Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

1547, 15 dubna. Puvodni konc. v archivu Kutnohorskem.

V. M. vysoce urozeni pani etc. Bezpochyby ze v pameti miti racite, kterak let predeslych i ted nevelmi davno na J. M. Kr. i take na V. M. pany stavy skrze suplikaci i oustne mnohokrat vznaseli sme, ze z pricin techto Hory Kutny na padu postaveny jsu:

Predkem, ze J. M. Kr. staury, to jest pomoci, kterez na oboje hory stribrne i Kankovske za predeslych kraluov J. M. slavnych pameti davany kazdeho tehodne byly, i jine milosti haveruom (jimiz ty hory v bohatstvi i v chudobe drzany byly) odjiti jest racil.

Potom ze jest doly stare stribrne, recene Vosel, Rousi, Slasary etc. a tu vsecku cechu hor stribrnych, bez kterychzto hor stribrnych Kankovske nikda dobre nestaly a stati moci nebudu, proti ponizenym prosbam nasim i take proti radam znalych, rozumnych, zvyklych hornikuov na radu nekterych Nemcuov spustiti jest racil.

Poradek pak slavny haversky pro sneti dotcenych stauruov jinak pomoci a milosti, kterymi chudi a novi nakladnici fedrovani byli, aby s lepsi chuti vedle svych nakladuov a prakci, vortuov a mist hledati a dila sveho vyhledati mohli, i pro jakys novy skodny, na tech horach nebyvaly, i proti pravuom hornim uvedeny nemecky obycej, nemoha miti zivnosti, jest rozptylen a temer v nic obracen.

Obec mincirska a prejkerska znamenitymi svobodami a pravy od J. M. kraluov ceskych, slavnych pameti, nadana a obdarena, ta techto casuov rozlicnymi pohruzkami, jinych minciruov na ne uvedenim aneb jinde v cizi zemi mincovanim, stribr odjetim a od nekterych i na hrdle trestanim, od statkuov svych za dedictvi koupenych jsu utisteni. Neb kde jest prve v sedmnacti smitnach mincovano a odtud predne od nich na hory nakladano bylo, tez take chudi sirotci a vdovy, coz po nakladich a cupusich na hory zbyvalo, odtud sve poziveni meli, to jest proti pravuom a privilegiim jich, jim i s jinymi mnohymi pomocmi za jinych cisaruov a kraluov J. M. ku pomoci na mincovani davanymi, odjato a na ctyri toliko smitny s pomoci stribro k mincovani grosuov se jim vazi. A tak ta obec pres cupusy temer nic dotcenych statkuov svych neuziva, cehoz jest za predkuov J. M. Kr. cisaruov ani kraluov i pri vetsi chudobe za zadneho nebyvalo..

Erckaferi pak mezi jinymi, ti sou take znamenite zemdleni a souzeni i k chudobe privedeni, neb dokud jsou z hor starych stribrnych rudy, coz jest opet v jinaj novaj strych prevedeno, kupovali, odtud rostverky majice, ze jsu z kyzuov Kankovskych z jedne hyle o nekoliko lotuov stribra vice smelcovati a do mince stribro prinaseti i take odtud na hory nakladati mohli, a jak sou pred timz prodajove rud stribrnych svedeni a dolove stari spusteni, ze najvajs sedm nebo osm lotuov z jedne hyle vysmelcovati mohu; a tak tiz erckaferi draho kyzy, olovo, uhli kupujice a znamenite naklady na delniky a kost hutni cinice a stribra jednu hrivnu po 2 ¹/₂ kp. gr. c. do mince davajice, stati a tak ani na hory cupusuov davati a na ne nakladuov ciniti nemohu.

Z kterehozto oznameni naseho racite V. M. dostatecne tomu vyrozumeti, ze ty hory od obce nasi a dotcenych poradkuov, vedle stauruov a pomoci, ktere z mince sly, a ne odjinud zdrzovany byly.

Kankovska obec a kverci take sobe znamenite ztezuji, ze erckaferi pro spusteni doluov starych stribrnych, nemajice z nich rostverkuov, lacino kyzy kupuji, tak ze proti jich nakladuom prodajove postacovati nemohu, tim dokladajice, nebudouli erckaferi pridanim na stribrich a ty hory staury opatreny a vedle starobyleho obyceje drzany, ze jsu jiz na padu a ze spusteny budou.

Poradek slichyrsky, ktery take na hory nakladal a naklada, ten jest od svych zivnosti take odstrcen, nebo Nemci pod frystunky, haldy, ktere z nasich nakladuov prisly, na hory nic nenalozivse a nenakladajice, puchuji a slichuji, a stribra odtud prisla nekterym Nemcuom, jakz zprava jest, po 4 kp. g. c. a nekterym po St. kp. 15 g. ceskych, cehoz my Cechove uziti nemuozem, jsouc k tomu blizsi a spravedlivejsi jakozto nakladnici, se plati.

Jakoz pak na miste nasem a jinych vsech poradkuov, tuto dotcenych, ac bylaliby toho potreba, bud skrze sepsane aneb oustni zpravy sirsi oznameni uciniti se ma.

A protoz za to V. M. snazne prosime, ze se racite k J. Kr. M., panu nasemunejmilostivejsimu, primluviti i mezi artikule snesene pro opatreni a vyzdvizeni tech hor toho doloziti, aby J. Kr. M. proti zrizeni zemskemu, pro kterez jine pokutovati racil, stribr hertovnich ani v medi nikam jinam z zeme, nez aby na Horach Kutnach mincovana byla, aby tudy mince cizi nemecke, nehodne vypleneny byly, kterychz ani na Horach Kutnach nemuozem prazdni byti, vydavati neracil.

A tez za to V. M. prosime, pro vyzdvizeni Hory Kutny, z ktere mnoho poctiveho, dobreho a uzitecneho tomuto kralovstvi prichazelo a s pomoci pana Boha vsemohuciho prichazeti bude moci, ze nejaku berni vedle uvazeni V. M. slusnu a moznu (jakz se nadejem, ze se tak stane) milostive a laskave opatriti racite.

A s tim se panu Bohu a V. M. k ochraneni, z takovych tezkosti vysvobozeni, pro dobre tohoto kralovstvi poroucime a za milostivu a laskavu odpoved V. M. prosime.

Datum na Horach Kutnach v patek po slavnem hodu vzkriseni pana Krista, spasitele a vykupitele naseho, leta Pane 1547.