varianty byly v Cechach prevzaty jako v podstate hotove typy. Mesta severonemeckeho prava byla pevneji semknuta pod magdeburskou vrchni stolici a jejich pravo osvedcovalo behem staleti velkou odolnost, prestole je pokladano ve srovnani s pravem jihonemeckym za zaostalejai. Ve srovnani s Magdeburkem jihonemecka oblast nemela tak vyrazne centrum. Nazev prava podle Norimberka mel vyznam jen nominalni, Norimberk se uplatnoval jako vrchni stolice jen v omezene mire a jeho pravo dlouho nedostavalo urcitejai podoby. Vedle Norimberku se uplatnovala dalai ohniska jihonemeckeho prava, zejmena Viden. V techto dvou zakladnich skupinach ci airaich oblastech obou typu mestskeho prava byla u nas rada oblasti menaich kolem vrchnich stolic urciteho druhu mestskeho prava. Za skutecne vrchni stolice je treba pokladat ty, odkud nebylo jil dalaiho odvolani - krome panovnika - nebo odkud bylo molne se odvolat jen k vyaai nebo nejvyaai stolici za hranicemi zeme. Odvolani za hranice zeme bylo u nas sice zakazano narizenimi panovniku jil ve 14. stoleti, ale presto k tomu dochazelo, zejmena prave v oblasti prava magdeburskeho. Pravni oblast je pak vymezena mesty a mestecky na vrchni stolici primo nebo neprimo zavislymi. Podle toho lze u nas pokladat za vrchni stolice nejvyaaiho stupne a odtud i za oblasti ve skupine jihonemecke Prahu, Cheb, Jihlavu, Brno, Znojmo, ve skupine severonemecke Litomerice, Olomouc, Hlubcice, ve zretelnem vyznamovem odstupu pak i Teain, Krnov a Ostravu. Nepatrnymi vybelky zasahovaly do naaich zemi i Zitava (Ceska Lipa), Kladsko (Broumov) prip. Nisa.

Pro magdeburske pravo byly priznacne ve spravni oblasti dva sbory, kmetu jako clenu soudu a konaelu jako clenu rady a delai livotnost soudu s rychtarem vuci rade. V majetkove oblasti je charakterizovalo vyhodnejai postaveni manlelky pred cleny jeji nove rodiny. Po formalni strance byla pro magdeburske pravo typicka pevnejai jednota prava od instancni vazanosti pres soudni a jine rady al po zakladni pomucky prispivajici k jeho stabilite, ktera byva nekdy oznacovana i jako strnulost. Jihonemecka prava se obecne hodnoti jako pokrocilejai, zejmena vlivem rychlejai a airai recepce rimskeho prava. Byla tel pristupnejai pusobeni zemskeho prava. Vlivem schopnosti reagovat na menici se podminky se v nich jevi daleko zretelnejai vyvoj.

PRAVNI KNIHY MAGDEBURSKEHO PRAVA

Litomerice se jako pravni mesto konstituovaly jako jedno z prvnich v Cechach, v rozmezi let 1219-1228. Magdeburske pravo je dololeno jako ve meste ulivane v listine Premysla Otakara II. z r. 1262, jil se panovnik nebo jeho zastupce v pripade rozhodnuti sporu zavazuje zachovavat "ius et consuetudines Maydburgensium". V r. 1282 byl z Magdeburku poslan na ladost litomerickych kmetu pravni kodex magdeburskeho prava. Prestole podle nejiste formulace o ulivani magdeburskeho prava v Litomericich ("nostris fundata dicitur legibus") alo zrejme v teto dobe spiae o pravo zvykove, brzy se Litomerice pro oblast saskeho prava staly jednim z hlavnim pravnich center v Cechach (jako misto odvolaciho soudu jsou dosvedceny v kralovske listine v r. 1325, ovaem tento stav musel trvat jil o neco dele). S touto skutecnosti je spojen take vetai zajem o ziskani a vytvareni pravnich knih magdeburskeho prava, dvojlist takoveho kodexu z druhe poloviny 14. stoleti z Litomeric se dodnes dochoval. Do uvedeneho kontextu zapada i dochovany rukopis s ceskymi preklady zakladnich textu magdeburskeho prava a dalaimi pravnimi naucenimi, jel byly z Magdeburku do Litomeric na vyladani zasilany. Magdeburske pravo bylo ve meste platne al do novoveku. V prubehu 16. stoleti se sice objevovaly na zemske urovni snahy o unifikaci mestskeho prava reprezentovane spisy Brikciho z Licka a Pavla Kristiana z Koldina, k definitivnimu zruaeni magdeburskeho prava v Litomericich vaak doalo al v r. 1610.

Magdeburske pravo vychazelo ze saskeho prava, sepsaneho zejmena Eikem z Repgowa v prvni tretine 13. stoleti v Saskem zrcadle (Sachsenspiegel). V pocatcich se rozumel magdeburskym pravem soubor nejzakladnejaich ustanoveni predevaim trestnepravnich a teprve postupne byly prejimany uplnejai pravni texty. Temito zakladnimi texty magdeburskeho prava byly od 14. stoleti: - tak zvane magdeburske vikpildske pravo cili kniha vikpildni nebo "Wikpilda" ("Magdeburgisches Weichbildrecht"), ktere vzniklo na pocatku 14. stoleti (po r. 1304) z pojednani neznameho spisovatele o pravu, dale z nauceni, ktera magdeburati kmeti dali Vratislavi a jinym mestum, a z ustanoveni saskeho zemskeho prava. Behem ctrnacteho stoleti k nemu byla neznamym autorem sepsana glosa (komentar), jil pozdeji prepracoval zhorelecky notar Mikulaa Wurm s prihlednutim k pravu rimskemu i k platnemu pravu cisarskemu. Text vikpildskeho prava byl brzy prelolen do latiny i do jinych jazyku. Nemecky a latinsky text vikpildskeho prava spolecne s glosou vydali Dr. A. Daniels a Dr. Fr. Gruben v "Rechtsdenkmaler des deutschen Mittelalters", Berlin 1858 - s timto vydanim srovnava cesky text ve svem popisu J. Celakovsky. Samotny nemecky text vydal O. A. Walther "Das sachsische oder Magdeburgische Weichsbildrecht", Leipzig 1871. V ceskem prekladu je tato kniha znama pod jmenem Donat. - Distinkcni knihy prava magdeburskeho nebo tzv. miaenska kniha ("Vermehrter Sachsenspiegel" nebo "Das Rechtsbuch nach Distinctionen" - "liber legum secundum distinctiones"). Toto pravo zpracoval neznamy autor v Miani v druhe polovine 14. stoleti s umyslem poucit o rozdilech mezi saskym zemskym pravem, saskym mestskym pravem a pravy cisarskym a kanonickym. Tato pravni kniha se rychle rozairila vaude, kde se saske pravo ulivalo, a byla rovnel brzy prelolena do dalaich jazyku. Tiskem ji vydal Dr. Friedrich Ortloff pod nazvem "Das Rechtsbuch nach Distinctionen", Jena 1836 - s timto vydanim opet cesky text srovnava ve svem popise J. Celakovsky. Nejstarai nemecke rukopisy distinkcni jsou datovany lety 1387 a 1388, v pralskem archivu je dochovan rukopis jen o ctyri leta mladai. Dva datovane ceske preklady knihy distinkci z let 1448 a 1455 jsou uloleny v Knihovne Narodniho muzea v Praze - jde o tzv. Krameriuv pravni sbornik z r. 1448 sig. V.C.9 a o rukopis III.E.46. Dalai nedatovany kodex 15. stoleti obsahujici distinkcni knihy je v teto knihovne ulolen pod signaturou II.C.9, soupis dalaich (dnes samozrejme jil neuplny) podava V. Hanka.

Oba pravni prameny jsou dochovany ve mestech ulivajicich saskeho prava relativne casto. Mestati pisari je opisovali do zvlaatnich pravnich knih, zhotovovali k nim obairne rejstriky a doplnovali je novym pravnim materialem, ktery se pri mestskem soude rozairoval novymi domacimi nalezy i naucenimi z Magdeburku a Halle. Take popisovany rukopis obsahuje prave tyto dva typy pravnich pramenu (mestske pravni knihy a sbirky nauceni), charakterizovane ve studii F. Hoffmanna takto: "Mestske pravni knihy jsou (podle definice poulivane zvlaate pro nemeckou oblast) zpracovanim stredovekych pravnich vet, vzniklym z cinnosti spisovatelske, ne zakonodarne nebo autonomni. Ulivalo se jich na soudech mestskych jako podpurneho pramene a byly sepsany soukrome, casto bez uredni autority, pouze za tim ucelem, aby platne pravo bylo vyliceno a jeho ulivani pri soudech i v livote se usnadnilo. Mestskym pravnim kniham se svou povahou blili sbirky rozhodnuti, nalezu (sentenci) prip. nauceni. Jil terminologie je dosti neurcita. Jevi se tu urcite rozdily podle pravnich oblasti a take ruzne vyznamove odstiny v latine, nemcine a ceatine. Nejobecnejai terminy jsou vyrok a rozhodnuti. Nalez - sentence - je zpravidla strucna veta, kterou vrchni stolice rozhodla sporny pripad. Termin nauceni ma nekolik vyznamu: mule jit o obecnou pravni zasadu, o rozhodnuti sporneho pripadu nebo o navod, jak postupovat ve slolite zalelitosti. U techto souboru se vyskytuje cela akala typu. Zakladem je belne zaznamenavani pravnich pripadu. Formalni povaha zaznamu byla ruzna. Nekdy prevaloval strucny zaznam pripadu a rozhodnuti, jindy nabyval prevahy vice mene podrobny protokol pripadu s jeho skutkovou podstatou i soudnim ci jinym projednavanim a rozhodnutim. Jil v teto zakladni fazi zalelelo na tom, zdali alo o vrchni pravni stolici, nadanou urcitou autoritou, nebo o mesto pravne podrizene. Tam pak je dulelity typ knihy, ktery zaznamenaval pripady, s nimil se mesto obracelo k vyaai pravni stolici a k niml dostavalo rozhodnuti prip. nauceni, nebo naopak u vrchni stolice typ knihy zaznamenavajici pripady doale z ruznych mist spolu s rozhodnutimi prip. naucenimi. Ze suroveho materialu takto v ruznych podobach shromaldovaneho teprve tvurci pravni cinnosti mohla vznikat dila vyaaiho typu. Od urednich mestskych knih se tak postupovalo k pravnim rukopisum prip. pravnim kniham. Jsou znamy i pripady opacne, kdy pisari a pravnici menaich schopnosti neumeli dodrlet rozvrh nedokonceneho dila a knihu zaplnovali belnymi zaznamy. V positivnich pripadech byly dulelitymi pracovnimi prvky abstrakce a vyber. Abstrakce se projevovala zejmena ve zpracovani pripadu, kde v ruznych stupnich a podobach mizel konkretni pravni pripad a zustaval vyrok. Vyber se pak jevil spojovanim pripadu tehol nebo podobneho druhu, pomijenim pripadu nepodstatnych a uplatnenim pripadu molno rici vzorovych. Zalelelo potom na osobnosti pisare, na jeho pravnickem vzdelani i schopnostech, jak daleko v takovem dile dospel."

RUKOPIS "PRAWA SASZKA" - SBIRKA TEXTU MAGDEBURSKEHO PRAVA

Samotny rukopis puvodem z Litomeric popisuje velmi podrobne J. Celakovsky:

"Nejstarai pravni kodex z r. 1469-1470 poznamenan je c. I a opatren na deskach starym napisem "Prava saszka" a na hrbete novejaim napisem "Das sachsische Stadtrecht". Popsani jeho podal i Lippert na uvedenem miste, str. 166.

Str. 1-95 obsahuje rejstrik, jenl zacina: "Actovan-li bude jeden po dvakrat pravem a popaden bude, ac ma nad nim popraveno byti? Ma. Dist. I. 4 cap. 20" (pred tento list naleli jeate vytrleny list I, pozn. MD) a konci "Et sic est finis hujus operis per me Jacobum Koleny de Krbova anno d. MCCCCLXIX currente feria VI post festum beate Lucie virginis. Hoc opus presens laboriose utilitate pro communi consumavi." Rejstrik tento pochazi nejspiae od pisare mestskeho, jehol jmeno se svrchu cte. Lippert v Geschichte der Stadt Leitmeritz nema ladnych zprav o opisovaci teto knihy Jakubu Kolenem z Krbova. O jeho velike pilnosti a ucenosti podavaji dukaz netoliko pravni knihy Litomericke, nybrl i sbirka nekolika set nauceni z Magdeburka Litomericum a opet z Litomeric Nymburku a jinym ceskym mestum udelenych, jel se v Museum Ceskem pod novejaim titulem "Prava litomericka" sign. 23 G I chova a z velke casti rukou Koleneho psana jest. Predulelita tato sbirka pravni i pro dejiny mesta Litomeric i pro pravo mestske ostala Lippertovi zcela neznama, ackoli V. Hanka ve svem pilne sestavenem "Prehledu pramenuv pravnich v Cechach" pod c. 36 ji popisuje a uvadi vedle druhe pozdejai toho druhu sbirky "vypovedi kmetuov litomerickych i magdeburskych". Rejstrik sdelan jest nekde ve forme otazek a odpovedi, jinde pak ve forme strucnych pravidel pravnich, k niml pripojuji se citaty a) saskeho zrcadla cili "S. s." (Sachsenspiegel), col zda se ukazovati k tomu, le v Litomericich byl znam nemecky text teto pravni knihy, b) knihy distinkci cili "in distinctione" a c) nejakeho neznameho zpracovani prava wikpildskeho, jel slove Donat cili "in Donato" citovano se naleza. Pozdejai rukou vepsana jsou nektera poukazani d) k pravu wikpildskemu v onom poradku, jak ono v rukopise samem prichazi a sice slovy "in nostro Donato". Ke vaem temto poukazum pripojeny jsou tel citaty radkuv od A al do Z a ponevadl v rukopise samem radky timto zpusobem oznaceny nejsou, dokazuje to, le spisovatel rejstriku mel po ruce jine exemplare pramenuv, z kterych cituje, cemul nasvedcuje i ta okolnost, le rejstrik o rok drive byl prepisovan nel nasledujici prameny pravni.

Str. 96-196 obsahuje cesky preklad magdeburskeho prava wikpildskeho s glosou. Zacina se slovy "Buoh soudce spravedlivy, to jest rychtar mocny a trpelivy, jakol die David prorok" a konci se cap. 143 "O vysazeni prav a potvrzeni", znamym to podvrlenym privilegiem cisare Otty I. Pozdejai rukou obdrlel preklad ten napis "Donat" a nazev ten prichazi tel v textu v kap. 2 ("tyto knielky, jeato Donat slovu, ciesarska moc potvrdila jest") na rozdil od textu nemeckych rukopisuv, kdel pojmenovani to uplne je neznamo. Preklad tento nebyl teprve r. 1469 ucinen, nebot se nam zachovaly starai ceske preklady, napr. v rukopise klatovskem z r. 1465 na str. 172 jsou nektere clanky techto "prav magdeburskych", a prekladatel mel jednak pred rukama ponekud jinak usporadany a rozdeleny nemecky text, nel jak ve vydani Danielse a Grubena prichazi, jednak o sve ujme zmenil a doplnil nektera ustanoveni, maje pritom zreni k pravnim pomerum v Cechach.

Vezmeme-li k ruce vydani Danielse a Grubena a porovname-li je, shledame, le cap. I nahralena je v ceskem textu predmluvou o vlastnostech soudce a prekladem glossy "co jest pravo", cap. II a III = cap. 3 naaeho ceskeho rukopisu, IV = 4 atd., XXVI = 26, za tim ale v ceskem textu nasleduji cap. 27-39, jel jsou vzaty z nem. glossy k cap. XXVI (na str. 299-314 Daniels a Gruben), cap. XXVII neni prelolena, XXVIII = cap. 40, XXIX = 41, XXX = 42, XXXI neni prelolena, XXXII = 43, XXXIII neni prelolena, XXXIV = 44, XXXV jednajici o "sedani" vynechana v ceskem, XXXVI = 45, XXXVII a XXXVIII = 46, cap. 47-49 ceskeho textu vynaty jsou z glossy k cap. XXXVIII (Daniels a Gruben str. 341-345), cap. XXXIX-XLI jsou v ceskem vynechany, XLII = 50, XLIII = 51, cap. 52-56 jsou vynaty z nem. glossy k cap. XLIII (Daniels a Gruben str. 353-358), XLIV = 57, XLV a XLVI = 58, XLVII = 59, XLVIII = 60, XLIX = 61, L = 62, LI = 63, LII = 64, LIII = 65, LIV = 66, LV = 67, LVI = 68, cap. 69 a 70 jsou vzaty z glossy z cap. LVI (Daniels a Gruben str. 377), LVII = 71, LVIII = 72, LIX = 73, LX = 74, LXI = 75, LXII = 76, LXIII = 77, LXIV = 78, LXV = 79, LXVI = 80, LXVII = 81, LXVIII = 82, LXIX = 83, LXX = 84, LXXI = 85, LXXII = 86, LXXIII = 87, LXXIV = 88, LXXV = 89, LXXVI = 90, LXXVII = 91, LXXVIII = 92, LXXIX = 93, LXXX = 94, LXXXI = 95, LXXXII = 96, LXXXIII = 97, LXXXIV a LXXXV schazi v ceskem, LXXXVI = 98, LXXXVII a LXXXVIII schazi v ceskem, LXXXIX = 99, XC = 100, XCI = 101, XCII = 102, XCIII = 103, XCIV a XCV = 104, XCVI = 105, XCVII = 106, XCVIII = 107, XCIX = 108, C a CI = 109, CII = 110, atd., CXII = 120, CXIII = 121, CXIV = 122, CXV = 124, CXVI = 123, CXVII = 125, CXVIII = 126, CXIX = 127, cap. 128 "O purgmistrovu soudu" vzata jest nejvice z glossy k cap. CXIX (Daniels a Gruben str. 427), CXX = 129 atd., CXXVIII = 137, CXXIX, CXXX, CXXXI = 138, CXXXII = 139, CXXXIII = 140, CXXXIV a CXXXV = 141, CXXXVI = 142. Touto kapitolou "o prisaze lidovske" konci se nemecky text, cesky ma jeate zminenou kap. 143 "O vysazeni prav a potvrzeni" cisare Otty. Pozdejai rukou (asi ze XVI. stoleti) pripsany k ceskym kapitolam paralelni kapitoly latinskeho textu, napr. "Hic articulus in latino est 43, sed aliter".

Promeny, kterel prekladatel cesky o sve ujme ucinil, maje zreni k domacim pravnim pomerum, jsou dosti hojne, jmenovite glossa ceska ruzni se namnoze od nemecke, jsouc vetaim dilem jenom vytahem z ni. Stujtel zde jako na ukazku nektere takove promeny nemeckeho textu, aneb dodatky k nemu:

- Cap. 9 glossa na str. 107, jednajic o pravu wikpildskem, dololila: "A tak z toho molno rozumeti, le wikpildske pravo jest a slove obecne prirozene, bolske pravo,jako bychom rekli litomericke mestske pravo." (Sr. Daniels str. 222)

- Cap. 17 str. 121: "Jeden wergelt t. j. odklad o wikpilde t. j. v mestskem prave osmnacte funtov takovych penez, jakol tu prijimaji a davaji a puol wergeltu to jest devet funtov.Funt slove hrivna po ceskem jazyku a mieni tu funt po poctu slovanskem, jel cini 20ti gr. a tak tri funty cinie jednu kopu gr. a tak puol wergeltu cini tri kopy a cely wergelth cini aest kop groaov, jenl za hlavu odklad davaji vedle prava wikpildskeho." (Sr. Daniels str. 91)

- Cap. 18 glossa na str. 124, jednajic o tom, "kterak ma nad rychtarem popraveno byti", kdyby jsa oblalovan odpovidati lalobniku nechtel po tri soudy, doklada "tehda prid lalobnik pred purkrabi, neb pred pana, pred podkomorieho, pred ofrychtere a postav svu lalobu, jakol napred povedieno." (Daniels str. 264). Pozdejai rukou pripsano tu po strane: "Nota v nemeckem stoji toliko burgraf".

- Cap. 58 glossa na str. 160, jednajic o pokutach purkrabimu, doklada "rozomej, le miesto hrabe mieni se podkomorie." (Daniels str. 361)

- Cap. 46 glossa na str. 152, jednajic o tom, kterak maji lalovati, kdyl zlocince dopadnou "v inhedniem horkem ucinku", doklada "tu maji lalovati s krikem, rozomej, le ma reci neb kriknuti: Nastojte, nestojte, na neho, nasilnika neb zlodeje!" (Sr. Daniels str. 341: "wenn man sie mit handhaftiger tat vor gericht brenget unde mit geschrei berufft".)

- Cap. 92 na str. 177: "O ranach sedanie hodnych. Kteryl clovek u wikpildu ranen bude a krici-li: krik neb up neb wepp neb nastojte a pride pred pravo". (Sr. Daniels str. 145, cap. LXXVIII "und beschriet er daz gerufte".) Dve tato posledni mista jsou zajimavym dokladem, kterak v 15. stoleti jeate staroceskeho pravnickeho nazvoslovi i pred soudy mestskymi se ulivalo.

Str. 197-208 "Registrum, zprava na ty kniehy" t. j. na predchazejici knihu prava wikpildskeho a konci se "finis anno 1470".

Str. 209-230 "Incipit ius extravagans", jest to doplnek k predealemu pravu a zacina slovy "Nema niladny z sveho drlenie vyvoditi, lec to ucini s pravem" a konci naucenimi kmetuv magdeburskych. Na prvnich osmi listech jsou nalezy kmetske zpracovany v jakesi ucene disertace zname v Nemecku pod nazvem "Die sogenannte Magdeburgischen Fragen" a za nimi teprve pisar mestsky pripisoval nauceni dana z Magdeburka kmetci stolici litomericke. Nauceni tech je 30, z pocatku opisovana pouze u vytahu, pozdeji celym obsahem. Na dotaz Litomerickych, co by bylo pravem v pripadu, jenl obycejne slovy "Tak daleko prialo, le" se vypravuje, odpovidaji jim Magdeburati slovy: "Na to my kmete v Meydburce vam za pravo pravime" atd. Nauceni tato jsou opisy originaluv z Magdeburka po cesku zasilanych, cemul nasvedcuje i poznamka "pod naai peceti", jil by tuaim prekladatel byl nechal nepovaimnutou. Tieftrunk v clanku "Kmetska stolice magdeburskeho prava v Litomericich" v Pamatkach (archeologickych a mistopisnych) IV, str. 124 sdeluje, le v archivu litomerickem naleznul nektere cesky psane vypovedi z Magdeburku a je tel toho nahledu, le v Magdeburce meli v ten cas ceskeho pisare. Zdalil pisarem tim nebyl nejaky cas tel Jakub Koleny? Lippert na uvedenem miste (str. 166) ma vypovedi ty za preklad z nemciny, anil by toho duvody uvadel. Na str. 223 je dotaz jeden do Magdeburka zaslany a tamejaimi kmety zodpovidany datovan "anno 1475 feria 2 Bonifacii per Jacobum Koleny". Stranky 230-299 ostaly prazdny, patrne za tim ucelem, aby se tam i nadale nauceni magdeburska zapisovala, k cemul nedoalo, dle vaeho z te priciny, ponevadl zaloleny byly pro pravni tento material zvlaatni knihy ortelni. Srov. Hanka na uvedenem miste c. 36 a 37.

Str. 300-404 obsahuje "Liber distinctionum" o sedmi knihach. Text souhlasi, pokud jsem jej za pobytu sveho v Roudnici srovnati mohl, celkem s prekladem ceskym v rukopisu roudnickem chovanem, o neml p. arch. Dvorak zpredu zpravu cini.

Usporadani i cesky preklad srovnavaji se celkem s nemeckym textem, jak jej Ortloff uverejnil. Prekladatel uliva zhusta nemeckych slov jako grod (gerade), herwot, "ma leypczucht", "krykuje" (kriegen), "hayauje dedinu" (heyscht einer erbe), "byl furmundem", "grafaafstvie", "pesserunk za vraldu", "fronboth", "prokoferuje zbolie", "anfertigovanie" a t. d. a ucinil rovnel v textu nektere promeny se zretelem na pravni pomery ceske. Cesky text jako nemecky deli se na sedm knih a kalda kniha na kapitoly a tyto na distinkce. Rozdeleni kapitol a distinkci ruzni se ponekud od textu Ortloffova a souhlasi vice s nemeckym textem knihy distinkci chovane v archivu mesta Prahy. Na konec kalde knihy podava se strucne obsah, avaak jinymi slovy, nel v rukopise roudnickem. V prvni knize ceskeho textu cap. 1-3 = nemecke cap. I-III, cap. 4 = cap. IV a V vydani Ortloffa, cap. 5 = VI atd., cap. 8 a 9 dist. 1 = IX, 9 dist. 2 a 3 = X, 9 dist. 4-7 = XI, 10 dist. 1 a 2 = XII, 10 dist. 3-5 = XIII, 10 dist. 6-9 = XIV, 10 dist. 10 = XV, 11 = XVI, 12 = XVII, atd., 20 = XXV, 30 = XXXV, 40 = XLV a posledni ceska cap. 45 = L nemeckeho textu vydani Ortloffa. Na str. 326 zni konec: "V techto prvnich knihach jest o pribuzenstvi, o porucenstvi, o grodu, o herwetu, o dedicstvi i o vaem pochodu, col z dedictvi pochazie a ma v sobe kapitul 45".

Druha kniha uplne souhlasi s nemeckym textem a konci se na str. 338: "V techto druhych knihach poklada se o domovych vecech a pravie o domu a domove zprave a co k domu prisluaie, o miru, najmu a ma kapitol deset."

Treti kniha cap. 1-4 ceskeho textu = I-IV nemeckeho textu, cap. 5 = V a VI, 6 = VII atd. al do posledni cap. c. 16 = XVII. Konec na str. 353: "Tyto tretie knihy drlie kapitol 16 a v sobe mienie najprve a ucie, kto ma byti rychtarem a konaelem a koliko jich ku pravu sluaie person a co moci rychta ma ku pravu a o pravu lidovskem, jakol naleznea v nich psano."

Ctvrta kniha cap. 1 = I a II nem., 2 = III atd., 20 = XXI, 21 = XXII, XXIII a XXIV, 22 a 23 = XXV, 24 = XXVI, 25 = XXVII, 26 = XXVIII, 27 = XXIX, 28 = XXX a XXXI, 29 = XXXII, 30 = XXXIII, 31 = XXXIV, 32 = XXV, 33 a 34 = XXXVI, 35 = XXXVII, atd., 43 = XLV a posledni c. 44 = XLVI a XLVII. Konec na str. 387: "Tyto ctvrte kniehy dokonane zpravuji o vaelikem bezpravi a ktera poprava na ktere bezpravie sluaie, jakol napred psano stoji a o ranach krvavych, o biti, o nasili, o vraldach, o popravach a sedani a ma kapitol 44 s svymi distinkcimi a jil se pocinaji kniehy pate o rade sazeni."

Pata kniha cap. 1-22 = I-XXII, 23 a 24 = XXIII, 25 = XXIV, 26 = XXV, 27 = XXVI, 28 = XXVII, XXVIII a XXIX, 29 = XXX, 30 = XXXI a posledni c. cap. 31 = c. n. XXXII. Konec na str. 396: "Tak se skonavaji pate kniehy a maji kapitol 31. Pate kniehy pravie o usazeni nove rady, o mestskem pravu i o pravu vaech remesel. Tuto jil se pocinaji aeste kniehy o clovecie moci nade vaim ptactvem i vai divoku zveri, le ladny sveho livota zdravie na tom proviniti nemol a o starem miru, o ciesarskem voleni, o bezpravi, o Constantinovu ustaveni."

Sesta kniha c. 1-6 = I-VI, 7 = VII a VIII, 8-14 = IX-XV, 15 = XVI a XVII, 16 = XVIII, 17 = XIX, 18 a 19 = XX, 20 = XXI, 21 = XXII a XXIII, 22 = XXIV atd. a posledni c. cap. 27 = XXIX.

Sedma kniha souhlasi s nemeckym textem. Zacina na str. 403: "Tuto se pocinaji kniehy sedme o verne ruce" a konci na str. 404: "Finis anno 1470. Skonaly se tyto kniehy distinkcie v utery masopustni po preneaeni svateho Vaclava ceskeho dedice leta od narozenie syna bolieho tisicieho ctyrsteho sedmdesateho od Jakuba receneho Koleny. Bud bohu chvala." (List 404 dnes v kodexu neni dochovan, pozn. MD.)

Z dodatkuv v ceskem preklade sluai uvesti na pr. v kn. I cap. 41 dist. 4 na str. 320, kdel po ustanoveni, le vzdani statku ma se pred soudem stati, dodava se: "Potom ma ten, ktol to v sve drlenie vzal jest, rychtarovi dati a konaelom pokojny peniez, rychtarovi aest peniez, jenl jeden za dva halere stoji a kaldemu konaelu jeden peniez. Chtie li to vloliti ve dsky aneb v rejstr pro ten rocni pocet, tehda dadie piesarovi jeden peniez na to, aby pravo a nepravo na tom rocniem poctu mohli poznati." (Sr. Ortloff str. 81). Podobne jako ve Wikpilde tak i kn. IV, cap. 5, dist. 7, jednajic o mordu v horkem ucinku, doklada na str. 357 "tehda ma pokriknuti: Nastojte a na mordere a miruruaitele, jeato mi meho prietele od livota na smrt prenesl jest!" (Sr. Ortloff str. 190 radka 105). Kn. IV cap. 40 dist. 22 obsahuje pridavek "o jimani koni", jenl v nemeckem textu schazi.

Rukopisy saskeho prava na mnoha mistech zminuji se o Polabskych Slovanech, ve Wikpilde prekladaji se mista "er sei deutsch oder wendisch" slovy "bud ten Nemec nebo Srb" (str. 149) a "windische mark" slovem "srbska hrivna" (str. 156), avaak v Distinkcich "Wenden" slovou Slovene, "Wendisch" = Slovenin, "wendisch recht" = slovanske pravo (str. 317). V knize aeste kap. 32 (str. 403) jsou nektera ustanoveni o ulivani jazyka pri soudech, jel dokazuji, le v Miani jeate na sklonku 14. stoleti se slovanatiny ulivalo v rizeni soudnim, ac nemcina nasilne se zavadela. Pravit se tam: "Konaele maji ortel sediec naleznuti na kaldeho cloveka, bud on nemecsky aneb slovansky." "Pakli bude Sasic aneb Slovanin s bezpravim jat v horkem ucinku a s weppem priveden pred pravo, ten Sasic usvedci na Slovenina a Slovenin na Sasice a musi jich kaldy toho druheho ortel trpeti, kteryl tak jat jest aneb bude." "Kaldeho cloveka, kterehol obviniti chtie, ten mol dobre se braniti a odpoviedati, lec obvinen bude v te reci, k kterel on prirozen jest, jestlile ten nemecky neumie a sve pravo k tomu ucini (rozumej "neni povinen odpovidati"). Pakli obvinen bude v sve reci, tehda on musi odpoviedati aneb jeho recnik s jeho strany, aby jemu ten rychtar, konaele i obecni posel rozomeli." "Jestlile jest ale onen nemecky odpovedel aneb laloval aneb ortel nalezl pred pravem a mol toho presvedcen byti, musi on odpoviedati nemecky a nemol ladnym pravem od toho prijiti." "Pred riai toho nenie, tu ma jeden kaldy clovek pravo podle sve reci i podle sveho urozenie." (Sr. Ortloff str. 334).

Na posledni strance kodexu toho zapsany jsou dve vypovedi kmetuv magdeburskych o soudnim pravu krale ceskeho, jedna do Litomeric a druha do Zhorelce dane a na deskach naleza se poznamenano "Ruga regalis, quod est et quare debet haberi", znamy to seznam pripaduv, v kterych urednici kralovati mohli z uredni povinnosti v mestech zakrocovati a pokuty ukladati."

K tomuto popisu (s vyjimkou nekolika poznamek v textu) je molne doplnit jen nekolik drobnosti spiae o vzhledu kodexu: v rukopise se objevuje dvoji foliace. Prvni, poulita pro popis, je zaznamenana vldy na spodnim okraji folii, vynechava f. 404 (ztraceny zjevne al po popisu rukopisu Celakovskym) a nepocita prvni vytrleny list (ktery rovnel Celakovsky v tomto kodexu nevidel). Druha, mene presna (na pravem okraji folia), sice zacina jil od prvniho listu, avaak nezapocitava ladne z prazdnych folii a po f. 26 v ni nasleduje list 17, takle prakticky cely kodex v ni ma cislovani listu posunute o desitku. Folia I predni casti, 9-13, 96, 300 a 397 jsou vytrlena z vazby, vetainou jde o umyslne poakozeni, protole jde v prevalne casti o listy s barevnymi inicialami.

Vazba: drevene desky potalene kuli zdobenou geometrickou vyzdobou a kolky s rostlinnymi a heraldickymi motivy. Na predni desce dochovana vaechna rohova i stredove kovani a kovani horniho reminku, na zadni desce pak dve rohova a stredove kovani a kovani obou reminku (ty samy se nezachovaly). Na predni desce titul rukou 16. stoleti "Prawa saszka", na hrbete atitek s titulem kodexu "Das sachs. Stadtrecht" rukou 19. stoleti.

Rukopis je slolen ze sexternu. Na konci slolek jsou psany kustody, oznacene arabskymi cislicemi nebo slovy, a reklamanty, oboji nekdy poakozene oriznutim. V zahlavi casti na f. 96-196 jsou rubrikovana cisla jednotlivych kapitol. Cislovani jednotlivych kapitol se neshoduje s latinskym originalem, konkordance latinskeho a ceskeho textu je uvadena marginalne. V cislovani byla vynechana kapitola 101, avaak omyl byl pozdejaim pisarem opraven (cisla kapitol 101-143 byla v rubrikach puvodne uvedena jako 102-144). V casti na f. 300-403 jsou v zahlavi oznacovana cisla knih a kapitol. Pata kniha Knihy distinkci ma na zaver prehazene poradi listu, spravne ma byt 389, 391-394, 396, 395, 390, col bylo naznaceno dalai foliaci. Text zpracoval Michal Dragoun

Rozpis obsahu

Predni prideati: [Arbor consanguinetatis - Strom pribuzenectvi s nekolika latinskymi poznamkami]

Ir-95v: Abatyae k vojatytu volena at ma manstvi prijieti, dovod toho v zrcadle sasickem jinak Speculo Saxonico libro tercio capitulo 19 a v jinych knihach distinccionum libro VIo capitulo II pravi, le ma prijieti. ... x ... Zruaenie smluvy pred pravem ucinene, cim ma odloleno byti. Pro ranu ruku, pro vraldu hrdlem ut do. c. z. l. de S. Zruaenie zpravy hledaj napred de Z. Et sic est finis huius operis per me Jacobum Koleny de Krbova anno domini M CCCC LXIX currente, feria sexta post festum beate Lucie virginis [1469]. Hoc opus presens laboriose utilitate pro communi consumavi.

96r-196v: [Rukou 16. stoleti] Donat. [Zakladni text] Capitulum primum. Buoh saudce spravedlivy, to jest rychtar mocny a trpelivy, jakol die David prorok v lalmu sedmem verai dvanactem ... x ... Capitolum 143 o vysazeni prav a potvrzeni. ... kteril take sve peceti privesili su se vai moci a s voli otce naaeho otce svateho Benedicta papele k zachovavani a pevnosti prav techto.

96r: Capitolum I.

96r-97r: Capitolum II. Co jest pravo.

97r-98r: Capitolum 3 o podmaneni a slulebnosti. ... [f. 97v] Glosa vyklad na to.

98r-98v: O vlastnosti od prirozenie capitolum iterum 3.

98v-100r: Kterak clovek svu svobodu ma obdrleti v prave vikpildovem capitolum 4. ... [f. 99r] Glosa vyklad.

100r-100v: O tech, kteri v klatbe su a vo ztracencich capitolum 5. ... [f. 100v] Glosa vyklad.

100v-101v: Kterak pravo vikpildove prialo capitolum 6. ... [f. 100v] Vyklad na tuto rec. ... [f. 101r] Glosa vyklad. Vyklad na to.

101v-104v: O pocatku Riae a zmeneni a kterak riae do Rima priala capitolum 7. ... [f. 102r] Glosa vyklad.

104v-106v: O pocatku riae a potvrzeni capitolum 8. ... [f. 105r] Glosa vyklad.

106v-107v: Kterak ma nad kralem popraveno byti a pravo vikpildske odkud prialo capitolum 9. ... [f. 107r] Glosa vyklad.

107v-110r: Kterak Meydburk vysazen jest k pravu vikpildskemu capitolum 10. ... [f. 108r] Vyklad na tu kapitolu tento. Glosa vyklad na to.

110r-113v: Capitolum 11 kde ti z Halle ortel svoj, to jest pravo sve beru. ... [f. 110v] Glosa vyklad na to.

113v-114r: Strafovali by kdo ortel v Meydburce, kde jej vzieti maji capitolum 12 ... Glosa vyklad.

114r-115r: Kterak tem z Meydburka falc to sidlo udelan jest capitolum 13. ... [f. 114v] Glosa vyklad.

115r-117r: Kterak ten falc ma shromaldie[n] byti a kterak k nemu maji pohnani byti capitolum 14. ... [f. 115v] Glosa vyklad. ... [f. 116v] O pohnani k falci ... Glosa vyklad.

117r-120v: O saudu hajeni a kterak se maji jmeti pri saudu capitolum 16. ... [f. 117v] Glosa.

120v-122v: O rychtarove priekaze v saudu a prava by dopomoci nechtel capitolum 17. ... [f. 121r] Glosa na to te kapitoly.

122v-124v: Kterak ma nad rychtarem popraveno byti capitolum 18. ... Glosa vyklad.

124v-125v: O saudu purgmistrovu capitolum 19 a jeho o prave.

125v-128v: O vlastnim zboli, kterak to ma odevzdano byti vikpildskem pravu capitolum 20. ... [f. 126r] Glosa vyklad.

128v-129r: Zpravci jeden druheho kterak dluho byti ma a co jest zprava capitolum 21. ... Glosa.

129r-134r: O venu lenskem co obdrli vena v statku mule sveho capitolum 22. ... [f. 129v] Glosa.

134r-140v: O grodu a co k grodu prisluaie capitolum 23. ... [f. 134v] Glosa vyklad na to.

140v: O domove spili co odumre v jednom domu v hospodarstvi capitolum 24.

140v-141r: O hervetu co k nemu sluaie vojensky hav capitolum 25.

141r-142r: O dedictvi a co k tomu prisluaie ktere zbolie capitolum 26.

142r: Co dedic z umrleho dedictva povinen jest uciniti capitolum 27.

142r-143r: O porucenstvi capitolum 28.

143r-143v: O pravych porucnicich a kolikeri su porucnici capitolum 29.

143v-144v: Capitolum 30. [Rubrika neni uvedena, tyka se rovnel sirotku a porucenstvi]

144v-145v: Sirotci zboli proc mol prodano byti capitolum 31.

145v-146r: Porucnik kteraku ma moc nad sirotky a zbolim jich capitolum 32.

146r: V koliko prech porucnik mol dan byti jednomu, kteryl prve porucnika ma capitolum 33.

146r-146v: Koho maji porucnika voliti capitolum 34.

146v: Kterymi pricinami mol se jeden porucenstvi vviniti capitolum 34 [sic, apatne cislo kapitoly]

146v-147r: Porucnik pro ktere priciny mol zavrlen byti od porucenstvi capitolum 35.

147v: Kterak se porucnik v porucenstvi vvazati ma capitolum 36.

147v-148r: Kdy porucenstvi konec bere capitolum 37.

148r-148v: O manlelskem porucenstvi capitolum 38.

148v: O porucniku zvolenem od sirotkov nemajicich let pred pravem capitolum 39.

148v-149r: Kterak se ma jeden braniti, aby v cizi rychte neodpoviedal capitolum 40.

149r-150r: O dani, jeato jeden da, jenl sam na tom ladne zpravy nema capitolum 41. ... Glosa.

150r-151r: O dani lenam a mulom vikpildie capitolum 42. ... Glosa vyklad na tu capitolu.

151r-151v: O naroku neb narceni, kterak to svedomo ma byti capitolum 43.

151v-152r: O upominani z dluhu vikpildie capitolum 44.

152r: O vecech utrpnych laloba kterak capitolum 45. ... Glosa na to.

152r-153r: O zaloze, nuceni a na duom beleni capitolum 46. ... Glosa.

153r: O lupelnicich capitolum 47.

153r-154r: O zlocincich, maji li popraveni byti bez hrichu capitolum 48.

154r-155r: O poprave o pomste morderov capitolum 48 [sic, apatne cislo kapitoly]

155r-156r: Ktera bezpravi maji lalovany byti s krikem capitolum 49.

156r-156v: O konaelech v Meydburce a o trlnem pravu a kterak to pravo prialo jest, le vole konaely capitolum 50.

156v-157r: Kterak ma popraveno byti, ktol preruai svoleni rady capitolum 51. ... Glosa.

157r-157v: Kterak v Meydburce konaely a radu vole capitolum 52.

157v-158r: Capitolum 53 kterak ma rada stvrzena byti.

158r: Rozdiel mezi svolenim a obycejem a co jest svoleni capitolum 54.

158r-158v: O reznicich a jich remeslu capitolum 55.

158v-159r: Capitolum 56 o kramarich v vikpilde.

159r: Capitolum 57 o najvyaaim rychtari.

159r-161r: Capitolum 58 o pokutach. ... [f. 159v] Glosa.

161r-162r: O kmetech v saude capitolum 59. ... [f. 161v] Glosa.

162r-162v: O porucenstvi deti nemluvnych capitolum 60. ... Glosa.

162v-163r: Capitolum 61 o pokutach v prave vikpildovem. ... Glosa.

163r: O svoleni pre jedne na lidi od saudu capitolum 62. ... Glosa.

163r-163v: O smluve pred pravem, kterak ma usvedcena byti capitolum 63.

163v-164r: Capitolum 64 o zruaeni smluvy. ... Glosa.

164r: Capitolum 65 komul duom od prava znamenaji pro wettunk.

164r: Capitolum 66 o podemreni kmetov vikpildie.

164v: O dani pred saudem capitolum 67. ... Glosa.

164v-166r: Capitolum 68 kterak by jedna lena veno obdrleti mohla. ... [f. 165r] Glosa.

166r: Capitolum 69 kterak jedna lena dani sveho mule na zboli okazati mole.

166r-167r: Capitolum 70 o vysazeni a oddeleni deti.

167r-167v: Capitolum 71 o dedictvi na koho pripada po smrti krome vlastnich. ... Glosa.

167v-168r: Capitolum 72 o tom, kdel dedictvi a grod odumre a k tomu se ladny netahne. ... Glosa. ... [f. 168r] Glosa.

168r: Capitolum 73 o dani, kterel jeden ucini detem svym pred saudem.

168v: O dani cyneznem capitolum 74. ... Glosa.

168v: Capitolum 75 o cyneznem zboli.

168v-169r: Capitolum 76 o vysazenych detech ... Glosa.

169r-169v: Capitolum 77 o zvedeni k movitemu zboli pravem. ... Glosa.

169v-171r: Capitolum 78 o dani, kterel se da v nemoci. ... Glosa.

171v: Capitolum 79 o staveni v cizi rychte.

171v: Capitolum 80 o dluhu upominani.

171v-172v: Capitolum 81 upominani z dluhu host hostie. ... Glosa.

172v-173r: Capitolum 82 laloba na dedicne zboli. ... Glosa.

173r: Capitolum 83 o utrpne lalobe a usvedceni toho. ... Glosa.

173r: Capitolum 84 bezpravie, ktereho jest clovek blili odjiti. ... Glosa.

173r-173v: Capitolum 85 o ranach vaelikych.

173v: Capitolum 86 o pohaneni kmeta v lavicich.

173v: Capitolum 87 o atrafovani ortele. ... Glosa.

174r: O svedomi capitolum 88. ... Glosa.

174r-174v: Capitolum 89 kterak jeden clovek syna sveho zastati mole pred pravem. ... Glosa.

174v: Capitolum 90 o dluh propity a protraveny laloba.

174v-175v: Capitolum 91 o slulebnicim pravu proti panom jich.

175v: Capitolum 92 o ranach sedani hodnych.

175v: Capitolum 93 o jednu ranu sedani.

175v-176v: Capitolum 94 o ranach laloba. ... [f. 176r] Glosa.

176v: Capitolum 95 ranita li se dva rovnymi ranami a jeden jde k rychtari.

176v-177r: Capitolum 96 o ranach klanych nolem aneb mecem.

177r-177v: Capitolum 97 rukojemstvi o rany. ... Glosa [jeji text na f. 177v]

177v-178v: Capitolum 98 o zbiti a oteceni po zbiti bud kyjem neb jinak.

178v-179r: Capitolum 99 o kradeli zboli v meste. ... Glosa.

179r-179v: Capitolum 100 upominani dluhu nuznym pravem. ... Glosa.

179v: Capitolum 101 kterak lena zastupiti mole syna sveho.

179v: Capitolum 102 o venne zastave.

179v-181r: Capitolum 103 o tehotne lene ... [f. 180r] Glosa.

181r-182v: Capitolum 104 o prisahach rozlicnych. ... Glosa.

182v-183r: Capitolum 105 o jimani kone a kterak to ma zpraveno byti. ... Glosa.

183r: Capitolum 106 proc rada mol jednoho narknuti a omluviti a kterak a cim.

183r: Capitolum 107 kdy tech z Meydburka pred niladne pravo pripraviti nemohu.

183r-183v: Capitolum 108 kterak by jednoho kmeta bezectneho usvedciti mohli ... Glosa.

183v-184r: Capitolum 109 kterak dluh zaplaceny po umrle ma usvedcen byti ... [f. 184r] Glosa.

184r-184v: Capitolum 110 o penezich pamatnych jeato davaji.

184v: Capitolum 111 o svedomi na vlastme kto.

184v: Capitolum 112 o svedomi na zaplaceny dluh.

184v: Capitolum 113 o svedomi na penelity dluh.

184v: Capitolum 114 o dobyti ruky.

184v: Capitolum 115 o svedectvi o rany.

184v: Capitolum 116 o svedectvi o bezpravie ... Glosa.

184v-185v: Capitolum 117 o zprave zlodejske kterak to ma byti. ... [f. 185r] Glosa.

185v-186v: Capitolum 118 o vyvedeni z zatvrzenie kterak to. ... Glosa.

186v: Capitolum 119 o horkem ucinku.

186v-187v: Capitolum 120. [Rubrika neni uvedena, inc.: Horky rucni ucinek jest...] ... Glosa.

187v-188r: Capitolum 121 o zpravne pokute werebuse a gwaru. ... Glosa.

188r-189r: Capitolum 122 rukojemstvi o bezpravi [slovo akrtnuto] a o penize. ... Glosa.

189r-189v: Capitolum 123 rukojemstvi o bezpravi a penize ... Glosa [jeji text na f. 189v]

189v-190r: Capitolum 124 o rukojemstvi o bezpravi. ... Glosa.

190r: Capitolum 125 o ptactvu divokem, kterak to ci jest.

190r: Capitolum 126 o vcelach.

190r-190v: Capitolum 127 o kurach. ... Glosa na tu kapituli.

190v-191v: Capitolum 128 o purkmistrovu saudu co suditi mol.

191v-192v: Capitolum 129 o akodlive zveri.

192v: Capitolum 130 o peci a kominu a o miestech ohnivych ... Glosa.

192v-193r: Capitolum 131 o kovari a liaici. ... Glosa.

193r: Capitolum 132 o kapani ze llabu a vychodu ... Glosa.

193r-193v: Capitolum 133 o mezech a stromovi meznim a kameni meznim a plotu. ... Glosa.

193v-194r: Capitolum 134 o vetvovi stromovem a chmeli. ... Glosa.

194r: Capitolum 135 o vinach a pokutach.

194r-194v: Capitolum 136 o wergeltech vaech lidi. ... Glosa.

194v: Capitolum 137 o ceste a stezce. ... Glosa.

194v: Capitolum 138 o narceni a staveni kone.

194v: Capitolum 139 o narceni zboli kterehol kolivek.

194v-195v: Capitolum 140 o pravu odstaveni. ... Glosa.

195v-196r: Capitolum 141 o zprave lidovske a lalobe na lida. ... [f. 196r] Glosa.

196r-196v: Capitolum 142 o prisahach rozlicnych lidovskych.

196v: Capitolum 143 o vysazeni prav a potvrzeni.

197r-208v: Registrum zprava na ty kniehy. Argument o vlastnosti to jest slulebnosti c[apitolum] II O. ... x ... zastavili by kto rukojmi do casu a zmenilo by se rukojemstvi slovy a zavazanym c[apitolum] CXXIII K. Finis anno 1470. [doplnky dvema dalaima rukama] Zaluje li kto na nekoho pred pravem, ac ma odpovidati c[apitolum] CXVIII I. Zaklad zahyne li ji akoda vide ius extravagans.

209r-229v: Incipit ius extravagans. Nema niladny z sveho drleni vyvoditi, lec to ucini s pravem, jakol o tom stoji v S[askem] zr[cadle] v kni[ze] II v ka[pitole] XXIIo 220 druhe [slovo akrtnuto] v tomto artikuli predlolenem: zapovida nam pravo troji vec ... x ... Stane li se smluva o napadni zboli a to se potom odevzda, jak o tom. ... na vaae prisluai dedicne spravedlnosti mohlo akodno i na prekalku byti, ale pani Dorotha musila by vas k tomu zboli vaemu pripustiti. Zprava zapeceteno peceti naai.

209r-210v: Incipit ius extravagans.

210v-212r: O trhu a kupovani pocina se. ... [f. 211v] O kupeni kone a zprave.

212r-212v: Pocina se o zastave zboli.

212v-213r: V zaklade politecne zboli.

213r-213v: Zatavi li by kto duom a ten zkalen byl.

213v: Vstehuje li se jeden do domu ciziho.

213v-214r: O porucniku s detmi.

214r: O prodaji zboli deti porucnik.

214r-214v: O cynzy.

214v: Vveden bude li v zboli bezpravie.

214v-215r: O knezi, ucini li bezpravie.

215r: O bezpravi, ucini li kto v meste.

215r-215v: Byla li by jedna pre dana na lidi od saudu ac ma suzena byti.

215v: O smluve pratelske.

215v: Smluva stane li se.

215v: Zruai li smluvu.

215v-216v: Po smluve ucinil ac ma o to odpovidati.

216v: O dvu bratru v dedictvi a da li otec co jednomu za zdravi.

216v: O bezpravnym drleni, drli li kto co ma li z toho vyveden byti bez prava sentencia.

216v-217r: Co jest slibiti pod najvyaaim pravem.

217r: O synu neodelenem.

217r-217v: O deleni dedictvi.

217v: Ma li dedictvi rozdelene napadne prodano byti.

217v: O odvolani verte folium post de eodem.

217v: O recnicich, maji li brati penize.

217v-218r: O prisahach pravych co su.

218r: O bolim penizi a litkupnim.

218r: O brani pokut.

218r-218v: O vedeni svedkov.

218v: O lichve a o sveceni svate nedele.

218v-219r: O haneni rozlicnem.

219r: Ktol by nestal k pravu svemu.

219r: O znameni pri vzdani.

219r: Ma li se kto odvolati na pravo vyaai.

219r: Ortel o puojceni cokolivek.

219r-219v: Pritel dalai vezme li dedictvi pred bliaim a o trhu jednoho ciziho mol li jemu jiti.

219v: O rukojemstvi.

219v: O dani mul lene pred saudem a po jeji smrti na koho ona to dedi.

219v: O kradeli bude li kde nalezen.

219v: O lupeli a poprave toho.

219v-220r: O zlodeji co jest.

220r: O bezpravi ma li lena aneb deti za to odpovidati.

220r: O dluhu upominani.

220r: O atepu, jenl k sausedu vetve visi.

220v: O zlodeji, kterehol by lapili s jistinu aneb rychtar z domnele kradele vsadil. ... Sentencia huius.

220v-221r: Reznici neb jini obchodnici neleni li a neosazeni bez cechu mohu li honiti v trhovy den. ... [f. 221r] Sentencia huius.

221r-221v: O koruhvich remesl, maji li hroty nesti na koruhovem drivi. ... [f. 221v] Sentencia huius.

221v-222r: Panoae mel li by duom v meste mohlyby jej otevzdati bez pritomnosti. ... [f. 222r] Sentencia super sequitur.

222r-222v: O aosovani z zboli daneho a kterehokoli. ... [f. 222v] Sentencia na to.

222v-223r: Vo drleni nekto neco vobecniho z prime a dobre vuole molli se obec zamlceti.

223r-223v: Manauaov s Trnovanskymi.

223v: O jednom tovaryai reznickem, kteryl psa zabil, ktery jemu akodil na mase.

224r: Svedomi, jestli mocne v jine rychte seznale pred pravem s zdvilenymi prsty o trh neb o jine.

224v-225r: Narceni stalo li by se a to by smlueno bylo ac se mol navrati. Pre Jakubova Olejova proti Rulkovi. ... Odpor. ... Sentencia sequitur parte in altera [Jeji text na f. 225r.]

225r-225v: Slibi li jeden komu co zpraviti henichov listem ac uciniti ma zprava.

225v: Zapiae li nekto plat na domu aneb na vinici, mol li splatiti bez povoleni veritele pestckeho.

226r-227r: [Spor bez rubriky o propuateni z mestskeho prava po obdrleni erbu] ... Odpor na to Tomaauv. ... [f. 226v Vyrok].

227r-228r: O zlodejich a zlocincich, jak maji popravovani byti aneb ma li jim odpuateno byti [rubrika na hornim okraji f. 227v]

228r-229r: Zlodej bude li s jistinu popaden a ten smluvu ucini na penize a pak tomu dosti neucini muol li utrpne k nemu hledeno byti neb nezna li by se ac muol pravem odjiti a v jinem kradeli poznal li by se kto k tomu lalovati ma etc.

229v: Stane li se smluva o napadni zboli a to se potom odevzda, jak o tom.

230r: [Latinske a ceske sentence o spravedlnosti]

230v-299v: [vacua]

300r-403v: [Rukou 17. stoleti] Liber distinctionum. [Text] Tyto knihy su knihy vikpildove prava sasickeho radu, jakol Meydburk poliva a halliaene, jenl sve svoleni prava tu beru, a ty z Lipska v Halli a k tomu mnoho mest v tom markrabstvi v Miani, jenl sve svoleni v Halli a v Lipsku beru ... Prologus. Svaty Rehor i jini sveti doktorove v bolskych knihach a v pravech piai nam o te svate svatosti svateho manlelstva, le ladne urozenie neni lepai ku vysokemu knelstvu, v neml se sam buoh dal jest ... [f. 300v] Capitolum primum. Buoh ostavil dva mece ku obrane na zemi svateho krestanstva, jakol nam pismo piae, papelovi duchovni a cisarovi svetsky. I jest cisar dlulen na urcene casy, kdyl papel chce vsesti na svoj bily kuon ... x ... Capitolum 27 distinccio prima. ... ani slulby ani ladneho koli prava, nel to povoli topl, to jest zemskeho lidu obec. Tuto se pocinaji knihy sedme o verne ruce.

300r-300v: [Prolog.]

300v-326r: [Prvni kniha.] ... [f. 326r] V techto prvnich knihach jest o pribuzenstvi, o porucenstvi, o grodu a herwetu, o dedictvi i o vaem pochodu, col z dedictva pochazi, a ma v sobe kapitul XLV.

326v-338r: Incipit liber secundus ... x ... V tech druhych knihach poklada se o domovych vecech a ma kapitol deset a prave o domu a domove zprave a co k domu prisluai, o miru, o najmu.

338v-353r: Incipit liber [tertius] ... x ... Tyto treti knihy drli kapitol XVI a v sobe mini najprve a uci kto ma byti rychtarem a konaele a koliko jich ku pravu sluaie person a co moci rychtar ma ku pravu a o pravi lidovskem jakol naleznea v nich psano.

353r-387v: Incipit quartus liber ... x ... Tyto ctvrte knihy dokonane zpravuji o vaelikem bezpravi a ktera poprava na ktere bezpravi sluai, jakol napred psano stoji, a o ranach krvavych, o bytu, o nasili, o vraldach, o popravach a sedani, a ma kapitol XLIIII s svymi distikcimi.

387v-396v: A jil se pocinaji knihy pate o rade sazeni. ... x ... [Explicit na f. 390v] Tak se skonavaji pate kniehy etc. a maji kapitol XXXI. Pate kniehy pravie o usazeni nove rady, o mestskem pravu i o pravu vaech remesl. [Pata kniha ma na zaver prehazene poradi listu, spravne ma byt 389, 391-394, 396, 395, 390, col bylo naznaceno dalai foliaci.]

397r-403v: [Incipit na f. 390v, ovaem pak jeate pokracuje kniha pata] Tuto jil se pocinaji aeste knihy o cloveci moci nade vaim ptactvem i vai divoku zveri, le ladny sveho livota zdravie na tom proviniti nemol a o starem miru, o cisarskem voleni, o bezpravi, o Constantinovu ustaveni ... [f. 397r] Incipit liber sextus.

403v: Tuto se pocinaji knihy sedme o verne ruce. [Text sedme knihy schazi]

405r-405v: [Vypovedi magdeburskych kmetu o soudnim pravu ceskeho krale] [Na hornim okraji folia rubrika "O tom maa dva ortele v malych ortelnich folio 130"] Pozdraveni pratelske v poctivosti, pratele mili, talete nas prava v techto slovech: Jestliby meatenin vaa nektery nebo konael priselny, kterylby kolivek byl, uteklby se ke dvoru s lalobu ku podkomorimu neboli k kteremul kolivek uredniku vyaaimu kralovskemu na druheho spolumeatenina vaaeho bez opovedeni prava a rady ... Ad idem sequitur. Meatenin utekliby se s lalobu k krali bez povoleni rady at ztrati meatanstvo sve ... x ... tak meatanstvo sve ztratil a neni hoden vice meateninem s vami byti vedle praveho prava. Sub sigillo nostro pendenti.

406r-406v: [vacua]

Zadni prideati: Ruga regalis quid est et quare debet haberi. Pro incendio ... x ... Item si consilium sive communitas nobis ultra predictos articulos super excessitus quibuscumque invenerit, hoc debet esse in gracia nostra etc.

Literatura

BERNT, A. Ein geschriebenes deutsches Stadtrecht von Leitmeritz aus dem XIV. Jahrhundert. Mittheilungen des Vereins fur Geschichte der Deutschen in Bohmen, 1903, roc. 42, c. 2, s. 185-202.

CELAKOVSKY, J. O pravnich rukopisech mesta Litomeric. Casopis Musea kralovstvi Ceskeho, 1879, roc. 53, s. 143-153; 1880, roc. 54, s. 542-558.

DVORAK, M. Roudnicky rukopis knih distinkcnich prava Saskeho. Casopis Musea kralovstvi Ceskeho, 1879, roc. 53, s. 138-143.

HANKA, V. Prehled pramenu pravnich v Cechach. In Abhandlungen der Koniglichen bohmischen Gesellschaft der Wissenschaften. Folge V. Bd. II. 1841-82. Prag, 1843, s. 151-176.

HOFFMANN, F. Ceske mesto ve stredoveku. Praha, 1992. [zejm. s. 247-256.]

HOFFMANN, F. K oblastem ceskych prav mestskych. Studie o rukopisech, 1975, roc. 14, s. 27-67.

KEJR, J. Vznik mestskeho zrizeni v ceskych zemich. Praha, 1998. [k magdeburskemu pravu zejm. s. 150-157.]

LIPPERT, J. Das Recht am alten Schoppenstuhle zu Leitmeritz und seine Denkmaler. Mittheilungen des Vereins fur Geschichte der Deutschen in Bohmen, 1868, roc. 6, c. 4/5, s. 101-116; c. 6, s 165-173.

PETERKA, O., WEIZSACKER, W. Beitrage zur Rechtsgeschichte von Leitmeritz. Prag, 1944.

PRASEK, V. Nejstarai Sachsenspiegel cesky na Morave. Casopis moravskeho musea zemskeho, 1911, roc. 11, c. 2, s. 204-211; 1912, roc. 12, c. 1, s. 124-157.

SEBANEK, J., DUSKOVA, S. (edd.). Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1. Praha, 1974, c. 336.

TOMAS, J. Pocatky mesta Litomeric [I]. In TOMAS, J. Od rane stredoveke aglomerace k pravnimu mestu a mestskemu stavu (vybor studii). Sest. J. Klapate a O. Kotyza. Litomerice, 1999, s. 101-124.

TOMAS, J. Pocatky mesta Litomeric II/1. In TOMAS, J. Od rane stredoveke aglomerace k pravnimu mestu a mestskemu stavu (vybor studii). Sest. J. Klapate a O. Kotyza. Litomerice, 1999, s. 125-152.

TOMAS, J. Pocatky mesta Litomeric II/2. In TOMAS, J. Od rane stredoveke aglomerace k pravnimu mestu a mestskemu stavu (vybor studii). Sest. J. Klapate a O. Kotyza. Litomerice, 1999, s. 153-184.

WEIZSACKER, W. (ed.). Magdeburger Schoffenspruche und Rechtsmitteilungen fur den Oberhof Leitmeritz. Stuttgart, Berlin, 1943. (Die Magdeburger Schoffenspruche und Rechtsmitteilungen, Reihe IX - Sudetenland, Band 1). [Zde jsou vydana nektera nauceni objevujici se i v tomto rukopise, jako zaklad pro edici byly zvoleny rukopisy Knihovny Narodniho muzea v Praze II.F.1 a III.E.29.]