Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

---

42. Sneseni stavuv ucinene na sjezdu v Praze, jenz zahajen byl o stredoposti (11 brezna 1547).

Z rukopisu Sixta z Ottersdorfu v museu kralovstvi Ceskeho. List 127–219.

Tito artikulove nize polozeni od stavuv kralovstvi Ceskeho, kteri jsou se pri casu stredoposti leta 1547 do Prahy sjeli, rozjimani a k budoucimu od J. M. Kr. na hrade Prazskem polozenemu snemu sebrani jsou:

I. Predkem a nejprve, ponevadz pri vselijakem jednani cti a chvaly pana Boha vsemohouciho nejvice se setriti ma, protoz aby na budoucim snemu vsecka zjevna smilstva, cizolozstva, ozralstvi a jine podobne k tomu nepravosti i hrichove, nestydata i oplzla mluveni pod jistymi a na to ulozenymi pokutami pretrzena a vsechnem vubec zastavena byla, tak aby hnev pana Boha vsemohouciho spravedlivy radeji krotiti nezli rozmahati se mohl, aby lide radne, patrne a ocite vidouce, ano ze vsech stran pro nepravosti nase hrozne pomsty nas suzuji a jako nad nami jiz se vznaseji, zivotuv svych polepsovali a v pravem krestanskem nabozenstvi, v pokani a srdci skrousenem ku panu Bohu se obratili. A jakoz pri nabozenstvi nasem krestanskem puvodem dabla, nepritele Krista pana, i nekterych slepych nerozumnych a nevyucenych uciteluv nasich a skrz rozdilna uceni jich, nekteri rozdilove mezi nami stavy kralovstvi Ceskeho povstali a povstavaji, a ti slusnejsim prostredkem nemohou pre trzeni byti, nez aby spesne a spolecne vsech tri stavuv s lidmi duchovnimi a rozumnymi shledani bylo: protoz my, kteriz z viry prave krestanske telo a krev Krista pana pod oboji zpusobou prijimame, abychom se vsickni na jisty cas a den do Prahy zase sjeli a v kolleji Velike o pretrzeni takovych rozdiluv pratelske a krestanske mezi sebou rozmlouvani meli a drzeli a tech cest mezi sebou po hledali, aby pravda Krista pana a cteni svata svuj pruchod miti mohla, a my stavove skrze nerozumne a mnohokrate blaznive kazatele nase v lasce a v svornosti prekazek nemivali, a tak sjezdove nasi strany pod oboji zpusobou o veci duchovni a spasitedlne aby svobodni vzdycky na casy budouci, tak jakz za predeslych kraluv ceskych to drzano a zachovano bylo, byvali a se drzivali.

II. Lide duchovni a kazatele nasi strany pod oboji zpusobou, jestlize by na ne co scestneho a bludneho pravili, a tim ze by pred J. M. Kr. obzalovani byli, aby skrze administratora a konsistor nasi strany pod oboji zpusobou i take od osob ze vsech tri stavuv za defensory nase volenych v tom ohledani a rozeznani byli, a ne hned na zpravu holou a bez obecniho i poradneho slyseni aby od J. M. Kr. aneb od kohozkoliv jineho jakkoliv trestani aneb z zeme vypovidani byvali.

O soudu zemskem.

III. Ponevadz na nejvyssich urednicich a na soudu zemskem nam obyvatelum vseho kralovstvi ceskeho nejvice zalezi, protoz soud zemsky aby osobami stavu panskeho a rytirskeho rozumnymi, hodnymi a vselijak na poctivostech dobre zachovalymi tim zpusobem, jakz nize poznamenano jest, osazovan byval: aby J. M. Kr., kdyz by koliv podle predesleho obdarovani a od J. M. krale Vladislava slavne pameti o to vymereni soud zemsky osaditi racil, psani hned do jednoho kazdeho kraje v kralovstvi Ceskem uciniti a od obyvateluv tehoz kraje toho pozadati racil, aby J. M. od tychz krajanuv nektery pocet osob ze stavu panskeho a rytirskeho zejmena poznamenany k osazeni soudu zemskeho odeslan byl. Z kterehozto poctu osob tak zejmena jmenovanych aneb poznamenanych k osazeni soudu zemskeho osoby jiste a to pri nejmensim z jednoho kazdeho kraje dve voliti a temi a tak z krajuv poznamenanymi zejmena osobami soud zemsky toliko J. M Kr. aby osaditi a osazovati racil. A tak potom, bud ze by ty osoby od krajuv tak volene a od J. M. K. k soudu zemskemu potazene jedna nebo dve zemrely anebo z pricin nedostatku zdravi sveho a jinych slusnych pripadnosti od soudu zemskeho odpusteni vziti chtely aneb vzaly: tehdy vzdycky na budouci casy tim poradkem aby k tomu od J. M. K. zase nastupovano byvalo, a z poctu tech toliko osob od toho kraje, jakz by toho potreba ukazovala, J. M. K. podanych, aby se takove osob voleni a soudu zemskeho osazovani dalo, ponevadz nejlepe lide sebe a sveho obcovani po krajich povedomi jsou.

A tez jestlize by osoba ktera z urednikuv zemskych umrela aneb od uradu sveho odpusteni vzala neb tak z hodnych pricin ssazena byla: tehdy na snemu budoucim aby ctyri osoby hodne od stavuv voleny byly, z tech pak J. M. Kr. na takovy urad zemsky osobu jednu voliti a toho uradu te osobe, kteraz by se J. M. dobre libila, aby podati racil. Ty pak osoby, kterez by k zemskemu soudu potazeny byly, pro vaznost toho soudu zemskeho odevu poctiveho i obdlouzneho aby uzivaly a vselijakych jinych nevaznych a nenalezitych krojuv a veci se vystrihaly a varovaly.

A jestlize by pak jakazkoliv pre mezi J. M. K. a obyvatelem kterym tohoto kralovstvi Ceskeho z stavu panskeho, rytirskeho aneb osobou a osobami aneb nekterym mestem a obci ze stavu mestskeho vznikla: tehdy k slyseni a rozsuzovani te k zadnym jinym postrannym soudum ani take k radam J. M. K. aby potahovani nebyvali, ponevadz z jinych vsech soudu na soud zemsky jednomu kazdemu svobodna apelaci propujcena byti ma. tez co se Prazan a jinych mest kralovstvi Ceskeho dotyce, ti strany souduv i jinych spravedlnosti svych pri pravu, privilegiich, svobodach a starobylem zpusobu svem a poradku se zustavuji.

IV. Soudcove zemsti hned po vyhlaseni puhonuv aby spolecni modlitbu ku panu Bohu ucinili a za to jeho sv. bozske milosti prosili, aby rozumy jich svou moudrosti osvititi a sve pozehnani i pomoc jim dati racil, tak aby lidem spravedlive rozsudky vedle svych povinnosti a prisah ciniti mohli. Pakli by se kdo takovemu poboznemu a svatemu skutku posmival, ten takovy skutecne aby trestan byl.

V. Prisaha od J. M. Kr., kteraz urednikum zemskym, soudcum jinym neb konselum stavu mestskeho a take jinym nekterym spravcum koruny teto se davala a dava, kdez touz prisahu cinic, zavazuji se v ni J. M. Kr. dedicum: i ta ponevadz jest proti majestatu cisare Fridricha, slavne pameti, J. M. Kr. pradeda, i take na znamenitou ujmu svobody voleni noveho krale, protoz taz prisaha takto napravena byti ma: "Prisaham panu Bohu vsemohoucimu, ze jsouc v tom uradu, k kteremuz povolan jsem, predkem k nejjasnejsimu knizeti a panu panu Ferdinandovi, krali ceskemu a panu memu milostivemu, panum, rytirstvu, Prazanum, mestum i vsi obci kralovstvi ceskeho k bohatemu i chudemu spravedlive se chovati, pravdu velebiti a krivdu tupiti a to, coz by ke cti a chvale pana Boha bylo, s pomoci pana Boha vselijak obmysleti mam i take k tomu, pokudz by J. M. Kr., jakozto krale ceskeho a nac (?) povinnost i nalezitost se vztahovala, uprimne se primlouvati, a nic toho nemam obmysleti ani raditi, coz by proti privilegiim, pravum, svobodam a zrizenim kralovstvi Ceskeho bylo, nybrz pri spravedlnostech lidskych s pomoci bozi stoje, zadnych daruv zjevne ani tejne od zadneho nebrati ani na blizkost krve ani na zadnou jinou vec vymyslenou nemam se ohledati, nez v tomto uradu mem fez prijimani vselijakych osob mam se ve vsem spravedlive zachovati. Toho mi rac dopomahati pan Buh z milosti sve svate svou vsemohoucnosti. Amen."

VI. Zadny z urednikuv mensich aby v zadnem soudu mimo jich soud nesedal ani vec jineho potahovan nebyl, nez jeden kazdy z nich byl pilen prace sve, podle uradu sveho jsouce lidem volni, nepysni ani na lidi se neokrikujice, ponevadz ne pani, ale obce kralovstvi tohoto jsou sluzebnici, neb tim, coz jim od zeme svereno jest, prilis dosti ciniti maji. A ponevadz nam vsem obyvatelum kralovstvi tohoto na tychz mensich urednicich nemalo zalezi, protoz ti rodu dobreho a dobre zachovaleho a beze vsi na svych poctivostech poskvrny, k tomu prirozeni cechove, jakz i urednici i jini soudcove zemsti, aby byli, a k tem uradum s radou plneho soudu zemskeho voleni a podavani aby byvali. Take pamatneho pri tychz ouradech vice pres dve kope gr. ces. aby nebrali, by pak netoliko dvoje, ale i desatero pravo bylo. Avsak ktere by se pre gruntuv, cti, hrdla nedotykaly, od tech aby brano nebylo pres jednu kopu gr. ces., a to aby slo na rovny dil mezi vsecky, kterymzto nalezi. Tez od zvoduv jakychzkoli, zadnych nevymienujic, jezto od desk zemskych vychazeji, aby vice brano nebylo pres predesle zrizenim novym o vyzdvizeni desk vymereni, nez po 2 kop. gr. ces. A kdoz by jinac v tom uznan neb usvedcen byl a tak, jak jiz vymereno jest, se nezachoval, ten aby uradu toho zbaven byl a na ten ani zadny jiny na budouci casy aby posazovan nebyl.

VII. Jakoz jest na to tezka pokuta zrizenim zemskym predesle vymerena, jestlize by kdo uredniky zemske aneb soudce, tez uredniky mensi narkl, tehdy aby hrdlo propadl; jesto lide, kdyby pak se nekomu mnoho mimo spravedlnost ublizilo, nesmeji o tom mluviti, bojice se tak tezke pokuty: a protoz aby takove zrizeni minulo a takto o tom narizeno bylo. Nalezli vubec za pravo: "Jestlize by kdo narekl koho z urednikuv vyssich nebo mensich, z soudci, rad J. M. K. osoby neb osobu o sprave dlnost svou, jesto by se soudu a desk neb kterehozkoli ouradu dotykalo, tehdy aby ten, kdoz by neb kteriz by tak narceni byli, vznesli aneb vznesl to na soud zemsky. Kteryzto soud zemsky takove narky slyseti ma, a jestlize by ten, kteryz jest narkl, na ne neb na neho takoveho nareku nedovedl, tehdy ten aneb ti narceni ma a maji od soudu zemskeho na poctivosti opatren neb opatreni byti; a tomu, kdoz jest je anebo jeho tak narkl, aby ve dsky do jeho zivnosti nic kladeno nebylo, a k tomu na zavazku do smrti aby byl, tak aby se pri kazdem soudu zemskem hned po vyhlaseni puhonuv na cernou vezi postavil, a dokudz by se soud drzel, aby s Cerne veze pod ztracenim cti neschazel. Pakli by na ktereho aneb ktere, to, cimz by narcen neb narceni byli, hodnovernym a dostatecnym svedomim dovedeno bylo, tehdy ten touz pokutu, jakz vys jest psano, nesti a podstoupiti povinen bude."

VIII. Soudove bez odkladuv aby se drzeli, tak aby lide bez odtahuv k svym spravedlnostem prichazeti mohli, a ne aby nekteri predcili, a jsouce v poradku poslednejsi, pri prave pred temi, kteri ven z poradku jsouc vynati, prvnejsi ku pravu pristoupili.

IX. Pre, ktere by mely slysany byti pri budoucim soudu, ty aby pri pritomnem soudu se oznamovaly, tak aby lide daremnych jizd a utrat necinili.

X. Odkladove souduv vymerenych aby se nedali, nez predse pri tech casich, jakz zrizenim zemskym vymereno, aby drzani byli, a J. M. K. aby ukladanim snemuv ty casy jim prekazky ciniti neracil, lec by toho pilna a dulezita teto zeme potreba nastavala.

O recnicich.

XI. Recnici aby byli vselijak na svych ctech a poctivostech dobre zachovali a od zadneho zadnych jorgeltuv urcitych nebrali, nez toliko to od kazde pre, pokudz jest jim zrizenim zemskym o tom vymereno aneb jeste bude; a to proto, neb kdez se urciti jorgeltove davaji, tu spravedlnost sveho mista ani pruchodu miti nemuze. Kdyz recnik, jsa svedomi dobreho, v krivou a nespravedlivou pri by se dati nechtel, tehdy se pro povinnost, v kterouz jest tim jorgeltem zavazan, musi proti svemu svedomi tu nespravedlivou pri vesti i ji braniti. Jest toho i druha pricina, aby jorgeltuv recnikum davano nebylo, a to tato: neb mnozi chudsi ze vsech stavuv kralovstvi tohoto, nemohouce s to byti, aby sve recniky meli, museli by znamenite skody i tezkosti pri spravedlnostech svych nesti, protoze bohati by jorgelty svymi takovymi vsecky recniky obsahli a je sobe jako zakoupili, maje z tychz bohatych jeden tri, ctyri i nekdy vice recnikuv; jesto skrze to, by pak i ktery recnik nekteremu chudsimu, vida pouhou jeho spravedlnost, rad pomoci chtel, tehdy jsa tak svazan tim jorgeltem, toho uciniti nesmi. A protoz prihodiloli by se to, ze by nektery chudy z kterehoz pak koliv stavu, hledaje toho pri vsech s pilnosti, nemohl k sve pri a spravedlnosti recnika miti: tehdy aby na nejvyssiho sudiho kralovstvi Ceskeho, v mestech pak na purkmistra jednoho kazdeho mesta vznesl, a nejvyssi sudi a v meste purkmistr ma tu moc miti, kteremuz se recniku od neho rozkaze, aby tu pri vedl od te osoby, kteraz nan to vznesla, krome toho recnika, jezto by od strany druhe proti nemu pri vesti mel, a tak ten kazdy recnik povinen bude, to uciniti a toho chudeho pri k sobe prijiti anebo spravedlivou pricinu, pro kterouz by to nikterakz nemohl slusne uciniti, prokazati. Pakli by recnik nechtel nejvyssiho sudiho a v mestech purkmistra uposlechnouti, tehdy pro takove neposlusenstvi a nevaznost ma recnovani pri kazdem soudu kralovstvi Ceskeho prazden byti; avsak recnika zadajicimu ma jiny misto onoho dan byti. A toto opatreni vsecky vdovy chude i sirotci uziti maji. A ponevadz vsickni soudcove ke vselijakym soudum, aby lidem spravedlnosti cinili, prisahami se zavazuji, a recnici instrumenta, t. j. nastrojove vsech souduv jsou, protoz spravedlive a povinne jest, aby recnikum obecnym, jezto z penez mluvi, pri deskach od urednikuv a v mestech od purkmistruv – jednoho kazdeho, kdoz by ji vykonal, z tychz recnikuv zejmena poznamenajice – prisahy k jich recuovani take vydavany byvaly, a bez prisah k zadnemu recnovani aby pripousteni nebyli.

Prisaha recnikuv.

---

Prisaham panu Bohu, ze v teto praci recnicke chci se tak, jakz jest mi zrizenim zemskym ode vsech tri stavuv kralovstvi ceskeho vymereno, vselijak uprimne, prave a spravedlive chovati a zadnych cest neukazovati ani jakych obmysluv, jimiz by spravedlnosti lidske soudcum kterychkoli soudu zastirati aneb krive pre premovany byti mohly, neobmysleti, a take pamatuje na prisahu svou, nemam zadnych urcitych jorgeltuv od zadneho tejne nebo zjevne brati. Toho mi rac dopomahati pan Buh z milosti sve svate svou vsemohouci moci.

Purkrabstvi Karlsteinske.

XII. Co se purkrabstvi Karlsteinskeho dotyce, ponevadz tomu uradu jsou sverene znamenite veci a velike, jakozto koruna a privilegia i jini zemsti klenotove a svatosti, jesto predkove nasi, prohledajice k tomu a to dobre od davnych let uvazivse, prisahu jsou tomu kazdemu, kteryz by na ten urad vsazen byti mel, tuhou a velikou obmyslili; nez ted teprva nedavno pri te prisaze jest zmeneno a postaveno: "jestlize by otec co toho, v tom uradu jsa, ucinil, jesto by pokuty zaslouzil, aby synove vyhaneni nebyli": – i protoz aby pri tom, jakz jesti prve byvalo, zustalo, a vymereno jest, aby se pokuta netoliko na otce, ale i na syny take vztahovala. A na temz uradu ponevadz podle prava dva purkrabove byti maji, aby nejmen vzdycky byl jeden pod oboji spusobou. A tak aby i pri vsech jinych soudech, uradech a radach J. M. Kr. se vzdycky drzalo a zachovavalo, aby za tou pricinou mezi nami dobra laska, svornost i duvernost mohla byti zachovana. A jeden i druhy purkrabe Karlsteinsky prisahu tu aby ucinil panum, rytirstvu, Prazanum, jakz od starodavna to vzdycky byvalo.

Privilegia kralovstvi tohoto a zemska, ktera jsou nyni nove zregistrovana, ta aby ode vsech tri stavuv s pilnosti ohledana byla a se starym registrovanim aby srovnana byla. Tez take klenoty zemske na temz Karlstejne od osob k tomu ode vsech tri stavuv volenych aby vyhledany byly, a jestlize by se ceho nenaslo, aby o to k tem, komuz svereno, podle zrizeni zem. hledino bylo.

O podkomorstvi.

XIII. Ponevadz hned, jakz po pretrzeni valek v kralovstvi tomto prava jiti a pruchod svuj miti zacala, podkomori v kralovstvi ceskem na vetsim dile byval ten, kteryz zjevne prijimal telo a krev Kr. pana pod oboji zpusobou, jakoz Samuel z Hradku, Albrecht Liskovec, Jakub Vresovic, Burian Trcka: protoz aby jeste tak bylo, a urad podkomorsky aby ten spravoval, kteryz by pod oboji zpusobou prijimal. A tolikez at se zachovava pri komorstvi kralove Jeji Msti.

O svobode stavuv kralovstvi ceskeho.

XIV. Ponevadz jsou nase svobody nejvetsi, ze J. M. Kr. nema k zadnemu obyvateli jinace ani osobe ze vsech stavuv kralovstvi pristupovati o jakouz pak koliv vec (lec by to zjevny odbojnik prava nebo zlocinec byl), nez poradem prava pred soud zemsky zrizeny aneb pred jine soudy, k jichzto rozeznani osoby ktere a jiste veci od starodavna nalezely; a tolikez J. M. Kr. muze kazdy obyvatel tohoto kralovstvi pred soudem zemskym viniti: a protoz aby J. M. Kr. na nizadneho obyvatele bohateho i chudeho, jakehoz pak koliv povolani ze vsech tri stavuv, jinak neracil sahati nez poradem prava, jakz jiz nahore dotceno jest; tak aby se zachovavati J. M. K. racil. A coz tu J. M. neb druhe strane soudem spravedlivym nalezeno bude, na tom aby zustano bylo; avsak aby J. M. Kr. pre, jako i jinych, pri soudech v poradku mezi jinymi pozustaveny a slysany byvaly, jakzto vzdycky od starodavna byvalo, tak aby jedna kazda strana k sve pri volne hojemstvim i sic jinak k sve spravedlnosti pri praviti a prihotoviti se mohla.

XV. Toto take za potrebne pri tom uznavame a, aby na budouci casy drzano bylo, chceme, kdoz by v komore J. M. Kr. byl, aby v nizadnem soudu nesedaval, nez bud pilen toho, coz na neho vzlozeno jest, a zvlaste pak J. M. Kr. prokurator aby v zadnem soudu nesedaval z mnohych pricin.

XVI. A jestlize by J. M. Kr. prece komoru svou v tomto kralovstvi miti racil, tehdy aby v ni J. M. Kr. racil miti dve osoby zè stavu panskeho a dve rytirskeho, prave a prirozene Cechy, a sekretar, kteryz pri tech osobach bude, ten tolikez aby byl Cech prirozeny. A ti nemaji na zadne tezkosti lidske nic vymysleti ani se na ne s financimi vyptavati.

XVII. Jestlize by se kdo nasel, ze jest co predesle proti svobodam kralovstvi tohoto radil a pomahal neb radili a pomahali a to nan skutecne uznano bylo, ten aby tu pokutu nesl, kteraz zrizenim zemskym a snemy vymerena jest.

O snemich.

XVIII. Kdyz by koliv J. M. K. snem obeslati racil, tehdy aby J. M. K. do listuv, kterymiz by snem obeslati racil, vsecky ty artikule, o nez by se snemovati melo, vyslovne a srozumitelne v svetlych slovich vepsati rozkazati a poruciti racil, tak aby to vsecko zrejme a patrne bylo, oc by se na snemu jednati melo, a to pro vsecky stavy kralovstvi Ceskeho, a aby jeden kazdy kraj, sjedouce se prve, potom osoby z poctu sveho vyslati a sami osobne na tyz snem jeti mohli. A J. M. Kr. aby snemy, kdyz by koliv toho slusna potreba nastavala, casne pokladati racil; a ten list nebo listove, jimiz by snem rozpisovati racil, aby jednomu kazdemu z hejtmanuv kazdeho kraje nejprve jeden poslan byl. A tyz hejtman pri temz listu J. M. Kr. aby take krajanum svym psal a den jim, kdyby se v meste krajskem tu, kdez se od starodavna krajove sjizdeli, sjeti meli, oznamil. Vsak podle toho aby take stavove moc meli, na temz snemu, coz by uznali potrebneho obecneho dobreho, jednati a zavirati mohli, a to aby jim zastrino nebylo. Pakli by J. M. Kr. neb budouci kralove cesti snemu poloziti aneb v zemi byti neracili, a potreba by uznana byla, ze by snem bez prodlevani polozen byl, tehdy nejvyssi purkrabe Prazsky ma jej hned poloziti a rozepsati. Pakli by purkrabe Prazsky z jakychkoliv pricin toho uciniti a jeho poloziti nechtel aneb ze by v zemi nebyl neb take ze by umrel, tehdy urednici a soudcove zemsti jej poloziti maji. A pakli by ti tez toho uciniti nechteli, tehdy my vsichni tri stavove na tento zpusob jej poloziti mame: tak ze hejtmane krajsti spolu s Prazany maji moc miti, do Prahy sjedouce se a o jisty den o polozeni tehoz snemu obecneho se snesouce, na den urcity jej poloziti a rozepsati moci budou; a kazdy, kdoz k snemu nalezi, ke dni tak ulozenemu ma a povinen bude, do Prahy prijeti, a mimo dve nedele na temz snemu dele aby snemovano nebylo, ale aby stavove vsickni v spolecnosti k dobremu kralovstvi tohoto, a ne po ruznu, se primlouvali a snem zavirali. A tak summou, pri kazdych obecnych aneb od J. M. Kr. polozenych snemich aby svetle a zretedlne to, oc snem polozen jest, jednano a zavirano i na jisty konec bylo, ne aby se neco pod zpusobem a prikrytim pri snemu jednalo, a kdyz by snem zavrin byl, k jinemu konci a rozumu obracovano nebyvalo, jakz predesleho snemu se to stalo, ze snem drzan a zavrin byl na jisty zpusob, vsak potom proti knizeti saskemu, kurfirstu J. M. ta pomoc, proti Turku svolena, od nekterych pres pomezi potahovana byla.

A sjezdove krajsti, tak jakz vzdycky od starodavna byvalo, kdyz by toho potreba kazala, aby svobodni byvali. Tolikez i obce pospolu v mestech Prazskych pro obecne potreby aby byvaly jakz predesle se zachovavalo.

XIX. Kdyz by kolivek snem obecny zavrin byti mel, a stavove tohoto kralovstvi o jiste artikule ze by se snesli a urednici neb soudcove zemsti i jini ze by se od nich delili a s stavy se nesnaseli, tehdy prece aby k svemu zavreni snem prisel, a osoby stavu panskeho, rytirskeho, z Prazan, tolikez i z jinych mest relaci a priznani by ucinili. Tehdy urednici mensi budou povinni takovou relaci i ten snem ve dsky zemske bez odpornosti vloziti. Kteryzto snem budou povinni tak vsickni sobe drzeti. Avsak prve nezli by k relaci a zavreni toho snemu prislo, ma se vsech artikuluv, pri rozvazovani tehoz snemu jednanych, jednomu kazdemu stavu vypis prve dati, aby nic k zmeneni neprislo. A kdyz by potom tyz snem ve dsky zemske vlozen byti mel, ma se s temi vypisy stavum danymi korrigovati.

XX. Mimo sneseni snemovni aby stavove od J. M. Kr. v nic zadnym mandatem, rozkazem, ani jak jinac, mimo sve sneseni a svobody, od J. M. Kr. ani od zadneho jineho potahovani a nutkani nebyvali.

XXI. Jestli v cem v snemich obecnych aneb jakzkoliv jinak od kohozkoliv stavove neb stav ktery proti svobodam a privilegiim zavedeni jsou aneb zaveden jest, to aby vseckno vyzdvizeno, zruseno a v nic obraceno bylo, a zase jeden kazdy stav aneb osoby obzvlastne aby pri svych svobodach a obdarovani poradnych neporusitedlne zachovan neb zachovany byly, tak jakz od starodavna byvalo.

XXII. Jestlize by kdy jake tazeni bud kdekoliv bylo, aby nejvyssimu hejtmanu neb hejtmanum polnim, ode vsi zeme volenym, dostatecna instrukci dana byla, kde, jak a proti komu vojenske to tazeni melo by se vykonati, a mimo svoleni a instrukci o ujme sve, aneb z cihoz pak koli vnuknuti a poruceni aby z oumysla nepratel teto zemi necinil a necinili.

Urednici a soudcove zemsti na ublizeni svobod a privilegii tohoto kralovstvi proti stavum a bez vedomi jich aby J. M. Kr. v nic se nezavazovali a na stavy se nesvolovali.

Mince ceska aby jinde mincovana nebyla nez v Cechach, a to u Hory neb v Praze, jakz od starodavna byvalo.

XXV. Vsecky jine mince zemi k tomuto kralovstvi prislusejicich aby k minci kralovstvi tohoto a k zrnu jejimu byly mincovany.

XXVI. Hora, na ciz pak koliv radu jest zpustena, ta aby zase s pomoci pana Boha a vsech tri stavuv vyzdvizena byla, ponevadz jest koruny teto poklad, a uzitkove znameniti jsou z ni byvali a jeste by byti mohli, kdyby Cechy a ne Nemci spravovana byla, a tolikez i jine zlate vsecky a stribrne hory aby prirozenymi cechy spravovany byly a nejvyssi mincmistr, jsa prirozeny Cech a nemaje nic s komorou ciniti, aby svobodny byval.

Zidum stribra kupovani a minci vselijakych vexlovani aby hned zastaveno bylo, a vsickni glejtove do sv. Havla nejprve pristiho aby jim vyzdvizeni byli, a oni v tom casu statky sve opatrice, aby se vsickni teto zeme zhostili podle predesleho snemovniho zustani a dskami o tom zapsani.

Ladovani obili ven z zeme aby hned pretrzeno bylo, ponevadz nyni i vzdycky kra lovstvi tomuto zvlastni potreba toho nastava.

XXIX. Ponevadz od starodavna toto kralovstvi i obyvatele v nem vselikeho stavu na to svobodu maji, ze jsou mohli a mohou slouziti, kde by se jim zdalo a videlo i take libilo komuzkoliv, nez proti kralovstvi ceskemu zadny v zadne sluzby se nedavej pod uvarovanim pokuty na to zrizenim zemskym vymerene; a to abychom sobe zase dskami obnovili podle predeslych svobod.

XXX. Chodove, ponevadz podle povinnosti svych pomezi kralovstvi tohoto haji, aby mimo sve predesle svobody, jichz jsou oni i predkove jich uzivali, v nenalezite a neobycejne veci od zad neho potahovani nebyvali, nez v tazeni vojenskem aby k Domazlickym, jakz od starodavna byvalo, pojimani byli, a oni aby hory a pomezi kralovstvi tohoto opatrovali.

XXXI. Take na tom sneseni a stvrzeni vsi zeme a kralovstvi tohoto jest: dokudz by ziv byl kral cesky nynejsi neb budouci, ze zadneho syna J. M. na kralovstvi korunovati, tak jakz o tom svoleno jest na snemu, kteryz drzan byl leta 1526, nemame. I jestlize jest to z vule vsi obce zruseno obecnim snemem, tomu radi vyrozumeti chceme; a jestli zruseno skrze osobu neb nektere osoby, tomu mista nedavame, nybrz pri temz snemu vys dotcenem zachovam byti chceme. A ten snem zase – ac neni-li – aby hned ve dsky vcele vlozen byl, tolikez i prisaha J. M. Kr.

Vsecka cla v nove zarazena, a kteraz od starodavna v uzivani nebyvala, take aby pominula.

Kral cesky, kdyz by kolivek korunovan byti mel, tehdy kdyz by jel do kralovstvi Ceskeho, ma prisahu, tak jakz prve byvalo, na mezich kralovstvi tohoto vsem trem stavum kralovstvi tohoto Ceskeho a potom Prazanum pred mestem uciniti, a zadnemu jinemu ven z zeme a z tohoto kralovstvi mimo povinnost zadne jine prisahy jakozto kral cesky ciniti nema, ovsem pak papezi; nebo se to naleza, ze jsou papezove na vetsim dile netoliko skoditi chteli a hledeli tomuto kralovstvi, ale je zahladiti usilovali, kruciaty, totiz krize, na Cechy vydavajic i odpustky na vylevani krve ceske a jinych naroduv krestanskych k zarmutku vseho krestanstva a k poteseni i velikemu zmocneni te selmy ziznejici krve krestanske, Turka, jakoz jsou pak o nem mnoho toho i jineho nechvalitebneho mnozi z vlaskeho narodu, jsouce jeho pro blizkost povedomejsi, vypsali. A take zlost svou, kterouz ma k narodu ceskemu, vylil jest, kdyz nekterych muzuv dobre a svate pameti narodu ceskeho ne spravedliveho upaleni i jinace usmrceni k ublizeni pravdy Krista pana a ku potupe narodu i jazyka naseho ceskeho pricinou byl. A za krale Jiriho slavne a chvalitebne pameti pricinou jest byl morduv a paleni tohoto kralovstvi, kdyz jest jeho poddanych netoliko v zemich tomuto kralovstvi prislusejicich, ale i mnohych v tomto kralovstvi pozdvihl, krale v klatbu dal a jeho poddanych proti nemu nasazoval a je z juramentu jich a povinnosti, nemaje toho ciniti, rozhresoval, dychte k tomu a jsa toho zadostiv, aby toto kralovstvi, vlast nase, v popel obraceno bylo, jakoz pak vsemu tomu mohlo by se svetleji vyrozumeti z bulle Pavla II. na to vydane. A tento nynejsi treti Pavel, jsa tehoz ducha jako i onen i jini, jichzto on jest namestek, o to vselijak usiluje, aby krestanska krev se vylevala. A protoz z tech a takovych pricin nezda se nam potrebne, aby kralove cesti, pani nasi, tymz papezum rimskym ani zadnemu na jich miste skrze juramenty anebo kterake jine povinnosti zavazovati se meli.

XXXIV. To slusi pred sebe s pilnosti vziti, aby prava, zrizeni zemska stara s novymi z mnohych pricin napravena a dostatecneji rozsirena byla, a podle tech prav aby soudove vsickni, pokudz by kteremu soudu nalezelo, soudili, a na tomto snemu osoby hodne, rozumne od obce kralovstvi tohoto aby voleny byly a do jisteho casu aby to vsecko vykonaly.

XXXV. Urednici a soudcove zemsti pro vaznost predkem dustojenstvi krale J. M. i kralovstvi tohoto, kdyz by J. M. Kr. v tomto kralovstvi a na zamku Prazskem byti racil, aby pri J. M. nad jine cizi narody nejblize byvali a na zamku Prazskem, kteriz by s to byti mohli, byty sve meli a na temz zamku Prazskem v pokojich predni mista v poctivosti drzali, a rady jinych naroduv dole jinde krome zamku Prazskeho byty a obydle sve mejte.