Parliament of the Czech Republic
Digital Repository

Elektronicka knihovna | NS RCS 1925-1929 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 92. schuze (obsah, prilohy) | Thursday June 30th, 1927

K dokonale analogii s Bachovou erou schazi jen jeste nejaky protejsek ke konkordatu z 5. listopadu 1855. V ostatnim dokazuje toto srovnani, ze ve skutecnosti neni nic noveho pod sluncem a ze spravni dejiny neustale se kyvaji mezi dvema poly, statem ponocneho a statem kaznice, pri cemz statem ponocneho byl rozumen liberalni pravni stat, ktery se spokojoval s ponocnymi jakozto symbolem vrchnosti, kdezto stat kaznice zasahuje az do soukromych prav obcanu a osobuje si moc upraviti vsechno vrchnostenskym narizenim. My se ted blizime povazlive tomuto poslednimu polu, polu statu kaznice. (Posl. dr Schollich [nemecky]: To jest, my jsme jiz v nem!) Ano, my jsme jiz velmi silne v nem. Jazykovy zakon, parlamentni jednaci rad, novela k obecnim radum, financni zakon pro samospravu, branne zakony, zakon na ochranu republiky a tato osnova je jen nekolik malo mezniku na teto ceste. Do kazde hlouposti strci vysoka vrchnost svuj nos a nejradeji by jednala nyni se statnim obcanem jako s objektem sve cinnosti, ne jako s verejnopravnim subjektem. Vedouci statu mysli, ze obyvatelstvo ve sve velmi velike vetsine neni vubec jeste zrale, aby samo si rozhodovalo ve svych vecech. Tak podobne se vyjadril jednou ve vyboru i dr Kramar. A proto se prava poddanych na svobodu stale vice omezuji, zvlaste v politickem oboru. Tak se chce nucene podporovati obecne dobro shora, vsechna verejna moc se tesne svira v ruce vlady a tim se zjevne doufa zachraniti jednota statu. V tom je podstata kazdeho policejniho statu a podivne pusobi, kdyz naproti tomu zpravodaj dr Kramar, ktery tu stale jeste neni, tvrdi, ze samosprava ve sve stare forme byla nutna a opravnena jen proti staremu vrchnostenskemu statu, jakoby tento stat, obzvlaste pro tak zvane mensiny, nebyl mnohem horsim vrchnostenskym statem, nez bylo nekdejsi Rakousko pro Cechy. Nemecka myslenka pravniho statu, ktera chce omeziti cinnost statu uvnitr jeho hranic na udrzeni pravniho radu, se nehodi panu Kramarovi do kramu, ackoliv se Ceskoslovenska republika prohlasila svoji ustavou dokonce vuci svetu za pravni stat. Panujici absolutism vetsiny ma za nasledek, ze se statni moci pouziva nezridka stranicky a s pohrdanim pravnimi hranicemi. V tom je take vysvetleni, ze pocet stiznosti na nejvyssi spravni soud tak hrozive vzrostl a stale stoupa. K odstraneni techto nesnazi se nyni zamysli, jak se proslycha, pravo na tyto stiznosti proste omeziti. Tento umysl oznacuje priznacne a spravne ducha tak zvane spravni reformy, ktera by se mela nazyvati lepe novou formou znasilnovani, nebot nejen Nemci, kteri jsou postizeni v prvni rade - kazdy jednotlivy obcan v tomto state se touto reformou nejakym novym zpusobem znasilnuje. Pany zustavaji prave jen vedouci urednici, mala hrstka, okresni hejtmane, zemsti presidenti a ministri, z nichz se delaji vylucni nositele verejne moci v tomto state... (Posl. dr. Schollich [nemecky]: Cetnik a spicl!) Docela spravne, na ty jsem jeste zapomnel - kdezto misera plebs musi si zacpat usta, slouzit a platit dane. Byl by to zazrak, kdyby ti mensi a vetsi pasove, jimz se klade takove mnozstvi moci do rukou, podlehli konecne velikasstvi, a mysli pan dr Kramar vazne, co rekl, ze totiz spravni reformou budou politicti urednici prodchnuti novym duchem, ktery ma byti pozehnanim i obyvatelstvu? Ani ceskemu narodu nemuze vzejiti z tohoto nahromadeni moci v rukou nekolika malo uredniku prospech, tim mene druhe polovine obyvatelstva.

Tuto myslenku prohlasil jsem jiz sveho casu v ustavnim vyboru nekolika silnymi slovy poukazav na nebezpeci tohoto panovani urednictva. A proto na mne v poslednich dnech ostre zautocili a mne vynadali zvlaste v krestanskosocialnim tisku. Skutecne mi tam uklouzl pri ponekud rozcilene odpovedi dru Kramarovi, ktery tvrdil, ze lze s plnym klidem sveriti politickemu urednictvu tuto zdvojenou moc, tento novy okruh pusobnosti, jiste neparlamentni vyrok: "Ja znam i vylozene pitomce, kteri sedi v uradech jako vysoci panove a jsou domyslivi, ponevadz jsou politickymi uredniky." Proto jsem srovnavan v krestanskosocialnich listech, zejmena take v deniku "Das Volk" s podomkem z nocniho hotelu. Je-li tohle velmi vkusne a odkud pisatel toho clanku - redaktorem tohoto listu je duchovni - ma sve znalosti vyjadrovani podomku nocniho hotelu, to necham stranou; musim vsak konstatovati, ze zevseobecneni, ktere se mi klade do ust, je zlomyslnym, ciste jesuitskym zkroucenim. Nerekl jsem, ze okr. hejtmane a politicti urednici vubec jsou nekonecne domyslivi, take jsem je nenazval chlapy, nybrz, jak plyne ze stenografickeho protokolu, mluvil jsem pouze o tom, ze "jiz ted jsou mezi politickymi uredniky lide, kteri jsou domyslivi, a jak to bude, kdyz se nyni do rukou techto lidi polozi take takove mnozstvi moci? Nemusi konecne podlehnouti velikasstvi a jednati s obcanem shora jako s poddanym? To bude ucinek, a radost obyvatelstva z verejneho zivota tim uplne zmizi. Za techto okolnosti byste nedostali do zastupitelskych sboru zadne zdatne lidi, nybrz jen smejd. Prave muzi, kteri trochu na sebe drzi, rozmyslili by si dobre, delati loutky pro takove divadlo." To jsem rekl opravdu ve vyboru, kdyz jsem pred tim dovodil, ze nikdo nemuze delati radostne praci, kdyz neustale nad nim stoji clovek s pozdvizenym ukazovackem, ktery vsechno vi lepe, protoze dostava sve pokyny a svou moudrost z Prahy. Z tohoto nyni konstruuje krestanskosocialni "Deutsche Presse" hanobeni novych zastupitelstev predem. To se uplne podoba jejimu ostatnimu chovani vuci teto spravni deforme. Tak jak branila celou tuto slataninu od pocatku, tak vychvaluje samozrejme i ted vysokou ceskou byrokracii nade vse a prohlasuje ji za sakrosanktum a zurive napada ty, kteri se odvazuji tuto bohem danou vrchnost jakkoliv kritisovati. Toto pametihodne souloznictvi nemeckych krestanskych socialu a ceskych vrchnich bonzu da se snad tim vysvetliti, ze v cele nemecke krestanskosocialni strany stoji dva ceskoslovensti statni urednici, z nichz jeden je dokonce politicky urednik, okresni komisar. Na to jsem ovsem v ustavnim vyboru nemyslel, kdyz jsem ucinil onen projev, ktery byl shledan zavadnym. (Posl. dr Schollich [nemecky]: To lze vysvetliti jen mezinarodnosti klerikalu!) Ano, to vsak nemeni nic na pravdivosti meho tehdejsiho tvrzeni. Ostatne myslim, ze smim i ja trochu mluvit na tomto poli, jelikoz jsem sveho casu take delal praxi ve statni, policejni sluzbe a statni spravni sluzbe a za Coudenhova jsem vykonal prakticko-politickou zkousku pro spravni sluzbu, coz musim uvesti proto, protoze se mi s krestanskosocialni strany upiralo pravo do takovych veci take mluvit. Od te doby jsem se jiz setkal ve sve praxi s mnoha politickymi uredniky, kteri se pocitali k vykvetu pravniku a vubec lidske spolecnosti a se sveho vzneseneho stanoviska shlizeli na ostatni lidstvo s jistou blaseovanosti a pohrdanim, pri tom se vsak pro svoji notorickou neschopnost delali svym chovanim smesnymi. Nomina sunt odiosa. Kazdy z dam a panu bude sam znati jeden nebo druhy priklad pro tento typ. (Posl. Horpynka [nemecky]: Proc nemluvi Luschka, nema vubec co by rekl? On je prece politickym urednikem!) On tu neni, take pan ministr Cerny dal prednost nebyt pritomen, kdyz se mluvi o techto vecech. Samozrejme jsou ovsem take zdatni spravni urednici, vyborni urednici, co jsem nepovazoval ve vyboru za nutne vyslovne zdurazniti, co vsak musim ucinit, protoze prave krestanskosocialni tisk se mnou jednal tak laskave a vlozil mi do ust, jako bych obvinil vsechny politicke uredniky uhrnkem z hlouposti. Konstatuji na konec opetne, ze je to perfidni pomluva a proto mi nezbylo, nez zaujmouti proti tomu stanovisko ve snemovne. Kazdym zpusobem je priznacne, ze krestanskosocialni "Deutsche Presse" a jeji ostatni privesek uverejnila ze vsech mych reci, ktere jsem pronesl v ustavnim vyboru ke 100 paragrafu a jez vyplnily 63 stranek psaciho stroje, presne pouze toto jedno misto, a k tomu jeste v tak znetvorene forme, kdezto me ciste vecne duvody, v nichz jsem paragraf za paragrafem ukazal tezke nedostatky tohoto zakonneho dila s hlediska pravniho a spravni techniky, neuznala ani jednou za hodne zminky. (Posl. Heeger [nemecky]: Tomu se nelze divit u tohoto tisku!) Ovsem jsme na to zvykli. Jen co jsem rekl o politickem urednictvu, bylo temito tiskovymi plazy rozslapnuto a podle znetvoreno. Ve skutecnosti jsem nerekl nic jineho, nez to, co nyni v generalni debate prohlasili i jini kolegove, totiz ze opravdu je velke nebezpeci v tom, dava-li se urednicke oligarchii do rukou vsechna moc v tomto state, ze tim pak samozrejme take veskera vnitrni sprava, statni i autonomni sprava, bez vyjimky se vydava na milost nebo nemilost tohoto panstva, jakoby melo uzemi jemu podrizena proste v lenu a mohlo s nim delat, co chce. Nebot tito mali pani bozi maji dostati nejen spravni funkce ale i soudcovske funkce, vedle toho mnozstvi policejni moci a take jeste opravneni statnich zastupcu. To vsechno spojuje ve sve ruce na zaklade teto osnovy jeden urednik a pri tom neni nejak vazan ani co do modus procedendi ani co do hmotneho prava na pevne zakonne normy. Odpovida pouze svemu predstavenemu a, jelikoz my v tomto state stale jeste ovsem nemame bohudiky zakona o odpovednosti ministru, muze vysoka byrokracie delat a nedelat, co chce. (Vykriky posl. dr Schollicha.)

Snazil jsem se v ustavne-pravnim vyboru poctive ukazati na tezka nebezpeci teto osnovy a podal jsem samojediny a oduvodnil na 100 pozmenovacich navrhu. To vsechno samozrejme neprospelo. I nemecke vetsinove strany prechazeji vsechny namitky s lehkomyslnosti a bezstarostnosti, ktera musi byti nazvana primo zlocinnou. Sve spatne svedomi a sve volicstvo upokojuji odkazem na zlepseni, jichz domnele dosahly jiz pri predbeznem jednani, zamlcuji vsak pri tom, ze castokrate jde o informatio in peius, o nedemokraticka zhorseni vladni osnovy, jimiz zejmena prava mensin se jeste dale omezuji. Take nerikaji, ze tech nekolik malo ulev na duchu zakona nemeni ani v nejmensim niceho.

Pro omezenou recnickou dobu chci vyjmouti k dukazu svych tvrzeni jen jeden priklad, a to priklad mne nejblizsi, Slezsko, zruseni zeme Slezske jako samostatne spravni jednotky. Jak znamo, byly pojaty do osnovy o Slezsku na navrh vetsinovych stran dva dodatky. Predevsim v §u 1, kdez podle oznaceni nove zemske jednotky Morava-Slezsko pristupuje v zavorce po slove "Morava" "a Slezsko". To je ohromny uspech! Tim se zachovava predevsim historicka vzpominka na Slezsko, pak se zdrzuje uplne splynuti Slezska s Moravou a konecne se ulehcuje take budouci oddeleni temito dvema slovy "a Slezsko". To je uklidnujici pilulka, ktera se podava ctenym volicum. Ve skutecnosti muze nam to byt velmi lhostejno, je-li tam toto "a Slezsko" v zavorkach ci nikoliv. Dejinna vzpominka na Slezsko by se nedala vymytiti ani potom, kdyby se nova zeme nazyvala pouze Morava, k uplnemu splynuti s Moravou dosud v dejinach nedoslo pres opetovne pokusy, trebas podnikali tyto pokusy mocnejsi vladci, nez je tomu dnes, ponevadz prave Slezsko ma zvlaste silny sveraz, ktery nelze premoci. Co se vsak tyce budouciho opetneho sjednoceni, jez nyni pry jest ulehceno, chci jen rici: Az dozraje cas, ze opet bude mozno oddeliti Slezsko od Moravy, dojde k tomuto oddeleni beze vseho ohledu na tento bezvyznamny vyraz v zavorkach v §u 1. (Posl. Heeger [nemecky]: Aby se dosahlo pristiho sjednoceni, neni prece treba napred rozdelovat!) Melo by se myslet, ze je to logicke, jde se vsak pres to Je to velkolepy uspech, ktereho tu bylo dosazeno! Kazdym zpusobem patri k tomu silna davka fantasie, aby se z toho konstruovala nejaka vymozenost. (Posl. Heeger [nemecky]: Slezsko ma podle nazoru krestanskych socialu nyni vice nez drive!) To je cosi, co ja nemohu chapat.

Druhy a posledni uspech pana dra Luschky zalezi ve vsunuti jedne vety v §u 28. Tam se totiz mluvilo jiz ve starem zupnim zakone o tom, ze kazde zupni zastupitelstvo, nyni zemske zastupitelstvo, muze zrizovati podle potreby komise, kolik je libo, prave tak jako muze dosazovati vybory a komise ke zvlastnim poradam obecni nebo okresni zastupitelstvo, jednak ke sprave a dozoru nad jednotlivymi ustavy a podniky, jednak k obstaravani jinych veci. Predsedou komise jest podle noveho predpisu zemsky president, ten vsak muze poveriti predsednictvim nektereho urednika zemskeho nebo okresniho uradu nebo nektereho clena zemskeho vyboru, nebo primo nektereho clena komise. Ma tedy k vyberu rozlicne moznosti. (Posl. dr Schollich [nemecky]: A obor pusobnosti teto komise?) Obor pusobnosti je samozrejme pouze poradni. Nad to prislusi dozor nejdrive zemskemu presidentovi, mimo to zemskemu vyboru a samozrejme nema tato komise zadneho prava rozhodovaciho a zadne vykonne moci, nalezi ji pouze poradni funkce, a je tedy ve vsem vsudy bez vyznamu. (Posl. Heeger [nemecky]: Musi se podrobit usneseni moravskeho zemskeho zastupitelstva!) Ano, a prece se tvrdi, ze je to vymozenost!

Takova komise se nyni zrizuje podle navrhu vladnich stran ex lege pro Slezsko, ale ne snad k obstaravani vsech veci, ktere prislusi do oboru pusobnosti zemskeho vyboru, nybrz pouze pro ustavy a podniky, ktere toho dne, kdy tento zakon vstoupi v platnost, se nachazeji ve vlastnictvi nebo ve sprave zeme Slezska, jak to je doslova v osnove. To jsou tri humanitni ustavy, pet skol, po pripade vychovatelen a konecne pasivni slezske zemske drahy. To je vsechno. Pozemkovy a komunalni uverni ustav, o nemz dr Luschka opetovne tvrdil, ze i ten k tomu patri, nenachazi se ani ve vlastnictvi ani ve sprave zeme Slezska, nybrz jest podle svych zmenenych stanov docela samostatnym podnikem, nepatri proto podle zneni navrhu do kompetence teto komise. Ale to je vedlejsi. Hlavni je, ze se teto komisi nedava ani onen obor pusobnosti, ktery by ji mohl byti dan jiz podle zupniho zakona. Slezske obyvatelstvo nema vubec nic z toho, ze reditelstvi techto zemskych ustavu a podniku budou snad podavati zpravy do Opavy misto do Brna a ze teprve oklikou pres tuto komisi budou si moci opatrovati slechu pro sva prani a potreby u jedine a ve vsem rozhodujici komise v Brne, u zemskeho vyboru, po pripade u zemskeho presidenta, ktery ma rozhodne a posledni slovo. Slezske obyvatelstvo vsak potrebuje bezpodminecne jednoho organu v zemi, na nejz se muze obraceti o radu a pomoc ve vsech okresnich a obecnich zalezitostech, ve vecech silnicnich a ve vecech tykajicich se zemske zemedelske rady, melioraci, regulaci rek, hrazeni bystrin a ve vecech skolnich. (Posl. dr Schollich [nemecky]: Co je se zemskou skolni radu? Ta zustane?) O tom se nerika nic, skolni veci nepatri do kompetence komise, prozatimne je spravuje zemsky president Sramek sam, snad v budoucnosti bude tento zpusob podrzen jako nejjednodussi.

Zvlaste podle noveho financniho zakona pro samospravne svazky budou nyni osobni intervence u zemskeho uradu nalehavejsi nez dosud, aby se vubec co dostalo z dotacniho fondu. Bude nutno obraceti se osobne na dotacni fond, jehoz sprava je u zemskeho uradu. Bude nutno tam chodit, aby bylo mozno spravne vyliciti situaci dotycne obce, protoze ovsem mnoho se neda rici pisemne a protoze prece obecni starosta a okresni cinovnik musi se snaziti, aby vyrazili co mozno nejvice. Pocne tedy opravdove zavodeni obci a okresu do Brna - nejen ze Slezska -, tu vsak spatne dopadnou slezske obce, ktere jsou daleko z dostrelu. Vzdalenost jednotlivych okresnich mest Slezska od Brna cini az 260 km. Za bidneho vlakoveho spojeni bude nutna k nejake jednoduche intervenci tridenni cesta, aby bylo mozno jedenkrate v Brne o veci pohovoriti. V tom je pravdepodobne zlevneni, zjednoduseni a urychleni spravniho rizeni, ktere ma prece byti ucelem a cilem cele reformy. Proc ma byti potrestano prave Slezsko, jez prece take patri k historickym zemim, jehoz nedelitelnost byla sveho casu oporou pri mirovem jednani, proc ma byti potrestana prave tato zeme? (Posl. Heegcr [nemecky]: Ponevadz nema ceske vetsiny!) Pan dr Kramar to poprel; nacionalne-politicky moment, rekl, neprichazi vubec v uvahu, nybrz jedine a pouze okolnost, ze je nutno zriditi homogenitu mezi Moravou a Slovenskem. To mi opakoval ve vyboru, prohlasil, ze je to pouze tato okolnost, jez bohuzel vynucuje spojeni Moravy a Slezska. Vsechny ostatni duvody pro zruseni Slezska pry nejsou pripadne, pravdive a spravne. On uznava dokonce, ze Slezsko melo dobrou spravu a financne muze dobre trvati samostatne. (Nemecke vykriky: Ve zprave byl prave opak!) Ano, ve zprave byl opak, ale pan Kramar prohlasil, ze to neni smerodatne, nybrz ze prave sprava potrebuje jednotny utvar. Prosim: O asi 50.000 obyvatel mensi Podkarpatska Rus zustane - dobre, ta musi obdrzeti svoji samostatnou spravu, podle mirove smlouvy. Kde vsak je psano, ze Slezsko nesmi podrzeti takovouto samostatnost? Nema snad zajisteni dobre spravy Slezska vetsi cenu nez zrizeni tak zvane rovnovahy mezi Moravou a Slovenskem? (Posl. Siegel [nemecky]: Kdybychom byli spatne hospodarili, byli by nas nechali samy!) Ano, ale my jsme hospodarili dobre a, ze Slezsko pracovalo jako spravni jednotka dokonce vzorne, vyslovil jiz 5. dubna 1896 v jednom clanku ve videnskem tydenniku "Die Zeit" nikdo mensi nez president tohoto statu Masaryk, zadaje tam pro Moravu a Slezsko autonomni kraje v historicky dane velikosti a poctu obyvatelstva Slezska a tim dokazal, ze skutecne je Slezsko spravnou jednotkou pro novou vystavbu spravy. Muze nyni podepsati zakon, kterym se toto velebene Slezsko proste fakticky a pravne nici? Vzdyt, proboha, tu musi se prece sam usvedciti ze lzi! Proc ho strany, ktere ho nedavno zvolily za hlavu statu, privadeji do teto neprijemne situace? Ovsem, ze si bude pan president statu odporovati sam sobe i v jinem smeru, podepise-li tento zakon, nebot v temze clanku vyslovil klidne toto velke slovo: "Uzemi kraju i okresu budiz pokud mozno jazykove deleno: Ja pan, ty pan, rikam ja s Havlickem." (Posl. Horpynka [nemecky]: "Ja pan, ty kman", rika dnes Kramar!) Ano, to jsou slova pana presidenta statu pred 31 lety. Dlouha doba, v niz bylo mnoho zapomenuto a take pan Kramar mnoho zapomnel a nic se k tomu nenaucil. Je patrno, ze jeden je hoden druheho. Vzneseme-li my stejne pozadavky, jak to ucinili tito oba panove ve starem Rakousku, jsme nazyvani detinskymi nebo velezradci a tak se s nami jedna. Nuze, i pro nas prijde jednou doba, ktera je ted udelem techto otcu vlasti, jimz se splnila jejich prani snad v jine mire, nez doufali. Az tu bude cas pro nas, navratime dozajista nase Slezsko opet nasi nemecke vlasti. Cim vice panstvo z ceske vladni strany bude rdousiti svobodu v tomto state, tim vice bude v obyvatelstvu buzena touha po osvobozeni od tohoto statu. Nam to muze byti prece jen mile, se stanoviska ceskych vladnich stran vsak je to krajne nemoudre proste odmitati vsechny nase navrhy, i ty nejskromnejsi a nejmirnejsi, jak se to delalo opet ve vyboru.

My jsme zadali nejdrive, podle prani Masarykova, aby statni uzemi bylo rozdeleno na spravni obvody, zupy a okresy, co mozno narodne a hospodarsky jednotne, jez by mohly jako samostatne pravni osoby samostatne spravovati sve vlastni zalezitosti svymi vlastnimi organy v ramci statnich zakonu. My jsme myslili, ze tim vyhovime Masarykovu prani, aby se zmensily treci plochy mezi narody. Jelikoz vsak vetsinove strany ku podivu neukazaly zadneho porozumeni pro tento kardinalni pozadavek sveho presidenta a odmitly i rozdeleni na zupy velikosti senatnich volebnich kraju, zadali jsme logicky v ramci zemskych zrizeni udrzeni vsech tri historickych zemi, Cech, Moravy a Slezska v jejich celem uzemnim rozsahu. Trebaze pan zpravodaj dr Kramar musil doznat, ze je chybou brati Slezsku jeho samostatnost, obzvlaste chybou s jeho statopravniho hlediska, prece se nezmohl, aby ustoupil od stanoviska vetsiny, tim mene, ze se nasly padne hlasy pro spojeni Slezska s Moravou i v nemeckem koalicnim taboru, nac on zvlaste poukazoval - ony nemecke hlasy, ktere vychazely z nazoru, ze moravske nemectvi muze byti zachraneno jedine slezskym nemectvim pred poklesem pod tech povestnych 20%. Pri tom se umyslne zamlcuje, ze techto 20% hraje nejakou ulohu pro uzivani jazyka jen uvnitr soudniho okresu a ze neni zakonneho predpisu, podle nehoz by se jiz nesmelo mluvit nemecky na pr. v zemskem zastupitelstvu, klesne-li nemecke obyvatelstvo v dotycne zemi pod 20%. (Posl. dr Schollich [nemecky]: To se prece da zmenit!) Jednaci rad se ovsem vynal, prohlasilo se, ze se vytvori novy jednaci rad, jak to bylo mozno cisti i v listech krestanskosocialni strany, ktery samozrejme zaruci kazdemu zemskemu zastupci pravo volneho uzivani sve materske reci. Pak tedy nebude zalezeti na tech 20% a je tim vice divno, jak jednotlivi panove mohli k oduvodneni sveho chovani poukazovati na to: "Trebas je nam to velmi lito, musi byti Slezsko pripojeno k Morave a to z nemeckonarodniho stanoviska, k posileni nemeckomoravskych mensin." To prece, jak znamo, prohlasil na sjezdu v Moravskem Beroune za pritomnosti ministra Spiny kolega Hodina se souhlasem, aspon s mlcky projevenym souhlasem Spinovym a ani ostatni poslanci a senatori Svazu zemedelcu, kteri tam byli, neodporovali. Volicstvu se namluvilo, ze toto spolknuti Slezska Moravou je narodni nutnosti a ze my, kteri se tomu vzpecujeme, jedname proti nemeckym zajmum. To je prece trochu silne! Kdyby si nekdy nektera jina strana dovolila postupovati s podobnou demagogii, jiste by to vysoce moralni panove odsoudili a oznacili jako narodni podvod. My nezname jidasske odmeny, za kterou bylo Slezsko zrazeno a prodano, je zde vsak zrejma skutecnost, ze zalezi jedine a pouze na nemeckych clenech Svazu zemedelcu, na nemeckych krestanskych socialech, na clenech nemecke zivnostenske strany, bude-li tato nase domovina, ta "grune Schles" vydana na milost a nemilost trictvrtinove vetsine Moravy ci nikoli; to se neda po prit.

Panove jiz dokonali tento dabelsky cin v ustavnim vyboru a proto mi nezbylo, nez podati dalsi navrhy, abych pokud mozno zachranil, co se jeste da zachraniti. Tak jsem zadal nejdrive dodatkovy navrh k §u 7, odst. 3, podle nehoz ma byti zrizen pro vsechny slezske okresni urady u okresniho uradu v Opave spolecny stavebni odbor a spolecny dozorci urad pro obecni a okresni zalezitosti. Tim by bylo mozno brati zretel aspon na nejnalehavejsi potreby slezskeho obyvatelstva, aniz by bylo treba nejak otrasti nedotknutelnymi zasadami spravni reformy. Nebot utvoreni podobnych spolecnych organu se v § 7 navrhu docela vseobecne umoznuje a prohlasuje za pripustne. Ale vyslovne pojeti tohoto dodatku pro Slezsko bylo mi odepreno s oduvodnenim, jez prednesl pan ministr Cerny, rovnez nepritomny, ze je nemozno jiz ted tvorit ius cogens, podle nehoz by Slezsko melo pro celou budoucnost pravni narok, aby tam takove urady byly. Snad se ponechaji pro prechodnou dobu v Opave, snad se vsak take pozdeji, az se to bude opet hodit vysoke vrchnosti, proste odejmou a prelozi do Brna. Dozajista nebyla projevena na tomto poli nejmensi ochota. Stejne odmitave se zachovala vetsina k memu navrhu k § 9, pro jehoz ctvrty odstavec jsem navrhl toto zneni: "Vsechny urady, ustavy a organy vnitrni a skolske spravy, zrizene ve Slezsku v dobe, kdy tento zakon vstoupi v platnost, trvaji dale." Nechcete vsak, aby trvaly dale, nybrz chcete vsechny tyto urady prenesti a proto byl i muj navrh zamitnut. Cernozelena koalice to tak usnesla a tim je basta, tu neni co mluvit. Slezsko musi byti proste znasilneno i v tomto malichernem smeru.

Totez plati o vlastnim zemskem zastupitelstvu pro Slezsko, ktere jsem pak jeste jednou navrhl v §§ 11 a 12 a to s 18 zastupci, prave jako pro Podkarpatskou Rus a v § 26 vlastni zemsky vybor se 6 cleny. Ani v starem absolutistickem Rakousku se nikdo neodvazil sahnouti nejak na autonomni zastupitelstvo slezske. Staly se pokusy pouze o prechodne prelozeni statni spravy do Brna, ovsem bez nejakeho uspechu. Zda se, ze historie vyhradila teprve svobodne, demokraticke Ceskoslovenske republice herostratovskou slavu vyhladiti vsechny zdedene svobody a samospravna prava slezskeho obyvatelstva, v dik za to, ze sveho casu vychodni Slezane se v dobe plebiscitu orientovali na zapad misto na vychod. Tehdy jim prazsti drzitele moci ve vsech smerech lichotili, tehdy se jim slibovalo modre s nebe, tymiz pany, kteri dnes s chladnym usmevem vydavaji Slezsko na pospas. Fides punica, id est bohemica. Misto punska vernost budeme v nasi zemi budoucne rikat ceska vernost, pametlivi nescetnych nedodrzenych prisah a slibu vudcich prazskych statniku.

Posledni prilezitost splniti docela malicko z techto slavnostnich slibu a pripovedi, naskyta se v §u 28. K tomu jsem navrhl zriditi jednu z komisi tam uvedenych v Opave pro vsechny zalezitosti zeme slezske, jichz projednavani prislusi zemskemu vyboru. Vzdyt pan dr Luschka prohlasil vyslovne sveho casu jako clen sestnactky, ze podle umluv mezi vetsinovymi stranami bude miti tato slezska komise taz opravneni, jako ma nynejsi zemska spravni komise pro Slezsko. Ustavy a podniky zeme slezske delaji vsak sotva desetinu cele agendy, ktera nyni prislusi slezske zemske spravni komisi - to ja mohu posouditi, to mi uz musi panove z vladni strany priznati, protoze ja jsem uz osmy rok clenem zemske spravni komise a proto jsem take opravnen vydati o tom posudek. Ovsem ze se mi odpovedelo na me namitky v tom smeru, a byl to opet pan ministr vnitra Cerny, ktery poukazal na to, ze prece podle vety 1 §u 28 zustava moznost rozsiriti pozdeji obor pusobnosti komise ve Slezsku. A pan dr Kramar byl dokonce tak laskav, ze mi slibil, ze da do duvodove zpravy vetu, podle niz bude urcite ocekavano vyplneni meho prani pristim moravskym zemskym zastupitelstvem v Brne. Vice jsem bohuzel nemohl pro Slezsko dosahnouti, ackoli jsem vynalozil vsechnu myslitelnou namahu, abych svuj plan panum prizpusobil.

Tvrdosijne chovani vetsiny mne donutilo podati jeste jeden eventualni navrh k §u 28 jineho zneni, ale ani on nenalezl milosti v ocich drzitelu moci. Proto Slezsko neobdrzi ani vlastniho zemskeho uradu ani vlastniho zemskeho zastupitelstva, ani vlastni zemske komise s ponekud jen vyhovujicimi plnymi mocemi, ani zajistene expositury brnenskeho zemskeho uradu a prece maji aktiviste smelost tvrditi, ze prece dosahli pro Slezsko nejakeho uspechu a ze lze dekovati jen jejich statnicke moudrosti, ze vubec se jeste zachovava pojem Slezska. (Posl. dr Rosche [nemecky]: A znak! - Posl. inz. Jung [nemecky]: Mozna, ze pani aktiviste umisti v Opave jednoho kancelarskeho sluhu!)

Vynal jsem pouze jeden priklad Slezska, abych na nem dokazal prolhanost techto tvrzeni, a pridrzel je nize, abych dokazal, ze na nich neni ani slova pravdy. To se muze udelat prave tak dobre na jinych prikladech, jsme-li, jak pan dr Rosche rekl, tak skromni, ze se spokojujeme s tim znakem, s peceti (Vykriky posl. dr Rosche), opirame-li se o sliby ministra vnitra, ze slezsky orel prijde do znaku Moravy (Vykriky posl. inz. Junga.), pak si ovsem muzeme velmi stastne odpocinouti na svych vavrinech. Avsak slezske obyvatelstvo ve sve vetsine soudi o tom dozajista docela jinak podle prislovi: Pouze darebaci jsou skromni. To projevilo velmi otevrene pri lidovem hlasovani, ktere prineslo sto deset tisic hlasu k volbe opravnenych pro samostatnost Slezska, pouze na nemecke strane, bez Polaku a Cechu, a to se projevilo take v davovych projevech, ktere byly v zemi usporadany a kterym ovsem klerikalni tisk se posmival. My jsme velmi spokojeni s prubehem schuzi 20. cervna, my mame o tom i fotografie z Opavy a Krnova a, srovname-li s tim, co psal klerikalni tisk, vidime, kdo lze. (Posl. dr Schollich [nemecky]: To byli pry nezrali mladici!) Kazdym zpusobem bych navrhl k lepsi uprave noveho zemskeho znaku, aby se dal slezskemu orlu provaz kolem krku a aby se dal moravskemu orlu do jednoho drapu konec provazu a do druheho pendrek. Snad by se tim poridil docela pekny znak jako symbol soucasnych pomeru. (Vykriky posl. dr Keibla.) Snad by nebylo nevhodne, aby se obdobne doplnil take statni znak a aby se dal ceskemu lvu do pracky policejni obusek jako znameni, ze zde zvitezila myslenka policejniho statu.

Mistopredseda Horak (zvoni): Prosim pana recnika, aby se drzel veci.

Posl. dr Koberg (pokracuje): Budu brzy hotov. Mozna, ze bude tim poveren nejaky heraldik a ze nam bude brzy predlozena takovato osnova. Dozajista by to byl jen logicky konecny ucinek teto famosni spravni reformy, kdyby byla vyjadrena take symbolicky ve statnim znaku a ve znaku Moravy a Slezska a ja doufam, ze jsem si ziskal timto podnetem dik statotvornych zivlu. Pri nejmensim je tento podnet hoden uvahy.

Ale zert stranou. Prave tento krok, ktery se cini na ceste k policejnimu statu, musi ovsem chtej nechtej privoditi dalsi krok, nebot to jest kletba zleho cinu, ze musi neustale roditi zlo. A proto poukazal jsem jiz v uvodu na to, ze nejblizsim nasledkem teto spravni reformy bude podobnym duchem prodchnute zlepseni obecniho radu a snad i volebniho radu do obci. Nebot na obcich se buduje konecne kazda samosprava. Okresy a zeme nejsou nicim jinym nez obcemi vyssiho radu a, co plati pro ne, musi platit i pro mistni obce. To se jiz projevuje docela zretelne v zakone o uprave financi samospravnych svazku. Timto zakonem byla obcim, okresum a zemim hospodarsky zlomena pater a nyni se ma totez stati prave projednavanym zakonem v politickem oboru. To necht si panove z nemeckych vladnich stran jeste jednou a jasne rozvazi, drive nez zdvihnou sve ruce pro tuto slataninu. Jeden zakon neni bez druheho proveditelnym, oba souviseji co nejuzeji a oba jsou naplneny stejnym duchem nepratelstvi vuci autonomii. Samozrejme to neni zadny zazrak, protoze svobodna samosprava je neco ryze germanskeho, cosi, co je slovanske dusi naprosto cizi. Je vsak nepochopitelne, ze popravcimi pochopy tohoto naseho nejdrahocennejsiho statku maji byti Nemci, Nemci, kteri napsali na svuj prapor samospravu jako politicky cil. Vydaji se posmechu sveta, budou-li hlasovati pro tento zakon, ale oni samozrejme zaroven zasahnou take cele sudetske nemectvi, my tim budeme trpeti vsichni a nejen pouze my, nybrz i vsechny nemecke mensiny ve svete mohou pravem proklinati ty, kteri dobrovolne a bez nutnosti vydavaji na pospas posledni a nejlepsi bastu proti odnarodneni, ponevadz dusledne kazdy cizonarodni prechovavacsky stat se bude moci vuci svym nemeckym mensinam odvolavati na to, ze prece jim nepotrebuje davati vice, nez si sami priznali sudetsti Nemci, tato daleko nejvetsi nemecka mensina. To je dalsi hrozny nasledek, ktery se musi dostaviti rovnez s zivelnou nutnosti, jestlize nasi nemecti aktiviste v tiche shovivavosti a oddanosti spolknou tuto osnovu tak, jako pred tim vsechny ostatni predlohy. Tentokrate jde nejen o vec sudetskych Nemcu, tentokrate ma vsechno Nemectvo v Evrope, ba v celem svete, pravo zadati od kazdeho, kdo chce jeste dale nositi cestne jmeno Nemce, aby nejen nesouhlasil s touto osnovou, nybrz aby proti ni postavil tvrde muzne "ne".