Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Jednim z nejtezsich problemu, jejz nase republika resiti musila, byla bezesporne unifikace vnitrni spravy. Cim rozdilnejsi byly dve skupiny zemi, spojenych v novy stat, tim nutnejsi byla v nich jednotnost spravy pro jeho vnitrni jednotu. A rozdily byly vetsi, nez se v prvnich chvilich nadseni z nove svobody zdalo. Proti historickym zemim, ktere dosly znacne vysokeho stupne intenzity kultury i hospodarstvi, politickeho zivota i samospravy, ale take vysokych danovych bremen, bylo Slovensko a jeste vice Podkarpatska Rus zemi Madary umyslne drzenou na pokud mozno nizkem stupni kulturnim i hospodarskem, s prumyslem umele statnimi subvencemi vypestovanem, s tou specielni madarskou samospravou, ktera slovensky lid uplne davala do rukou zmadarisovane gentry, ale pomerne nizce danove zatizenou, coz umozneno bylo nizkou uherskou kvotou na spolecne vydaje mocnarstvi, a nezvyklou prisnym rakouskym valecnym rekvisicim, od nichz Uhry dovedly sve obyvatelstva ve valce usetriti. K tomu ke vsemu nutno si jeste primysliti psychologicky primo nezmerny obrat v polozeni Slovaku: z lidu do opravdy porobeneho a proto politicky nevyspeleho stal se naraz panujici narod se vsemi dusledky do krajnosti provedeneho demokratickeho systemu veskereho statniho zrizeni.

Tezko si predstaviti tezsi problem vnitrni politiky, a proto neni znamkou nestalosti nebo vrtkavosti, ani nedostatkem statotvornych schopnosti, jestli se meni; co v prvnich chvilich nove republiky zdalo se vetsine Nar. shromazdeni resenim nejlepsim. Byly zde prirozene dve cesty: bud' zustati pri historickych utvarech hlavni casti noveho statu a utvoriti Slovensko, tedy to, co Madari nikdy nechteli a nemohli dopustiti a k cemu sahli teprv, jak sdelil s vyborem posl. dr. Derer, v r. 1919 clankem 31.; kdy ponejprv mluvil o "slovenske krajine", aby Slovaky pro sebe zlakali. Anebo mozno bylo prijati pro celou republiku modernim nazorum a demokratickemu ustroji statnimu prizpusobene zrizeni komitatni, premenou komitatu ve vetsi zupni celky.

V porevolucni dobe zdalo se prirozene velmi mnohym, ze jen nejostrejsi centralisace ustredni moci dovede preklenouti ruznosti historickeho rozvoje a nejrychleji utvoriti homogenni vnitrni spravu a posiliti tim jednotnou statni myslenku. Sami Slovaci byli jeste naplneni duchem martinske deklarace, a utvoreni noveho, samym Slovakum nezvykleho zemskeho celku, slovenske krajiny, zdalo se primo umelou prekazkou pro vytvoreni ceskoslovenske jednoty, ktera se zdala v prvnich chvilich tak blizkou a vsem Slovakum tak zadouci. A tak se rozhodla vetsina revolucniho Nar. shromazdeni pro zavedeni zupniho zrizeni v cele republice. Prinesla myslence jednoty statu nejvetsi obet: stare zeme, ktere po celou dobu ceskeho boje s Rakouskem byly narodu ceskemu pevnym zakladem jeho volani po pravu a spravedlnosti a ku kterym tudiz prilnul celou laskou sveho vlastenectvi. Zastancum historickych utvaru zemskych podarilo se jen dostati do zakona ustanoveni o zemskych zupnich svazech, ovsem zrusenych a neutvorenych jeste zemi, ktere se proto vlastne do logicke stavby zakona nehodily, a tim prece jen zachraneny tradicni, predrevolucni zaklady noveho statu. V myslich lidu arcit' nemizely, revolucnim zakonem nedalo se vyrvati z dusi lidu, k cemu tradicni virou a laskou prilnul, a proto nebylo nijakeho hnuti lidoveho, ktere by zadalo provedeni zupniho zakona a zavedeni zup v historickych zemich. O zupach vedela nanejvys mesta, urcena pro zupni urady a prirozene vlada, ktera mela zakonnou povinnost, zupni zakon provesti. Ale ona sama videla jeho tezkosti a take, jak dobou, klidnejsimi uvahami rostl odpor proti reseni administrativniho problemu republiky zpusobem prijatym v zupnim zakone, zejmena pokud se tykalo naprosto neorganickeho geografickeho reseni jednotlivych zup.

Zupy, jak vytvoril je zupni zakon, nemely vnitrni spojitosti, ani spolecnosti zajmu, ani vetsinou komunikacni koncentrace, a byly zejmena v historickych zemich umelym vykrojkem z celistveho, ziveho organismu, vyrostleho tisiciletym vyvojem. Nemohly byti schopny zdraveho zivota, organickeho rozvoje, a vsechny pokusy premeniti je ve vetsi celky ukazovaly jen vnitrni slabost konstrukce kazdeho utvoreni zup, ktere nechtelo pocitati se zachovanim zemskych celku. I pri pokusu o male zupy s podrzenim zemskych uradu se tyto obtize, treba v mensi mire, objevovaly. Jednou z hlavnich vad zupniho zrizeni vsak byl jejich antisocialni raz. Socialni spravedlivosti zasluhuji nejen jednotlivci, nybrz i cele kraje. Politika rakouska snazila se vsemi zpusoby podporovati vzrust Vidne, a tomu obetovala jizni Cechy a Moravu, branila se vsemu, co mohlo by znamenati zprumysloveni techto kraju, nebo zintensifikovani jejich hospodarstvi, ponevadz by se z nich vice nestehovali lide do Vidne, aby tam vykonavali nejnizsi sluzby a. propadavali germanisaci. Transversalku povolila vlada jen jako veliky politicky ustupek a vystavela ji tak, aby Vidni neskodila. Zda se tudiz, ze bylo predni povinnosti samostatneho statu, obratiti vsechnu pozornost na jihocesky a moravsky problem a alespon vsemu zabraniti, co by znamenalo i v novem state favorisovani kraju bohatych na skodu chudych. Zupni zrizeni tohoto prikazu statni politiky ceskoslovenske nedbalo. Utvorilo bohate zupy a zupy naprosto chude, jakymi byly budejovicka, jihlavska a uh. hradistska, ktere ponechany samy sobe, nebyly by s to, aby plnily vsechny ukoly, ktere jim zakon ukladal zpusobem, jenz by znamenal pro ne novy, lepsi zivot, osvobozeny od umeleho podporovani Vidne. Jenom zemska samosprava muze jim vydatnym zpusobem pomahati, aby zahojeny byly nasledky nepratelske politiky videnske, a bohatsi kraje Cech i Moravy, vyrostle v tradici zemske jednoty a spolecenstvi zemskych zajmu, dojista ochotne prinesou nutne obeti; aby stare krivdy byly napraveny. I na Slovensku je teto zemske solidarity potrebi, hlede k rozdilu bohatstvi a chudoby jednotlivych casti Slovenska, a i tu mozno predpokladati, ze se tato solidarita slovenska daleko spise a snadneji vytvori nez solidarita nejake podtatranske nebo kosicke nebo jine zupy.

Zavedeni zup v zemich historickych by take vyzadovalo velike naklady financni, jak osobni tak vecne. Nehlede ani na zakonnou povinnost setriti na statnich vydajich, bylo by tezko nove tyto naklady omluviti, ponevadz prospechy; ktere by statu prinesly, nelze nikterak srovnati s vysi obeti; ktere by provedeni zupniho zakona vyzadovalo. V prvnich dobach porevolucnich otazky financni nebyly brzdou pri zavadeni novych instituci, dnes vsak pocituje obyvatelstvo prilis tezce tizi danovych bremen, aby mozno bylo bez nevyhnutelne potreby uvalovati na stat milionove rocni naklady.

Take otazky personalni ukazaly se daleko tezsimi, nez se to zdalo pri jednani o zupnim zakone. Nemluve ani o tezkych socialnich a mravnich dusledcich prestehovavani uredniku a zrizencu z center do zupnich mest s jejich nedostatkem mistnosti a bytu, s nutnosti vesti dvoji domacnosti, zejmena k vuli detem a skolam, ktere navstevuji, vsecko, co jine tak bolestne prodelali na Slovensku, byla by otazka vedoucich osob ve 14 zupach historickych zemi prave tak tezko resitelnou jako na Slovensku. Rakouska vlada nedavala nasemu urednictvu moznost samostatneho vedeni velikych spravnich celku a bylo by tezkym najiti mezi urednictvem tolik zupanu a jejich namestku, kteri by odpovidali pozadavkum, jez by nutno bylo na tyto uredniky klasti, ponevadz jejich administrativni povinnosti nebyly by o mnoho mensi, nez okruh pusobnosti byvalych mistodrzitelu. A jmenovati na mista takove politiky, jak a tom vazne bylo mluveno, mozno by bylo povazovati za konec sporadane, jednotne spravy statni. Nehlede ani na kvalifikaci a zpusobilost politiku k vedeni statni spravy v jeji detailni pusobnosti byly by v teto pricine mozny jen dve cesty provedeni takove myslenky. Bud' by to byli politikove jedne strany, coz nehlede ani k fakticke neproveditelnosti znamenalo by vladu jedne strany nebo tridy nad statem, anebo by podeleni byli temito urady prislusnici ruznych vladnich stran, a to by znamenalo takovou ruznorodou, nemoznou pestrost spravy v jednotlivych zupach, ze by snaha po unifikaci vedla primo ke groteskni nejednotnosti nehlede ani na tezke dusledky stranicke administrace v otazkach personalnich i jinych. Takove experimenty si tezko muze dovoliti stat, jehoz hrdosti je, ze privedl uz svou spravu do normalnich, radnych koleji.

Je tudiz prirozeno, ze vsecky tyto zkusenosti a uvahy vedly zase ke starym administrativnim celkum; ktere se po staleti organicky vyvijely a ktere zejmena v poslednich desitiletich minuleho stoleti, v dobe budovani komunikacni site zeleznicni, postovni a telegrafni, jez se delo az na jiste vyminky koncentricky k hlavnim mestum zemi; stavaly se take opravdovym stredem zeme, coz plati zejmena o Praze a Cechach, jejichz velikost byla vzdy obvyklou zbrani vsech nepratel jednoty zeme. Tato vyhoda prirozeneho centra se take ukazala po prevratu, kdy premisteni ustredi prumyslovych zavodu, bank atd. z Vidne do Prahy provedeno bylo bez nejmensich obtizi nebo otresu. Proto je take neoduvodneno vsecko tvrzeni, ze velike administrativni uzemi ceske vylucuje radnou a vykonnou spravu. Komunikacni prostredky ceske jsou takove, ze uradovani v Praze je pro vsechny casti zeme rychlejsi a pohodlnejsi nez v nejakych zupach s jejich nemoznymi komunikacnimi pomery. Vsecko smerovalo k Praze a jen velmi zridka bylo pomysleno na spojeni k nejakemu zupnimu mestu jako takovemu. Neni sice ani spravne tvrditi, ze jsou Cechy nejvetsim administrativnim celkem, ponevadz je rynska provincie v Prusku jeste vetsi, ale pro moznost expeditivni a dobre administrace jsou vubec daleko dulezitejsi prime komunikacni prostredky a koncentricka poloha, nez pocet obyvatel. Uvadi-li se stale za priklad Francie se svymi departementy nesmi se zapominati, ze francouzska revoluce chtela vsecko odstranit, co by upominalo na stare kralovstvi a jeho instituce, a ze tato nivelisace Francie byla ke konci osmnacteho stoleti dost lehka, ponevadz vubec bylo komunikacnich prostredku krome krome Vaubanovych silnic velmi malo. A prece ani ve Francii nevymizelo do dneska vedomi prislusnosti ke starym, historickym celkum a posuzovani francouzske centralisace neni ve vaznych kruzich Francie jednotne. Priroda sama vytvorila Cechy jako zaklad pro jedinecny administrativni celek a Prahu jako jeho prirozene centrum. Tak se take vsecky pomery vyvijely a Praha prirozene se stala nejen hospodarskym, nybrz i kulturnim strediskem pro oba narody zemi obyvajici. Tato koncentrovanost usnadnuje administraci, a kdyz zmizi nemozne, opravdu copate metody rakouskeho uradovani, kdyz konecne zavedeme moderni, prakticke a rychle vyrizovani veci s vyuzitim vsech modernich kancelarskych vymozenosti i s kolegialnim vyrizovanim slozitych zalezitosti a mistni koncentraci uradu v jedine budove; pak neni potrebi obavati se prilisne rozsahlosti spravniho uzemi ceskeho.

Jestli po vydani zupniho zakona cinnost zemske politicke spravy ceske byla predmetem nepriznive kritiky, nesmi se zapominati, ze visela vlastne ve vzduchu, nevedela, kdy provedenim zupniho zakona prestane vubec jeji trvani a ze nasledkem toho nemohla miti uz one vule k uplatneni se, bez niz uradovani tak velikeho telesa vubec neni myslitelno. Krome toho bylo od zemske politicke spravy 196 uredniku presazeno k ministerstvum, cimz organismus celeho urednickeho aparatu byl prirozene porusen, a kdezto drive i odpurci musili priznati, ze je cinnost velikeho tohoto pravniho telesa bezvadna, nyni namnoze neuspokojovala.

Budoucne bude jinak. Zavedenim dvouinstancniho postupu bude zemsky urad ve velike vetsine pripadu posledni instanci, coz bude miti jak pro ministerstva. sama, tak pro zemske urady velmi priznive dusledky. Z ministerstev vrati se k zemskym uradum opet vynikajici sily, ktere tam budou rozhodovati v posledni instanci, jak to cinily nyni v ministerstvu. Jednak kvalita techto uredniku a pak vedomi zodpovednosti, ponevadz nad jejich rozhodnutimi bdi spravni soud, jsou zarukou, ze zemske urady brzy budou na vysi, kterou zakon vyzaduje a predpoklada.

Je vsak zajimavo, ze vsichni, kteri maji takovou starost o budouci moznosti statni spravy v Cechach, nevzpomneli nemozne posice ministerstev za zupniho rizeni, kde by ministerstvo bylo ve vetsine pripadu posledni instanci, ponevadz by se konecne rozhodovani zupanum prece jen tezko mohlo sveriti. Jiz nyni, kdy jeste uraduji v historickych zemich zemske politicke spravy, stavaji se ministerstva administrativni nemoznosti. Ministerstva nejsou povolana, aby administrovala, aby byla administrativni instanci, krome pripadu nejvaznejsich a zasadnich. Ministerstva maji vladnouti, udavati veskere sprave smer, vyvijeti iniciativni cinnost v zakonodarstvi a vesti nejvyssi dozor na spravu; aby za ni mohli ministri parlamentu odpovidati. Velikou prednosti predlohy je, ze tyto kompetence utvorenim dvouinstalacniho rozhodovani rozdeluje. Ministerstva budou vracena svym vlastnim ukolum, a zemske urady, jako konecne instance, budou zarukou rychlejsiho, ale stejne dobreho rozhodovani spravnich zalezitosti.

Ani spojeni se samospravou v jednu kolej, spojeni zemske politicke spravy se zemskym vyborem v jeden zemsky urad netreba se obavati, nebot jednak zmensuje tato spojeni agendu zemskeho uradu o vsecky veci, ktere byly vyrizovany dvakrat, jednou v zemskem vyboru a zaroven v zemske politicke sprave, a pak veskere urednictvo zemskeho vyboru, tak zapracovane a osvedcene v autonomnich zalezitostech prejde k zemskemu uradu a bude tim zaroven zarukou, ze vyrizovani agendy neutrpi ani rozsahem uradu ani jeho spojenim v t. zv. jednu kolej.

Vladni predloha navrhuje utvoreni ctyr zemskych celku: Cech, Moravy a Slezska, Slovenska a Podkarpatske Rusi. Spojeni Moravy se Slezskem vyvolala znacne znepokojeni v obyvatelstvu slezskem bez rozdilu narodnosti. Je nutno zde zdurazniti, ze spojeni to nema naprosto zadnych vedlejsich, skrytych umyslu, namirenych proti kterekoliv narodnosti nebo socialni tride. Umysly takove naprosto by se nehodily do demokraticke soustavy Csl. republiky. Jestli se tvrdi z nemecko-nacionalni strany, ze ma se to stati proto, ponevadz ve Slezsku je vetsina obyvatelstva nemecka, pak netreba pripominati, ze vlada republiky ma dost moci a prostredku, aby kazde zneuziti teto vetsiny mohla zameziti a ze by tudiz nepotrebovala utkati se k prostredku spojeni Moravy se Slezskem. Duvody jsou ciste administrativni. Jde o zjednani rovnovahy mezi jednotlivymi zememi. Kdyz v teto pricine neprihlizime k Podkarpatske Rusi, ktera ma mirovou smlouvou zarucene zvlastni postaveni, nebylo by dobre pro budouci celkovou politiku statni, pro pomer statu k zemim v ohledu spravnim a zejmena v ohledu financnim, kdyby mezi zememi nebyla jista kvantitativni rovnovaha. Slezsko by bylo prilis male kdezto spojenim s Moravu obdrzime vedle zeme ceske; dve temer stejne pocetne zeme, moravsko-slezskou a slovenskou, jez dohromady se rovnaji asi Cecham, coz vazne ulehci budouci reseni problemu autonomnich financi.

Netreba vsak pripominati, ze je toto spojeni ciste administrativni, a ze se v nicem nedotyka a nechce dotykati historicke individuality Slezska, jejiz dulezitost stat prilis dobre poznal v dobe zapasu o Tesin nez aby chtel jakymkoliv zpusobem zlehciti nebo zmensiti historicky vyznam slezske individuality pro republiku. Tomu take predloha vyboru dava vyraz tim, ze zeme se nazyva Morava a Slezsko (§ 1), ze zemska pecet moravskoslezska ma obsahovati historicke znaky obou zemi a ze pro vsechny instituce, ktere si Slezsko vybudovalo, maji byti zrizeny podle navrzeneho zneni §u 28 zvlastni komise, slozene ze clenu zemskeho zastupitelstva, volenych nebo jmenovanych ze Slezska, takze kontinuita vlastni spravy bude v tomto ohledu zachovana. A je prirozeno, ze i v zarizenich budoucich moznost takovychto slezskych komisi neni vyloucena. Zrovna naopak. Mozno ocekavati, ze v zajmu veci i klidneho souziti zastupci obou zemi ustanoveni toho zpravidla budou uzivati. Nebylo by vsak spravne, udelati z toho zakonnou povinnost, ponevadz se mure jednati v budoucnu o zarizeni, v nichz spravu deliti nelze, na pr. bude-li se jednati o velike automobilove silnice apod. Tim bude miti i obyvatelstvo slezske vedomi, ze se nikdo nechtel dotknouti individuality Slezska. A aby odstraneny byly obavy, ze by melo byti take zruseno na pr. postovni nebo financni reditelstvi slezske, navrhuje vybor s vyslovnym souhlasem vlady; aby se v § 9, odst. 4., za slova "Ktere jine urady a organy" vlozilo "spravy vnitrni a skolske", takze je jasno, ze se o zruseni zminenych reditelstev v zakone nejedna.

Pokud se tyce Slovenska, bylo by zbytecno si zakryvati; ze zavedeni zup, treba administrativne se provedlo, neprispelo k uklidneni Slovenska, naopak, ze volani po administrativnim vyhoveni pozadavku slovenske osobitosti bylo stale silnejsi, ba bourlivejsi. Predloha opousti zupni zrizeni; vzdava se myslenky, tuhym ministerskyma zupnim centralismem zabezpeciti jednotu republiky a voli druhou moznou cestu vnitrni upravy statu, ponechava stare historicke zeme, a ze slovenskych komitatu nebo nyni zup tvori slovenskou zem, krajinu, a takovym zpusobem provadi unifikaci statni vnitrni spravy: Cesta prvni, vseobecne zavedeni zup, ukazala se administrativne, financne i politicky neschudnou, na Slovensku zupy neprinesly zadouci klid, a tak vlada i vybor ustavnepravni navrhuji, aby Slovensko nebylo vic jen imaginarnim, spis heslovitym pojmem, jakym bylo za Madarska i za spravy zupni, nybrz aby byl utvoren v nasi republice novy, jednotny spravni obvod, zeme, krajina slovenska a v ni zemske zastupitelstvo. Byly ve vyboru pronaseny obavy, ze velka pravomoc zemskeho presidenta v otazce obsazovani nizsich stupnu statne zamestnaneckych i pusobnost zemskeho zastupitelstva povede k separatismu, ke snaze, stale vic se oddelovati od historickych zemi: Vybor techto obav nezdili. Je naopak presvedcen, ze slovensky patriotism, ktery se dojista v novych techto pomerech prohloubi, nebude vic odpiranim jistych prirozenych pozadavku slovenskych jednostranne veden k tomu, aby akcentovanim slovenske osobitosti namiren byl proti jednote obou vetvi naroda, nybrz ze povede nutne k vedomi spolecnych zajmu a k utvrzeni presvedceni, ze Slovakum muze jedine nase republika umozniti a zaruciti svobodny narodni rozvoj, na co se nyni pro same hledani vseho, co nas deli, prilis lehko zapominalo. Neni potrebi bati se vystrelku, jez nelze a neni potrebi skryvati. Jsou psychologicky vysvetlitelny zminenym uz ohromnym prevratem v zivote Slovaku, kteri se z helotu stali statnim narodem, a prirozene chteji jim byti vyhradne, vic, nez na to staci jejich sily, po staleti poutane madarskym nasilim. Slovaci prirozene postupem casu budou miti dosti sil, aby si obsadili sve urady, slovencina stane se temer vyhradni reci slovenskych uradu, ale to bude zaroven, aspon tak nutno doufati, provazeno hospodarskym silenim, zlepsenim zejmena zemedelske produkce, a tim stale uzsim hospodarskym a socialnim spojenim se zememi historickymi. Vystaveni nutnych pricnich drah a usporadani zeleznicnich tarifu, vystavba silnicni site, dojista budou silne tomu napomahati. A porostou tak spolecne hospodarske zajmy i v slovenskem prumyslu a uzke spolecenstvi s historickymi zememi, jejichz dodavatelem by se melo stati slovenske zemedelstvi, bude pro Slovaky podminkou jejich vzrustu a sileni: A tak prirozene vyroste ze slovenskeho patriotismu patriotism ceskoslovensky, zejmena kdyz i slovensti lide budou touziti po moznosti, aby se uplatnili na sirsim poli pusobnosti, nez je to mozno v uzkych ramcich Slovenska.

To je prirozeny vyvoj nebude-li mu prekazeno tim, v cem Slovaci, ac velmi nepravem, vidi zamysly historickych, zemi, vykoristovati hospodarskou nevyspelost Slovenska. Tim, co zavadime, tvorime moznost nejintensivnejsi prace k hospodarskemu povzneseni Slovenska a ukazujeme, ze zrovna naopak nez se historickym zemim vytyka, chceme, aby Slovensko bylo silne, ponevadz toho nezbytne potrebuje nase republika, aby byla sobestacna za vsech pomeru. Jen tak muze byti vytvorena atmosfera duvery, v ktere nejlepe by mizela neduvera Slovaku k ostatnim a vytvorila se puda pro spolecnou praci.

Zupni zrizeni melo vsak krome zupni centralisace jeste druhou stezejni myslenku, totiz sjednoceni spravy statni s autonomni, t. zv. jednu kolej. V teto pricine nebylo oposice, myslenka ta prijata byla vetsinou se souhlasem, coz konecne je prirozene, ponevadz je to dusledek demokratickeho zrizeni republiky. Rozstepeni autonomie a statni spravy i jejich nesporny antagonism byl pochopitelny a temer nutny vsude, kde byla t. zv. vrchnostenska vlada (Obrikeitsregierung). Tu meli v Rakousku v plne mire do zavedeni vseobecneho hlasovaciho prava i po nem. Ale dnes, kdy mame pomerne zastoupeni, naprosto parlamentarni vladu, kdy kazdou chvili mozno vladu svrhnouti neschvalenim odpovedi na jakoukoliv interpelaci, kdy tedy statni sprava nemuze byti spravou nad parlamentem, nybrz jen vladou s parlamentem, treba by musila byt statni, tedy nadstranickou, nelze vice autonomii povazovati za obranu proti statu, nybrz jen za integrujici cast demokraticke verejne spravy, ktera ma byt rovnocennou ucasti autonomnich elementu privedena na vysi opravdoveho demokratismu. Ten zasadne, pojmove zada spolupraci statni i autonomni spravy, bez kazdeho antagonismu, naopak, jedna i druha ma byti nutnou soucasti verejne zpravy.

Bylo namitano, ze vsecko to je mozno jen v jednonarodnim statu, jinak ze je autonomie ochranou mensin. Tato analogie z Rakouska, z nasi autonomie a jeji postaveni proti statni sprave neplati pro Csl. republiku, ponevadz zde te ochrany neni, kterou mel v autonomii cesky narod v Cechach. My meli ve svych rukou druhou, odvolaci autonomni instanci, zemsky vybor, a proto nam mohla byti samosprava. bastou proti Vidni. V Csl. republice jsou vsak druhe instance autonomni v rukou csl. vetsiny, a proto je ochrana mensin pomoci autonomie jen velmi relativni. A mohlo by se snad spise rici, ze je zrovna pro mensiny, nechteji-li byti otevrene protistatni, jedna kolej, spolecna sprava statni a autonomni nejlepsi moznosti na miste, kde je vlastni zivot, sbliziti se se statni spravou a vyrovnavati touto spolupraci mnohe ostre protivy. Spolecna sprava mohla by tak byti nejucinnejsim prostredkem k uklidneni pomeru, kde se mensina stavi na pudu statni. Ostatne "jedna kolej" byla vzdy dusledne zadana nemeckymi politiky v Rakousku a neni snad povinnosti nemecke politiky, za vsech okolnosti, zasadne delati v Csl. republice pravy opak toho, co se delalo v Rakousku.

V predloze je "jedna kolej" prevzata ze zupniho zakona a provedena do vsech dusledku. Zupy i svazy zup se odstranuji a restituuji, se zase zeme, jejichz zemske urady predstavuji "jednu kolej" v ramci starych Cech, Moravy i Slezska, Slovenska a Podkarpatske Rusi. Autonomni elementy dochazeji sveho uplatneni v zemskych i okresnich zastupitelstvich.

Zakladni podminkou moznosti trvani teto formy verejne spravy je ovsem, ze zemska zastupitelstva nebudou sbory zakonodarnymi a ze nebudou ani moci ani chtiti souteziti s parlamentem v provadeni politiky. Z Rakouska jsou znamy obtize zakonodarne pravomoci risske rady vedle cele rady zemskych snemu, a mame-li se vyvarovati rakouskeho chaosu, musime se postaviti na stanovisko, ze zakonodarna, moc a rozhodovani o politice statu nalezi vyhradne parlamentu a ze zemska zastupitelstva mohou a maji se starati jen o zajmy kulturni a hospodarske. Svym pravem interpelacnim mohou byti ovsem jakymsi zivym svedomim ohledne zivota kulturniho, hospodarskeho i socialniho s moznosti, ve vlastnich ustavech a institucich se o tyto potreby starati.

Je prirozeno, ze nelze ani z jednani o vecech hospodarskych vylouciti politiku. Ale je prece jen zakladni rozdil mezi politikou, ktera je vlastne nezodpovednou, ponevadz nemuze vesti ke konkretnim dusledkum, jako je svrzeni vladniho systemu a ktera primo nemuze ani vesti ke svrzeni zemskeho presidenta, a mezi politikou, ktera v parlamente vsecky ty moznosti ma. Politika v zemskem zastupitelstvu nebude moci miti bezprostredni politicke cile, nebude sama sobe ucelem a nebude tudiz prekazeti, aby se mohlo o otazkach kulturnich a hospodarskych jednati v zemskych zastupitelstvech objektivneji a tedy spravneji a ucinneji, nez kdekoliv jinde, pokud to je ve verejnem nasem zivote, politikou tak prosaklem, vubec mozno.

Nelze prece pochybovati, ze potrebujeme sbory, vazne svym slozenim, v kterych by mozno byla jednati o zivotnich problemech statu, a temi jiste jsou take otazky, jez tvor i obor pusobnosti zemskych zastupitelstev, bez urcitych, ciste politickych cilu, tedy predevsim se stanoviska statu a co je stejne dulezite, se stanoviska hospodarskych potreb jednotlivych zemi. Neni pochyby, ze rozsah a bohatost techto otazek podava zemskemu zastupitelstvu moznost, aby svuj vazny hlas uplatnilo temer ve vsech otazkach verejne spravy. Jen od neho sameho, od kvality jeho jednani a prace bude zaviseti jeho vliv na verejne zalezitosti, bude-li veliky, nekdy snad dokonce rozhodujici; nebo maly nebo zadny.

Predloha velmi jasne chce, aby zemske zastupitelstvo vazny vliv melo, a proto odvazuje se tak zavazneho kroku, jako je jmenovani jedne tretiny jeho clenu. Vidi se v tam utok na demokracii, na vseobecne hlasovaci pravo, nazvalo se to dokonce "loupezi" na volebnim pravu, charakterisuje se to jako dukaz reakcnosti vlady a vladni vetsiny atd. Sila utoku je tu v primem pomeru s vedomym nebo nevedomym prehlizenim zakladni ruznosti mezi parlamentem a zemskym zastupitelstvem. Toto neni sborem zakonodarnym, ani nerozhoduje o osudech statu, o miru a valce, o vojsku, o vlade, o vladnim systemu, o clech, o zahranicnich smlouvach, o socialnim zakonodarstvi atd. Je sborem poradnim a normotvornym jen tam, kde je k tomu vyslovne zmocneno statnim zakonem. Hlavnim duvodem pro vseobecne a rovne pravo hlasovaci bylo nam vzdy, ze ti, kteri jsou nuceni, aby svuj zivot dali statu, je-li to o potrebi pro jeho ochranu, a kteri nesou velikou cast statnich bremen ve forme dani neprimych, spotrebnich, monopolu atd., museji, miti pravo, aby se volbou poslancu zucastnili na tvoreni statni vule a ze maji take pravo, miti vliv na slozeni zakonodarneho sboru, ktery rozhoduje o zivotnich jejich zajmech hospodarskych a socialnich.

Vseho toho neni v zemskem zastupitelstvu, ktere krome obstaravani specielnich potreb kulturnich; humanitnich, komunikacnich a pod. ma byti sborem poradnim ve vaznych otazkach hospodarskych a socialnich, jakousi vyssi strazi hospodarskeho a socialniho zivota, povysenejsi nad vasne denniho politickeho zivota, a vyzaduje uz pojmove, aby ti, kteri jsou v nem k cinnosti povolani, meli jistou miru zivotnich zkusenosti, a praktickych nebo odbornych a vedeckych znalosti. Proto predloha zvysuje vekovou hranici aktivniho volebniho prava na 24 let a zavadi jmenovani jedne tretiny clenu i odborniku, kteri by, budou-li vlade opravdu jako odbornici povolanymi korporacemi navrhovani, zarucovali onu uroven porad, ktera je nutna, ma-li pusobiti zemske zastupitelstvo vahou svych vecnych argumentu, sveho rozhledu a znalosti pomeru, kdyz praktickeho, primeho vlivu politickeho miti nema.

Nelze si prece zakryvati, ze formy volebniho i ostatniho politickeho boje u nas nejsou takove; aby nepusobily odpuzujicim zpusobem na lidi vazne prace, neciti-li v sobe zvlastni povolani k politickemu zivotu. Umozniti takovymto odbornikum, aby bohate sve znalosti nebo zkusenosti venovali verejnosti, zemi a statu, neni dojista. nicim protidemokratickym, nybrz naopak, nezbytnym korrektivem; aby demokracie nemohla byti obvinovana., ze tem, kteri by dobre mohli poslouziti statu, uzavira stinnymi strankami boje o moc a vladu v demokracii cestu k uplatneni se. Dojdeme-li jednou k. vyssim, uslechtilejsim formam politickeho zivota, odpadne sama sebou nutnost takove korrektury. A neni pochybnosti, osvedci-li se jmenovani, budou-li totiz vysilani do zemskych i okresnich zastupitelstev skutecni odbornici a dovedou se v jednani tom uplatniti, budou politicke strany uz touto velmi zdravou konkurenci nuceny, aby pri vyberu svych kandidatu do sboru zakonodarnych hledaly takove sily, ktere by se vyrovnaly svymi znalostmi a zkusenostmi odbornikum v zemskych zastupitelstvech.

Tedy nic protidemokratickeho neni zamysleno zavedenim jmenovani jedne tretiny clenu zemskeho nebo okresniho zastupitelstva, ale take ne korrektura volebnich vysledku. Ty konecne nejsou zrovna tak vazne v ponejvice poradnich sborech jakymy zemska zastupitelstva maji byt, aby k vuli moznosti korrigovati vuli lidu, volbami projevenou, dovolen byl tak hluboky zasah do dosavadnich pomeru, jakym je jmenovaci pravo vlady. Tomu nasvedcuje take dodatek k § 12temu, prijaty vyborem, ze totiz pri jmenovani ma vlada prihlizeti k pomerum kulturnim, narodnostnim, hospodarskym a socialnim. Z toho je jasno, zejmena kdyz uz v duvodove zprave k navrhu zakona vlada rika, ze navrhy na jmenovani budou predkladati odborne korporace, ze vlade i vyboru jsou daleky umysly, pomahati vlade k vetsine, a ze vlada nema, zrovna tak jako ustavne-pravni vybor jineho umyslu s jmenovanim, nez zabezpeciti opravdovym odbornikum moznost, uplatniti se v jednani o vaznych otazkach kulturnich a hospodarskych v tak vaznem sboru, jakym bude zemske zastupitelstva. Ani narodnostne nema byti vyuzitkovano jmenovaci pravo proti zajmum narodnostnich mensin, ani nemaji pri tom byti pomijeny zajmy delnictva, cemuz nasvedcuje vyslovne rozlisovani hospodarskych od socialnich pomeru. V tom ovsem je zakladni rozdil mezi jmenovacim pravem podle zupniho zakona na Slovensku, ktere tam vlade na 20 let dano. To nebylo omezeno zadnym poukazem;.jakych zajmu nutno setriti pri jmenovani, nybrz davalo vlade naprosto neobmezenou moc jmenovati, jak to za dobre uznala.

Navrh vyboru je obmezenim, ci vlastne spis oznacenim ucelu a zpusobu tohoto jmenovani, aby bylo jasno, ze nepomysli se na zadnou korekturu volebnich vysledku. Vazati, jak bylo zadano, jmenovani na povinnost, riditi se vysledky voleb, bylo by jen paralysovanim ucelu tohoto jmenovaciho prava, ponevadz tezko lze upirati pravo vlade, aby pri takovem jmenovani prihlizela k tem, kteri ani politicky nejsou otevrene proti statu ani hospodarsky a socialne nechteji revolucni prevrat vseho, co tvori zaklady klidneho, organickeho rozvoje statu. To ovsem nema znamenati, ze by vlada ze jmenovani mela vylucovati prislusniky oposice, kdyz toho svymi kvalitami i nutnosti zastoupeni urcitych hospodarskych nebo socialnich zajmu zasluhuji. Ostatne uz dnes podle zupniho zakona vlada jmenovaci pravo mela, zejmena do komisi financnich i do jinych odbornych komisi. Je to tudiz jen logicky krok dal, kdyz se temto odbornym silam da moznost, aby sve znalosti uplatnovaly na sirsim foru a zejmena na foru, ktere je verejnym a podleha siroke kontrole verejnosti.

Vaznou otazkou ovsem je; a vybor se ji prirozene zabyval, zda zemska zastupitelstva nestanou se politickou instituci. Zupni zakon nedovoloval zupnimu zastupitelstvu jednati o vecech politickych, coz znamenalo, ze nechtel nebo nemohl sice zabraniti, aby se pri projednavani nejruznejsich zalezitosti nemluvilo o politice, ale ze zakazoval jakekoliv navrhy politicke podavati a o nich jednati. Vladni predloha a s ni navrh vyboru pravi to nyni docela jasne, a je tudiz kazdy politicky navrh, tedy navrh jakekoliv resoluce, politickeho projevu duvery nebo neduvery vlade a pod. vyslovne vyloucen. Rozumi se samo sebou, ze ani nynejsi navrh nemuze a nechce zakazovati, aby se pri projednavani veci, jez do kompetence zemskeho zastupitelstva patri, nemluvilo take o politice, ale vylucuje navrhy politickeho obsahu a ucele. Neni pochyby, ze jen tak mohou byti zajisteny velmi vazne ukoly zemskeho zastupitelstva. Kdyby napr., mohla. politicka diskuse konciti urcitymi politickymi navrhy, at vlade priznivymi nebo nepriznivymi, stala by se dojista zemska zastupitelstva necim docela jinym, a dojista ne lepsim, nez zakon to zamysli. Nebot nelze rici, ze by zpolitisovani zemskych zastupitelstev prospelo tomu, co od nich verejnost ma pravo zadati. Dojista byl by zanedbavan hlavni jejich ukol, a samo jednani o hospodarskych a kulturnich zalezitostech zemi ztratilo by moznost jiste objektivity, kterou prave od jmenovani jedne tretiny mozno ocekavati, a na druhe strane nastala by nepochybne politicka konkurence mezi Narodnim shromazdenim a zemskym zastupitelstvem, konkurence velmi nerovna; nebot diskuse v zemskych zastupitelstvech byla by uplne nezodpovedna, ponevadz by nemohla miti, primych dusledku pro statni politiku a postaveni vlady, a mohla by tudiz velmi lehko svou bezohlednosti stati se vaznou prekazkou zodpovedne politice stran v parlamente, at vladnich nebo oposicnich. Take jmenovaci pravo vlady do takovych zpolitisovanych sboru by ztratilo sve oduvodneni, dostalo by opravdu raz korektury vule lidu, projevene volbami a namitkam proti nemu pronasenym nebylo by mozno odepriti jiste opravnenosti. Bude tudiz povinnosti zemskych presidentu, jako predsedu techto shromazdeni, aby se striktnim setrenim predpisu zakona zpolitisovani jejich vsi silou branili a je znemoznili.

Jinak neni pochyby, ze se predloha stara, aby zemska i okresni autonomie uz slozenim svych sboru mohla se ukazati na vysi svych ukolu. Tim a urcenim zemskych uradu za druhe a posledni instance, jakoz i vracenim zemskym presidentum jmenovaciho prava pro vsecka mista urednicka i zamestnanecka, uprazdnena v oboru jejich pravomoci, pokud ono neprinalezi vlade nebo presidentu republiky, stava se zemsky president jednim z nejdulezitejsich, ale take nejzodpovednejsich funkcionaru statni spravy. Neni vsak pochybnosti, ze zrovna jmenovaci pravo byvalych. mistodrzitelu odpovidalo potrebam a zadostem jednotlivych zemi, ponevadz zrovna pri obsazovani nizsich mist statni administrace je nezbytno, hlede k rozsireni skolniho vzdelani i k vseobecnemu nedostatku zamestnani, prihlizeti k mistnim zajmum, nema-li zrovna z techto pricin povstati casto zivelna nespokojenost sirokych vrstev lidovych se statni spravou, a nema-li se zrovna v techto vrstvach takto umele pripravovati puda pro agitaci protistatni. Videli jsme to zejmena na Slovensku, kde se stalo predmetem nejvetsich stiznosti a nejnebezpecnejsi agitace to, co prece bylo hned po prevrate nevyhnutelne, mel-li se zachovati pravidelny chod verejne spravy, zeleznic, post, ze se totiz musili z historickych zemi povolavati lide i k nejnizsim funkcim statni spravy.

Neni pochyby, ze prihlizeni k mistnim pozadavkum pri prijimani zejmena do nejnizsich sluzeb statnich je proste nezbytne v socialnich nasich pomerech, a ze nutno jim vyhoveti, jsou-li zadatele dostatecne kvalifikovani pro sluzby, ku kterym se hlasi, zrovna tak, jako je docela prirozeno, ze pri prijimani cekatelu na vyssi mista statni sluzby nutno prihlizeti k mistni inteligenci, zejmena na Slovensku, ovsem pod podminkou radne kvalifikace a schopnosti k zadane sluzbe. Vraceni stareho jmenovaciho prava zemskym presidentum, a zachovavani stejnych zasad, ovsem v techze mezich prav vlady a presidenta republiky i v jinych oborech statni spravy, ktere zemskemu presidentu nepodlehaji, prispeje dojista k uklidneni pomeru, ovsem jen v tom pripade, nepovede-li k tomu, aby do statni spravy byli prijimani lide mene zpusobili anebo aby zbytecne a nespravedlive byly poskozovany naroky a prava tech, kteri posud svou sluzbu dobre a poctive vykonavali. Otazka obsazovani statne zamestnaneckych mist bude ovsem jeste dlouho zejmena na Slovensku velmi ozehavou otazkou politickou, a neni pochyby ze zemsky president v teto pricine bude miti postaveni velmi obtizne, a sice nejen v oboru sve vlastni pusobnosti, nebot tezko bude mozno zabraniti dotazum v teto veci v zemskem zastupitelstvu i ohledne resortu, ktere jeho pravomoci nepodlehaji, a bude veci vlady, aby mu i tuto treba formalni zodpovednost usnadnila a umoznila.

Na stejnych zakladech, jako urady zemske jsou take vybudovany urady okresni, a zde prirozene "jedna kolej" jeste vice zasaha do zivota, nez v zemi. Postaveni prednosty okresniho uradu, okresniho hejtmana, stava se bezesporne daleko vaznejsim a odpovednejsim, nez bylo posud. Prestava jeho odloucenost od obcanskeho zivota, jeho pusobeni vice kancelarske, ktere vzdalovalo jej od obcanstva a tvorilo mezi nimi casto neprestupnou prehradu, coz casto pusobilo i na psychologii mnohych z techto jinak vetsinou vybornych uredniku. Prave v tomto sblizeni nacelnika statni exekutivy s autonomii je jedna z nejvaznejsich stranek demokraticnosti "jedne koleje", kterou zakon zavadi. Plati to ovsem. take obracene, i obcanstvo uvidi nyni v okresnim hejtmanovi neco vic, nez "majitele cetniku a je-li potrebi vojaku", uvidi v nem cloveka zodpovedneho take za to, co je jejich, za jejich autonomii, nejen za to, co je statu a co jim tak dlouho bylo symbolem krivdy a nelasky. A toto sblizeni muze, a doufejme, musi vyvolati zmenu nazoru na spravu na obou stranach a nemuze zustat bez priznivych ucinku na pomer obyvatelstva k statni sprave.

Okresy prirozene musily byti nyni vetsi, jak odpovida to novym ukolum samospravy. To dotklo se prirozene nejbolestneji Cech, kde meli jsme beze sporu jak na strane ceske tak nemecke samospravu, ktere dekujeme za velkou cast onoho hospodarskeho i kulturniho rozvoje, jimz se zeme ceska pravem honosi. Zakladem ceske samospravy byl soudni okres a je primo obdivuhodne, jak velke veci na teto casto velmi uzke basi byly vykonany. Jiz zupni zakon rozsiril zakladnu prvni autonomni stolice na politicky okres, a neurcity slib, ktery ucinen byl v duvodove zprave, ze bude kazde okresni mesto sidlem politicke spravy, prirozene nemohl byti ani z personalnich ani z financnich duvodu splnen. Naopak, zakonny prikaz setreni nuti k tomu, aby base samospravy byla rozsirena. Ostatne i vne je to naprosto oduvodneno, ponevadz v Cechach po vetsine vsecky ukoly, ktere mela samosprava, uz splnila a nove, vetsi vyzaduji sirsi financni zakladny. Vsecko to ovsem vzbudilo v dosavadnich okresnich mestech velike znepokojeni, stupnovane jeste falesnymi zpravami, ze budou zrusovany take okresni soudy a pokracovano v ruseni bernich uradu. Vlada prohlasila docela kategoricky, ze na nic podobneho nepomysli a ze take nema umyslu premistovati dosavadni okresni hejtmanstvi nebo nova zrizovati v dusledku tohoto zakona. Nutne zmeny prirozene budou vykonany, ale ustanoveni, ze k nim je potrebi slyseni zemskeho zastupitelstva je zarukou, ze nic nebude podnikano prekotne a ze bude prirozene brano zreni k pranim obyvatelstva. Aby vsak obyvatelstvo dosavadnich okresu bylo zbaveno pocitu krivdy, je v zakone v §u 71 stanoveno, ze zvlastni komise, volena ze clenu okresniho zastupitelstva, kteri maji sve bydliste ve zrusenem okresu, bude spravovati vsechna zarizeni, ktera si vybudoval stary okres a predsedati teto komisi bude staly predseda, jmenovany ze clenu okresniho zastupitelstvi z tohoto okresu. A aby obyvatelstvo starych okresu take prilis nepocitovalo vetsi vzdalenost od sidel novych, vetsich okresu, budou dojista zavedeny uredni dny urednika okresniho uradu v sidlech byvalych okresnich zastupitelstev, sloucenych v novy okres, a tyto budou moci take byti spojeny urednimi dny predsedy zminene okresni komise.

Tim vsim doufa vybor, ze nove spravni rizeni ztrati osten, jejz zejmena pocitovali stari samospravni pracovnici v Cechach, at cesti nebo nemecti, kteri ve zrusovani starych okresu videli krivdu zrovna proti. tem, kteri vzorne spravovali sve okresy.

Pokud se pak tyce uredniku a zamestnancu zemskych vyboru a okresnich zastupitelstev, resi § 10 otazku osob do statni spravy prevzatych i samospravnych pensistu zpusobem, ktery plne muze urednictvo samospravne uspokojiti. Neni nejmensi pochybnosti, ze dosavadni urednici samospravni budou miti i nadale velmi vazne misto ve spolecne sprave, treba byla statni, a ze bude jejich zkusenosti a znalosti uzito v tychz oborech, v kterych dosud pracovali.

Nejvetsi odpor ve vyboru vzbudila se strany oposice hlava prva, obsahujici nova ustanoveni o pravomoci spravnich uradu a o spravnim rizeni. Bylo vytykano, ze demokraticka republika prejima z absolutistickeho Rakouska patent z r. 1854, t. zv. Prugelpatent, ze jednotliva ustanoveni jsou prilis pruzna, ba ze jdou dal, nez sel rakousky absolutism: Zapomina se, ze patent z r. 184 mel dati policejnim uradum diskrecionarni moc, potlacovati predevsim vsecky politicke projevy, neprijemne absolutisticke vlade a hajiti tresty jeji autoritu. Reakce proti teto absolutisticke politice byla arcit stejne jednostranna, nebot divala se zase na stat jen jako na ochranu verejne bezpecnosti, cili, jak se rikalo, ze ma delati jen "sluzby ponocneho". Ale v poslednich desitiletich minuleho stoleti zvitezil docela novy nazor na stat a jeho ukoly. Veskere zakonodarstvi je od te doby proniknuto socialnim duchem, cili jinak statni sprava nema uz jen ukol strazce bezpecnosti, nybrz je povolana zasahovati do hospodarskeho a socialniho zivota a sice predevsim take ve smyslu ochrany slabych. Tim se otevrely docela nove horizonty pro politickou spravu statni. Nelze vice videti v ni jen cetnika stare skoly, a na organy moderni verejne spravy nutno se divati take novyma ocima.

Moderni sprava, ma tak rozmanite ukoly, ze je zde kasuistika trestniho prava neobycejne obtizna, zejmena proto, ze slozitost a bohatost moderniho zivota sama vyvolava stale nove pomery, v nichz je nutna moznost zasahu verejne spravy. Proto nutno dati spravnim uradum jistou volnost jednani, moznost volneho uvazeni, ovsem v mezich platnych zakonu, narizeni a predpisu, coz je zakladnim ustanovenim clanku prvniho, ktere plati pro vsecka ustanoveni prvni casti hlavy prve zakona. Take vlada podle vyslovneho prohlaseni na tomto stanovisku stoji.

Neni pochyby, ze je moc, kterou zakon politicke sprave dava, velmi siroka a jak receno pruzna, cili jak se to ve vyboru nazvalo kaucukova, a obavy z teto nove pravomoci politickych a policejnich uradu jsou proto docela pochopitelne ale nutno se prece jen konecne divati na spravni uredniky jinak, nez na policejni uredniky stareho stylu, totiz jako na vykonavatele siroke moderni spravni politiky statni. Proti vedomemu nebo casto nevedomemu zneuzivani teto nove moci politickych uradu, ktere se pro tyto obavy vzdati nemuzeme; chceme-li byti modernim statem, je prirozene mozna obrana ve spravnim soudu a v opravdu demokratickem zrizeni statu, kterym je zarucen takovy duch verejne spravy, ktery odpovida nazorum vetsiny obyvatelstva. Je tedy nutno, dati verejne sprave pravo vydavati nejenom zakazy, jako to bylo podle dosavadni praxe, nybrz take positivni prikazy, ponevadz ruznotvarnost nynejsiho zivota i vyvoj pojmu o verejne mravnosti zada nekdy positivni zasah verejne spravy. Ovsem, neni vylouceno, ze policejni nebo politicke urady mohou v teto pricine zajiti dale, nez snese to verejne mineni, avsak to jest konecne dost silne, aby si svym. odporem vynutilo respektovani sveho nazoru na verejnou moralku.

Nove ukoly spravy nemohou se zastaviti take pred policejnim pravem obci, jestli, by jejich liknavosti nebo umyslnym odporem mohly byti ohrozeny verejne zajmy. Neni pochyby, ze zajem statu a toho veskerenstva, jez stat musi zastupovati a chraniti, stoji vys, nez lokalni zajmy obci a ze je statni sprava primo povinna nahrazovati v zajmu vseobecnych zajmu verejnych nedostatecnou o ne peci obci, nebo zjednati odpomoc, nedovedou-li se jednotlive obce shodnouti. Je jenom potrebi zajistiti v zakone, aby se to nemohlo diti, aniz by o tom obec vedela, nebo aby byla vyzvana, by sama ucinila nutne opatreni, coz se take v novem zneni clanku 5. stalo.

Zvlaste silnym byl odpor proti cl. 10. vladniho navrhu. Konecne bylo usneseno, ze budou ustanoveni civilniho spravniho rizeni, jez potrebuji zakonne soudce pojata do zakona, ale jinak cele rizeni ze bude vydano narizenim, jez nutno predloziti obema snemovnam Narodniho shromazdeni, a ze pozbudou platnosti, jestli jedna z nich narizeni zamitne nebo pozmeni. Neni pochyby, ze i ta ustanoveni, ktera byla dana do zakona, budi na mnohych stranach dojem prilisne moci politickych uradu, a namitky tyto byly cineny z kruhu velmi vaznych pravnickych korporaci ale nelze pri tam zapominati, ze jsou ta jen nejkrajnejsi pripady, ktere tvori jaksi nejzazsi hranice pravomoci politickych uradu, a ze narizeni v teto pricine dojista podrobnymi ustanovenimi tento dojem odstrani. Aby vsak vsecky obavy staly se bezpredmetnymi, ucinila vlada zavazne prohlaseni, ze narizeni pred vydanim predlozi nejvyssimu, pravnimu soudu a take povolanym praktickym pravnikum: Vybor se take usnesl, ze vsecka ustanoveni predlohy ohledne trestniho rizeni spravniho se skrtnou a ze vlada ma predloziti v te pricine navrh zakona.

Je prirozeno, ze take otazka opravnenosti zavedeni nove spravy v Podkarpatske Rusi, hlede k ustave i k mirovym smlouvam, byla predmetem jednani. Vybor nemohl pristoupiti na stanovisko, ze predloha zamysli neco protiustavniho. To, co se ma v Podkarpatske Rusi zavesti; neni nic nez provisorium, ovsem takove, ktere zavadi jednotnou spravu s ostatnimi zememi republiky i tam, a ktere dojista zemi i obyvatelstvu bude na prospech, ale vyslovne bylo i se strany vyboru konstatovano, ze se ani v nejmensim nezamysli jakymkoliv zpusobem prejudikovati konecnemu zavedeni autonomie, jake zarucuje Podkarpatske Rusi ustava. A je dojista pranim vsech, aby pomery tam vytvarely se tak, aby bylo mozno zavesti to, co ustavou i mirovymi smlouvami Podkarpatske Rusi bylo zaruceno.

Vybor ustavnepravni navrhuje slavne snemovne schvaleni vladniho navrhu s plnym vedomim, ze otvira tim novou eru vnitrni spravy v republice, eru dusledneho provedeni demokratismu ve verejne sprave. Statni sprava i autonomie maji budoucne svorne a spolecne starati se o potreby obyvatelstva a prospech zemi i statu. Stara rivalita byla dojista vecnou vzpruhou k cinnosti nasi samospravy, snad mozno vsak doufati, ze i spolecna jejich prace bude stejne intensivni, stejne blahodarna. Autonomie ztrati sice pocit sve samostatnosti a tim ovsem take vyhradni zodpovednosti. Tato spolecna prace statu i autonomie stane se nyni vaznou soucasti verejne spravy a ukaze-li se na vysi svych povinnosti, neni pochybnosti, ze bude prirozene prejimati stale vetsi cast ukolu verejne spravy. Postaveni statu k autonomii a jejim ukolum se prirozene zmeni, ponevadz se meni cely zaklad budouci autonomni cinnosti. Nebude dobre mozno zachovati financni hospodarstvi autonomnich korporaci na dosavadnich zakladech prirazkovych a pridelovych, odpovidajicich staremu oddeleni statni spravy od autonomie, ci spise jejich antagonismu. Novy zivot verejne spravy bude vyzadovati i nove formy jejich financnich zakladu a reseni tohoto nelehkeho problemu je velika uloha budoucnosti.

Zatim znamena navrzeny zakon vazny pokus unifikace verejne spravy v cele republice, provedeni demokratickych zasad ustavy spojenim spravy statni s autonomni, vraceni se k historickym zakladum ceskych zemi a moznost, aby Slovaci ve sve nove slovenske krajine uplatnili vsecku svou lasku ku sve domovine, aby ukazali, ze jsou ochotni ke kazde praci a kazde obeti, aby jejich Slovensko kulturne a hospodarsky mohlo vzkvetat a dostihnout vyse intensivniho hospodarstvi i kultury historickych zemi a tak aby nasli pravy pomer ke svemu ceskoslovenskemu statu, jenz je jedinou jejich zastitou a ochranou. Neni pochyby, ze jim stat v teto snaze vyjde ochotne vstric, nebot nema priciny bati se slovenskeho patriotismu, pokud chce, aby Slovensko bylo silne a bohate, nebot zrovna on nutne musi byti stejne vroucim patriotismem ceskoslovenskym, ponevadz jen republika muze Slovensku umozniti tento rozvoj a zabezpeciti mu jeho trvalost. Vsech nas predni snahou musi byti, jak uz receno, aby Slovensko co nejdrive vyslo ze sve zaostalosti a dosahlo onoho stupne intensity sveho hospodarstvi, ktere odpovida jeho prirodnimu bohatstvi. Bohate, hospodarsky zdrave Slovensko bude dojista nejznamenitejsim posilenim Csl. republiky a nejlepsi zarukou jeji pevne budoucnosti!

Ze vsech techto duvodu ustavne-pravni vybor navrhuje, aby slavna snemovna vzala navrh ji dodany za zaklad rozpravy a schvalila jej tak, jak je navrzen.