Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Kral Ferdinand rozkazal za sveho pobytu v Praze mandatem do vsech krajuv kralovstvi Ceskeho, aby obyvatele vedle posledniho odhadu jmeni jisty pocet lidu vojenskeho do pole vypravili a u Litomeric dohromady se strhli. Proti takovemu rozkazu prohlasila se obec Stareho a Noveho mesta Prazskeho s udanim pricin, proc tak ucinili; priciny jich byl) vsak kralem zamitnuty. Dne 5 unora vypravil se Ferdinand I do Litomeric, kdez sesel se s cetnymi zastupci stavu ceskych, z nichz nekteri slibovali zachovati se vedle rozkazu kralovskeho, budeli drive svolan snem obecni. Zadosti takove bylo odeprino. Za tou pricinou utvorily se dve strany. Jedni sli s kralem, velika cast vsak, kteraz nechtela mimo snem v nejake jednani se davati, ucinila vojenske opatreni na podporu kurfirsta saskeho Jana Fridricha. Listiny, jez o tom vsem zpravu podavaji, vzaty jsou z knihy, kteraz l. 1547 tistena byla s titulem "Akta tech vsech veci, ktere sou se mezi najjasnejsim knizetem a panem, panem Ferdinandem rimskym, uherskym, ceskym etc. kralem etc. a nekterymi z stavuov panskeho, rytirskeho a mestskeho v kralovstvi ceskem leta tohoto etc. 47 zbehly.Doklady z jinych pramenu zde otistene, ac s jednanim v Litomericich nikterakz nesouvisi, podavaji zpravy o smysleni v narode, o pripravach valecnych, o smrti kralovny Anny a t. d. Uvedeny jsou zde za tou pricinou, ponevadz podavaji znamost o soucasnych udalostech a castecne i objasnuji jednani v Litomericich.

NA HRADE PRAZSKEM v stredu pred sv. Stastnym

(12. ledna) 1547

Akta vsech tech veci etc.

Ferdinand etc. Verni mili! – Vedeti Vam davame, ze Hanus Fridrich, kteryz se knizetem saskym jmenuje, casu nedavno pominuleho k zemim svym s nekterym poctem lidu jizdneho i pesiho valecneho pritahl, toho oumyslu a predsevzeti jsouc, do tohoto kralovstvi a zemi k nemu prislusejicich i take osvicenemu Mauricimu, knizeti saskemu a misenskemu, ujci nasemu vernemu milemu, vpady, sjezdy a skody ciniti. Jakoz jest jiz tyz Hanus Fridrich dotcenemu knizeti Mauricimu v Jeho Lasce zemi skody zdelal a k tomu vpad do Dolnich Luzic ucinil, klaster Dohroluk, mestecko Finsterwald i Sunewald (vse v Dolnich Luzicich lezici a k tomuto kralovstvi prislusejici) moci vziti dal a temuz lidu svemu valecnemu, jako tem, kterymz jiz nekoliko mesicuov sluzba od neho zaplacena neni, na vuoli pustil, kdez koli co vziti budou moci, aby jim to zuostalo; a to z te priciny, aby tim chtivejsi lid miti a ten pri sobe, nemajic jim sice odkud platiti, zdrzeti mohl. A tak ten lid valecny, majic sobe to povoleni dane, v knizete Maurice zemi berou, nekrestansky sacuji, loupi, morduji, pali a vsecko zle pusobi etc.

I k tomu jiz nejaky Volf Kraje, najvyssi hajtman polni, tehoz Hanuse Fridricha list odpovidaci mestu nasemu Lukavu v Dolnich Luzicich poslal a jich, aby se poddali, zadal; kteriz nechtic se poddati, tyz Volf Kraje tu okolo Lukova a Kala mesta znamenite skody palenim, mordovanim i jinak s lidem svym, kteryz pri sobe ma, zdelal: chtic tyz Hanus Fridrich pred se do Dolnich a Hornich Luzic i do Slezska tim lidem, kteryz pri sobe ma i take kteryz v Vitmberce v oblezeni byl, a tak dale do tohoto kralovstvi, pokudz by se jemu casne odpor nestal, dalsi vpady, sjezdy a skody tou merou svrchu jmenovanou, jakz nas jista psani a spehove dochazeji, ciniti.

I znajic my toho znamenitou potrebu byti, abychom kralovstvi toto a zeme k nemu nalezite, pokudz najvys mozne, pred takovymi a dalsimi skodami, zahubami i posmechem, jako kral a pan jich milostivy, uvarovati racili, majic take ponizene a pokorne psani od stavuov Hornich i Dolnich Luzic nam ucinene, abychom jich spesnou pomoci proti neprateluom neopousteli a k temuz Vas na povinosti Vase, kterymiz ste jim jakozto ouduom tohoto kralovstvi zavazani, napomenuli; a k tomu jsouc povinni Jeho Lasky, knizete Maurice, podle starych dedicnych smluv, kterez jsou mezi kralovstvim timto, zememi k temuz kralovstvi pripojenymi a tymz knizetem Mauricem a Jeho Lasky zememi vzdelane a podle snemu obecniho minuleho obnovene a stvrzene, neopousteti, v kterychzto dedicnych smlouvach starych i novych jsme se spolu s stavy tohoto kralovstvi zapsati a pririci racili Jeho Lasce knizeti Mauricimu, kdyz bychom od Jeho Lasky napomenuti byli, se vsi moci nasi na retunk pritahnouti. Kdez pak jsa jiz od knizete Maurice nepomenuti, abychom Jeho Lasce na retunk prispeli, prohledajic k dotcenym smluvam dedicnym vzdelanym a stvrzenym a chtic tem zavazkum, kterymiz sme i stavove toho kralovstvi Jeho Lasce a zemim jeho, podle tech smluv dedicnych povinni, dosti uciniti i take stavuov kralovstvi tohoto, vernych poddanych nasich, skod a zbytecnych nakladuov, pokudz by jedno mohlo byti, milostive uvarovati, lid jizdny i pesi, coz jeho najvice tak kvapne miti muozeme, do pole prijimati racime, tak ze v kratkych dnech na trinacte set koni zbrojnych jizdnych, tisic koni lehkych a okolo jedenacti tisic pesich pospolu miti budeme; kterehozto lidu osviceny Albrecht, markrabie brandenburske, ujec nas verny mily, nemaly pocet povede. A k tomu jsme take podruhe do knizetstvi Slezskeho i Hornich a Dolnich Luzic napomenuti uciniti racili, aby hned vzhuoru byli a k mistu ulozenemu pro vys psanou potrebu tahli; jakoz nam pak dnes psani prineseno, ze jiz stavove Hornich Luzic se vsi moci svou do pole tahnou a o Slezacich i Dolnich Luzicich take nepochybujem, ze touz merou do pole, ac jestlize se toho jiz nestalo, vojensky vtrhnouti neobmeskaji a tolikez nas i tohoto kralovstvi a zemi k nemu prislusejicich stavove markrabstvi Moravskeho, na milostive napomenuti nase jim ucinene, pomoci svou skutecnou, jakz se nadejem, neopusti. Avsak nechtic my vzdy, aby co v tom dalsi pilnosti, praci a bedlivosti nasi sjiti melo a napotom rceno nebylo aneb nam se nepricitalo, ze jest nami neb nedbanlivosti obmeskani a skody dotcenemu kralovstvi neb zemim k nemu prislusejicim skrze neopatrnost nasi vzdelany a tudy jmenovane zeme, neb knize Mauric i s zememi a poddanymi svymi, ubezpecic se na ty dedicne smlouvy mezi nami, timto kralovstvim, zememi k tomuto kralovstvi prislusejicimi a jim knizetem Mauricem i Jeho Lasky zememi predesle vzdelane i potom s povolenim vsech stavuov nyni dotceneho kralovstvi Ceskeho obnovene i stvrzene, v nichz sme i stavove tohoto kralovstvi vysokymi zavazky, jakz svrchu oznameno, zavazani, k zahubam neb k zahynuti prijiti a naproti tem co uciniti 0meli: protoz pro uvarovani toho, Vas vsech vuobec i jednoho kazdeho zvlaste, milostive zadame, poroucime i podle povinnosti a zavazkuov Vasich, kterymiz ste nam, jako krali a panu Vasemu i tolikez sami sobe vespolek, vedle zrizeni zemskeho, zavazani, napominame.

Kterezto zrizeni takto slovo od slova zni: "Nalezli za pravo, chteli by kdo moci vtrhnouti aneb ze by vtrhl do koruny Ceske, chte tudy kralovstvi obdrzeti, proti tomu abychom sobe vsickni pomocni byli pod pokutou; to jest, aby takovy cest, hrdlo i statek ztratil a z zeme vyhnan byl. A kdoz by takoveho zastavati chtel a jej fedroval, ten aby v touz pokutu upadl." – V zrizeni zemskem starem II., III.

Abyste podle najposlednejsiho sacunku Vaseho, z jednoho tisice kop grosuov ceskych, coz na koho dati prijde, jeden kuon zbrojny jizdny hodny, neb misto toho jizdneho tri pesi zbrojne dobre oupravne vypravili, a jeden kazdy z Vas z stavu panskeko a rytirskeho, kdoz pro mladost neb starost a nemoc bude moci, osobne s tim svym lidem zhuoru byli a k nam neb k synu nasemu najmilejsimu, v pondeli pred sv. Pavla na viru obraceni nyni pristi, k mestu Litomericim konecne pritahli a vezmouc na pomoc poddane sve, (vsak jich mimo slusne neobtezujic) penezi se opatrili a pesimu po ctyrech zlatych rajnskych, zlaty po ctyrmecitma grosich bilych pocitajic, na mesic sluzby davali a platili; a byloli by potrebi i jeste druhy mesic pri nas neb synu nasem Vy vsickni i s tim poctem, coz jeho kdo z Vas pri sobe podle sacunku miti bude, v poli setrvali. Pakli by kdo pro vys psanou pricinu mladosti neb starosti a nemoci sve a jinak nic, osobne do pole na vys psany den k Litomericim, k nam aneb k synu nasemu prijeti a pritahnouti nemohl, tehdy aby na miste svem osobu hodnou z stavu sveho s tim poctem lidu, bude jizdnych neb pesich vyslal a na ten den u Litomeric, kazdy u hajtmanuv svych krajskych se opovedel, tak aby od tychz hajtmanuov mustrovan byl a v popisu se najiti dal; a mesta nase tolikez, aby na vys psany zpuosob osoby hodne, dobre zachovale a v mestech usedle, vypravila. Neb sme tolikez okolnich knizat a kurfirstuov, kteriz take smlouvy dedicne s predky nasimi a korunou touto maji, napomenuli, aby nas i tohoto kralovstvi a zemi k nemu prislusejicich, podle zapisuov a zavazkuov svych, pomoci svou spesnou a retunkem skutecnym neopousteli; a my take pro vys oznamenou vysoce duolezitou potrebu nastalou, nelitujic nicehoz, kdez co mame vynaloziti i zivota naseho kralovskeho, podle Vas a jinych vernych, poddanych nasich milych, nasaditi, osobne, dali Buoh, na tyz den u Litomeric byti aneb syna naseho na miste nasem mezi Vas poslati racime, kteryz podle Vas, jako vernych poddanych nasich, dale proti neprateluom tahnouti a pri Vas zaostati ma.

Kdez ackoli to uznavati racime, ze byste podle svrchu dotcenych povinosti a zavazkuov Vasich i zrizeni zemskeho, vsickni i jeden kazdy z Vas povinovati byli podle najvyssich moznosti svych zhuoru byti a do pole verejne tahnouti: ale chtic my Vas, pokudz jedno najvys mozne, pred takovymi znamenitymi a vysokymi naklady a skodami uvarovati, v tom sme Vam na vys psany zpuosob to polehceni ucinili a vetsich nakladuov, kterez by podle tech zavazkuov a povinosti Vasich i zrizeni zemskeho, na Vas prijiti musily, usporiti racili, majic tu nadeji, ze tou pomoci i jinymi dostatecny odpor neprateluom se stati bude moci. Te cele dokonale a jiste i milostive viry do Vas vsech i jednoho kazdeho zvlaste jsouc, ze se v tom ve vsem, jakz jste nam krali, panu svemu, podle zavazkuov Vasich i take Vedle zrizeni zemskeho jedni druhym zavazani, povinni uciniti, povolne, poslusne i hotove zachovate a nas i syna naseho najmilejsiho, kteryz pri Vas (ac jestli ze bychom sami byti neracili) i v poli bude a zemi k tomuto kralovstvi prislusejici, vlasti sve, zen, deti a sami sebe i knizete | Maurice a Jeho Lasky poddanych (pamatujic na dedicne smlouvy svrchu oznamene, kterymiz ste pode ctmi a virami zavazani) skutecne neopustite; nebrz k nam aneb k synu nasemu, na ulozeny den k Litomericim, jakz dotceno, konecne osobne pritahnete a jeden kazdy s poctem svym se najiti date, s nami neb s synem nasim v ta mista, kdez toho dalsi potreba proti nepratelum bude, potahnete a to, coz dobrym a vernym poddanym nalezi, podle nas aneb syna naseho, o cemz nepochybujic, jakz sou to predkove Vasi predkuom nasim i Vy nam vzdycky cinivali, tolikez i nyni ciniti budete. Neb sme jinym krajuom blizsim takovez napomenuti uciniti a jim oznamiti racili, aby na ten den u Litomeric, nez dalsi krajove teprva na den panny Marie hromnicne u tychz Litomeric se najiti dali. A my Vam to vsem i jednomu kazdemu z Vas vsi milosti nasi kralovskou zpominati i nahrazovati racime.

Kdez toho pred Vami, ku poteseni Vasemu a vsech poddanych nasich, milostive tajiti neminime, ze se z daru pana Boha vsemohuciho, cisari rimskemu J. M., panu a bratru nasemu najmilejsimu proti neprateluom J. M. stastne a dobre vede, tak ze v brzkem casu znamenite pomoci, nekolik tisic lidu jizdneho i pesiho od J. M. C, kteryz J. M. k teto nynejsi potrebe, na zadost a prosbu nasi, nam, kralovstvi tomuto, zemim temuz kralovstvi prislusejicim i knizete Maurice a Jeho Lasky zemim pro obranu posilati raci, ocekavame, jakoz pak ten lid, jakz nam dnes od J. M. C. psani prislo, jiz tahne a na ceste jest.

A vedeti Vam take davame, ze pro vys psane nastale potreby, ponevadz to tazeni osobni do pole byti ma, aby se jeden kazdy tim dostatecneji a spesneji vypraviti mohl, soudu naseho dvorskeho i komorniho, kteriz o hromnicich nyni pristich drzani byti meli, az do svatosti najprv pristi odkladati racime.

Dan na hrade Prazskem v stredu pred sv.Stastnym leta etc 47 a kralovstvi nasich rimskeho 17 a jinych 21.