Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

V PRAZE, v outery po sv. Valentinu (15 unora) 1547. – Tisk v archivu Trebonskem.

My pani a rytirstvo z Hradeckeho, Chrudimskeho, Caslavskeho, Boleslavskeho, Kourimskeho, Bechynskeho, Prachenskeho, Vltavskeho, Podbrdskeho a Slanskeho krajuov na ten cas v Praze shromazdeni, a my purkmistri a rady, starsi, prisezni i obce Stareho, Noveho i Mensiho mest Prazskych i jini z nekterych mest kralovstvi Ceskeho vyslani poslove etc. Znamo cinime timto nasim listem vsem vuobec i jednomu kazdemu, jak nynejsim tak budoucim, pred nimiz by nas tento list cten aneb ctuci slysan byl, ze znamenavse a ocite to spatrivse, kterak kralovstvi toto Ceske k snizeni a k velikemu padu se jest nachylilo z mnohych pricin na kralovstvi toto prislych a naposledy ted i skrze mandat od J. M. Kr., pana naseho milostiveho, leta tohoto etc 47 vydany, jehozto datum na hrade Prazskem v stredu pred sv. Stastnym, kteryzto mandat (na ciz pak Urozenym, velikomocnym, statecnym, slovutnym a moudrym zvlaste milym stavuom a hajtmanuom krajuov koruny Ceske. V zadne pochybnosti toho nepokladame, nez ze se tim psanim, kterez lantkrabe hessky, nas pratelsky laskavy stryc, bratr a my v pominulem casu letnim strany Jeho Lasky a naseho predsevzateho krestanskeho pro obranu tazeni na Vas, podobne jako i na jine stavy koruny Ceske, milostivym oumyslem ucinili, spraviti umite. Ackoli my toho jedineho na nas pripadeni a do nasich zemi vtrzeni nikoli sme se nenadali a opet cisarskeho domneleho nicemneho achtu, kteryz pro potlaceni nas, nevyslysav pre, proti svate rise nalezom tez proti vsemu psanemu pravu i svemu vlastnimu priseznemu zavazku naproti jmenovanemu lantkrabi a nam vydal, na nejz Jeho Laska i my nasi duolezitou i opravdivou odpovedl s odporem jej boricim gruntovne a dostatecne dali sme, kteraz bez pochyby take Vas dojde; z toho jest toto poslo, ze Vas kral a knize Mauric na to se vydali, aby podle dotceneho achtu k vykonani jeho proti nam povstali, z cehoz potom, jakz zpravu mame, vselike sve praktiky naproti nam a nasim zemim provozovali a prokazali. A kdyz sme my v dotcenem tazeni a lezeni pro obranu svou krestansku byli, tehdy Vas kral pod jmenem koruny Ceske zjevne ted s prilezicim psanim nam odpovedel a skrze nektere poddane te koruny do nasi zeme vztekl; cehoz sme my se do nich mimo predlozene nase psani, tez podle stvrzenych chvalitebnych erbanunkuov az i dobreho sousedstvi, v kteremz dum sasky s korunou ceskou mnoho let drahne trval a stal, podle nehoz my sme se (beze vsi chlouby to pravic) chovali i je prokazovali, nenadali.

Predne, ponevadz vsecky ty priciny, kterez ve jmenovanem odpovednim vypisu se oznamuji, sou negruntovni a skrze nas, kdybychom toliko k vyslyseni prisli, s dobrym gruntem a s pravym vymerenim mohou zruseny a sboreny byti; pres to take nekrestansky, tyransky a hovadsky lid ten husarsky pospolu sebral a s nim v nasi nepritomnosti do nasich zemi vtrhl a vpadl, v nich skrze ten lid mordy, loupeze, vybijeni a paleni dokonce lite zpuosobil a strapal, a mnoho naseho uboheho poddaneho lidu prezalostive a nevinne pomordovano jest. Pri tom take knize Mauric hned neprodleval, ale na nase zeme takovouz merou s svym vojenskym lidem sahl a tak jich skrze ten lid na vecim dile nam pobral a obsahl, cehoz sme my jim, ponevadz sme ven z zeme nasi byli ani braniti, ani v tom prekazky uciniti nemohli, ale takovou nasilnou nepratelskou a posetilou nahodu prepustiti a Bohu poruciti sme musili. Kdyz sme se pak zase do nasich zemi s mestskym vypravenym vojenskym lidem jizdnym i pesim dostali s tim oumyslem, abychom zase jich s bozsku v tom pomoci, jakoz pak toho nase i nasich milych synuov velika a nesmirna potreba, ano i nam to pro sve uciniti povinnost byla, dosahli i dobyli a jich od te neslusne moci ochraniti a zastati hledeli, v cemz nam vsemohuci Buoh, zacez my jeho milosti najvys dekujeme, k tomu milostive az do malicka dopomoci jest racil a i jeste na dalsi cas bez pochyby z milosti sve pomuoze.:

My take nezanedbali sme ani se zdrzeli, abychom sveho nepritele nenavstivili, jemuz sme take jeho zemi, kterouz v Duryncich ma, k tomu i nektere polozeni a mesta v Misenske zemi vzali. A sme te vuole s pomoci bozi proti nemu dale podle slusnosti se zachovati, az vsemohouci Buoh ty veci zase k pokoji a k utiseni privede, k cemuz sme my vzdy po vse casy nakloneni az i posavad, bez chlouby to pravime, pri nas nikdez nicim (strany pokoje) neschazi, a radeji bychom mu byli zvlaste, ponevadz hodnovernou zpravu mame, ze ten dedicny nepritel krestanskeho jmena a very Turek toho umyslu jest a predsevzeti na krestanstvo s vetsi moci nezli kdy prve predesle pritahnuti, i bylot by jinac lepe, aby tento nynejsi valecny rystunk proti nemu pozit a jim jeho tyransky umysl pretrzen byl: ale kdyz pak nas nepritel u krale podle sveho zvlastniho srozumeni, kterez spolu proti nam najednane maji, pomoci sobe na nas hleda, procez Vas kral Vas i jine stavy a poddane kralovstvi ceskeho ted casu nedavno pominuleho do Litomeric tu k sjezdu obeslal, a s Vami i jinymi o to dostatecne rokoval, aby Vas vzdy k tomu tazeni proti nam privedl, pred Vami i jinymi toho prenebezpecneho Turkova tazeni zapiraje, chteje radse svou zemi i lid v nebezpecenstvi Turku postaviti a uvesti, nezli od te lite zadostive pomsty, jiz sme my nezaslouzili, pustiti. I mame o tom zpravu, ze z Vas vetsi dil stavuov a poddanych jmenovane koruny ceske v tom ste se dobre zachovati a k tomu tazeni proti nam nikoli ste se poziti nedopustili, bez pochyby ze proto totiz, ze ste tech dotcenych erbanunkuov i sousedstvi naproti tomu vice vazili, ano i toho se domakali, ze tato proti nam vyzdvizena valka toliko z vymysleneho stinu a zastery neslusne, neuprimne, z pouhe zavisti praveho krestanskeho nabozenstvi vyzdvizena jest, i to rozvazujice, ze dnes na nas potom v brzke chvili byloby na Vas i jinych, jenz se tez k pravemu nabozenstvi prihlasuji a je vyznavaji; kterouzto vec i od Vas i od jinych milostive a laskave oblibujice vdecne prijimame.

Takovouz merou a odmenou Vam i jinym vsem dobrym milostive pripominati chceme, tak o nas jako i my o Vas takove smysleni majice, zadost na Vas nasi milostivou vzkladame, abyste Vy i jini stavove a poddani koruny ceske, jenz ste, jakz svrchu dotceno, proti nam nechteli tahnouti ani pomoci uciniti, v takovem predsevzeti stali a trvalivi byli, a se ani napotom proti nam a nasim zemim poziti ani k cineni pomoci pomahati nedali, alebrz abyste se k nam podle casto jmenovanych erbanunkuov a sousedstvi mirne chovali i je skutecne prokazovali, a ty jine, jezto snad z bazne neb z prinuceni k tomu privedeni jsou, od jejich predsevzeti odvodili; cehoz my se na Vas i na jine dokonce a milostive nadejeme a s tim se k Vam pripoustime. My zase k Vam i jinym podle tech erbanunkuov a sousedstvi jednoho kazdeho casu touz merou se chovati a toto Vase i jinych povolne ukazani obzvlaste se vsi milosti u sebe zadluzile miti chceme, ale proti jinym, kteriz takove erbanunky a sousedstvi v zapomenuti uvozovati chteji a nad tim se obaluji a jako oci zamhuruji, proti nam v tazeni i v cineni pomoci se uziti dopousteji, casem svym podle prilezitosti nasi, vsak bez Vasi i jinych skody a ublizeni, nalezite se take ukazati a toho v opomenuti privozovati neminime. Toho se milostive od Vas nadejeme, ze Vy timto nasim psanim, kterehoz sme my z nalezitosti a nastavajici velike potreby, abychom ho k Vam neucinili, zanechati ani opustiti nemohli, abyste jako probuzeni suce a nas umysl znajice, proti nam, jakoz svrchu dotykano i proseno, k tazeni ani ku pomoci se poziti z pricin casto jmenovanych, erbanunkuov a sousedstvi budto skrze krajske sjezdy nebo take obecne vsi zeme snemy pohnuti se a navesti nedopustite, neb my nicemuz bychom tak radi nebyli, nez abyste Vy i jini chvalitebne koruny Ceske zemsti krajove strany vseho toho na nas vecpaneho obvinovani nase opravdove a dostatecne vymluvy neb vymerovani slyseti mohli, tehdy byste bez pochyby tim vetsi nad nami pro to neslusne predsevzate proti nam jednani litost i strpeni meli a i dale napotom k nam se ve vsi slusnosti, jakoz se pak toho od Vas dokonce nadejeme, chovali. Tak milostiveho naseho oumyslu a smysleni pred Vami tajna uciniti sme nechteli, souce k Vam s milosti a se vsim dobrym nakloneni.

Dan na nasem zamku Aldenburku sedmnacteho dne mesice unora, leta Pane tisiciho petisteho ctyridcateho sedmeho.

Psany N. uznav takove Jich M. pratelske sneseni poradne a spravedlive byti, k temuz a k takovemu sneseni a k Jich M. v tom pristupuji a k tomu ke vsemu, coz v sobe tyz list obsahuje a zavira, uprime se timto mym listem priznavaje, sam za sebe i za sve budouci slibuji tomu vsemu, jakz na dobreho nalezi, dosti uciniti, v tom sobe zadneho fortele a zleho obmyslu na pomoc nebera. Na svedomi a pro lepsi toho jistotu svou vlastni pecet dal sem dobrovolne k tomuto memu listu privesiti. Stalo se etc.

Tomu na svedomi a pro lepsi toho jistotu my N. N. N. peceti nase k listu tomuto nasemu dali sme privesiti.

Dan v Praze v outery po sv. Valentinu leta od narozeni syna boziho tisiciho petisteho ctyridcateho sedmeho.