Ustava Ceske republiky

ze dne 16. prosince 1992

ustavni zakon c. 1/1993 Sb. ve zneni ustavniho zakona c. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb. a 319/2009 Sb.

Ceska narodni rada se usnesla na tomto ustavnim zakone

Preambule

My, obcane Ceske republiky v Cechach, na Morave a ve Slezsku,
v case obnovy samostatneho ceskeho statu,
verni vsem dobrym tradicim davne statnosti zemi Koruny ceske i statnosti ceskoslovenske,
odhodlani budovat, chranit a rozvijet Ceskou republiku
v duchu nedotknutelnych hodnot lidske dustojnosti a svobody
jako vlast rovnopravnych, svobodnych obcanu,
kteri jsou si vedomi svych povinnosti vuci druhym a zodpovednosti vuci celku,
jako svobodny a demokraticky stat, zalozeny na ucte k lidskym pravum a na zasadach obcanske spolecnosti,
jako soucast rodiny evropskych a svetovych demokracii,
odhodlani spolecne strezit a rozvijet zdedene prirodni a kulturni, hmotne a duchovni bohatstvi,
odhodlani ridit se vsemi osvedcenymi principy pravniho statu,
prostrednictvim svych svobodne zvolenych zastupcu prijimame tuto Ustavu Ceske republiky

Hlava prvni

Zakladni ustanoveni

Clanek 1

(1) Ceska republika je svrchovany, jednotny a demokraticky pravni stat zalozeny na ucte k pravum a svobodam cloveka a obcana.
(2) Ceska republika dodrzuje zavazky, ktere pro ni vyplyvaji z mezinarodniho prava.

Clanek 2

(1) Lid je zdrojem veskere statni moci; vykonava ji prostrednictvim organu moci zakonodarne, vykonne a soudni.
(2) Ustavni zakon muze stanovit, kdy lid vykonava statni moc primo.
(3) Statni moc slouzi vsem obcanum a lze ji uplatnovat jen v pripadech, v mezich a zpusoby, ktere stanovi zakon.
(4) Kazdy obcan muze cinit, co neni zakonem zakazano, a nikdo nesmi byt nucen cinit, co zakon neuklada.

Clanek 3

Soucasti ustavniho poradku Ceske republiky je
Listina zakladnich prav a svobod.

Clanek 4

Zakladni prava a svobody jsou pod ochranou soudni moci.

Clanek 5

Politicky system je zalozen na svobodnem a dobrovolnem vzniku a volne soutezi politickych stran respektujicich zakladni demokraticke principy a odmitajicich nasili jako prostredek k prosazovani svych zajmu.

Clanek 6

Politicka rozhodnuti vychazeji z vule vetsiny vyjadrene svobodnym hlasovanim. Rozhodovani vetsiny dba ochrany mensin.

Clanek 7

Stat dba o setrne vyuzivani prirodnich zdroju a ochranu prirodniho bohatstvi.

Clanek 8

Zarucuje se samosprava uzemnich samospravnych celku.

Clanek 9

(1) Ustava muze byt doplnovana ci menena pouze ustavnimi zakony.
(2) Zmena podstatnych nalezitosti demokratickeho pravniho statu je nepripustna.
(3) Vykladem pravnich norem nelze opravnit odstraneni nebo ohrozeni zakladu demokratickeho statu.

Clanek 10

Vyhlasene mezinarodni smlouvy, k jejichz ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiz je Ceska republika vazana, jsou soucasti pravniho radu; stanovi-li mezinarodni smlouva neco jineho nez zakon, pouzije se mezinarodni smlouva.

Clanek 10a

(1) Mezinarodni smlouvou mohou byt nektere pravomoci organu Ceske republiky preneseny na mezinarodni organizaci nebo instituci.
(2) K ratifikaci mezinarodni smlouvy uvedene v odstavci 1 je treba souhlasu Parlamentu, nestanovi-li ustavni zakon, ze k ratifikaci je treba souhlasu daneho v referendu.

Clanek 10b

(1) Vlada pravidelne a predem informuje Parlament o otazkach souvisejicich se zavazky vyplyvajicimi z clenstvi Ceske republiky v mezinarodni organizaci nebo instituci uvedene v cl. 10a.
(2) Komory Parlamentu se vyjadruji k pripravovanym rozhodnutim takove mezinarodni organizace nebo instituce zpusobem, ktery stanovi jejich jednaci rady.
(3) Zakon o zasadach jednani a styku obou komor mezi sebou, jakoz i navenek, muze sverit vykon pusobnosti komor podle odstavce 2 spolecnemu organu komor.

Clanek 11

Uzemi Ceske republiky tvori nedilny celek, jehoz statni hranice mohou byt meneny jen ustavnim zakonem.

Clanek 12

(1) Nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi Ceske republiky stanovi zakon.
(2) Nikdo nemuze byt proti sve vuli zbaven statniho obcanstvi.

Clanek 13

Hlavnim mestem Ceske republiky je Praha.

Clanek 14

(1) Statnimi symboly Ceske republiky jsou velky a maly statni znak, statni barvy, statni vlajka, vlajka prezidenta republiky, statni pecet a statni hymna.
(2) Statni symboly a jejich pouzivani upravi zakon.

Hlava druha

Moc zakonodarna

Clanek 15

(1) Zakonodarna moc v Ceske republice nalezi Parlamentu.
(2) Parlament je tvoren dvema komorami, a to Poslaneckou snemovnou a Senatem.

Clanek 16

(1) Poslanecka snemovna ma 200 poslancu, kteri jsou voleni na dobu ctyr let.
(2) Senat ma 81 senatoru, kteri jsou voleni na dobu sesti let. Kazde dva roky se voli tretina senatoru.

Clanek 17

(1) Volby do obou komor se konaji ve lhute pocinajici tricatym dnem pred uplynutim volebniho obdobi a koncici dnem jeho uplynuti.
(2) Byla-li Poslanecka snemovna rozpustena, konaji se volby do sedesati dnu po jejim rozpusteni.

Clanek 18

(1) Volby do Poslanecke snemovny se konaji tajnym hlasovanim na zaklade vseobecneho, rovneho a primeho volebniho prava, podle zasady pomerneho zastoupeni.
(2) Volby do Senatu se konaji tajnym hlasovanim na zaklade vseobecneho, rovneho a primeho volebniho prava, podle zasady vetsinoveho systemu.
(3) Pravo volit ma kazdy obcan Ceske republiky, ktery dosahl veku 18 let.

Clanek 19

(1) Do Poslanecke snemovny muze byt zvolen kazdy obcan Ceske republiky, ktery ma pravo volit a dosahl veku 21 let.
(2) Do Senatu muze byt zvolen kazdy obcan Ceske republiky, ktery ma pravo volit a dosahl veku 40 let.
(3) Mandat poslance nebo senatora vznika zvolenim.

Clanek 20

Dalsi podminky vykonu volebniho prava, organizaci voleb a rozsah soudniho prezkumu stanovi zakon.

Clanek 21

Nikdo nemuze byt soucasne clenem obou komor Parlamentu.

Clanek 22

(1) S funkci poslance nebo senatora je neslucitelny vykon uradu prezidenta republiky, funkce soudce a dalsi funkce, ktere stanovi zakon.
(2) Dnem, kdy se poslanec nebo senator ujal uradu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jine funkce neslucitelne s funkci poslance nebo senatora, zanika jeho mandat poslance nebo senatora.

Clanek 23

(1) Poslanec slozi slib na prvni schuzi Poslanecke snemovny, ktere se zucastni.
(2) Senator slozi slib na prvni schuzi Senatu, ktere se zucastni.
(3) Slib poslance a senatora zni: "Slibuji vernost Ceske republice. Slibuji, ze budu zachovavat jeji Ustavu a zakony. Slibuji na svou cest, ze svuj mandat budu vykonavat v zajmu vseho lidu a podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.".

Clanek 24

Poslanec nebo senator se muze sveho mandatu vzdat prohlasenim ucinenym osobne na schuzi komory, jejimz je clenem. Brani-li mu v tom zavazne okolnosti, ucini tak zpusobem stanovenym zakonem.

Clanek 25

Mandat poslance nebo senatora zanika
a) odeprenim slibu nebo slozenim slibu s vyhradou,
b) uplynutim volebniho obdobi,
c) vzdanim se mandatu,
d) ztratou volitelnosti,
e) u poslancu rozpustenim Poslanecke snemovny,
f) vznikem neslucitelnosti funkci podle cl. 22.

Clanek 26

Poslanci a senatori vykonavaji svuj mandat osobne v souladu se svym slibem a nejsou pritom vazani zadnymi prikazy.

Clanek 27

(1) Poslance ani senatora nelze postihnout pro hlasovani v Poslanecke snemovne nebo Senatu nebo jejich organech.
(2) Za projevy ucinene v Poslanecke snemovne nebo Senatu nebo v jejich organech nelze poslance nebo senatora trestne stihat. Poslanec nebo senator podleha jen disciplinarni pravomoci komory jejimz je clenem.
(3) Za prestupky poslanec nebo senator podleha jen disciplinarni pravomoci komory, jejimz je clenem, pokud zakon nestanovi jinak.
(4) Poslance ani senatora nelze trestne stihat bez souhlasu komory, jejimz je clenem. Odepre-li komora souhlas, je trestni stihani navzdy vylouceno.
(5) Poslance nebo senatora lze zadrzet, jen byl-li dopaden pri pachani trestneho cinu nebo bezprostredne pote. Prislusny organ je povinen zadrzeni ihned oznamit predsedovi komory, jejimz je zadrzeny clenem; neda-li predseda komory do 24 hodin od zadrzeni souhlas k odevzdani zadrzeneho soudu, je prislusny organ povinen ho propustit. Na sve prvni nasledujici schuzi komora rozhodne o pripustnosti stihani s konecnou platnosti.

Clanek 28

Poslanec i senator ma pravo odeprit svedectvi o skutecnostech, ktere se dozvedel v souvislosti s vykonem sveho mandatu, a to i pote, kdy prestal byt poslancem nebo senatorem.

Clanek 29

(1) Poslanecka snemovna voli a odvolava predsedu a mistopredsedy Poslanecke snemovny.
(2) Senat voli a odvolava predsedu a mistopredsedy Senatu.

Clanek 30

(1) Pro vysetreni veci verejneho zajmu muze Poslanecka snemovna zridit vysetrovaci komisi, navrhne-li to nejmene petina poslancu.
(2) Rizeni pred komisi upravi zakon.

Clanek 31

(1) Komory zrizuji jako sve organy vybory a komise.
(2) Cinnost vyboru a komisi upravi zakon.

Clanek 32

Poslanec nebo senator, ktery je clenem vlady, nemuze byt predsedou ci mistopredsedou Poslanecke snemovny nebo Senatu ani clenem parlamentnich vyboru, vysetrovaci komise nebo komisi.

Clanek 33

(1) Dojde-li k rozpusteni Poslanecke snemovny, prislusi Senatu prijimat zakonna opatreni ve vecech, ktere nesnesou odkladu a vyzadovaly by jinak prijeti zakona.
(2) Senatu vsak neprislusi prijimat zakonne opatreni ve vecech Ustavy, statniho rozpoctu, statniho zaverecneho uctu, volebniho zakona a mezinarodnich smluv podle cl. 10.
(3) Zakonne opatreni muze Senatu navrhnout jen vlada.
(4) Zakonne opatreni Senatu podepisuje predseda Senatu, prezident republiky a predseda vlady; vyhlasuje se stejne jako zakony.
(5) Zakonne opatreni Senatu musi byt schvaleno Poslaneckou snemovnou na jeji prvni schuzi. Neschvali-li je Poslanecka snemovna, pozbyva dalsi platnosti.

Clanek 34

(1) Zasedani komor jsou stala. Zasedani Poslanecke snemovny svolava prezident republiky tak, aby bylo zahajeno nejpozdeji tricaty den po dni voleb; neucini-li tak, sejde se Poslanecka snemovna tricaty den po dni voleb.
(2) Zasedani komory muze byt usnesenim preruseno. Celkova doba, po kterou muze byt zasedani preruseno, nesmi prekrocit sto dvacet dnu v roce.
(3) V dobe preruseni zasedani muze predseda Poslanecke snemovny nebo Senatu svolat komoru ke schuzi pred stanovenym terminem. Ucini tak vzdy, pozada-li jej o to prezident republiky, vlada nebo nejmene petina clenu komory.
(4) Zasedani Poslanecke snemovny konci uplynutim jejiho volebniho obdobi nebo jejim rozpustenim.

Clanek 35

(1) Poslaneckou snemovnu muze rozpustit prezident republiky, jestlize
a) Poslanecka snemovna nevyslovila duveru nove jmenovane vlade, jejiz predseda byl prezidentem republiky jmenovan na navrh predsedy Poslanecke snemovny,
b) Poslanecka snemovna se neusnese do tri mesicu o vladnim navrhu zakona, s jehoz projednanim spojila vlada otazku duvery,
c) zasedani Poslanecke snemovny bylo preruseno po dobu delsi, nez je pripustne,
d) Poslanecka snemovna nebyla po dobu delsi tri mesicu zpusobila se usnaset, ackoliv nebylo jeji zasedani preruseno a ackoliv byla v te dobe opakovane svolana ke schuzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou snemovnu rozpusti, navrhne-li mu to Poslanecka snemovna usnesenim, s nimz vyslovila souhlas tripetinova vetsina vsech poslancu.
(3) Poslaneckou snemovnu nelze rozpustit tri mesice pred skoncenim jejiho volebniho obdobi.

Clanek 36

Schuze komor jsou verejne. Verejnost muze byt vyloucena jen za podminek stanovenych zakonem.

Clanek 37

(1) Spolecnou schuzi komor svolava predseda Poslanecke snemovny.
(2) Pro jednani spolecne schuze komor plati jednaci rad Poslanecke snemovny.

Clanek 38

(1) Clen vlady ma pravo ucastnit se schuzi obou komor, jejich vyboru a komisi. Udeli se mu slovo, kdykoliv o to pozada.
(2) Clen vlady je povinen osobne se dostavit do schuze Poslanecke snemovny na zaklade jejiho usneseni. To plati i o schuzi vyboru, komise nebo vysetrovaci komise, kde vsak se clen vlady muze dat zastupovat svym namestkem nebo jinym clenem vlady, neni-li vyslovne pozadovana jeho osobni ucast.

Clanek 39

(1) Komory jsou zpusobile se usnaset za pritomnosti alespon jedne tretiny svych clenu.
(2) K prijeti usneseni komory je treba souhlasu nadpolovicni vetsiny pritomnych poslancu nebo senatoru, nestanovi-li Ustava jinak.
(3) K prijeti usneseni o vyhlaseni valecneho stavu a k prijeti usneseni o souhlasu s vyslanim ozbrojenych sil Ceske republiky mimo uzemi Ceske republiky nebo s pobytem ozbrojenych sil jinych statu na uzemi Ceske republiky, jakoz i k prijeti usneseni o ucasti Ceske republiky v obrannych systemech mezinarodni organizace, jiz je Ceska republika clenem, je treba souhlasu nadpolovicni vetsiny vsech poslancu a nadpolovicni vetsiny vsech senatoru.
(4) K prijeti ustavniho zakona a souhlasu k ratifikaci mezinarodni smlouvy uvedene v cl. 10a odst. 1 je treba souhlasu tripetinove vetsiny vsech poslancu a tripetinove vetsiny pritomnych senatoru.

Clanek 40

K prijeti volebniho zakona a zakona o zasadach jednani a styku obou komor mezi sebou jakoz i navenek a zakona o jednacim radu Senatu je treba, aby byl schvalen Poslaneckou snemovnou a Senatem.

Clanek 41

(1) Navrhy zakonu se podavaji Poslanecke snemovne.
(2) Navrh zakona muze podat poslanec, skupina poslancu, Senat, vlada nebo zastupitelstvo vyssiho uzemniho samospravneho celku.

Clanek 42

(1) Navrh zakona o statnim rozpoctu a navrh statniho zaverecneho uctu podava vlada.
(2) Tyto navrhy projednava na verejne schuzi a usnasi se o nich jen Poslanecka snemovna.

Clanek 43

(1) Parlament rozhoduje o vyhlaseni valecneho stavu, je-li Ceska republika napadena, nebo je-li treba plnit mezinarodni smluvni zavazky o spolecne obrane proti napadeni.
(2) Parlament rozhoduje o ucasti Ceske republiky v obrannych systemech mezinarodni organizace, jiz je Ceska republika clenem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vyslanim ozbrojenych sil Ceske republiky mimo uzemi Ceske republiky,
b) s pobytem ozbrojenych sil jinych statu na uzemi Ceske republiky,
nejsou-li takova rozhodnuti vyhrazena vlade.
(4) Vlada rozhoduje o vyslani ozbrojenych sil Ceske republiky mimo uzemi Ceske republiky a o pobytu ozbrojenych sil jinych statu na uzemi Ceske republiky, a to nejdele na dobu 60 dnu, jde-li o
a) plneni zavazku z mezinarodnich smluv o spolecne obrane proti napadeni,
b) ucast na mirovych operacich podle rozhodnuti mezinarodni organizace, jiz je Ceska republika clenem, a to se souhlasem prijimajiciho statu,
c) ucast na zachrannych pracich pri zivelnich pohromach, prumyslovych nebo ekologickych havariich.
(5) Vlada dale rozhoduje
a) o prujezdu ozbrojenych sil jinych statu pres uzemi Ceske republiky nebo o jejich preletu nad uzemim Ceske republiky,
b) o ucasti ozbrojenych sil Ceske republiky na vojenskych cvicenich mimo uzemi Ceske republiky a o ucasti ozbrojenych sil jinych statu na vojenskych cvicenich na uzemi Ceske republiky.
(6) O rozhodnutich podle odstavcu 4 a 5 informuje vlada neprodlene obe komory Parlamentu. Parlament muze rozhodnuti vlady zrusit; ke zruseni rozhodnuti vlady postacuje nesouhlasne usneseni jedne z komor prijate nadpolovicni vetsinou vsech clenu komory.

Clanek 44

(1) Vlada ma pravo vyjadrit se ke vsem navrhum zakonu.
(2) Nevyjadri-li se vlada do triceti dnu od doby, kdy ji byl navrh zakona dorucen, plati, ze se vyjadrila kladne.
(3) Vlada je opravnena zadat, aby Poslanecka snemovna skoncila projednavani vladniho navrhu zakona do tri mesicu od jeho predlozeni, pokud s tim vlada spoji zadost o vysloveni duvery.

Clanek 45

Navrh zakona, se kterym Poslanecka snemovna vyslovila souhlas, postoupi Poslanecka snemovna Senatu bez zbytecneho odkladu.

Clanek 46

(1) Senat projedna navrh zakona a usnese se k nemu do triceti dnu od jeho postoupeni.
(2) Senat svym usnesenim navrh zakona schvali nebo zamitne nebo vrati Poslanecke snemovne s pozmenovacimi navrhy anebo vyjadri vuli nezabyvat se jim.
(3) Jestlize se Senat nevyjadri ve lhute podle odstavce 1, plati, ze je navrh zakona prijat.

Clanek 47

(1) Jestlize Senat navrh zakona zamitne, hlasuje o nem Poslanecka snemovna znovu. Navrh zakona je prijat, jestlize je schvalen nadpolovicni vetsinou vsech poslancu.
(2) Jestlize Senat navrh zakona vrati Poslanecke snemovne s pozmenovacimi navrhy, hlasuje o nem Poslanecka snemovna ve zneni schvalenem Senatem. Jejim usnesenim je navrh zakona prijat.
(3) Jestlize Poslanecka snemovna neschvali navrh zakona ve zneni schvalenem Senatem, hlasuje znovu o navrhu zakona ve zneni, ve kterem byl postoupen Senatu. Navrh zakona je prijat, jestlize je schvalen nadpolovicni vetsinou vsech poslancu.
(4) Pozmenovaci navrhy nejsou pri projednavani zamitnuteho nebo vraceneho navrhu zakona v Poslanecke snemovne pripustne.

Clanek 48

Jestlize Senat vyjadri vuli nezabyvat se navrhem zakona, je timto usnesenim navrh zakona prijat.

Clanek 49

K ratifikaci mezinarodnich smluv
a) upravujicich prava a povinnosti osob,
b) spojeneckych, mirovych a jinych politickych,
c) z nichz vznika clenstvi Ceske republiky v mezinarodni organizaci,
d) hospodarskych, jez jsou vseobecne povahy,
e) o dalsich vecech, jejichz uprava je vyhrazena zakonu,
je treba souhlasu obou komor Parlamentu.

Clanek 50

(1) Prezident republiky ma pravo vratit prijaty zakon s vyjimkou zakona ustavniho, s oduvodnenim do patnacti dnu ode dne, kdy mu byl postoupen.
(2) O vracenem zakonu hlasuje Poslanecka snemovna znovu. Pozmenovaci navrhy nejsou pripustne. Jestlize Poslanecka snemovna setrva na vracenem zakonu nadpolovicni vetsinou vsech poslancu, zakon se vyhlasi. Jinak plati, ze zakon nebyl prijat.

Clanek 51

Prijate zakony podepisuje predseda Poslanecke snemovny, prezident republiky a predseda vlady.

Clanek 52

(1) K platnosti zakona je treba, aby byl vyhlasen.
(2) Zpusob vyhlaseni zakona a mezinarodni smlouvy stanovi zakon.

Clanek 53

(1) Kazdy poslanec ma pravo interpelovat vladu nebo jeji cleny ve vecech jejich pusobnosti.
(2) Interpelovani clenove vlady odpovedi na interpelaci do triceti dnu ode dne jejiho podani.

Hlava treti

Moc vykonna

Prezident republiky

Clanek 54

(1) Prezident republiky je hlavou statu.
(2) Prezidenta republiky voli Parlament na spolecne schuzi obou komor.
(3) Prezident republiky neni z vykonu sve funkce odpovedny.

Clanek 55

Prezident republiky se ujima uradu slozenim slibu. Volebni obdobi prezidenta republiky trva pet let a zacina dnem slozeni slibu.

Clanek 56

Volba se kona v poslednich triceti dnech volebniho obdobi uradujiciho prezidenta republiky. Uvolni-li se urad prezidenta republiky, kona se volba do triceti dnu.

Clanek 57

(1) Prezidentem republiky muze byt zvolen obcan, ktery je volitelny do Senatu.
(2) Nikdo nemuze byt zvolen vice nez dvakrat za sebou.

Clanek 58

(1) Navrhovat kandidata je opravneno nejmene deset poslancu nebo deset senatoru.
(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidat, ktery ziskal nadpolovicni vetsinu hlasu vsech poslancu i nadpolovicni vetsinu hlasu vsech senatoru.
(3) Neziska-li zadny z kandidatu nadpolovicni vetsinu hlasu vsech poslancu a vsech senatoru, kona se do ctrnacti dnu druhe kolo volby.
(4) Do druheho kola postupuje kandidat, ktery ziskal nejvyssi pocet hlasu v Poslanecke snemovne, a kandidat, ktery ziskal nejvyssi pocet hlasu v Senatu.
(5) Je-li vice kandidatu, kteri ziskali stejny nejvyssi pocet hlasu v Poslanecke snemovne, nebo vice kandidatu, kteri ziskali stejny nejvyssi pocet hlasu v Senatu, sectou se hlasy odevzdane pro ne v obou komorach. Do druheho kola postupuje kandidat, ktery takto ziskal nejvyssi pocet hlasu.
(6) Zvolen je kandidat, ktery ziskal nadpolovicni vetsinu hlasu pritomnych poslancu i nadpolovicni vetsinu hlasu pritomnych senatoru.
(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhem kole, kona se do ctrnacti dnu treti kolo volby, v nemz je zvolen ten z kandidatu druheho kola, ktery ziskal nadpolovicni vetsinu hlasu pritomnych poslancu a senatoru.
(8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve tretim kole, konaji se nove volby.

Clanek 59

(1) Prezident republiky slozi slib do rukou predsedy Poslanecke snemovny na spolecne schuzi obou komor.
(2) Slib prezidenta republiky zni: "Slibuji vernost Ceske republice. Slibuji, ze budu zachovavat jeji Ustavu a zakony. Slibuji na svou cest, ze svuj urad budu zastavat v zajmu vseho lidu a podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.".

Clanek 60

Odmitne-li prezident republiky slozit slib nebo slozi-li slib s vyhradou, hledi se na neho, jako by nebyl zvolen.

Clanek 61

Prezident republiky se muze vzdat sveho uradu do rukou predsedy Poslanecke snemovny.

Clanek 62

Prezident republiky
a) jmenuje a odvolava predsedu a dalsi cleny vlady a prijima jejich demisi, odvolava vladu a prijima jeji demisi,
b) svolava zasedani Poslanecke snemovny,
c) rozpousti Poslaneckou snemovnu,
d) poveruje vladu, jejiz demisi prijal nebo kterou odvolal, vykonavanim jejich funkci prozatimne az do jmenovani nove vlady,
e) jmenuje soudce Ustavniho soudu, jeho predsedu a mistopredsedy,
f) jmenuje ze soudcu predsedu a mistopredsedy Nejvyssiho soudu,
g) odpousti a zmirnuje tresty ulozene soudem, narizuje, aby se trestni rizeni nezahajovalo, a bylo-li zahajeno, aby se v nem nepokracovalo, a zahlazuje odsouzeni,
h) ma pravo vratit Parlamentu prijaty zakon s vyjimkou zakona ustavniho,
i) podepisuje zakony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyssiho kontrolniho uradu,
k) jmenuje cleny Bankovni rady Ceske narodni banky,
l) vyhlasuje referendum o pristoupeni Ceske republiky k Evropske unii a jeho vysledek.

Clanek 63

(1) Prezident republiky dale
a) zastupuje stat navenek,
b) sjednava a ratifikuje mezinarodni smlouvy; sjednavani mezinarodnich smluv muze prenest na vladu nebo s jejim souhlasem na jeji jednotlive cleny,
c) je vrchnim velitelem ozbrojenych sil,
d) prijima vedouci zastupitelskych misi,
e) poveruje a odvolava vedouci zastupitelskych misi,
f) vyhlasuje volby do Poslanecke snemovny a do Senatu,
g) jmenuje a povysuje generaly,
h) propujcuje a udeluje statni vyznamenani, nezmocni-li k tomu jiny organ,
i) jmenuje soudce,
j) ma pravo udelovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky prislusi vykonavat i pravomoci, ktere nejsou vyslovne v ustavnim zakone uvedeny, stanovi-li tak zakon.
(3) Rozhodnuti prezidenta republiky vydane podle odstavce 1 a 2 vyzaduje ke sve platnosti spolupodpis predsedy vlady nebo jim povereneho clena vlady.
(4) Za rozhodnuti prezidenta republiky, ktere vyzaduje spolupodpis predsedy vlady nebo jim povereneho clena vlady, odpovida vlada.

Clanek 64

(1) Prezident republiky ma pravo ucastnit se schuzi obou komor Parlamentu, jejich vyboru a komisi. Udeli se mu slovo, kdykoliv o to pozada.
(2) Prezident republiky ma pravo ucastnit se schuzi vlady, vyzadat si od vlady a jejich clenu zpravy a projednavat s vladou nebo s jejimi cleny otazky, ktere patri do jejich pusobnosti.

Clanek 65

(1) Prezidenta republiky nelze zadrzet, trestne stihat ani stihat pro prestupek nebo jiny spravni delikt.
(2) Prezident republiky muze byt stihan pro velezradu, a to pred Ustavnim soudem na zaklade zaloby Senatu. Trestem muze byt ztrata prezidentskeho uradu a zpusobilosti jej znovu nabyt.
(3) Trestni stihani pro trestne ciny spachane po dobu vykonu funkce prezidenta republiky je navzdy vylouceno.

Clanek 66

Uvolni-li se urad prezidenta republiky a novy prezident republiky jeste neni zvolen nebo neslozil slib, rovnez nemuze-li prezident republiky svuj urad ze zavaznych duvodu vykonavat a usnese-li se na tom Poslanecka snemovna a Senat, prislusi vykon funkci podle cl. 63 odst. 1 pism. a), b), c), d), e), f), h), i) j), cl. 63 odst. 2 predsedovi vlady. Predsedovi Poslanecke snemovny prislusi v dobe, kdy predseda vlady vykonava vymezene funkce prezidenta republiky vykon funkci prezidenta republiky podle cl. 62 pism. a), b), c), d), e), k), l); uvolni-li se urad prezidenta republiky v dobe, kdy je Poslanecka snemovna rozpustena, prislusi vykon techto funkci predsedovi Senatu.

Vlada

Clanek 67

(1) Vlada je vrcholnym organem vykonne moci.
(2) Vlada se sklada z predsedy vlady, mistopredsedu vlady a ministru.

Clanek 68

(1) Vlada je odpovedna Poslanecke snemovne.
(2) Predsedu vlady jmenuje prezident republiky a na jeho navrh jmenuje ostatni cleny vlady a poveruje je rizenim ministerstev nebo jinych uradu.
(3) Vlada predstoupi do triceti dnu po svem jmenovani pred Poslaneckou snemovnu a pozada ji o vysloveni duvery.
(4) Pokud nove jmenovana vlada neziska v Poslanecke snemovne duveru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestlize ani takto jmenovana vlada neziska duveru Poslanecke snemovny, jmenuje prezident republiky predsedu vlady na navrh predsedy Poslanecke snemovny.
(5) V ostatnich pripadech prezident republiky jmenuje a odvolava na navrh predsedy vlady ostatni cleny vlady a poveruje je rizenim ministerstev nebo jinych uradu.

Clanek 69

(1) Clen vlady sklada slib do rukou prezidenta republiky.
(2) Slib clena vlady zni: "Slibuji vernost Ceske republice. Slibuji, ze budu zachovavat jeji Ustavu a zakony a uvadet je v zivot. Slibuji na svou cest, ze budu zastavat svuj urad svedomite a nezneuziji sveho postaveni.".

Clanek 70

Clen vlady nesmi vykonavat cinnosti, jejichz povaha odporuje vykonu jeho funkce. Podrobnosti stanovi zakon.

Clanek 71

Vlada muze predlozit Poslanecke snemovne zadost o vysloveni duvery.

Clanek 72

(1) Poslanecka snemovna muze vyslovit vlade neduveru.
(2) Navrh na vysloveni neduvery vlade projedna Poslanecka snemovna, jen je-li podan pisemne nejmene padesati poslanci. K prijeti navrhu je treba souhlasu nadpolovicni vetsiny vsech poslancu.

Clanek 73

(1) Predseda vlady podava demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatni clenove vlady podavaji demisi do rukou prezidenta republiky prostrednictvim predsedy vlady.
(2) Vlada poda demisi, jestlize Poslanecka snemovna zamitla jeji zadost o vysloveni duvery nebo jestlize ji vyslovila neduveru. Vlada poda demisi vzdy po ustavujici schuzi nove zvolene Poslanecke snemovny.
(3) Poda-li vlada demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi prijme.

Clanek 74

Prezident republiky odvola clena vlady, jestlize to navrhne predseda vlady.

Clanek 75

Prezident republiky odvola vladu, ktera nepodala demisi, ackoliv ji byla povinna podat.

Clanek 76

(1) Vlada rozhoduje ve sboru.
(2) K prijeti usneseni vlady je treba souhlasu nadpolovicni vetsiny vsech jejich clenu.

Clanek 77

(1) Predseda vlady organizuje cinnost vlady, ridi jeji schuze, vystupuje jejim jmenem a vykonava dalsi cinnosti, ktere jsou mu svereny Ustavou nebo jinymi zakony.
(2) Predsedu vlady zastupuje mistopredseda vlady nebo jiny povereny clen vlady.

Clanek 78

K provedeni zakona a v jeho mezich je vlada opravnena vydavat narizeni. Narizeni podepisuje predseda vlady a prislusny clen vlady.

Clanek 79

(1) Ministerstva a jine spravni urady lze zridit a jejich pusobnost stanovit pouze zakonem.
(2) Pravni pomery statnich zamestnancu v ministerstvech a jinych spravnich uradech upravuje zakon.
(3) Ministerstva, jine spravni urady a organy uzemni samospravy mohou na zaklade a v mezich zakona vydavat pravni predpisy, jsou-li k tomu zakonem zmocneny.

Clanek 80

(1) Statni zastupitelstvi zastupuje verejnou zalobu v trestnim rizeni; vykonava i dalsi ukoly, stanovi-li tak zakon.
(2) Postaveni a pusobnost statniho zastupitelstvi stanovi zakon.

Hlava ctvrta

Moc soudni

Clanek 81

Soudni moc vykonavaji jmenem republiky nezavisle soudy.

Clanek 82

(1) Soudci jsou pri vykonu sve funkce nezavisli. Jejich nestrannost nesmi nikdo ohrozovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vuli odvolat nebo prelozit k jinemu soudu; vyjimky vyplyvajici zejmena z karne odpovednosti stanovi zakon.
(3) Funkce soudce neni slucitelna s funkci prezidenta republiky, clena Parlamentu ani s jakoukoli funkci ve verejne sprave; zakon stanovi, se kterymi dalsimi cinnostmi je vykon soudcovske funkce neslucitelny.

Ustavni soud

Clanek 83

Ustavni soud je soudnim organem ochrany ustavnosti.

Clanek 84

(1) Ustavni soud se sklada z 15 soudcu, kteri jsou jmenovani na dobu deseti let.
(2) Soudce Ustavniho soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senatu.
(3) Soudcem Ustavniho soudu muze byt jmenovan bezuhonny obcan, ktery je volitelny do Senatu, ma vysokoskolske pravnicke vzdelani a byl nejmene deset let cinny v pravnickem povolani.

Clanek 85

(1) Slozenim slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ustavniho soudu ujima sve funkce.
(2) Slib soudce Ustavniho soudu zni: "Slibuji na svou cest a svedomi, ze budu chranit neporusitelnost prirozenych prav cloveka a prav obcana, ridit se ustavnimi zakony a rozhodovat podle sveho nejlepsiho presvedceni nezavisle a nestranne.".
(3) Odmitne-li soudce slozit slib nebo slozi-li slib s vyhradou, hledi se na neho, jako by nebyl jmenovan.

Clanek 86

(1) Soudce Ustavniho soudu nelze trestne stihat bez souhlasu Senatu. Odepre-li Senat souhlas, je trestni stihani navzdy vylouceno.
(2) Soudce Ustavniho soudu lze zadrzet jen, byl-li dopaden pri spachani trestneho cinu, anebo bezprostredne pote. Prislusny organ je povinen zadrzeni ihned oznamit predsedovi Senatu. Neda-li predseda Senatu do 24 hodin od zadrzeni souhlas k odevzdani zadrzeneho soudu, je prislusny organ povinen ho propustit. Na sve prvni nasledujici schuzi Senat rozhodne o pripustnosti trestniho stihani s konecnou platnosti.
(3) Soudce Ustavniho soudu ma pravo odeprit svedectvi o skutecnostech, ktere se dozvedel v souvislosti s vykonem sve funkce, a to i pote, kdy prestal byt soudcem Ustavniho soudu.

Clanek 87

(1) Ustavni soud rozhoduje
a) o zruseni zakonu nebo jejich jednotlivych ustanoveni, jsou-li v rozporu s ustavnim poradkem,
b) o zruseni jinych pravnich predpisu nebo jejich jednotlivych ustanoveni, jsou-li v rozporu s ustavnim poradkem nebo zakonem,
c) o ustavni stiznosti organu uzemni samospravy proti nezakonnemu zasahu statu,
d) o ustavni stiznosti proti pravomocnemu rozhodnuti a jinemu zasahu organu verejne moci do ustavne zarucenych zakladnich prav a svobod,
e) o opravnem prostredku proti rozhodnuti ve veci overeni volby poslance nebo senatora,
f) v pochybnostech o ztrate volitelnosti a o neslucitelnosti vykonu funkci poslance nebo senatora podle cl. 25,
g) o ustavni zalobe Senatu proti prezidentu republiku podle cl. 65 odst. 2,
h) o navrhu prezidenta republiky na zruseni usneseni Poslanecke snemovny a Senatu podle cl. 66,
i) o opatrenich nezbytnych k provedeni rozhodnuti mezinarodniho soudu, ktere je pro Ceskou republiku zavazne, pokud je nelze provest jinak,
j) o tom, zda rozhodnuti o rozpusteni politicke strany nebo jine rozhodnuti tykajici se cinnosti politicke strany je ve shode s ustavnimi nebo jinymi zakony,
k) spory o rozsah kompetenci statnich organu a organu uzemni samospravy, neprislusi-li podle zakona jinemu organu,
l) o opravnem prostredku proti rozhodnuti prezidenta republiky, ze referendum o pristoupeni Ceske republiky k Evropske unii nevyhlasi,
m) o tom, zda postup pri provadeni referenda o pristoupeni Ceske republiky k Evropske unii je v souladu s ustavnim zakonem o referendu o pristoupeni Ceske republiky k Evropske unii a se zakonem vydanym k jeho provedeni.
(2) Ustavni soud dale rozhoduje o souladu mezinarodni smlouvy podle cl. 10a a cl. 49 s ustavnim poradkem, a to pred jeji ratifikaci. Do rozhodnuti Ustavniho soudu nemuze byt smlouva ratifikovana.
(3) Zakon muze stanovit, ze namisto Ustavniho soudu rozhoduje Nejvyssi spravni soud
a) o zruseni pravnich predpisu nebo jejich jednotlivych ustanoveni, jsou- li v rozporu se zakonem,
b) spory o rozsah kompetenci statnich organu a organu uzemni samospravy, neprislusi-li podle zakona jinemu organu.

Clanek 88

(1) Zakon stanovi, kdo a za jakych podminek je opravnen podat navrh na zahajeni rizeni a dalsi pravidla o rizeni pred Ustavnim soudem.
(2) Soudci Ustavniho soudu jsou pri svem rozhodovani vazani pouze ustavnim poradkem a zakonem podle odstavce 1.

Clanek 89

(1) Rozhodnuti Ustavniho soudu je vykonatelne, jakmile bylo vyhlaseno zpusobem stanovenym zakonem, pokud Ustavni soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.
(2) Vykonatelna rozhodnuti Ustavniho soudu jsou zavazna pro vsechny organy i osoby.
(3) Rozhodnuti Ustavniho soudu, kterym byl podle cl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinarodni smlouvy s ustavnim poradkem, brani ratifikaci smlouvy do doby, nez bude nesoulad odstranen.

Soudy

Clanek 90

Soudy jsou povolany predevsim k tomu, aby zakonem stanovenym zpusobem poskytovaly ochranu pravum. Jen soud rozhoduje o vine a trestu za trestne ciny.

Clanek 91

(1) Soustavu soudu tvori Nejvyssi soud, Nejvyssi spravni soud, vrchni, krajske a okresni soudy. Zakon muze stanovit jejich jine oznaceni.
(2) Pusobnost a organizaci soudu stanovi zakon.

Clanek 92

Nejvyssi soud je vrcholnym soudnim organem ve vecech patricich do pravomoci soudu s vyjimkou zalezitosti, o nichz rozhoduje Ustavni soud nebo Nejvyssi spravni soud.

Clanek 93

(1) Soudce je jmenovan do funkce prezidentem republiky bez casoveho omezeni. Sve funkce se ujima slozenim slibu.
(2) Soudcem muze byt jmenovan bezuhonny obcan, ktery ma vysokoskolske pravnicke vzdelani. Dalsi predpoklady a postup stanovi zakon.

Clanek 94

(1) Zakon stanovi pripady, kdy soudci rozhoduji v senatu a jake je jeho slozeni. V ostatnich pripadech rozhoduji jako samosoudci.
(2) Zakon muze stanovit, ve kterych vecech a jakym zpusobem se na rozhodovani soudu podileji vedle soudcu i dalsi obcane.

Clanek 95

(1) Soudce je pri rozhodovani vazan zakonem a mezinarodni smlouvou, ktera je soucasti pravniho radu; je opravnen posoudit soulad jineho pravniho predpisu se zakonem nebo s takovou mezinarodni smlouvou.
(2) Dojde-li soud k zaveru, ze zakon, jehoz ma byt pri reseni veci pouzito, je v rozporu s ustavnim poradkem, predlozi vec Ustavnimu soudu.

Clanek 96

(1) Vsichni ucastnici rizeni maji pred soudem rovna prava.
(2) Jednani pred soudem je ustni a verejne; vyjimky stanovi zakon. Rozsudek se vyhlasuje vzdy verejne.

Hlava pata

Nejvyssi kontrolni urad

Clanek 97

(1) Nejvyssi kontrolni urad je nezavisly organ. Vykonava kontrolu hospodareni se statnim majetkem a plneni statniho rozpoctu.
(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyssiho kontrolniho uradu jmenuje prezident republiky na navrh Poslanecke snemovny.
(3) Postaveni, pusobnost, organizacni strukturu a dalsi podrobnosti stanovi zakon.

Hlava sesta

Ceska narodni banka

Clanek 98

(1) Ceska narodni banka je ustredni bankou statu. Hlavnim cilem jeji cinnosti je pece o cenovou stabilitu; do jeji cinnosti lze zasahovat pouze na zaklade zakona.
(2) Postaveni, pusobnost a dalsi podrobnosti stanovi zakon.

Hlava sedma

Uzemni samosprava

Clanek 99

Ceska republika se cleni na obce, ktere jsou zakladnimi uzemnimi samospravnymi celky, a kraje, ktere jsou vyssimi uzemnimi samospravnymi celky.

Clanek 100

(1) Uzemni samospravne celky jsou uzemnimi spolecenstvimi obcanu, ktera maji pravo na samospravu. Zakon stanovi, kdy jsou spravnimi obvody.
(2) Obec je vzdy soucasti vyssiho uzemniho samospravneho celku.
(3) Vytvorit nebo zrusit vyssi uzemni samospravny celek lze jen ustavnim zakonem.

Clanek 101

(1) Obec je samostatne spravovana zastupitelstvem.
(2) Vyssi uzemni samospravny celek je samostatne spravovan zastupitelstvem.
(3) Uzemni samospravne celky jsou verejnopravnimi korporacemi, ktere mohou mit vlastni majetek a hospodari podle vlastniho rozpoctu.
(4) Stat muze zasahovat do cinnosti uzemnich samospravnych celku, jen vyzaduje-li to ochrana zakona, a jen zpusobem stanovenym zakonem.

Clanek 102

(1) Clenove zastupitelstev jsou voleni tajnym hlasovanim na zaklade vseobecneho, rovneho a primeho volebniho prava.
(2) Funkcni obdobi zastupitelstva je ctyrlete. Zakon stanovi za jakych podminek se vyhlasi nove volby zastupitelstva pred uplynutim jeho funkcniho obdobi.

Clanek 103

Zrusen

Clanek 104

(1) Pusobnost zastupitelstev muze byt stanovena jen zakonem.
(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve vecech samospravy, pokud nejsou zakonem svereny zastupitelstvu vyssiho uzemniho samospravneho celku.
(3) Zastupitelstva mohou v mezich sve pusobnosti vydavat obecne zavazne vyhlasky.

Clanek 105

Vykon statni spravy lze sverit organum samospravy jen tehdy, stanovi-li to zakon.

Hlava osma

Prechodna a zaverecna ustanoveni

Clanek 106

(1) Dnem ucinnosti teto Ustavy se Ceska narodni rada stava Poslaneckou snemovnou, jejiz volebni obdobi skonci dnem 6. cervna 1996. (2) Do doby zvoleni Senatu podle Ustavy vykonava funkce Senatu Prozatimni Senat. Prozatimni Senat se ustavi zpusobem, ktery stanovi ustavni zakon. Do nabyti ucinnosti tohoto zakona vykonava funkce Senatu Poslanecka snemovna.
(3) Poslaneckou snemovnu nelze rozpustit, dokud vykonava funkci Senatu podle odstavce 2.
(4) Do prijeti zakonu o jednacim radu komor se postupuje v jednotlivych komorach podle jednaciho radu Ceske narodni rady.

Clanek 107

(1) Zakon o volbach do Senatu stanovi, jakym zpusobem se pri prvnich volbach do Senatu urci tretina senatoru, jejichz volebni obdobi bude dvoulete, a tretina senatoru, jejichz volebni obdobi bude ctyrlete.
(2) Zasedani Senatu svola prezident republiky tak, aby bylo zahajeno nejpozdeji tricaty den po dni voleb; neucini-li tak, sejde se Senat tricaty den po dni voleb.

Clanek 108

Vlada Ceske republiky jmenovana po volbach v roce 1992 a vykonavajici svou funkci ke dni ucinnosti Ustavy se povazuje za vladu jmenovanou podle teto Ustavy.

Clanek 109

Do doby zrizeni statniho zastupitelstvi vykonava jeho funkce prokuratura Ceske republiky.

Clanek 110

Do 31. prosince 1993 tvori soustavu soudu tez vojenske soudy.

Clanek 111

Soudci vsech soudu Ceske republiky vykonavajici funkci soudce ke dni nabyti ucinnosti teto Ustavy se povazuji za soudce jmenovane podle Ustavy Ceske republiky.

Clanek 112

(1) Ustavni poradek Ceske republiky tvori tato Ustava, Listina zakladnich prav a svobod, ustavni zakony prijate podle teto Ustavy a ustavni zakony Narodniho shromazdeni Ceskoslovenske republiky, Federalniho shromazdeni Ceskoslovenske socialisticke republiky a Ceske narodni rady upravujici statni hranice Ceske republiky a ustavni zakony Ceske narodni rady prijate po 6. cervnu 1992.
(2) Zrusuji se dosavadni Ustava, ustavni zakon o ceskoslovenske federaci, ustavni zakony, ktere je menily a doplnovaly, a ustavni zakon Ceske narodni rady c. 67/1990 Sb., o statnich symbolech Ceske republiky.
(3) Ostatni ustavni zakony platne na uzemi Ceske republiky ke dni ucinnosti teto Ustavy maji silu zakona.

Clanek 113

Tato Ustava nabyva ucinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v.r.

Klaus v.r.




Prihlasit/registrovat se do ISP