Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Elektronicka knihovna | NS RCS 1925-1929 | Senat - stenoprotokoly | 97. schuze (obsah, prilohy) | Thursday July 14th, 1927

Schuze zahajena v 10 hodin 05 minut.

Predseda: dr Hruban.

Mistopredsedove: Bohr, dr Brabec, Donat, dr Krcmery, dr Soukup.

Zapisovatele: Kalcok, Pastyrik.

130 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri Cerny, dr Englis, dr Hodza, dr Peroutka, dr Tiso, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolenou na dnesni a zitrejsi schuze sen. dr Wittovi.

Zadam, aby to bylo precteno.

Sen. tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyborum ustavne-pravnimu a technicko-dopravnimu:

Tisk 492. Vladni navrh zakona o ryzosti a puncovni kontrole platinoveho, zlateho a stribrneho zbozi (puncovni zakon).

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 13. cervence 1927 prikazano:

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 493. Navrh sen. Filipinskeho a soudr. na vysetreni a poskytnuti bezodkladne pomoci postizenym zivelni pohromou v Brne-Zidenicich a okoli.

Tisk 494. Navrh sen. Donata a spol. na pomoc postizenym krupobitim a prutrzi mracen v Pocatkach, Stolcine a okolnich obcich.

Tisk 495. Navrh sen. Sechtra a spol. na poskytnuti statni pomoci postizenym prutrzi mracen a krupobitim na okresech smichovskem a zbraslavskem.

Tisk 496. Navrh sen. Pivku, Kianicku a spol. na poskytnutie statnej pomoci postihnutym katastrofalnym poziarom v Hornej Stubni na Slovensku.

Tisk 497. Navrh sen. Volko a spol. na poskytnutie statnej pomoci poziarom poskodenej obci Hornia Stubna v Turci na Slovensku.

Tisk 498. Navrh sen. Prusi a soudr. na poskytnuti pomoci postizenym krupobitim v obvodu zlonickem, okres Slany.

Tisk 505. Navrh sen. Dundra, dr Soukupa a soudr. na poskytnuti vydatne a okamzite pomoci obcanum, obcim a mestum v okresech ceskolipskem, usteckem, decinskem a teplickem, postizenym zivelni pohromou.

Tisk 506. Navrh sen. Zimaka, Pociska a sudr. za rychlu pomoc pohorelcom obci Hornej Stubne a Unatina.

Tisk 507. Navrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. na poskytnuti statni podpory obyvatelum obce Sumvaldu, okres Libava-Mesto, kteri tezce byli postizeni prutrzi mracen a krupobitim.

Predseda: Budeme projednavati porad jednani.

Davam slovo panu sen. Joklovi.

Sen. Jokl [nemecky]: Slavny senate! Pro nemecky lid rovnez jako pro ostatni nikoli ceskoslovenske narody v tomto statu znamena predloha, jez je prave predmetem porad, osudovou hodinu. Zvlaste plati to ve vynikajici mire o obyvatelstvu zeme slezske. Teto skutecnosti nalezi tim vice vyznamu, kdyz nemuze byti pochybnosti o tom, ze rozhodnuti o nasem osudu lezi v rukou nemeckych stran a vsechny vymluvy na to, ze, jestlize nemecke vladni strany nebudou souhlasiti s touto predlohou, by doslo k znovuoziti vsenarodni koalice a ji k odhlasovani zakona, jsou planym mamenim. Vime velmi dobre, ze by v tom pripade, kdyby nemecke vladni strany odeprely souhlas s touto zakonnou predlohou, tento zakon nikdy nemohl byti odhlasovan, ponevadz by ceske socialisticke strany k predloze v teto forme naprosto nemohly dati souhlasu. Mame pocit povinnosti, abychom v posledni minute probudili svedomi nemeckych vladnich stran, abychom je upamatovali na to, jake povinnosti prevzaly oproti veskeremu nemeckemu lidu. ale zvlaste pak oproti svemu volicstvu.

Neni pochybnosti o tom, ze nemecke vladni strany vdeci za sve volebni vitezstvi v r. 1925 zvlastnimu zdurazneni narodnostni stranky. Potrebujeme jen nahlednout do volebnich provolani nemeckych vladnich stran za volebniho hnuti v r. 1925, abychom zjistili, ze volebni provolani z teto doby, volebni zaklad, se kterym panove sli do volebniho boje, znely docela jinak a kladly docela jine cile, nez to, co bylo pak v praxi dodrzovano. Lezi prede mnou volebni provolani, jez vydal tBund der LandwirteT. a v tom se pravi:

Nemecky lide venkovsky! Chces-li, aby v pristim Narodnim shromazdeni byli zastoupeni muzove z tvych rad, prejes-li si politickeho a lidoveho ozdraveni naseho stranickeho zivota, zadas-li si svobody a bezpecnosti na sve pude, svobody a prava na rec a kulturu, chces-li, aby pravo sebeurceni pro nas lid slo k tomuto cili, pak vol kandidaty z tBund der Landwirte! T Podobne zni to i ve volebnim provolani strany krestansko-socialni. Naprosto zretelne se tam rika: tNase nemecka rec materska je v urednim styku dana v klatbu; je nam na poste a zeleznici vnucovana rec nam ponejvic nesrozumitelna, jsou zavirany nase skoly, zatim co pro mizivy hloucek ceskych deti zrizuji se nakladne skolni budovy; nase nemecka domovina je osazovana ceskymi uredniky a usedliky, zatim co jsou vyhazovani na dlazbu nasi vlastni statni zamestnanci a zatlacovani ze statnich sluzeb nemecti pracovnici ducha i rukou... Chceme sami spravovati sve skoly, chceme pro nas nemecky lid miti nemecke uredniky, chceme odkazati pudu a zemi a pracovni misto nezkracene svym detem a potomkum.T

Jeste zretelneji mluvi volebni provolani zivnostenske strany. Tam se rika: tNas boj ma tedy platiti: Sebeurcovacimu pravu kulturnich narodu, myslence pravniho statu s piliri, jej podpirajicimi; poradkem a pravem; sebeurcovacimu pravu nemeckeho lidu; narodni a hospodarske rovnopravnosti vsech narodu, kteri tento stat obyvaji; udrzovani nemecke existence, zvlaste v zivnosti a obchodu, zajistenim domaci pudyT a v teto tonine jde to dale.

Tato provolani odpovidaji plne a zcela programum, jez si nemecke vladni strany vytkly. Vybiram nyni jen program strany krestansko-socialni, v nemz se v oddilu II. tNarodnostni cileT v odstavci tretim rika: tStrana zada pro nemecky lid zajistenou samospravu a plnou politickou rovnopravnost se vsemi ostatnimi narody ve statu.T Ba, prvni odstavec zni docela: tStrana je nemeckou nacionalni stranou, stoji na pude prava sebeurceni nemeckeho lidu.T.

Stanovisko, jez sveho casu zaujaly tyto nemecke vladni strany k narodnostnim problemum statu zretelne vyzira z prohlaseni, jez ucinily nemecke vladni strany pri svem vstupu do narodniho shromazdeni v letech 1920 a 1925. Roku 1920 podal jmenem Nemeckeho parlamentniho svazu, k nemuz i dnesni tri nemecke vladni strany prislusely, prohlaseni p. dr Vetter. V tom je obsazeno toto vyznacne misto: tVeskere ceskoslovenske zakonodarstvi spolu i s oktrojovanou ustavou znamena zrejme poruseni smlouvy o ochrane mensin. Prohlasujeme proto slavnostne, ze neuznavame zadny z techto zakonu za zavazny pro nas. Pro nas Nemce, kteri jsme nemeli podilu na zadnem ujednani ohledne zrizeni tohoto statu, jsou jeho statni a vladni forma, jeho pomer k nam a pomer narodu k sobe navzajem, statni zakladni zakony tvorici prava a svobody jeho obyvatel a jeho postaveni vzhledem k ostatnim statum evropskym dnes jeste nerozresenymi problemy.

Bezpravi nemuze se stati ani tisiciletym pouzivanim nikdy pravem, dokud nebude prave temi, jez postihuje, na podkladu svobodneho rozhodovani uznano a my prohlasujeme proto slavnostne, ze nikdy neustaneme dozadovati se prava sebeurceni naseho naroda, ze to pokladame za nejvyssi zasadu vsech svych opatreni a naseho pomeru k tomuto statu, ze vsak pritomny stav povazujeme za nas nedustojny a neslucitelny se zasadami moderniho vyvoje,T

Toto prohlaseni nemeckych obcanskych stran vcetne dnesnich nemeckych vladnich stran bylo pak v r. 1925 pri sejiti se noveho Narodniho shromazdeni po vladnim prohlaseni obnoveno. V prohlaseni, ktere tehdy ucinil p. kol. Luksch - a to je priznacne - se prohlasuje jmenem tBund der LandwirteT, nemecke krestansko-socialni lidove strany,nemecke narodne-socialisticke strany delnicke a nemecke strany zivnostenske, ze se zplna podpisuje prohlaseni z r. 1920. A dale se pravi: tZ donuceni privteleni v tento narodnostne smiseny stat prohlasujeme, trvajice zasadne na pravu volneho narodnostniho sebeurceni, za svuj cil vnitropoliticky rovnopravnost v reci, na miste pracovnim, ve skole a na roli. Pravo pouzivati nasi reci ve styku s urady a ve verejnem zivote vubec, bylo hluboko zatlaceno pod miru, vyplyvajici z prirozeneho a verejneho prava.T Pan kol. Luksch prohlasil naproti tomu vcera, ze spravni reforma, ktera zde ma byti usnesena, tvori pouzitelny pocatek pro upravu narodnostnich pomeru, a minil, ze provadeci narizeni je povolano k tomu, aby vymytilo nedostatky a tvrdosti, jez obsahuje predloha zakona. Je prirozene nasnade otazka, proc, kdyz tyto nedostatky a tvrdosti byly znamy, neprikrocilo se ihned k jich vymyceni ze zakona.

Pan kol. Luksch dale prohlasil, ze v politice neni zadne konsekvence, chtel rici jinymi slovy: tKde nam kyne prospech. kasleme na lid, narod a jeho nejvyssi statky.T Na kol. Luksche hodi se stare prislovi, ktere treba nebylo zcela a uplne spravne, v tomto pripade vsak prileha, ze politika kazi charakter cloveka. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: To se na vas hodi take, budte opatrny!) Jak to? Muzete nam dokazati, ze jsme nejak zmenili sve zasadni stanovisko? (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky/: Plati-li to vseobecne, musi se to i na vas vztahovati!) Pan kol. Luksch je nam primo typickym dokladem pro skutecnost, jak v mestactvu politika kazi charakter. Mohli bychom letos a zvlaste mohly by nemecke obcanske strany letos slaviti jubileum, na nez nepreji si zvlaste nemecke vladni strany byti prilis ochotne upominany. Bylo to 5. prosince 1917, kdy v rakouske poslanecke snemovne byla podana interpelace, ktera vydala nemene nez 275 stran a 550 sloupcu tisteneho protokolu. Je to historicka interpelace Nemeckeho narodniho svazu, v niz ucinen pokus, dokazati dokumentarne velezradu ceskeho naroda oproti Rakousku. V interpelaci a v peti dotazech, ktere na vladu byly vzneseny, ptali se interpelanti: tZamysli vysoka vlada ode dneska pri vsech vladnich opatrenich toto chovani se Cechu ve svetove valce vziti v uvahu?T A v bodu patem je receno: t Jaka opatreni zamysli vysoka vlada uciniti, aby ode dneska pro veskeru budoucnost byl ucinen konec takovym neslychanym prihodam a pomerum?T A podepsana je tato interpelace kol. Lukschem, ktery si vcera dovolil takove projevy lasky pro cesko-nacionalni sovinismus. Interpelace byla take podepsana kol. Spiesem. V r. 1917 chteli pani z dnesniho tBund der LandwirteT pro vsechny vudce Cechu postaviti sibenice. V r. 1927 vydavaji nemecky lid svazany cesko-nacionalnimu sovinismu. Kol. Luksch je pouze typem, jako on jsou vsichni, kdoz s nim za jeden provaz tahnou. V prosinci 1925 obzaloba ministru, ktera nesla v zahlavi jmena: dr Spina a Luschka, v r. 1926 navrh na projev neduvery dr Svehlovi, oduvodneny obema dnesnimi nemeckymi ministry, dr Spinou a dr Mayr-Hartingem. Tu zajiste neni potrebi dalsi pripominky.

Neprovadeni rozdeleni v zupy bylo oznaceno panem kol. Lukschem za narodnostni pokrok. Pro neho znamena narodnostni pokrok to, kdyz dve ryze nemecke zupy s ryze nemeckou spravou zmizi, kdyz zmizi zupy, ve kterych jsou Nemci vlivnou mensinou; pro neho znamena to narodnostni pokrok, jestlize se zrizuji zeme, kde Nemci nebudou miti temer zadneho vlivu na spravu. Kol. Luksch marne se snazil vylicit vzruseni zupniho rozdeleni jako narodnostni pokrok. Zvlaste v tomto okruhu to sklaplo, nebot my vime vsichni zcela dobre, ze jiz pred nekolika lety dr Kramar, tento zloduch ceskeho naroda, zaujal stanovisko proti zupnimu zrizeni. Prohlasil tehdy, ze zupni zrizeni se nesmi stati zakonem, ponevadz jsou tu dve zupy s nemeckou spravou. A jeste pred nekolika tydny, a to 15. cervna napsal vecerni list tNarodnich ListuT tNarodT: tUskutecneni zupniho zrizeni bylo by nestestim pro obyvatelstvo...T - pro ceske obyvatelstvo ovsem - tnehlede k tomu, ze i s narodnostni stranky zrizeni dvou prevazne nemeckych zup bylo by nejvyse skodlive a nebezpecne.T A tento list je dosti poctivym, aby po prijeti predlohy v poslanecke snemovne napsal toto: tSpravni reformou byl ucinen velky krok ke vnitrni konsolidaci. Zupni zrizeni bylo by statni celek rozloucilo na mnozstvi novych utvaru. Zvlaste velkymi byly by byvaly skody narodnostni; zrizenim dvou prevazne nemeckych zup byl by dan podklad pro zrizeni uzavreneho nemeckeho uzemi, bylo by posileno iredentisticke hnuti a nase mensiny. byly by odsouzeny k zaniku.T To je prava pricina, proc zupni zrizeni nesmi byti provedeno. Pri teto katovske praci ceskonacionalniho sovinismu delaji nemecke vladni strany pomocniky. Jeste v unoru 1927, tedy tesne pred vydanim nebo po vydani osnovy, byly jeste nemecke vladni strany - s vyjimkou krestanskych socialu, coz chci vytknouti - pro zupni reformu, pro provedeni zupniho zakona. 12. unora zasedala ve Falknove nad Ohri konference okresnich spravnich komisi zupy karlovarske. Teto konference zucastnili se veskeri nemecti poslanci a senatori tohoto uzemi. Rovnez kol. Spies se zde zucastnil a vyslovne souhlasil s resoluci tam usnesenou. Resoluce byla tohoto zneni: tUcel zupniho zrizeni muze byti jen v tom, aby ukoly, ulozene dosavadnim zemskym spravam, mohly byti snaze, prakticteji a v tesnem styku s obyvatelstvem reseny, ponevadz okruh pusobnosti, prikazany zemskym spravnim komisim, je prilis veliky a proto naprosto neprehledny. Rozdeleni statu v zupy musilo by se tudiz stati tim zpusobem, aby zupni uzemi nebyla utvorena prilis velika a bylo by nutno pri zrizovani miti na zreteli i narodnostni pomery usedleho obyvatelstva.T

S touto resoluci souhlasilo i parlamentni zastupitelstvo nemecke zivnostenske strany v Praze, a to jednacim cislem 337 a vyslovne psalo, ze je ochotno, vsechny k tomu smerujici pozadavky a kroky podporovati. Lec nemecke vladni strany nespokojuji se jen pomoci k dosazeni zakona o zupach, ktery by byl prvym stupnem k narodnostni samosprave. Vykonavaji hned celou praci a rdousi pri reforme zupniho zakona, pri znovuzrizovani zemskych zastupitelstev i jedine spravni uzemi, v nemz by Nemci meli rozhodujici aneb nanejmene znacne silny vliv, totiz zemi slezskou.

Prave duvody, proc ma dojiti k pripojeni Slezska k Morave, vyslovily naivnim a uprimnym zpusobem tLidove NovinyT a byl to prave organ krestansko socialni strany ve Slezsku a na severni Morave tDas VolkT, ktery otiskl zpravu tLidovych NovinT. Dne 28. ledna 1927 psaly tLidove NovinyT: tSlezsko cita pri 670.000 obyvatel 300.000 Cechoslovaku, 250.000 Nemcu, 70.000 Polaku, 50.000 cizincu, 400 zidu. Jestlize zustane Slezsko samostatnym, nemeli by Cechove vetsiny. Ackoli republika trva jiz 8 let, jsou zemske, statni a samospravne urady obsazeny prevaznym dilem nemeckymi uredniky. Jen v tom pripade, ze by Slezsko ztratilo svou samostatnost, bylo by moznym, aby byl prebytek nemeckeho urednictva ze Slezska na Moravu a naopak ceskych uredniku z Moravy do Slezska prelozen.T To je dosti zretelne! Na konci clanku se pravi: tDuvody zdraveho rozumu, verejneho zajmu a ohled na veci narodnostni vyzaduji, aby padly hranice mezi Slezskem a Moravou.T A vsechny duvody, ktere nemecke vladni strany nyni pro slouceni Slezska s Moravou privadeji k platnosti, jsou pritazeny za vlasy, jsou vypocteny jen pro ty naproste hlupaky v jejich stranach, kteri neprijdou na to, ze je zde rozdil mezi puvodnim stanoviskem strany k temto problemum a mezi stanoviskem dnesnim..

Panove! Jiz r. 1782 stal se pokus slouciti Slezsko s Moravou. Pro cetne stiznosti do nepristojnosti musila jiz po 10 letech byti kazda zeme oddelene spravovana. Je zajiste pravdou, ze teprve v r. 1849 dostalo se Slezsku vlastniho zemskeho presidenta. Chci vam vsak z nadbytku stiznosti, ktere tehdy byly predneseny do spravy spolecneho spravniho utvaru Slezska s Moravou, sdeliti nekolik vytahu: Tak receno je v jedne stiznosti: tMame stale.jen platiti a niceho z toho. Dokonce hledi se nam za pomoci brnenskeho gubernia vziti i to, co si sami na sve utraty ve sve provincii zridime.T Slezska mesta byla postavena pod vrchnostensky, v teto mire dosud nikdy nestavajici porucensky system. Smiseni provincialnich vlad Moravy a Slezska v jeden urad vyspelo vzdy jen v neprospech Slezska. Roku 1849 poslal zesileny slezsky verejny konvent pametni spis na spolecne ministerstvo, z nehoz vyjimam, ze Brno bere ze Slezska jen penize, aniz by neceho cinilo pro jeho rozvoj. Bylo si dale stezovano do liknavosti, se kterou se pravidelne stiznosti vyrizuji teprve tehdy, kdyz zlorady zpusobily citelne skody. Pri tom chtel bych vytknouti, ze tehdy podrzelo jeste Slezsko svou vlastni autonomni spravu, ktera, jak znamo, se nyni rovnez preklada do Brna. A v budoucnosti, panove, nebude tomu jinak. Jen to jedine bude zde, ze pro priste takove stiznosti budou policejnim ustanovenim predlohy potlaceny a stezovatel snad jeste potrestan.

Panove, jak se o sprave na Morave smysli, na to optejte se jen moravskych enklav, ty vam budou vyznacnou - pisen zpivati. Nechtel bych o sprave Slezska v porovnani k Morave mnoho rici. Odkazuji jen na brozuru, ktera byla starostou Kozdonem v Ceskem Tesine vydana a ktera zvlaste proto ma velky vyznam, ponevadz rovnez ukazuje, jak treba si ceniti sliby, jez z prvych mist, od prednich statniku ve statu narodum byly ucineny. Co vse se neslibovalo polskemu lidu ve vychodnim Slezsku v dobach plebiscitu a ani toho nejmensiho nebylo z toho dodrzeno! Veskera verejna potreba na Morave cini Kc 97.42 na hlavu, ve Slezsku Kc 89.26. Naklad na ustredni spravu cini na Morave Kc 11.13, ve Slezsku jen Kc 6.18. Osobni naklad na Morave Kc 43.74, ve Slezsku jen 21.8. Morava mela tretinu osetrovacich vyloh, ma ji jeste dnes, kdezto slezske obce jsou ji zprosteny..

S hruzou patrime na zkusenosti, kterych jsme nabyli za valky ve Slezsku a na Morave. Ve Slezsku vzorna sprava ve zpusobu opatrovani a rozdileni, na Morave vylozena anarchie. K tomu pristupuje i to, ze prave dopravni prostredky ve Slezsku cini nezbytnym, aby ustredni urady, aby druha instance byla v teto zemi. Mame neobvykle spatne dopravni prostredky, nemame drah, probihajicich zemi, nybrz drahy, ktere jdou kolem zeme. A jiz dnes je pro obyvatelstvo spojeno s velkou namahou, prijiti ke druhe instanci do Opavy. Jak zle bude to nyni, az bude druha instance prelozena do Brna. Vzdalenost z Brna do Osoblahy cini 236 km, vzdalenost z Vidnavy nebo Javornika do Brna 260 km, cesta tam a zpet stoji 118 Kc. - Dvou az tri dnu je potrebi k takove nutne intervenci. Prichazi-li nekdo k nam s oduvodnenim, ze nadale okresni spravy budou povolany, aby vyrizovaly cast agendy druhe instance, postavil bych proti tomu zkusenosti, ktere jiz dnes mame s okresnimi spravami. Vime,- ze politicke urady prve stolice se primo strachuji nejakou zalezitost samostatne rozhodnouti, ze se bere vzdy ohled na druhou instanci, uzkostlive nasloucha a pokyny se shaneji, jen aby se chybne nerozhodlo.

Kdyz.osnova vesla ve znamost, vzniklo zvlaste ve Slezsku obranne hnuti, jemuz neni rovna. Predevsim chci vytknouti, ze toto obranne hnuti bylo jednomyslne. Braly na nem ucast vsechny nemecke strany, vsechny strany ceske s vyjimkou narodnich demokratu a i strany polske. Toto jednomyslne obranne hnuti jest jedinecnym prikladem v dejinach a ukazalo takovou mravni velikost a vysi slezskeho lidu. ze podobne lze nalezti pouze v prevratu, ve zrazeni zajmu Slezska vladnimi stranami.

Musim pri tom vytyciti, ze nejhlasiteji volajicimi v tomto sporu, v protestu proti teto osnove byli krestansti socialove. V poslanecke snemovne byla vybrana z moudrosti stranka rozumnejsi a krestansko-socialni strana zrekla se toho, vyslati do debaty recnika. Zde vsak domnivala se krestansko-socialni strana, ze musi vyslati p. kol. Stolberga jako zastance teto veci do pole. Zda se, ze panum ze strany krestansko-socialni chybi veskere poneti o tom, ze vyslani do boje tohoto pana je provokaci obyvatelstva slezskeho. Nejen proto, ze pan kol. Stolberg stal jeste pred nekolika mesici sam v radach protestantu, protestujicich proti spravni reforme, ale zvlaste proto. ze bydli ve Slezsku a po dlouhou dobu spoluzasedal v samosprave teto zeme. Rec pana kol. Stolberga nese se od pocatku az do konce duchem predbreznovym. Je to stuchly zapach umrlci sine, marnice, ktery proudi proti nam. Rec dyse duchem Metternichovym, ktery po desetileti tyral lid proklate vymudrovanym systemem. ktery si pravdepodobne vzali za vzor tvurci teto predlohy. V jeho reci zraci se duch policejniho ministra predbreznoveho. Sedlnitzkeho, ktery stanovil zasadu, ze statnimu obcanu je vsechno zakazano. co urad vyslovne nepovolil. A se zvlastnim potesenim uvital kol. Stolberg policejni ustanoveni v teto predloze.

Kdyby byl kol. Stolberg mluvil vlastnim jmenem, mohli bychom se pres to prenesti. Nikdo nemuze zmeniti svou kuzi a reklo by se, ze muz, ktery se po desitileti milostive sklanel, ponevadz mu hrstka tri nebo ctyr jeho spoluzaku vlozila do rukou, aby spravoval slezskou zemi. aby snimal obyvatelstvu zeme namahu spravy, reklo by se, ze tento muz zaspal dobu a spojitost. On vsak prohlasil vyslovne, ze mluvi jmenem sve strany, jmenem sve strany vyslovil souhlas s obsahem predlohy a zvlaste zduraznil pravo jmenovaci a zvyseni stari volicskeho. K doplneni obrazu chtel bych jeste uvesti, ze predseda parlamentniho klubu strany krestansko-socialni, pan dr Luschka, se neostychal uverejniti clanek, ve kterem prohlasuje, ze v pravu jmenovacim lezi pocatek zavedeni stavovskeho shromazdeni, a to ze treba uvitati.

Je tomu prave 30 let, co ve Vidni dr Lueger zalozil krestansko-socialni stranu, co zmobilisoval malomestactvi k boji proti korupci liberalismu - byly jiz tehdaz dovozni listy na uhli, treba i nesly jine jmeno - kdyz vedl boj za rozsireni demokratickych prav. Brzy tomu bude tricet let, co Lueger s timto programem demokratisace dobyl sveho velkeho volebniho vitezstvi a je tomu 20 let, co dr Lueger, zakladatel krestansko-socialni strany, dal se na smrt nemocen donesti do rakouske poslanecke snemovny, aby mohl spoluhlasovati pro zavedeni vseobecneho, tajneho, rovneho a primeho volebniho prava. Dnes presla strana dra Luegera do rukou odstrojenych slechticu, kteri vitaji jmenovaci pravo vlady. jez tvori podklad pro odstraneni demokracie. Lueger, muz, ktery byl radeji starostou Vidne, nez aby se roztahoval na ministerskem kresle, vyvaloval by oci, kdyby mohl vstati z hrobu a pohledeti na politiku sve strany.

Stolberg hajil tez jmenem sve strany pripojeni Slezska k Morave. K me vytce, ze pred tydny jeho strana zaujimala jine stanovisko, tvrdil, ze to byla tehdy jen kritika jeho strany, jeho osoby a tisku jeho strany oproti predloze.

Toto tvrzeni neni pravdou, nesouhlasi; predvedu vam skutecnosti, z nichz je zrejmo, ze strana krestansko-socialni zcela jasne a zretelne prohlasila, ze predloha, jestlize v ni urcita ustanoveni zustanou, je pro krestansko-socialni stranu neprijatelnou. Poukazal jsem k tomu. ze krestansti socialove, pripadne jich mluvci, byli temi, kdoz nejhlasiteji volali ve sporu proti volebni reforme.

Dne 21. ledna 1927 byla v sezeni opavskeho obecniho zastupitelstva navrzena a prijata resoluce. (Sen. Reyzl: I v jinych zastupitelstvech!) Ovsem i v jinych. Ale zde je to zvlaste zajimave; v teto resoluci bylo protestovano proti spravni reforme a proti slouceni Moravy se Slezskem. Pri teto prilezitosti byl tez s nasi strany podan dodatkovy navrh, proti nemuz se vsak vyslovil pan dr Luschka. V tomto dodatkovem navrhu bylo zjisteno, ze tento zakon stane se jen tehdy skutecnosti, budou-li s nim souhlasiti nemecke vladni strany. A pan dr Luschka, predseda krestansko-socialniho parlamentniho sdruzeni, prohlasil tehdy: tNa mne se muzete spolehnouti.T Zduraznil vyslovne, ze neda souhlasu ke slouceni Slezska s Moravou. coz mu ovsem nebranilo, aby tak pri konecnem hlasovani prece ucinil. I cesky klerikalni obecni rada Mosler prohlasil, ze usneseni proti slouceni Slezska s Moravou zni prilis mirne a ze mohlo byti mnohem ostrejsi. Vedeni strany krestansko-socialni usneslo se dne 27. ledna takto: Zemske vedeni krestansko-socialni lidove strany pro severni Moravu a Slezsko zabyvalo se obsirne vladnim navrhem na upravu politicke spravy. Slezsti zastupci strany se vyzyvaji, aby se zucastnili spolecnych obrannych projevu proti slouceni Mora vy a Slezska a aby co nejdurazneji hajili zachovani slezske zemske samospravy podle jednomyslne vule slezskeho obyvatelstva.T To neni kritika, to je zasadni vytceni stanoviska.

Ale jeste vice. Dne 29. ledna napsal krnovsky krestansko-socialni organ tDas VolkT:... (Vykriky sen. Starka.) Kolego Starku, prenechte soudnictvi mne! tDas VolkT napsal: tTo, co jsme nemohli veriti,. ma se stati skutkem. Zeme slezska nema nadale trvati jako politicka spravni jednotka a ma s vetsi Moravou byti slita ve spravni vetsi celek, ktery ma slouti tZeme Morava a SlezskoT. Poctarstvi chce dokazati, ze timto sloucenim bude docileno uspor. Maji-li Cechy patriti Cechum, Slovensko Slovakum, Morava Moravanum, pak dejte tez Slezsko Slezanum! Jestlize Podkarpatska Rus, ktera stoji v kulture daleko za Slezskem, obdrzi svou vlastni spravu, patri tato rovnez vysokostojicimu Slezsku. Bude toto volani v Praze slyseno? Zajiste! Slezsti poslanci bez rozdilu stran ucini pro sve Slezsko vse, co je mozne. My jim duverujeme...T A vcera kol. Stolberg, ktery je volen ve Slezsku, vydal tyto zasady na pospas, opustil je, zradil.

Panove! Pocatkem unora byla velka manifestace ve Slezsku - (Vykriky nemeckych obcanskych a soc. demokr. senatoru.) - ale, prosim, kazdy si muze sam uciniti usudek, jak treba oznaciti pany po vsem tom, co se stalo - pri niz bylo shromazdeno svymi zastupci 230 obci. V tomto protestnim shromazdeni byla navrzena a prijata resoluce proti spravni reforme vseobecne a proti slouceni Slezska s Moravou. V teto resoluci, jiz navrhl krestansko-socialni posl. Kunz se pravi: tExpositury mohou na tomto stavu veci, na nevyhodach spojeni Slezska s Moravou, malo zmeniti. Vyzyvame sve parlamentni zastupce, aby s veskerou silou vystoupili proti planu na spojeni Slezska s Moravou.T A k teto resoluci a v tomto shromazdeni prohlasil p. posl. Luschka jmenem krestanskosocialni strany a jmenem tBund der LandwirteT, ze obe strany ucini pozadavky, stanovene v resoluci, podkladem sveho obranneho boje. Rekl doslovne: t Jsme za jedno s jednotnym projevem vule zeme bez rozdilu stavu a narodnosti Zamyslene reseni zemske ustavy neni ucelneT - vcera stal se pokus namluviti nam opak - tnaopak je zatezujicim a zdrazujicim. Ohrazujeme se proti tomuto zameru, ponevadz s touto zmenenou nastalo by vzdani se poslednich prav.T To rekl dr Luschka, predseda klubu strany krestansko-socialni a nyni cinite to, co jste tehdy oznacili za nestesti pro nemecky lid. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Dr Luschka hajil pozadavky do posledniho okamziku jako lev!) S takovymi vytackami se pres skutecnost neprenesete. To, co cerne na bilem je zde, nemuzete ani sebevetsimi vytackami sprovoditi se sveta. Byly provedeny poulicni demonstrace, zvony dali jste zvoniti na znameni protestu. Prislusnik vasi strany, zastupce obce Prunner vykrikl: tZadame Slezsko pro Slezany!T A dnes se nestydite obratiti..

Byl dosazen obranny vybor, ktery nebyl utvoren z politickych stran, nybrz z hospodarskych organisaci. Organisace ruznych stran a hospodarska sdruzeni byla zastoupena v obrannem vyboru. Tomuto vyboru nalezel take kolega Frantisek Scholz jmenem strany krestanskosocialni. Ovsem objevil se teprve v nejposlednejsim sezeni.kde vybor rozzehnal se se svetem. Na jeho miste zucastnil se schuzi kol. Luschka. Jiz v prve schuzi dal popud k tomu, aby na znameni protestu slezskeho obyvatelstva proti zamyslenemu slouceni s Moravou byl vydan zvlastni odznak, jejz mel kazdy Slezan na znameni protestu nositi.

Panove! Chci vam jen sdeliti vytah z protokolu schuze, ktera se konala 20. brezna a kde.je psano: V reci na to nasledujici vyjadril se pan dr Luschka o §u 9 spravni reformy, ve kterem se mluvi o zruseni dosavadnich zastupitelskych okresu v Cechach, na Morave a ve Slezsku a o slouceni Moravy a Slezska. v tom smeru, ze by mel byti 4. odstavec §u 9 skrtnut..Tento 4. odstavec ma toto zneni: tKtere jine urady a organy, pro Slezsko zrizene, budou zruseny a na ktere urady a organy jich okruh pusobnosti ma byti prenesen, stanovi vladni narizeni.T Je skutecnosti, ze pres to, ze bylo smluveno skrtnuti tohoto odstavce, a to smluveno mezi koalicnimi stranami, je tento odstavec jeste dnes v zakonne osnove a byl take odhlasovan. Tak je potrebi ceniti slovo pana kol. Luschky, ktere dal korporaci tak vazne, jakou byl obranny vybor.

Ale strana krestansko-socialni neodmitla jen v unoru a breznu osnovu spravni reformy. V kvetnu 1927 zasedal zemsky sjezd krestansko-socialni strany pro Moravu a Slezsko, na nemz prijato bylo usneseni ve kterem se pravi: tZemsky sjezd vita stanovisko, ktere zaujal parlamentni klub v zalezitosti zachovani slezske zeme. Ocekava. ze zastupcove strany zasadi se take nadale za prava obyvatelstva slezskeho.T A dne 10. kvetna 1927 sdelil tVolkT. ze krestansko-socialni poslanec Bartel na sjezdu strany prohlasil, ze klub postavil se jednomyslne za pozadavek udrzeni slezskych samospravnych teles.

Panove! Ale nejen strana krestanskosocialni vytycila takto sve stanovisko k spravni reforme a proti slouceni Slezska s Moravou. Stejne stalo se tak i se strany tBund der LandwirteT, ktery mimochodem receno - mel sveho zastupce v obrannem vyboru v panu Grossovi, predsedovi hospodarskych sdruzeni a organisaci slezskych, a ktery, jak musim pripustiti, take velmi pilne spolupracoval. tDeutscher LandrufT, organ prislusniku zemskeho svazu moravskeho, napsal v uvodnim clanku: t Je proste nepochopitelno, co se touto smrtici smyckou reformy spravy nasemu lidu podklada. Svobodna vule lidu se falsuje tretinou clenu, jmenovanych vladou do novych zastupitelskych teles, hospodarske potreby podrizuji se svevolnemu rozhodovani dosazenych uredniku atd. atd.T Vse to, co jsme oznacili za skodlive a neprijatelne, cteme, ze je i zde organem tBund der LandwirteT pokladano za neprijatelne. V zaveru se rika: tVyslovujeme proto pevne ocekavani. ze tato osnova bude vzata zpet.T

A prislusnici zemskeho svazu slezskeho, stranici panu Spiny a Luksche, usnesli se na jednom zasedani slezskych rolniku na resoluci, ve ktere se pravi: tZamyslene slouceni Moravy a Slezska v jedinou spravni jednotku znaci nezmernou ztratu na kulturni a hospodarske neodvislosti. Spojenim Slezska s Moravou vytvorilo by se tezko ovladatelne. prilis rozlehle a ruznorode spravni uzemi.T To rikaji stranici pana kol. Luksche ve Slezsku a pan Luksch ma zde odvahu, vitati spravni reformu jako narodnostni pokrok. On vita docela i spojeni Slezska s Moravou.

Rovnez nemecka strana zivnostenska, pripadne jeji brnensky organ vyslovily se mnohokrate proti teto osnove.

Jeste koncem kvetna 1927 a pocatkem cervna prohlasila krestansko - socialni strana, jakoz i tBund der LandwirteT, ze predlohy, ktere jsou zde vylozeny a jichz nedostatky konstatovaly, jsou pro ne neprijatelny. Krestansko - socialni tVolkT podava v uvodniku cis. 2507 takto zpravu: tRisske vedeni strany krestansko-socialni nedalo svuj souhlas k zasadnimu vyrizeni ve snemovne bezpodminecne.T A dale: t Jazykova otazka byla dosud pudou, na niz nebylo lze Cechy k zadnym ustupkum pohnouti.

Budou tedy jednani zkusebnim kamenem pro uskutecneni rovnopravnosti. Nemecka strana krestansko - socialni a t Bund der LandwirteT jsou rozhodnuty, provesti dusledky z toho, kdyby se ceske strany vetsinove mely ukazati nepoddajnymi. Na vysledku techto jednani zavisi, zdali spravni reforma dojde souhlasu nemeckych vladnich stran a zustane-li dnesni vetsina, ci dostanou-li se jine smery k veslu.T A ja vam pripominam 7 punktaci tBund der LandwirteT, ktere prave v tomto okamziku jsou predmetem prezkoumani ohledne jich splneni v samem tBund der LandwirteT.

Tazeme se: Kde jsou uspechy? Jakych uspechu jste dosahli, ze nahle jste obratili a dali jste svuj souhlas k teto vami naprosto proklete osnove spravni reformy? Pro Slezsko uz jste sve uspechy oznamili. Shrnuli jste je do 5 bodu. Tri z nich jsou jiz predem tak bezvyznamne, ze vy sami nekladete na ne zadnou vahu. Dva druhe jsou tyto: Predne: Historicky pojem tSlezskoT zustane zachovan, znak nezmizi z verejnosti, nybrz bude sloucen s Moravou. Jsem jiz nucen rici, ze na toto vnadidlo nevylakate zadneho psa z koutku u kamen. Lid mysli dnes prilis realne, nez aby si dal takovymi cetkami zaslepovati oci. Za druhe pak: Spravni komise pro urady a instituce, ktere jsou ve Slezsku. Co bude moci delati tato spravni komise, ktera ma predem svazany ruce pokyny, jez dostane z Brna? Lituji pana zpravodaje, kolegu Lukese, ze se jako Slezan k tomu propujcil, aby prevzal referat o teto hanebne osnove.

Predseda (zvoni): Prosim. aby se pan recnik nevyjadroval takovym zpusobem o vladnim navrhu, ktery projednavame!

Sen. Jokl (pokracuje): Predlozil resoluci, o niz veri, ze se ji daji nedostatky, ktere se zde objevi, a nedostatky zakona vubec, se sveta sprovoditi. Ano, kdyz vi, ze tyto nedostatky tu jsou, proc chce je leciti resolucemi a proc se nevylouceji ze zakona?

Damy a panove! I o techto tak zvanych uspesich vyslovilo jiz slezske obyvatelstvo svuj usudek. V 16 shromazdenich, pri nichz bylo pritomno na 70.000 nemeckych ucastniku, odmitlo jednohlasne obyvatelstvo tyto uspechy a s tim soucasne i navrh na spravni reformu a vy meli byste veskere priciny, dbati hlasu slezskeho obyvatelstva, a to tim spise. ze by tim bylo jen uznano pravo, ktere bylo jiz r. 1848 obyvatelstvu priznano. Kdyz byla r. 1848 ve slezskem konventu na poradu jednani otazka pripojeni moravskych enklav, byl podan navrh, v nemz se rika: tNeni duvodu, proc by se nemohlo osvobozene obyvatelstvo pripojiti ke svym slezskym mestanum, predpokladajic, ze tomu chce. Predevsim bylo by nutno slyseti projev mineni obyvatelstva enklav.T V roce 1848 byla respektovana vule obyvatelstva, chtelo se slyseti obyvatelstvo; v r. 1927 zachazi se s obyvatelstvem jako s devkou, ktera ma mlceti a poslouchati, co je ji byrokraty predpisovano.

Dva clenove tBund der LandwirteT meli odvahu a nalezli silu charakteru, aby zustali tez pri nabytem presvedceni. Poslanci Mayer a Hanreich oduvodnili ve vyhlasce pro verejnost sve stanovisko, zaujate v rozhodujicim hlasovani a v tomto oduvodneni je receno: tZakon o spravni reforme je nejtezsi ranou, ktera dosud byla sudetskemu nemeckemu lidu zasazena, tim tezsi, ze nemecti zastupci hlasovali pro zbaveni prav lidu na poli narodnostnim a pro zardouseni poslednich zbytku sebeurceni.T A poslanci Mayer a Hanreich pravi: tVyzyvame proto veskeru nemeckou verejnost, cleny tBund der LandwirteT. vedeni okresni i risske vedeni strany, aby ucinili posledni pokus k odvraceni teto zhouby tim, ze se zakroci u senatoru strany, aby zabraneno bylo jich hlasovani pro tuto predlohu.T

Je to historicka chvile pro nemecky lid, je to historicka chvile senatu. Posledni nadeje narodnostnich mensin upiraji se k senatu. Ten ma moznost podati dukaz sve neodvislosti, ale take dukaz pro to. ze v nem jsou slouceny zkusenost, sebevedomi a muzna mysl. Predkladame vam v posledni hodine zvlaste prosbu Slezanu bez rozdilu stran a narodnosti: Ponechte nam nasi samospravu! Nehanobte nas tim, ze nam nevyhrazujete ani ta nepatrna prava, ktera davate Huculum z Podkarpatske Rusi. Usneste se, ze Slezsko ma zustati vlastnim spravnim telesem. (Souhlas a potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Herlinger. Davam jemu slovo.

Sen. Herlinger [nemecky]: Na zadnem uzemi nemeckych mensin v Ceskoslovenske republice neprovozovali recnici nemeckych vladnich stran horsi hry, nez v nemeckem Slezsku. Panove slibovali volicum modre s nebe v otazce obrany narodnostnich zajmu. Chteli vesti boj proti tak zvanemu ceskemu dedicnemu nepriteli tak dlouho a rozhodne, az se Nemcum dostane alespon na poli narodnostni autonomie primerenych ustupku.

S demagogickou frazi, ze oni, hrdinni Germanove, nikdy neuzavrou mir s ceskou vladou a s ceskym peneznim kapitalem, dokud se Nemcum nedostane jich prav, sli do volebniho boje r. 1925; a tato fraze zustala jejich nejucinnejsi zbrani v boji proti delnickym stranam. tKdo chce nemeckou pudu. nemeckou skolu, nemeckou roli uspesne hajiti, ten musiT, tak hlasali v r. 1925 hrdinove hubou nacionalne-sovinistickych frazi tbezpodminecne voliti nekterou obcanskou stranu, a to: tBund der LandwirteT, nemeckou krestansko-socialni stranu nebo nemeckou stranu zivnostenskou.T Tak mluvili az ke dni znovuzvoleni Narodniho shromazdeni. Jakmile vsak se novy parlament sesel, hodili pani aktiviste narodni idealy do stareho zeleza; bezprostredne po volbach podali tak zv. ceskemu dedicnemu nepriteli nemeckou pravici, ackoli jim zadnou vladou republiky po volbach nebyl ani ten nejmensi narodnostni ustupek priznan. Ustupky, jimiz se pani aktiviste mohou pochlubiti. jsou povahy ryze osobni; zalezeji v obou ministerskych kreslech, jez byla dana aktivistickym stranam k pouziti a na nichz.zasedli panove Mayr-Harting a Spina. Nehlede k temto ustupkum, smeji se aktivisticke strany zucastniti na korupci, kterou tvori znamy cachr s dovoznimi listy na uhli. Jinak vsak zustalo krasne vse pri starem. Systematicke osazovani pudy narodnostnich mensin pokracuje; jako drive, tak i nyni jsou urednici mensin a prirozene take delnici statnich podniku vyhazovani na dlazbu, stejne jako drive jsou prava narodnostnich mensin, zvlaste v oboru skolske politiky, nejhrubsim zpusobem porusovana. A kolikratkoli nemecti ministri nebo ostatni vudcove aktivistickych stran ucinili pokus. aby dosahli aspon zdanlive koncese. alespon zdanliveho ustupku, jehoz pomoci dali by se nemecti volicove jeste lepe podvadeti, vzdy opet byli tito vladni lokajove ridicimi ceskoslovenske vladni politiky opovrzlive odmitnuti. Vzpomenme si, jak byl ministr Mayr-Harting odbyt, kdyz ucinil nesmely pokus, aby pouzil v nekterem vyboru parlamentu nemecke reci. Nemluve ani o zalostne pokore, se kterou prenesl se predseda TBund der LandwirteT, Windirsch, pres moralni policky, ktere mu ustedril onen cesky clen parlamentu, kdyz Windirsch rovnez se pokusil pouziti nemeckeho jazyka. Kdyz - jak receno - prislusny pocet moralnich policku odnesl, podrobil se pokorne a trudne komandu ceskeho predsedy parlamentniho vyboru, v nemz pouzil statni reci. Tak skorem vyhlizi to s narodnostnimi ustupky, jichz se panum aktivistum dostalo za to, ze vlade takrka zerou z ruky. Lec s temito uspechy nechteli byti panove Kramar a druhove spokojeni. Kdyz pomoci aktivistu promrskali serii reakcnich zakonu, jako celni predlohu. kongruu, uloupeni volebniho prava vojinum, reformu berni a j. v poslanecke snemovne a v senatu, rozhodli se provesti za pomoci techto vladnich lokaju g.eneralni utok proti veskerym pracujicim vrstvam ceskoslovenskeho obyvatelstva. Tomuto umyslu slouzi predlozena hanebna predloha o reforme politicke spravy.

Predseda (zvoni): Volam pana recnika k poradku pro tento vyrok! Nebudu trpeti, aby se predlohy takovym neparlamentarnim zpusobem jmenovaly!

Sen. Herlinger (pokracuje): Aktiviste nejen ze nemohli dociliti ani nejmensiho ustupku v narodnostni otazce, ale obetovali dokonce vse, ceho narodnostni mensiny ve svem boji za sva prava na drzavach dosahli. To plati predevsim o nemeckem Slezsku. Ponevadz uzakonenim teto predlohy zmizi rozdeleni na zupy, zmizi nejen obe nemecke zupy, karlovarska a ceskolipska, a s nimi tak zv. nemecko-ceske uzemi, ale i cele Slezsko bude ve velkem moravskem spravnim uzemi stlaceno v beznadejnou mensinu. Ted bude se ve Slezsku rychlikovym tempem provadeti to, co v jinych krajich narodnostnich mensin z vetsi casti jest jiz provedeno: Hromadne propousteni delnictva. zrizencu a uredniku narodnostnich mensin v moravskem spravnim uzemi. Reforma spravy znaci uplny triumf byrokracie, byrokratickych metod spravnich nad metodami samospravnymi. Oproti nemeckemu Slezsku znamena spravni reforma konecne vydani vsanc narodnostnich mensin ceske byrokracii. Prirozene nesmeruje tato hanebna predloha nikterak proti zajmum nemecke burzoasie ve Slezsku, naopak.

Predseda (zvoni): Prosim, abyste se mirnil, pane recniku!

Sen. Herlinger (pokracuje): Ponevadz ustanoveni teto ostudne predlohy celkem nejsou nicim jinym, nez vyminecnym zakonem proti delne tride vsech narodu tohoto statu, tvori spravni reforma take nejlepsi zbran v rukou spojene burzoasie, to jest v rukou spojenych kapitalistickych koristniku republiky v boji proti proletariatu. Tovarnici nemeckeho Slezska maji proti spravni reforme prave tak malo co namitati, jako proti znasilnovani narodnostnich mensin, nebot tato politika odpovida plne jejich vykoristovacim zajmum.

Lec tento zakon neni nikterak jen namiren proti delnikum vsech narodu ve state, miri se stejnou prikrosti proti zemedelskym pracovnikum, domkarum, malorolnikum. jakoz i proti malym obchodnikum, proti malym obcanum. Za pomoci ustanoveni Prugelpatentu nebude nyni byrokracii nesnadno tyrati delniky, male obcany a male lidi na venkove. Ve spravni reforme je policii vice prav vyhrazeno. nez tomu dosud bylo, treba ze az dosud stalo se dosti pripadu zneuziti moci se strany policie. Jiz u vedomi, ze spravni reforma ma byti uzakonena, dovolila si policie v Moravske Ostrave minuly tyden prepadnouti komunisticky sekretariat prave v dobe, kdy sekretari byli na dovolene. Sedm tajnych policistu prepadlo sekretariat, aby tam hledali tajne spisy. Soudruh Tomasko, ktery prave kancelar uzamkl a chtel se vzdaliti, byl donucen se vratiti a sekretariat otevriti. Je sporno, zdali tato prohlidka mela zamysleny vysledek. Druheho dne hlidala policie vchod k sekretariatu a pozorovala kazdeho, kdo do sekretariatu sel. Tento pripad jiste neni ojedinelym.

Vypovidame nejostrejsi boj zakonu. Vime, ze tento boj nemuze vesti k uspechu na pude parlamentu. Vime, ze uspesny boj proti teto naprosto reakcionarske cesko-nemecke vlade a proti tomuto vyminecnemu zakonu muze byti organisovan a veden pouze mimo tento dum, na ulicich republiky. A tento boj na podklade jednotne fronty proletarske budeme pilne pripravovati. Den suctovani jak se stranami aktivistickymi, tak i s veskerou koalicni vladou a s hanebnou, reakcionarskou politikou ceskoslovenske burzoasie prijde; a toho dne bude tridne uvedomely proletariat za vedeni komunisticke strany pripraven. My komuniste hlasujeme proti teto fasisticke predloze. (Potlesk komunistickych senatoru.)