Parlament Ceske republiky
Poslanecka snemovna

LISTINA ZAKLADNICH PRAV A SVOBOD

Federalni shromazdeni na zaklade navrhu Ceske narodni rady a Slovenske narodni rady, uznavajic neporusitelnost prirozenych prav cloveka, prav obcana a svrchovanost zakona, navazujic na obecne sdilene hodnoty lidstvi a na demokraticke a samospravne tradice nasich narodu, pametlivo trpkych zkusenosti z dob, kdy lidska prava a zakladni svobody byly v nasi vlasti potlacovany, vkladajic nadeje do zabezpeceni techto prav spolecnym usilim vsech svobodnych narodu, vychazejic z prava ceskeho naroda a slovenskeho naroda na sebeurceni, pripominajic si svuj dil odpovednosti vuci budoucim generacim za osud veskereho lidstva na Zemi a vyjadrujic vuli, aby se Ceska a Slovenska Federativni Republika dustojne zaradila mezi staty, jez tyto hodnoty cti, usneslo se na teto Listine zakladnich prav a svobod:

Hlava prvni

Obecna ustanoveni

Clanek 1
Lide jsou svobodni a rovni v dustojnosti i v pravech. Zakladni prava a svobody jsou nezadatelne, nezcizitelne, nepromlcitelne a nezrusitelne.

Clanek 2
(1) Stat je zalozen na demokratickych hodnotach a nesmi se vazat ani na vylucnou ideologii, ani na nabozenske vyznani.
(2) Statni moc lze uplatnovat jen v pripadech a v mezich stanovenych zakonem, a to zpusobem, ktery zakon stanovi.
(3) Kazdy muze cinit, co neni zakonem zakazano, a nikdo nesmi byt nucen cinit, co zakon neuklada.

Clanek 3
(1) Zakladni prava a svobody se zarucuji vsem bez rozdilu pohlavi, rasy, barvy pleti, jazyka, viry a nabozenstvi, politickeho ci jineho smysleni, narodniho nebo socialniho puvodu, prislusnosti k narodnostni nebo etnicke mensine, majetku, rodu nebo jineho postaveni.
(2) Kazdy ma pravo svobodne rozhodovat o sve narodnosti. Zakazuje se jakekoli ovlivnovani tohoto rozhodovani a vsechny zpusoby natlaku smerujici k odnarodnovani.
(3) Nikomu nesmi byt zpusobena ujma na pravech pro uplatnovani jeho zakladnich prav a svobod.

Clanek 4
(1) Povinnosti mohou byt ukladany toliko na zaklade zakona a v jeho mezich a jen pri zachovani zakladnich prav a svobod.
(2) Meze zakladnich prav a svobod mohou byt za podminek stanovenych Listinou zakladnich prav a svobod (dale jen "Listina") upraveny pouze zakonem.
(3) Zakonna omezeni zakladnich prav a svobod musi platit stejne pro vsechny pripady, ktere splnuji stanovene podminky.
(4) Pri pouzivani ustanoveni o mezich zakladnich prav a svobod musi byt setreno jejich podstaty a smyslu. Takova omezeni nesmeji byt zneuzivana k jinym ucelum, nez pro ktere byla stanovena.

Hlava druha

Lidska prava a zakladni svobody

Oddil prvni

Zakladni lidska prava a svobody

Clanek 5
Kazdy je zpusobily mit prava.

Clanek 6
(1) Kazdy ma pravo na zivot. Lidsky zivot je hoden ochrany jiz pred narozenim.
(2) Nikdo nesmi byt zbaven zivota.
(3) Trest smrti se nepripousti.
(4) Porusenim prav podle tohoto clanku neni, jestlize byl nekdo zbaven zivota v souvislosti s jednanim, ktere podle zakona neni trestne.

Clanek 7
(1) Nedotknutelnost osoby a jejiho soukromi je zarucena. Omezena muze byt jen v pripadech stanovenych zakonem.
(2) Nikdo nesmi byt mucen ani podroben krutemu, nelidskemu nebo ponizujicimu zachazeni nebo trestu.

Clanek 8
(1) Osobni svoboda je zarucena.
(2) Nikdo nesmi byt stihan nebo zbaven svobody jinak nez z duvodu a zpusobem, ktery stanovi zakon. Nikdo nesmi byt zbaven svobody pouze pro neschopnost dostat smluvnimu zavazku.
(3) Obvineneho nebo podezreleho z trestneho cinu je mozno zadrzet jen v pripadech stanovenych v zakone. Zadrzena osoba musi byt ihned seznamena s duvody zadrzeni, vyslechnuta a nejpozdeji do 48 hodin propustena na svobodu nebo odevzdana soudu. Soudce musi zadrzenou osobu do 24 hodin od prevzeti vyslechnout a rozhodnout o vazbe, nebo ji propustit na svobodu.
(4) Zatknout obvineneho je mozno jen na pisemny oduvodneny prikaz soudce. Zatcena osoba musi byt do 24 hodin odevzdana soudu. Soudce musi zatcenou osobu do 24 hodin od prevzeti vyslechnout a rozhodnout o vazbe nebo ji propustit na svobodu.
(5) Nikdo nesmi byt vzat do vazby, lec z duvodu a na dobu stanovenou zakonem a na zaklade rozhodnuti soudu.
(6) Zakon stanovi, ve kterych pripadech muze byt osoba prevzata nebo drzena v ustavni zdravotnicke peci bez sveho souhlasu. Takove opatreni musi byt do 24 hodin oznameno soudu, ktery o tomto umisteni rozhodne do 7 dnu.

Clanek 9
(1) Nikdo nesmi byt podroben nucenym pracim nebo sluzbam.
(2) Ustanoveni odstavce 1 se nevztahuje na:
  a) prace ukladane podle zakona osobam ve vykonu trestu odneti svobody nebo osobam vykonavajicim jiny trest nahrazujici trest odneti svobody,
  b) vojenskou sluzbu nebo jinou sluzbu stanovenou zakonem namisto povinne vojenske sluzby,
  c) sluzbu vyzadovanou na zaklade zakona v pripade zivelnich pohrom, nehod, nebo jineho nebezpeci, ktere ohrozuje zivoty, zdravi nebo znacne majetkove hodnoty,
  d) jednani ulozene zakonem pro ochranu zivota, zdravi nebo prav druhych.

Clanek 10
(1) Kazdy ma pravo, aby byla zachovana jeho lidska dustojnost, osobni cest, dobra povest a chraneno jeho jmeno.
(2) Kazdy ma pravo na ochranu pred neopravnenym zasahovanim do soukromeho a rodinneho zivota.
(3) Kazdy ma pravo na ochranu pred neopravnenym shromazdovanim, zverejnovanim nebo jinym zneuzivanim udaju o sve osobe.

Clanek 11
(1) Kazdy ma pravo vlastnit majetek. Vlastnicke pravo vsech vlastniku ma stejny zakonny obsah a ochranu. Dedeni se zarucuje.
(2) Zakon stanovi, ktery majetek nezbytny k zabezpecovani potreb cele spolecnosti, rozvoje narodniho hospodarstvi a verejneho zajmu smi byt jen ve vlastnictvi statu, obce nebo urcenych pravnickych osob; zakon muze take stanovit, ze urcite veci mohou byt pouze ve vlastnictvi obcanu nebo pravnickych osob se sidlem v Ceske a Slovenske Federativni Republice.
(3) Vlastnictvi zavazuje. Nesmi byt zneuzito na ujmu prav druhych anebo v rozporu se zakonem chranenymi obecnymi zajmy. Jeho vykon nesmi poskozovat lidske zdravi, prirodu a zivotni prostredi nad miru stanovenou zakonem.
(4) Vyvlastneni nebo nucene omezeni vlastnickeho prava je mozne ve verejnem zajmu, a to na zaklade zakona a za nahradu.
(5) Dane a poplatky lze ukladat jen na zaklade zakona.

Clanek 12
(1) Obydli je nedotknutelne. Neni dovoleno do nej vstoupit bez souhlasu toho, kdo v nem bydli.
(2) Domovni prohlidka je pripustna jen pro ucely trestniho rizeni, a to na pisemny oduvodneny prikaz soudce. Zpusob provedeni domovni prohlidky stanovi zakon.
(3) Jine zasahy do nedotknutelnosti obydli mohou byt zakonem dovoleny, jen je-li to v demokraticke spolecnosti nezbytne pro ochranu zivota nebo zdravi osob, pro ochranu prav a svobod druhych anebo pro odvraceni zavazneho ohrozeni verejne bezpecnosti a poradku. Pokud je obydli uzivano take pro podnikani nebo provozovani jine hospodarske cinnosti, mohou byt takove zasahy zakonem dovoleny, tez je-li to nezbytne pro plneni ukolu verejne spravy.

Clanek 13
Nikdo nesmi porusit listovni tajemstvi ani tajemstvi jinych pisemnosti a zaznamu, at jiz uchovavanych v soukromi, nebo zasilanych postou anebo jinym zpusobem, s vyjimkou pripadu a zpusobem, ktere stanovi zakon. Stejne se zarucuje tajemstvi zprav podavanych telefonem, telegrafem nebo jinym podobnym zarizenim.

Clanek 14
(1) Svoboda pohybu a pobytu je zarucena.
(2) Kazdy, kdo se opravnene zdrzuje na uzemi Ceske a Slovenske Federativni Republiky, ma pravo svobodne je opustit.
(3) Tyto svobody mohou byt omezeny zakonem, jestlize je to nevyhnutelne pro bezpecnost statu, udrzeni verejneho poradku, ochranu zdravi nebo ochranu prav a svobod druhych a na vymezenych uzemich tez z duvodu ochrany prirody.
(4) Kazdy obcan ma pravo na svobodny vstup na uzemi Ceske a Slovenske Federativni Republiky. Obcan nemuze byt nucen k opusteni sve vlasti.
(5) Cizinec muze byt vyhosten jen v pripadech stanovenych zakonem.

Clanek 15
(1) Svoboda mysleni, svedomi a nabozenskeho vyznani je zarucena. Kazdy ma pravo zmenit sve nabozenstvi nebo viru anebo byt bez nabozenskeho vyznani.
(2) Svoboda vedeckeho badani a umelecke tvorby je zarucena.
(3) Nikdo nemuze byt nucen vykonavat vojenskou sluzbu, pokud je to v rozporu s jeho svedomim nebo s jeho nabozenskym vyznanim. Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 16
(1) Kazdy ma pravo svobodne projevovat sve nabozenstvi nebo viru bud sam nebo spolecne s jinymi, soukrome nebo verejne, bohosluzbou, vyucovanim, nabozenskymi ukony nebo zachovavanim obradu.
(2) Cirkve a nabozenske spolecnosti spravuji sve zalezitosti, zejmena ustavuji sve organy, ustanovuji sve duchovni a zrizuji reholni a jine cirkevni instituce nezavisle na statnich organech.
(3) Zakon stanovi podminky vyucovani nabozenstvi na statnich skolach.
(4) Vykon techto prav muze byt omezen zakonem, jde-li o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu verejne bezpecnosti a poradku, zdravi a mravnosti nebo prav a svobod druhych.

Oddil druhy

Politicka prava

Clanek 17
(1) Svoboda projevu a pravo na informace jsou zaruceny.
(2) Kazdy ma pravo vyjadrovat sve nazory slovem, pismem, tiskem, obrazem nebo jinym zpusobem, jakoz i svobodne vyhledavat, prijimat a rozsirovat ideje a informace bez ohledu na hranice statu.
(3) Cenzura je nepripustna.
(4) Svobodu projevu a pravo vyhledavat a sirit informace lze omezit zakonem, jde-li o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu prav a svobod druhych, bezpecnost statu, verejnou bezpecnost, ochranu verejneho zdravi a mravnosti.
(5) Statni organy a organy uzemni samospravy jsou povinny primerenym zpusobem poskytovat informace o sve cinnosti. Podminky a provedeni stanovi zakon.

Clanek 18
(1) Peticni pravo je zaruceno; ve vecech verejneho nebo jineho spolecneho zajmu ma kazdy pravo sam nebo s jinymi se obracet na statni organy a organy uzemni samospravy s zadostmi, navrhy a stiznostmi.
(2) Petici se nesmi zasahovat do nezavislosti soudu.
(3) Peticemi se nesmi vyzyvat k porusovani zakladnich prav a svobod zarucenych Listinou.

Clanek 19
(1) Pravo pokojne se shromazdovat je zaruceno.
(2) Toto pravo lze omezit zakonem v pripadech shromazdeni na verejnych mistech, jde-li o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu prav a svobod druhych, ochranu verejneho poradku, zdravi, mravnosti, majetku nebo pro bezpecnost statu. Shromazdeni vsak nesmi byt podmineno povolenim organu verejne spravy.

Clanek 20
(1) Pravo svobodne se sdruzovat je zaruceno. Kazdy ma pravo spolu s jinymi se sdruzovat ve spolcich, spolecnostech a jinych sdruzenich.
(2) Obcane maji pravo zakladat tez politicke strany a politicka hnuti a sdruzovat se v nich.
(3) Vykon techto prav lze omezit jen v pripadech stanovenych zakonem, jestlize to je v demokraticke spolecnosti nezbytne pro bezpecnost statu, ochranu verejne bezpecnosti a verejneho poradku, predchazeni trestnym cinum nebo pro ochranu prav a svobod druhych.
(4) Politicke strany a politicka hnuti, jakoz i jina sdruzeni jsou oddeleny od statu.

Clanek 21
(1) Obcane maji pravo podilet se na sprave verejnych veci primo nebo svobodnou volbou svych zastupcu.
(2) Volby se musi konat ve lhutach nepresahujicich pravidelna volebni obdobi stanovena zakonem.
(3) Volebni pravo je vseobecne a rovne a vykonava se tajnym hlasovanim. Podminky vykonu volebniho prava stanovi zakon.
(4) Obcane maji za rovnych podminek pristup k volenym a jinym verejnym funkcim.

Clanek 22
Zakonna uprava vsech politickych prav a svobod a jeji vyklad a pouzivani musi umoznovat a ochranovat svobodnou soutez politickych sil v demokraticke spolecnosti.

Clanek 23
Obcane maji pravo postavit se na odpor proti kazdemu, kdo by odstranoval demokraticky rad lidskych prav a zakladnich svobod, zalozeny Listinou, jestlize cinnost ustavnich organu a ucinne pouziti zakonnych prostredku jsou znemozneny.

Hlava treti

Prava narodnostnich a etnickych mensin

Clanek 24
Prislusnost ke kterekoli narodnostni nebo etnicke mensine nesmi byt nikomu na ujmu.

Clanek 25
(1) Obcanum tvoricim narodni nebo etnicke mensiny se zarucuje vsestranny rozvoj, zejmena pravo spolecne s jinymi prislusniky mensiny rozvijet vlastni kulturu, pravo rozsirovat a prijimat informace v jejich materskem jazyku a sdruzovat se v narodnostnich sdruzenich. Podrobnosti stanovi zakon.
(2) Obcanum prislusejicim k narodnostnim a etnickym mensinam se za podminek stanovenych zakonem zarucuje tez
  a) pravo na vzdelani v jejich jazyku,
  b) pravo uzivat jejich jazyka v urednim styku,
  c) pravo ucasti na reseni veci tykajicich se narodnostnich a etnickych mensin.

Hlava ctvrta

Hospodarska, socialni a kulturni prava

Clanek 26
(1) Kazdy ma pravo na svobodnou volbu povolani a pripravu k nemu, jakoz i pravo podnikat a provozovat jinou hospodarskou cinnost.
(2) Zakon muze stanovit podminky a omezeni pro vykon urcitych povolani nebo cinnosti.
(3) Kazdy ma pravo ziskavat prostredky pro sve zivotni potreby praci. Obcany, kteri toto pravo nemohou bez sve viny vykonavat, stat v primerenem rozsahu hmotne zajistuje; podminky stanovi zakon.
(4) Zakon muze stanovit odchylnou upravu pro cizince.

Clanek 27
(1) Kazdy ma pravo svobodne se sdruzovat s jinymi na ochranu svych hospodarskych a socialnich zajmu.
(2) Odborove organizace vznikaji nezavisle na statu. Omezovat pocet odborovych organizaci je nepripustne, stejne jako zvyhodnovat nektere z nich v podniku nebo v odvetvi.
(3) Cinnost odborovych organizaci a vznik a cinnost jinych sdruzeni na ochranu hospodarskych a socialnich zajmu mohou byt omezeny zakonem, jde-li o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu bezpecnosti statu, verejneho poradku nebo prav a svobod druhych.
(4) Pravo na stavku je zaruceno za podminek stanovenych zakonem; toto pravo neprislusi soudcum, prokuratorum, prislusnikum ozbrojenych sil a prislusnikum bezpecnostnich sboru.

Clanek 28
Zamestnanci maji pravo na spravedlivou odmenu za praci a na uspokojive pracovni podminky. Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 29
(1) Zeny, mladistvi a osoby zdravotne postizene maji pravo na zvysenou ochranu zdravi pri praci a na zvlastni pracovni podminky.
(2) Mladistvi a osoby zdravotne postizene maji pravo na zvlastni ochranu v pracovnich vztazich a na pomoc pri priprave k povolani.
(3) Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 30
(1) Obcane maji pravo na primerene hmotne zabezpeceni ve stari a pri nezpusobilosti k praci, jakoz i pri ztrate zivitele.
(2) Kazdy, kdo je v hmotne nouzi, ma pravo na takovou pomoc, ktera je nezbytna pro zajisteni zakladnich zivotnich podminek.
(3) Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 31
Kazdy ma pravo na ochranu zdravi. Obcane maji na zaklade verejneho pojisteni pravo na bezplatnou zdravotni peci a na zdravotni pomucky za podminek, ktere stanovi zakon.

Clanek 32
(1) Rodicovstvi a rodina jsou pod ochranou zakona. Zvlastni ochrana deti a mladistvych je zarucena.
(2) Zene v tehotenstvi je zarucena zvlastni pece, ochrana v pracovnich vztazich a odpovidajici pracovni podminky.
(3) Deti narozene v manzelstvi i mimo ne maji stejna prava.
(4) Pece o deti a jejich vychova je pravem rodicu; deti maji pravo na rodicovskou vychovu a peci. Prava rodicu mohou byt omezena a nezletile deti mohou byt od rodicu odlouceny proti jejich vuli jen rozhodnutim soudu na zaklade zakona.
(5) Rodice, kteri pecuji o deti, maji pravo na pomoc statu.
(6) Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 33
(1) Kazdy ma pravo na vzdelani. Skolni dochazka je povinna po dobu, kterou stanovi zakon.
(2) Obcane maji pravo na bezplatne vzdelani v zakladnich a strednich skolach, podle schopnosti obcana a moznosti spolecnosti tez na vysokych skolach.
(3) Zrizovat jine skoly nez statni a vyucovat na nich lze jen za podminek stanovenych zakonem; na takovych skolach se muze vzdelani poskytovat za uplatu.
(4) Zakon stanovi, za jakych podminek maji obcane pri studiu pravo na pomoc statu.

Clanek 34
(1) Prava k vysledkum tvurci dusevni cinnosti jsou chranena zakonem.
(2) Pravo pristupu ke kulturnimu bohatstvi je zaruceno za podminek stanovenych zakonem.

Clanek 35
(1) Kazdy ma pravo na priznive zivotni prostredi.
(2) Kazdy ma pravo na vcasne a uplne informace o stavu zivotniho prostredi a prirodnich zdroju.
(3) Pri vykonu svych prav nikdo nesmi ohrozovat ani poskozovat zivotni prostredi, prirodni zdroje, druhove bohatstvi prirody a kulturni pamatky nad miru stanovenou zakonem.

Hlava pata

Pravo na soudni a jinou pravni ochranu

Clanek 36
(1) Kazdy se muze domahat stanovenym postupem sveho prava u nezavisleho a nestranneho soudu a ve stanovenych pripadech u jineho organu.
(2) Kdo tvrdi, ze byl na svych pravech zkracen rozhodnutim organu verejne spravy, muze se obratit na soud, aby prezkoumal zakonnost takoveho rozhodnuti, nestanovi-li zakon jinak. Z pravomoci soudu vsak nesmi byt vylouceno prezkoumavani rozhodnuti tykajicich se zakladnich prav a svobod podle Listiny.
(3) Kazdy ma pravo na nahradu skody zpusobene mu nezakonnym rozhodnutim soudu, jineho statniho organu ci organu verejne spravy nebo nespravnym urednim postupem.
(4) Podminky a podrobnosti upravuje zakon.

Clanek 37
(1) Kazdy ma pravo odeprit vypoved, jestlize by ji zpusobil nebezpeci trestniho stihani sobe nebo osobe blizke.
(2) Kazdy ma pravo na pravni pomoc v rizeni pred soudy, jinymi statnimi organy ci organy verejne spravy, a to od pocatku rizeni.
(3) Vsichni ucastnici jsou si v rizeni rovni.
(4) Kdo prohlasi, ze neovlada jazyk, jimz se vede jednani, ma pravo na tlumocnika.

Clanek 38
(1) Nikdo nesmi byt odnat svemu zakonnemu soudci. Prislusnost soudu i soudce stanovi zakon.
(2) Kazdy ma pravo, aby jeho vec byla projednana verejne, bez zbytecnych prutahu a v jeho pritomnosti a aby se mohl vyjadrit ke vsem provadenym dukazum. Verejnost muze byt vyloucena jen v pripadech stanovenych zakonem.

Clanek 39
Jen zakon stanovi, ktere jednani je trestnym cinem a jaky trest, jakoz i jake jine ujmy na pravech nebo majetku, lze za jeho spachani ulozit.

Clanek 40
(1) Jen soud rozhoduje o vine a trestu za trestne ciny.
(2) Kazdy, proti nemuz je vedeno trestni rizeni, je povazovan za nevinneho, pokud pravomocnym odsuzujicim rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.
(3) Obvineny ma pravo, aby mu byl poskytnut cas a moznost k priprave obhajoby a aby se mohl hajit sam nebo prostrednictvim obhajce. Jestlize si obhajce nezvoli, ackoliv ho podle zakona mit musi, bude mu ustanoven soudem. Zakon stanovi, v kterych pripadech ma obvineny pravo na bezplatnou pomoc obhajce.
(4) Obvineny ma pravo odeprit vypoved; tohoto prava nesmi byt zadnym zpusobem zbaven.
(5) Nikdo nemuze byt trestne stihan za cin, pro ktery jiz byl pravomocne odsouzen nebo zprosten obzaloby. Tato zasada nevylucuje uplatneni mimoradnych opravnych prostredku v souladu se zakonem.
(6) Trestnost cinu se posuzuje a trest se uklada podle zakona ucinneho v dobe, kdy byl cin spachan. Pozdejsiho zakona se pouzije, jestlize je to pro pachatele priznivejsi.

Hlava sesta

Ustanoveni spolecna

Clanek 41
(1) Prav uvedenych v cl. 26, cl. 27 odst. 4, cl. 28 az 31, cl. 32 odst. 1 a 3, cl. 33 a 35 Listiny je mozno se domahat pouze v mezich zakonu, ktere tato ustanoveni provadeji.
(2) Kde se v Listine mluvi o zakonu, rozumi se tim zakon Federalniho shromazdeni, jestlize z ustavniho rozdeleni zakonodarne pravomoci nevyplyva, ze uprava prislusi zakonum narodnich rad.

Clanek 42
(1) Pokud Listina pouziva pojmu "obcan", rozumi se tim statni obcan Ceske a Slovenske Federativni Republiky.
(2) Cizinci pozivaji v Ceske a Slovenske Federativni Republice lidskych prav a zakladnich svobod zarucenych Listinou, pokud nejsou priznana vyslovne obcanum.
(3) Pokud dosavadni predpisy pouzivaji pojmu "obcan", rozumi se tim kazdy clovek, jde-li o zakladni prava a svobody, ktere Listina priznava bez ohledu na statni obcanstvi.

Clanek 43
Ceska a Slovenska Federativni Republika poskytuje azyl cizincum pronasledovanym za uplatnovani politickych prav a svobod. Azyl muze byt odepren tomu, kdo jednal v rozporu se zakladnimi lidskymi pravy a svobodami.

Clanek 44
Zakon muze soudcum a prokuratorum omezit pravo na podnikani a jinou hospodarskou cinnost a pravo uvedene v cl. 20 odst. 2; zamestnancum statni spravy a uzemni samospravy ve funkcich, ktere urci, tez pravo uvedene v cl. 27 odst. 4; prislusnikum bezpecnostnich sboru a prislusnikum ozbrojenych sil tez prava uvedena v cl. 18, 19 a cl. 27 odst. 1 az 3, pokud souvisi s vykonem sluzby. Osobam v povolanich, ktera jsou bezprostredne nezbytna pro ochranu zivota a zdravi, muze zakon omezit pravo na stavku.