Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Elektronicka knihovna | NS RCS 1925-1929 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 92. schuze (obsah, prilohy) | Thursday June 30th, 1927

Posl. Heeger (nemecky): Slavna snemovno! Veskere obyvatelstvo tohoto statu, predevsim vsak jiste nemecke obyvatelstvo sleduje s napjatym zajmem, jak se nyni projednavaji ve snemovne tyto predlohy. Stopuje hlavne skutecnost, zda se najdou prece nemecti zastupci lidu, kteri budou ochotni prevziti urad popravciho vlastniho naroda. Slezske obyvatelstvo vzhlizi s jeste vetsim zajmem ku Praze, aby mohlo zjistiti, zda se najdou nemecko-slezsti zastupci lidu, kteri dokazi pres slavne sliby, dane slezskemu lidu, pres projevy, pres usnesene resoluce, ze budou zde pri hlasovani pro to, aby zanikla slezska svoboda a slezska samosprava. Co se zde v parlamente odehrava, nevzbudilo zajem jen oposicnich kruhu v zemi, nybrz i velke casti prislusniku vladnich stran. Projevuji-li se pak nyni uvnitr nemeckych vladnich stran jiste rozpory pri jejich postupu, jsou to predevsim take zastupci Slezska, kteri, ridice se smyslenim obyvatelstva teto zeme, pokouseji se klasti odpor. (Vykriky posl. Dietla.) V techto dnech konana jiz ruzna jednani, jichz vysledky zahaluji se hustou rouskou mlceni a o nichz take referent pan dr Kramar ani slovem se nezminil. Prazsky ukonejsovaci aparat uveden v pohyb. Hlasovani o prechodu k podrobne debate ukazalo jasne a zrejme, ze ukonejsovaci aparat s plnym uspechem ucinkoval a ze odpor byl utlumen. Tento zakon, nehlede ke slezske otazce, o ktere jeste promluvim, sam obsah tohoto zakona a skutecnost, ze pan dr Kramar, jiste nejvetsi nevrazivec delnictva, a neprehanim asi, reknu-li, i nejhorsi nepritel Nemcu v tomto state, jest zpravodajem o tomto zakone, ukazuje take jasne a zrejme, jakym demokratickym duchem jest proniknuta nemecko-ceska obcanska koalice. Rovnez slyseli jsme, ze dr Viskovsky pronesl s teto tribuny slova o demokracii a samosprave, tyz dr Viskovsky, ktery svou cinnosti v Pozemkovem urade zatrolene malo projevil porozumeni pro demokratickou samospravu, ktery byl proniknut tak demokratickym duchem, ze mu nynejsi jeho koalicni kolegove udelili titul lupice pudy. Stane-li se projednavana predloha zakonem, lze jiste rici, ze ten trosek, ty nepatrne prvky nynejsi narodni samospravy byly navzdy zniceny ve jmenu demokracie s pomoci nemeckych stran. V ustave se pravi a v poslednim poselstvi pana presidenta byla opakovana veta: Lid je jedinym zdrojem moci. Stane-li se zakonem to, co zde projednavame, pak prejde jediny zdroj moci do rukou policie a vladnich byrokratu. Takovyto zakon znamena uplne zruseni obcanske svobody, zavedeni neomezene policejni moci, ktera muze kazdeho nepohodlneho statniho obcana podle nalady a libovule pronasledovati. Znamena vsak take vzkriseni stareho "Prugelpatentu" v zostrene forme, patentu, za ktery se stydeli jiz ve starem Rakousku a ktery zde ma byti znovu uplatnen. Tento zakon bere vsak take posledni zbytek narodni samospravy, zostruje predevsim jazykove bezpravi proti vsem neceskym narodum v tomto state. V rade vyvodu bylo jiz promluveno o obsahu zakona a o nasledcich, ktere z neho nutne vzejdou. Chtel bych s tohoto mista jen zjistiti, ze nemecke vladni strany jiste s radosti a jasotem daly souhlas k zpatecnickym a konservativnim ustanovenim tohoto zakona, predevsim jiz proto, ponevadz zakon v prve rade jest zahrocen proti delnictvu. Neprijemno jest jim a vyvolava do jiste miry jejich odpor, ze pres provedene zmeny nebylo v zadnem smeru vyhoveno nemeckym potrebam. (Posl. Kaufmann [nemecky]: Potrebam nemeckeho obcanstva!) Dokonce ani ne potrebam nemeckeho obcanstva. Mohli jsme to pozorovati take dnes pri referatu pana zpravodaje, jenz uznal za nutne, nejen hajiti zpatecnicka ustanoveni, nybrz nalezl i pro Cechy a Slovaky tolik slov, o Nemcich se vsak pres jejich primo psi podlizavost ani pochvalne nezminil a ani sluvkem se toho nedotkl, pokud byly provedeny zmeny, na nez jsou nemecke obcanske strany ve svem tisku a ve svych projevech tak pysny.

Projednavany zakon prinasi vsak take, nehlede ke zpatecnickym a konservativnim ustanovenim, slouceni Slezska s Moravou. Po staleti dochovanou samospravu ma ztratiti tato zem, obyvatelstvo jeji nema miti vice prava voliti si zastupce, jejichz ukolem by bylo, aby sami obstaravali a vyrizovali kulturni, humanni a hospodarske zalezitosti. Budoucne ma rozhodovati o nejdulezitejsich slezskych zivotnich otazkach ctyrnasobna vetsina moravskych zastupcu. To jest nepopiratelnou skutecnosti, a pres to jsou prislusnici nemecke krestanskosocialni vladni strany a k tomu jeste slezsti zastupci toho schopni, ze slovem i pismem poukazuji k tomu, ze slezske obyvatelstvo nepotrebuje se tolik rozcilovati, ze se jim naopak podarilo dosici znacne velkych a rozhodnych uspechu pro slezskou zemi. (Vykriky.) Pripousteji sice, ze samosprava, ze samostatnost zeme zmizi, uvadeji vsak, ze se jim podarilo prosaditi, aby bylo milostive dovoleno, ze se smi uvadeti pojmenovani Slezska za Moravou a ze byla zachovana slezska tradice, ponevadz take na priste bude trvale v moravskem znaku uchovan znak Slezska. (Vykriky.) Slezskou svobodu, slezskou samospravu obstaravaji subkomise, jez maji byti opravneny spravovati slezske zemske podniky, jez ovsem smeji byti spravovany jen podle pokynu a usneseni moravske zemske spravy a zbytek samostatnosti soustreden jest v komisich pro zemsky ustav choromyslnych, zemske drahy, zemskou nemocnici, takze Slezani nebudou miti jiz zadneho prava, aby mohli jako dosud samostatne vyrizovati radu rozsahlych humanitnich, socialnich a hospodarskych otazek. Jmenem slezskeho obyvatelstva - a smim jiste take bez nadsazky rici - dokonce jmenem velke casti prislusniku krestanskosocialni strany a jmenem selskeho obyvatelstva zeme prohlasuji, ze Slezani nemohou byti spokojeni s touto dr Luschkou vynalezenou nahrazkou za Slezsko. Nemecke vladni strany v nicem nepostavily se proti duvodum vladnich organu a proti strujcum zakona. Naopak zfalsovanim dejin, zkreslenim skutecnosti byl ucinen pokus, ospravedlniti slouceni Slezska s Moravou. Sam dr Sramek pokusil se v jedne schuzi v Brne zjistiti na zaklade dejinnych vysledku, ze Slezsko bylo odedavna soucasti Moravy. Pan dr Sramek potrebuje jen procisti si jiste zajimavy spis starosty Kozdone z Tesina a najde tam snusku dejinnych dokladu, ze jeho dejinne vyvody jsou naprosto falesne.

Krestansti socialove ve vlastni zemi snazi se omluviti svuj postup poukazem k tomu, ze vlastne prijetim zupniho zakona byla zeme Slezska sama o sobe vyrizena, ze v tom okamziku, kdy by byl zupni zakon nabyl ucinnosti, bylo by beztoho Slezsko prestalo existovati. Nemecti krestansti socialove a vsichni ti, kdo pouzivaji tohoto duvodu, zapominaji jen tak mimodek na malickost, ze zupnim zakonem zmizely prece rovnez zemske hranice ostatnich historickych zemi a ze odpadnutim zupniho zakona sameho vznikaji nove zemske organisace s vyjimkou zeme Slezske, jez ma byti jedinym obvodem ztracejicim svou dosavadni samostatnost. Uvadi se take dale, ze provedeni tohoto opatreni naprosto nespociva na politickych postrannich myslenkach, nybrz ze toho primo vyzaduje uspornost a sjednoceni spravy. Take tento duvod neobstoji pri ponekud svedomite zkousce.

Ze se docili zlevneni, jest holym vymyslem. Staci jen vziti do ruky zemske rozpocty obou zemi a sledovati cislice, a shledame tento obraz: Veskere radne potreby na Morave cini 97·42 Kc na hlavu, ve Slezsku pouze 89·26 Kc. Avsak take naklad na ustredni spravu poskytuje velmi zajimavy obraz: Naklad na ustredni spravu na Morave cini 11·15, ve Slezsku jen 6·18 Kc. Osobni naklad na Morave cini 43·74, ve Slezsku jen 21·80 Kc. Zkoumame-li hospodareni obou zemi v letech 1920 a 1925, vidime rovnez, ze na Morave jest kazdy obyvatel pro zemske ucely prubehem techto 6 let o 77 Kc, rocne tudiz o 13 Kc vice zatizen, nez obyvatel ve Slezsku. Z techto cislic vyplyva dostatecne neudrzitelnost oduvodneni, ze slouceni obou techto zemi bylo provedeno z uspornych duvodu a za ucelem zjednoduseni spravy. Zda dosazenim subkomisi bylo dosazeno zjednoduseni spravy, pouci nas budoucnost. Dosazeno bylo toho, ze veskere obyvatelstvo teto zeme, ze vsechny obce jsou poskozeny, ze otazky, ktere bylo lze dosud vyresiti v ramci vlastni spravy, vyzadaji si nejen vice casu a namahy, nybrz i vice penez, takze se nedostavi zlevneni, nybrz nepochybne znacne rozmnozeni vydaju. Panove, naprosto nebyly tudiz rozhodnymi pro provadeni teto akce duvody uvadene referentem dr Kramarem, uvadene vladnimi stranami, a i kdyz se s ohledem na nemecke vladni strany zamlcuje pravda, jest prece jisto, ze nejen pro celou reformu spravy, jez pro veskeru budoucnost ubiji myslenku kazde narodni autonomie a samospravy, nybrz i pro slouceni obou zemi rozhodovaly ve skutecnosti vyhradne jen narodnostni ohledy. Vyslovil to zcela otevrene cesky list "Lidove Noviny" v Brne dne 28. ledna 1927, a jest velmi zajimavo predvesti nemeckym vladnim stranam duvody, jez byly vyhradne rozhodny pro tuto akci. Pravi se tam: "Slezsko cita na 670.000 obyvatel, 300.000 Cechoslovaku, 250.000 Nemcu, 70.000 Polaku, 50.000 cizozemcu, 400 zidu. Zustane-li Slezsko samostatnym, nemeli by Cesi vetsiny. Presto ze republika trva jiz 8 let, jsou zemske, statni a samospravne urady prevaznou casti obsazeny nemeckymi uredniky. Jen tehdy, vzda-li se Slezsko sve samostatnosti, bude lze premistiti prebytek nemeckych uredniku ze Slezska do Moravy a opacne ceskych uredniku z Moravy do Slezska." Zcela priznacnym jest zaver onoho clanku, kde se pravi: "Duvody zdraveho rozumu, verejneho zajmu a ohled na narodni zalezitosti vyzaduji, aby padly hranice mezi Slezskem a Moravou." Zde mame zcela jasnou odpoved, proc ma ztratiti Slezsko samostatnost a proc ma byti slouceno s Moravou. Kdyz se vynorila myslenka o oloupeni samostatnosti, zaujalo proti tomu veskere obyvatelstvo ve Slezsku rozhodne ostre stanovisko; v popredi teto protestni akce byli take stoupenci nemeckych vladnich stran, zejmena strany krestanskych socialu a jejich vudce dr Luschka. (Posl. Dietl nemecky]: Tehdy nemeli jeste uhelnych poukazek!) Byli jimi jiz opatreni. Nikoli pouze obycejny slezsky zastupce lidu, nybrz predseda parlamentniho klubu nemeckych krestanskych socialu, a co jeste vice pada na vahu, jediny slezsky zastupce v "osmicce", kde byla ponejprv vzata Slezsku samostatnost, byl zucastnen na obrannych akcich v zemi.

Zminim se jeste o chovani jednotlivych vladnich stran, pokud jde o tuto otazku. (Posl. dr Czech [nemecky]: Neni zde zpravodaj, zadny ministr, je to skandal, je to neslychano, nemelo by se dale mluviti, je to komedie!) Panstvo nebere prece vubec snemovni jednani vazne a mluvi pak o upadku parlamentu. (Posl. dr Koberg [nemecky]: Mluvi o vaznosti snemovny, o niz nedbaji!) Jest to... (Posl. dr Czech [nemecky]: Musime vyslechnouti censury od techto panu. Jest to neslychano, aby snemovna byla takto snizovana, zcela sprosta komedie!) Jest to ceskoslovenska demokracie. (Ruzne vykriky.) Chtel bych jen na jednom priklade ukazati, ze se nejen nemecke obyvatelstvo teto zeme, nybrz i ceske jeji obyvatelstvo postavilo proti svym vlastnim lidem v Praze a ze Nemci i Cesi s nejvetsim roztrpcenim a rozhorcenim odmitli umysl zrusiti tuto zemi, ze zemska spravni komise, Cesi i Nemci a take zastupci nemecko-krestanske strany protestovali proti zruseni samostatnosti, ze cesti starostove teto zeme ve velkem projevu v Mor. Ostrave ohradili se proti tomuto planu a ze dne 30. ledna tohoto roku zastupci 240 obci, tudiz jiste zastupci cele zeme, sjednocene usnesli se na ostrem projevu proti uloupeni samostatnosti a zjistil bych pri teto prilezitosti, ze v predsednictvu teto protestni schuze byl take nemecky krestansko-socialni poslanec a ukaze se, zda se dopusti snemovni slezsky kolega, bude-li o teto otazce pravoplatne rozhodnuto, verolomnosti ohledne toho, co bylo usneseno v teto protestni schuzi s jeho souhlasem. (Posl. dr Koberg [nemecky]: Sam navrhl resoluci!) Sam navrhl resoluci, jez se domaha samostatnosti, a vice nez stotisic Slezanu, ba i prislusnici krestanskych socialu a ostatnich nemeckych vladnich stran projevili podepsavse petici, ze vznaseji nejostrejsi protest proti uloupeni slezske samostatnosti. Organisace prumyslniku teto zeme, zivnostenska a obchodnicka spolecenstva, organisace pana Stenzla ohradily se rovnez ostrymi protestnimi resolucemi proti tomuto zamyslenemu planu.

Avsak i jinak jest zajimavy vznik a prubeh odboje slezskeho obyvatelstva. Nejen obce, nejen veskere obyvatelstvo, nejen veskere hospodarske organisace, nybrz cele obyvatelstvo v zemi se proti tomu postavilo, okolnost to, na niz po mem nazoru musel by prece byti vzat zretel take zodpovednymi cleny vlady a vetsinovymi stranami, ktere zde mluvi tolik o demokracii. Nevzali zretele na tuto okolnost, nybrz bezohledne presli pres tento projev vule cele zeme a s usmeskem za pomoci nemeckych vladnich stran vzali zemi samostatnost. Take slezsti sedlaci, hospodarske organisace, korporace panu Spiny, Windirsche a Slezana Halkeho ucinily ve zvlastnich zasedanich usneseni, ve kterych se krome jineho pravi: Zamyslene slouceni Moravy a Slezska v jednotny spravni obvod znamena nenahraditelnou ztratu kulturni a hospodarske nezavislosti. Slouceni Slezska s Moravou vytvorilo by spravni obvod, jejz by bylo tezko lze zpracovati, jenz by byl prilis rozsahly a ruznotvarny. Slezsti sedlaci volaji tudiz k panum ze Svazu zemedelcu, slezske rolnictvi spatruje v zamyslenem opatreni bezpravi, nejtezsi poskozeni svych zajmu a vyslovuje se proto jednomyslne a rozhodne proti vsem k tomu se odnasejicim snaham. A toto usneseni bylo take ucineno se souhlasem poslance Svazu zemedelcu, ktery jest cinovnikem v techto hospodarskych korporacich. Prirozene napjate ocekavam (Vykriky posl. dr Czecha.), zda pri hlasovani pan kol. Halke splni prikaz, dany jemu slezskymi sedlaky. Prave tak jako clenove Svazu zemedelcu, protestovali take stoupenci strany panu Stenzla, Eckerta a Tichiho. Vudcove zemske organisace zivnostniku byli hybnou silou vsech obrannych akci, ktere byly ve Slezsku zahajeny. Stali na prvem miste a list jejich strany, v Brne vychazejici, podporoval boj slezske zivnostenske strany, kdyz napsal: "Nemecti Slezani nechteji niceho vedeti o vzdani se samostatnosti sve zeme a my Moravani nemuzeme jim upriti prava, aby vsemi prostredky pro to bojovali." A organ pana Stenzla, ktery s panem kol. dr Luschkou zasedal v "osmicce", v teze dobe napsal vseobecne o obsahu spravni reformy, v dobe, kdy tito jako vedouci cinitele svych stran projednavali tuto otazku: "Predevsim dluzno vsak energicky proti tomu se ohraditi, aby mohla vlada stanoviti pro tretinu clenu zemskeho snemu pravo jmenovaci. Ma to miti za ucel, aby se zkonstruovala pomoci jmenovanych clenu vetsina, jez by byla vzdy vlade po vuli? Ma byti timto zpusobem korigovana vule obyvatelstva? Nemuzeme uveriti, ze by takoveto zcela nedemokraticke opatreni, ktere jest mozne v Mussolinsku nebo v Turecku, mohlo byti zavedeno ve stredoevropskem state." To pise onen list v temze okamziku, kdy pan Stenzl v "osmicce" zastava tento Mussoliniho system. Politicti zivnostnici, prave jako clenove Svazu zemedelcu jednali v parlamentnich sborech jinak, pokladam vsak za nutne poukazati take k tomu, jak se zachovali nemecti krestansti socialove ve Slezsku. Chci zde zjistiti, ze nemecti krestansti socialove v zemi pri vsech obrannych akcich, az na tu posledni, byli zucastneni, ze hlasovali pro vsechna rozhodnuti, ze pri velkem protestnim projevu v Opave prijata byla jejich hlasy resoluce, domahajici se uplne samostatnosti zemske, ze v souvislosti s timto protestnim projevem obci staly se v jednotlivych mestech velke projevy, ze po tuto dobu bylo kostelnimi zvony vyzvaneno, ze pres vse to pan ministr Cerny a vladni strany sotva si povsimly tohoto hromadneho hnuti obyvatelstva recene zeme, ze se s usklebkem prenesly pres tuto vuli zcela nemoznymi duvody. Pri teto protestni schuzi bylo vyslovne zjisteno, ze se slezske obyvatelstvo nespokoji s expositurou, nybrz ze zada uplnou samostatnost, ze tudiz subkomise, jak byly nyni dosazeny, ktere nejdou ani tak daleko jako slibene expositury, odmita a ze dokonce i muz, jenz v "osmicce" spolu rozhodoval o techto otazkach, v teto protestni schuzi slova se ujal, sve osobni stanovisko zastaval a nemuze rici: "To napsali redaktori krest.-socialnich listu, za to nelze ciniti poslance odpovednym." Zjistuji tudiz vyslovne, ze to byl on - nikdo mensi nez predseda nemecke krestansko-socialni snemovni frakce - jediny slezsky zastupce v "osmicce", ktery v teto protestni schuzi ucinil jmenem nemeckych vladnich stran toto prohlaseni. (Posl. Dietl [nemecky]: O nejakou lez vice nebo mene, na tom nesejde!) To by vsak nemelo byti u krestanskych socialu. Prohlasil: "Kladu sobe za cest, jmenem svych slezskych snemovnich kolegu nemecke krestansko-socialni lidove strany, slezskych kolegu Svazu zemedelcu prohlasiti, ze naprosto souhlasime s myslenkou pojatou do resoluce, ktera se zaklada na odporu proti administrativnimu slouceni Slezska s Moravou. Citime se za jedno s celym obyvatelstvem. Ocenujeme take nutnost reformy spravy za ucelem zjednoduseni, zjistujeme vsak, ze zamyslene vyreseni problemu zrizenim uradu druhe stolice v Brne neodpovida tomuto ucelu, ba naopak, ze zemepisna poloha Brna znesnadnuje a zdrazuje nutne spojeni slezskeho obyvatelstva s politickymi urady." A nyni pravil dr Luschka: "Predevsim ohrazujeme se proti tomu, ze se zamysli zmenou politickych spravnich organisaci vydati v sanc posledni zbytek dejinne samostatnosti uzemnich oblasti slezskych v tomto obvodu lezicich. Lnouce ku staletym a zarucenym dejinam sve zeme, jsme my Slezani hrdi na svoji domovinu a nechceme ji obetovati nove uprave, diktovane pouhymi ohledy spravnimi. Zadame" - a musime trvati na tom, co nyni prichazi - "aby v zemi Slezske bylo opet zrizeno pro zemske zalezitosti zemske zastupitelstvi ve Slezsku volene." Nevim, zda se pan dr Luschka se stejnym duvodem, s tymz slezskym citenim, s touze odvahou jako v teto protestni schuzi postavil v "osmicce" proti panu ministru Cernemu. A bylo-li tomu tak, tu prave pan dr Luschka nesplnil to, co svym prohlasenim dal na jevo jako vuli slezskeho obyvatelstva. Pan dr Luschka to byl take, jenz uciniv toto prohlaseni, po skonceni protestni schuze vedl deputaci ze Slezska do Prahy, predstavil ji ministerstvu, aby mohla tam svoje namitky prednesti. Slezsky zemsky organ krestanskych socialu poukazal ku prikladu jeste dne 27. unora 1927 k tomu, ze nemecka krestansko-socialni lidova strana ve Slezsku a severni Morave jako nejsilnejsi strana v tomto uzemi a jako velmi zavazna cast cele strany zaujala stanovisko k otazce slouceni Moravy a Slezska a ze se jednomyslne s plnym durazem vyslovila pro zachovani samostatnosti Slezska. Za protestnich akci ve Slezsku, jichz se spoluucastnili nemecti krestansti socialove, zachovala se prazska "Deutsche Presse" zvlastnim zpusobem, takze slezsky list "Volk", organ krestanskych socialu uznal nutnym, zaujati proti Praze timto zpusobem stanovisko: Vzhledem k postaveni strany v oblastech teto zeme, vzhledem k vaznosti a jasnosti usneseni vydaneho vedenim strany, tudiz pro samostatnost Slezska - pri tomto usneseni musel prece pan Krumpe take spolupusobiti - a nikoli naposled vzhledem ke skutecnosti, ze nynejsi predseda klubu strany, poslanec dr Luschka, kteryz jest jedinym Slezanem v "osmicce" vetsinovych stran, velmi zarazilo ve Slezsku, ze "Deutsche Presse", platici ve verejnosti za list teto strane velmi blizky, zaujala v otazce Slezska stanovisko, kteremu zde ve Slezsku nerozumime a ktere jest v rozporu s postupem prislusneho oficielniho vedeni strany. Snad rozumi dnes "Deutsche Presse" tomu, jak se chovaji Slezani, tak malo, jako domnele nerozumeli krestansko-socialni Slezani tehdejsimu postupu listu "Deutsche Presse", nebot pravi se dale: "Byt by i bylo v Praze a se stanoviska Prazanu" - to se jiste tyce dr Mayr-Hartinga - "o teto otazce snad jine mineni, nez je nase. Neni vsak vubec potrebi, aby bylo proto usilovano, snahy zeme bojujici o svou samostatnost a snahy jiste nikoli nepodstatne soucasti strany znesnadniti nebo dokonce zkriziti, zejmena tehdy, kdyz by v Praze a v Cechach bylo zcela oduvodneno, ukazati aspon v teto otazce bezzajemnost a vziti zretel k rozhodnuti vedeni prislusne strany." My Slezani, napsal "Volk", nedame se zmyliti v boji o svou domovinu. Z toho jest patrno, ze se slezsti krestansti socialove, jejich klubovni predseda, jakoz i jejich slezsky tisk vzepreli proti Praze, nesdileli nazor Prahy a ze se zasadili o uplnou samostatnost slezskeho zemskeho zastupitelstvi. Ve schuzi, konane dne 21. brezna 1927 v Opave, kde jiz tak celkem seznan upad techto vladnich stran ve Slezsku, povazoval opet vudce krestanskych socialu za nutne, vyuctovati a prohlasil tam opetne, tudiz temer ke konci brezna t. r., ze se clenove klubu z Moravy a Cech prizpusobili slezskemu stanovisku, ze jsou tudiz ochotni zasaditi se o pozadavky Slezanu. Pravil dale: "Ucinil jsem vice, nez vsichni ostatni. Zavedl jsem dokonce deputaci do Prahy a musel jsem ji zjednavati pristupu, aby mohla prednesti sve pozadavky." Pronesl dale tento nazor: "Ma-li se odvratiti nebezpeci, dluzno byti pritomnu, aby se dokazalo, co kdo dovede. Ja se sve strany ucinil jsem dosti." Nezodpovedenou zustava otazka, co bylo ucineno a kde jest patrno, ze byly prosazeny pozadavky, jez bylo zastavati na zaklade ucinenych usneseni, na zaklade slavnostnich slibu, na zaklade zavaznych prohlaseni, danych celemu slezskemu lidu. Namanuje se dalsi otazka: Meli zastupci slezske zeme moznost a moc, aby uskutecnili, co bylo pozadovano, cili nic? K tomu dluzno odpovedeti! Kdyby to bylo byvalo skutecne vazne mineno a nebylo to byvalo patrnou komedii na oklamani slezskeho lidu, (Souhlas na levici.) byli by meli moznost, aby sami odporem slezskeho zastupce v "osmicce" zabranili, aby nebylo Slezsko oloupeno o svou samospravu a nemohla by take ve snemovne byti odnata teto zemi jeji samostatnost, kdyby nemecti krestansti socialove odepreli souhlas tomuto zakonu. To se vsak nestane, ponevadz dr Luschka a jeho strana ve Slezsku podlehli prazskemu vlivu a predevsim vlivu pana ministra Mayr-Hartinga. To pouze jest pricinou, co zavedlo krestanske socialy do nepochybne velmi nevdecne situace, v jake se nyni zde nalezaji (Predsednictvi prevzal mistopredseda inz. Dostalek.) a co je k tomu privedlo, ze porusili sve sliby dane Slezanum. Jeste dne 20. t. m. - rekl bych to panu ministru Cernemu a mohu mu take ukazati obrazky z demonstraci - projevilo slezske obyvatelstvo vsech stavu, vsech kruhu, vsech vrstev, podnikatele, sedlaci, zivnostnici a delnici jednohodinovou demonstracni stavkou v 16 hromadnych schuzich svou vuli a odmitlo s rozhodnosti domnenku, ze by souhlasilo, aby byla samostatnost zeme zrusena a utvoreny jako nahrada za Slezsko bezvyznamne subkomise. I kdyz chapu, ze slezsti krestansti socialove podlehli prazskemu vlivu a vlivu Mayr-Hartinga, nechapu, jak se mohli jako Slezani k tomu propujciti, aby bez nalehaveho duvodu zkreslenym a prolhanym zpusobem snizovali tyto hromadne projevy.

Ke konci rekl bych jeste toto: Slezske obyvatelstvo naprosto neni srozumeno s tim, co se zde oznacuje jako uspech. Pro slezske obyvatelstvo prichazi v uvahu nejen narodni moment, nybrz zejmena take hospodarsko-socialni stranka teto otazky. Odmita co nejrozhodneji a nejostreji domnenku, ze obetuje samostatnost za takovouto misu cocovice. Odmitame reformu spravy pro jeji zpatecnicka a konservativni ustanoveni. Zadame samostatnost pro Slezsko. Stane-li se tato reforma spravy zakonem, ukaze se, ze jest narodni samosprava ve svych skrovnych prvcich vyhlazena, mistni samosprava ve sve cinnosti ochromena a postavena pod nadvladu byrokracie na vlade zavisle. Navzdy jest znemozneno timto zakonem, aby se utvorily co mozna jednotne narodnostne rozdelene spravni obvody. Aby se bezvyhradne vyhovelo tomuto ucelu a aby se tohoto cile bezvyhradne dosahlo, stlacuje se proti jednomyslne vuli veskereho slezskeho obyvatelstva zeme Slezska s Moravou do jednotneho spravniho obvodu. Takovato slatanina, jejiz hlavnim ukolem jest, aby bylo veskere sudetske Nemecko zbaveno politickych a narodnich prav, uskutecnuje se pomoci nemeckych hlasu. A proto volame k nemeckym vladnim stranam, aby si dobre rozvazily, jakou odpovednost svym postupem v dejinach a pro budoucnost na sebe berou. Slezske obyvatelstvo da si na to pozor, zda si take slezsti poslanci, kteri venku v projevech a konferencich nalezaji tak vrela a nadsena slova pro samostatnost, dodaji odvahy, aby zde jako Slezani slezskou svobodu znicili, a ucini-li tak, pozene je slezske obyvatelstvo k odpovednosti. (Potlesk poslancu nem. soc. demokraticke strany delnicke.)

Mistopredseda inz. Dostalek (zvoni): Dale ma slovo pan posl. Ostry.

Posl. Ostry: Slavna snemovno! Je nepopiratelnou skutecnosti, ze reforma politicke spravy je problemem, ktery musi vyvolati odezvu, ponevadz reformou zavadime neco uplne noveho, nebo lepe receno, kacime stara zarizeni a budujeme neco jineho, noveho. Tak na Slovensku jsme nemeli dosud zeme slovenske, ac samosprava se tam vyjadrovala v zupnim zrizeni. Nyni dostava se Slovensku historickeho utvoreni slovenske zeme, ktera byla po tisic let Madary popirana. Muze byti nadhozena otazka, je-li timto zrizenim vyresen problem Slovenska po strance federalistickych ci autonomistickych tuzeb nekterych slovenskych politickych stran. Jestlize ano, pak mohli bychom byti se zakonem vsichni spokojeni, nebot i z techto pohnutek zakon o organisaci politicke zpravy vznika a ma byti vyrovnan mezi historickymi zememi a Slovenskem. Ze nam pak na tom vyrovnani musi zalezeti z duvodu klidneho politickeho i hospodarskeho vyvoje Ceskoslovenske republiky, to snad netreba zduraznovati. Naprosta jednota Slovenska s historickymi zememi je vsak nutna take z duvodu prestize na mezinarodnim politickem foru, coz je samozrejmou veci. Nemame tolik sily, abychom ji mohli plytvati v nemistnem bratrskem hastereni. Mame dosti nepratel, kteri by takove bratrske nesvary radi videli a ktere by jim mohly davati odvahu k expansi na Ceskoslovenskou republiku. Otazka hospodarska, venovani vsech sil novemu hospodarskemu tvoreni, je pro nas mlady stat tak dulezitym problemem, ze musime mu venovati vsechnu pili, schopnost a pohotovost, ktera nesmi a nemuze byti rusena vzajemnou neduverou.

Budoucnost nam ukaze, byly-li odstraneny timto zakonem vsechny prekazky klidneho a neruseneho souziti. Doufejme, ze ano a ze vsechny jine autonomisticke snahy jsou timto zakonem likvidovany. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Stivin.)

Byly zde proneseny nektere reci - ja bych chtel jen tak strucne na nektere navazati - ktere mne nechavaji v pochybnosti o tom, je-li opravdu otazka Slovenska vyresena timto zakonem, ci nikoli. Nezustala mi nepovsimnuta slova, ktera zde byla pronesena, ze cim bude narod slovensky samostatnejsi, tim houzevnateji bude bojovati za jednotu Cechu a Slovaku, po pripade za nejakou federativni jednotu v ramci vsech slovanskych narodu. Je vsak jisto, ze timto zakonem nebude otazka Slovenska vyresena, nybrz jak Slovensko poroste, bude si zadati vice prav a moci pro svoji krajinu. Tedy rozumim-li temto slovum dobre, (Vykriky posl. dr Jurigy.) domnivam se, ze otazka Slovenska timto asi neni vyresena, zvlaste maji-li byti vzata slova ta za bernou minci. Doufam vsak, ze prece jenom nastane takovy pratelsky pomer, ze k dusledkum obsazenym v citovanych vetach nedojde.