|
73. |
[V Praze], 15. dubna 1611. |
Paty vyslech Tengnagluv: Potvrdil pred mucenim sve predesle vypovedi; vpadem pasovskym neni vinen; krale Matyase chtel pripraviti o naslednictvi, ne Cechy privesti ke zkaze, Leopolda chtel uciniti velkym. Dale pravil, ze na nabozenstvi Leopold nechtel sahnouti, ze Ramee ukladal o zivot Turnovi, Vilemovi z Lobkovic a Felsovi, jez Tengnagl zachranil; po te vypovidal o radach, o prozrazovani ceskych veci Leopoldovi Berkou, Slavatou a Martinicem, o povyseni Leopoldove na kralovstvi o zkaze Matyasove a kdo k ni radil. Pri muceni vypovidal o ucelu a sjednoceni pasovskeho vojska, o planech po pripadnem vitezstvi Pasovskych a o jeho strujcich, o vyzrazovani ceskych rad Leopoldovi, mezi jinymi take Vchynskym, o svem poselstvi do Spanel, o prostredkovani Aquentiove mezi Martinicem a Leopoldem. Po muceni potvrdil sve vypovedi, opravil jen posledni vypoved o Martinicovi.
Kopie v rk. universitni knihovny v Praze: XV. C 4, fol. 11 - 14. Vyd. chybne v Barakove Svobode 1869, O vpadu Pasovskych do Cech 1611, st. 24 - 26 a 54 - 55. Nem. text vyd. Hammer-Purgstall v Abh. der kgl. bohm. Ges. der Wiss. V. Folge Bd. III., st. 790 - 794. Hammer-Purgstall chybne datuje druhy a treti oddil tohoto, vyslechu, totiz vypovedi pri a po muceni, dnem 18. dubna, ac utrpne rizeni s Tengnaglem provedeno bylo 15. dubna. Chybu tuto opakuje Chroust v Briefe u. Akten IX., st. 349 pozn. 4. Opravil ji uz Opocensky ve studii Zajeti a vysetrovani Fr. Tengnagla (v Praze 1910 Vest. Kral. ces. spol. nauk 1910) st. 16 pozn. 88. "Actuin ut supra" na konci nem. textu vztahuje se na den vyslechu, kdezto datum 18. dubna patrne na definitivni redakci vyslechu, k niz pricinil Tengnagl poznamky in margine, ktere jsou tu pod carou otisteny. Protoze nemecky text, ostatne s ceskym souhlasny, byl jiz vydan, bylo zde od jeho otisteni upusteno. Jak videti z poznamky na konci, byl tento vyslech Tengnaglovi precten a jim aprobovan; k cemu podal vysvetleni neb opravu, bylo protokolovano a poznamenano in margine. Ze i tento cesky text byl jim uredne aprobovan, je videti na pr. z pozn. in margine; tam opravil Tengnagl chybu, ktera byla jen v ceskem a ne v nemeckem textu. O nemeckem textu vime z pozdejsich zprav, ze byl publikovan na snemu 20. dubna; dotvrzuje to take poznamka na zkracenem exemplari vyslechu chovanem v statnim archivu v Budapesti: Acta Thurzoniana fasc. 19 Nro 34, fol. 94.
1611 Aprilis 15.
Dobrovolne vyznani France Tennogle pred outrpnym trapenim vykonane 15. dne mesice dubna leta 1611:
Nejprve sou se z obecniho snemu k tomu narizeni pani komisari [Viz jejich jmena v c. 70.] France Tennogle, prve nezli jest se v ruce mistra popravniho dostal, uzivavajic v tom vselike opatrnosti, tazali, pokudzby se jeste k tomu ke vsemu, co jest predesle rozdilnym casem pred pany komisari dobrovolne vyznal, i netco toho sam svou vlastni rukou shotovil [Srovn. c. 295, 315, 393, 421 a 571 predchazejiciho svazku, kde jsou prvni ctyri vyslechy Tengnaglovy ze dne 5., 7., 14., a 17. brezna a jeho pisemna "Revelatio" z konce brezna.], priznaval a toho dotvrzoval. Na kterouzto tychz panuv komisaruv dotazku opet z pocatku zpletene odpovidati zacal, skrze coz jest sva predesla rozdilna vyznani zastinoval. Vsak naposledy cathegorice a otevrene se priznal a vyznal, ze to vsecko, coz jest predesle oustne i skrze spisy sve vyznal, pravda jest, na cemz ze umriti i ziv byti chce; potom jsou jemu nasledujici otazky predkladany byly:
1. Predne pasovske roty ["raddy" v rk.; tuzkou pripsano: "corrige roty".], kterychz on Tennogl nejprednejsi vudce, s jinymi pomocniky pomahajicimi m]u, intent a oumysl jest byl J. Mti krale Uherskeho netoliko o cekanstvi privesti, ale take kralovstvi Ceske skrze to k zkaze pripraviti chtiti?
R[esponsio]: Co jest na to predesle rozdilnym casem vyznal i tez svou vlastni rukou sepsal, k tomu ze se jeste zna a to vsecko ze pravda jest, na cemz ze chce ziv i mrtev byti. On ze jest vpadu zadneho neucinil, nebo ze jest u arciknizete Leopolda za zadneho vojaka neslouzil, coz ze se z vyznani jeho jinac nevyhleda, nezli sluzebnikem a tejnou radou ze jest byl, proti cemuz ze jest dekrety hotovil. Ale krale o designati kralovstvi a cekanstvi privesti chtiti, k tomu ze se zna, Cechy k zkaze pripraviti, ze ne, nebo ze jest on zemi k uzitecnemu a dobremu slouzil, jakoz ze jest svou vlastni rukou concipiroval a sepsal, k cemu by se rada jeho schylovala; s tim svym diskursim ze se jeste srovnava; arciknize ze jest chtel zvelebiti a velikeho uciniti, jakz mnoho na nem zalezelo.
2. Co jsou Vlasi s pistolemi nocnim casem v zamku delali?
R. Francouz jeden Rovest [V nem. textu: "Reuest".] ze jest u arciknizete v sluzbe, ze jest se rozpravelo, jakoby arciknize v nebezpecenstvi mel byti a tak ze jest se za pricinou braneni arciknizete tam dostal.
3. Po obdrzeni vitezstvi co jest se melo s Cechy diti, taky-li jsou nemeli o jich obdarovani a majestat prijiti?
R. Arciknizete mineni ze jest nebylo nabozenstvi prekazeti, nebo ze ma okolo sebe tez z nabozenstvi augspurskeho, [kteri s nim] obcuji a konversaci mivaji.
4. Zdaliz jsou nemeli nekteri z stavuv zmordovani byti?
R. Rame ze jest predestrel pana hrabe z Turnu, pana Vilima z Lobkovic a pana z Felzu, tem jistym aby hlavy srazeny byly a na prsy aby se jim cedulky priheftovaly a na nich aby napsano bylo, co sou ucinili. On Tennogl (jako pan Buh ziv jest) jich anjelem ze jest byl, nebo pokudzby jeho bylo nebylo, ze by se snad to bylo stalo. On Tennogl ze jest pravil, ze se tak v Nemcich ciniti neda, nebo ze nejsme ve Vlasich, coz ze jest tak daleko privedl, ze jest take arciknize Leopoldus k nemu pristoupil.
5. Proc jest tu nebylo usetrino vzactnosti stavu a vyvysenosti rodu!
R. Rame ze jest arciknize v tom zavedl.
6. Kdo jest [v] tech radach a rotslogu byl?
R. Arciknize Leopold, Rame, hrabe z Solczu, hrabe z Althanu, Ubesco a on Tennogl.
7. Ponevadz jest arciknize Leopold o vsech ceskych radach vedel, kdo jest mu je pronasel?
R. Ze zadnemu nemuze categorice viny dati, ale ze za to ma, ze sou byli ti, totiz pan Berka, pan Slavata a pan Smecansky, ti tri, ze sou to uciniti museli, a ze chce na to bozi drahy telo prijiti a prisahu credulitatis na duvernost vykonati, ze jest mu nektery z nich anebo vsickni tri to ucinili.
8. Kdyby kral Uhersky k zkaze byl prisel, zdaliz sou nechteli arciknize Leopolda Cechum za krale bezdek dati?
R. Jinac ze neni, nez jakz to vyznani jeho s sebou prinasi, na cemz ze chce umriti i ziv byti.
9. K zkaze krale kdo jest radil?
R. Hegemuller, hrabe z Althanu, hrabe ze Solczu, Ubesco a on Tennogl; lid najaty pasovsky ze jest se mel s ceskym spolciti a proti krali tahnouti a Cechove ze sou meli k tomu prinuceni byti, aby proti krali tahli.
France Tennogle outrpne vyznani:
1. Proc jest ten lid pasovsky vojansky verbovan byl?
R. Lid vojensky pasovsky najat byl k tomu cili, aby kral Uhersky tudy k zkaze prisel.
2. Co jest se sjednocenim pasovskeho lidu minilo? ["mitnilo" chybne v rk.]
R. Sjednoceni ["sjednocenim" chybne v rk.] s lidem pasovskem ze jest se proto stati melo, ze by stavove proti krali byli a jeho zkaziti mohli.
3. Kdo jest k tomu radil?
R. Nejprve Rame (a ta invenci jest jeho), Ubesco, hrabe z Sulczu, z Althanu a on Tennogl sam, Hegenmuller post factum, t. j. (po vykonanem vpadu), ze jest k tomu sjednoceni a dekretu svoloval, ale Hanybal ze jest jej pecetil.
4. Jak jest in casu victoriae, t. j. po vitezstvi, s Cechy zachazeno byti melo?
R. Rame jest radil, aby panu hrabeti z Turnu, panu z Felzu a panu Vilemovi z Lobkovic hlavy snaty byly, potom meli Cechove povinnost uciniti a proti krali tahnouti, tak kdyz by kral zkazen byl, tehdy jest mel arciknize Leopold skrze cisare za krale Ceskeho dosazen byti. A pokudz by byli Cechove dobrovolne toho uciniti nechteli a k tomu nesvolili, tehdy sou meli brannou rukou a moci k tomu prinuceni byti.
5. Kdo jest k tomu radil a pomahal?
R. Zadny jiny nez prve dotceny Rame, Ubesco, hrabe z Solczu, z Althanu, Hegenmuller a on sam. Pan Berka, pan Slavata a pan Smecansky [T. j. Martinic.] radi ze by byli, aby arciknize velikym byl a pan Berka Tennoglovi ze jest povedel, ze sou Rame, Hegenmuller, z Althanu a Ubesco kontrakt a namluvu spolu ucinili, toho lidu nedati obdankovati, az by se jemu scela a zouplna zaplatilo. [In margine poznamka: "N. B. na miste Ubesco ma stati hrabe z Solczu; nemecky text ma spravne "Graf Sulz".]
6. Zdaliz jest arciknize o vsech ceskych radach nevedel?
R. Ze jest vedel, ale jich ze jest zadnemu nevyjevil.
7. Kdo jest pak ty ceske rady a tajnosti donasel?
R. Pan Berka jmenem Ladislav, ma cervenou bradu, pan Smecansky, kteryz nejvyssiho purkrabie dceru ma a pan Vilim Slavata, purkrabie na Karlstejne. On Tennogl ze jest jednou arciknizeti rekl, aby panu Chynskemu ["Tyka se Vaclava Vchynskeho."] mnoho neveril, nebo ze jest prilis kralovsky, nacez ze jest mu arciknize odpoved dal, aby se spokojil, arciknizeci milost ze skrze neho mnohe tejne veci zvedeti raci. Hegdelius ze jest s arciknizetem ve vsech punktech [In margine: "NB "Ve vsech punktech" ma se rozumeti, ze jest veci sve vzdycky skrze patera Aquentia arciknizeti prednaseti dal i sam castokrate tajne audienci obycejne okolo poledne mival, a tak mnoho ze vi (coz chce prisahou na duvereni potvrditi), ve vsech punktach, coz se ty intenci dotyce, s arciknizetem ze jest se srovnal."] spokojen byl, Ubesco ze jest Hegdeliusovi ty pasovske veci vypravoval, nacez ze jest Heydelius rekl, ze by rad dockal pruchod, konec tech veci. On Heydelius ze jest tri dni pred vpadem vedel a skrze Ubesco o tom bylo jemu oznameno.
8. Jak se tomu psani spanelskyho poselstvi rozumeti ma, v nemz jest datum rok pred vpadem dostaveno, z cehoz ze se srozumiva, ze sou jiz rok s tim zachazeli?
R. Co se dotyce psani legata spanelskyho, Tennogl ze jest mel krale Spanelskeho zpraviti, ze jest v Cechach vseckno vzhuru, tak take i [v] Rakousich, odkudz po vyrizeni veci v Gillichu melo se na hranice ceske tahnouti s lidem, bratry napred k porovnani privesti a rebelly ztrestati a porovnani a sjednoceni zemi vyzdvihnouti, jestli by dobrovolne byti nemohlo, tedy mecem. Pan Smecansky skrze patera Henrika [T. j. Henricus Aquensis Vivarius, S. J., zpovednik arciknizete Leopolda, zvany kratce P. Henrik nebo Aquentius.] ze jest arciknizeti poraditi dal, ze krale k tomu privesti chteji, aby od cekanstvi upustil a teprv z arciknizete veliky ze ucinen bude. [In margine: "Alia NB vysvetluje na miste "chteji", "pokudzby k tomu privedeno byti mohlo", ze by kral od cekanstvi upustil, ze by mohli z arciknizete velikeho uciniti, nebo ze jest on krali Vladislavovi ve vsem podobny, a to ze jest jemu v kostele zameckem povedel. Tato pozn. v nem. textu neni.]
Po utrpnem prave Tennogl znovu zase o tech nadepsanych artikulich vyptavan byl, zdaliz by se k nim tak, jakz pred trapeni[m] i po trapeni [V nem. textu je: "in der tortur".] vyznal, priznaval, nacez jest odpoved dal:
1. Ze se priznava ke vsem svym vyznanim, kterez nyni i prve vyznal, nez ze pan Smecansky jemu se v nicemz nesveril, ale pater Aquentius ze jest to arciknizeti povedel.
2. Pravda ze jest, ze ten lid pasovsky k tomu cili najiman byl, krale Uherskeho k zkaze privesti, ale kdyz jest tyz lid najiman byl, ze jest tehdaz zde nebyl, nybrz v Gillichu, nez kdyz jest se sem dostal, o tom ze jest teprv prezvedel.
3. Cechove ze sou se [s] nimi sjednotiti meli a proti krali s nimi tahnouti.
4. Kdyz by kral k zkaze byl prisel, ze jest Leopoldus mel za krale Ceskeho ucinen byti, cehoz nebudou-li ["nebude-li" chybne v rk.] dobrovolne chtiti uciniti, k tomu ze maji byti prinuceni.
5. Ubesco, Rame, z Althamu, hrabe ze Solczu a on Tennogl k tomu ze sou radili.
6. Pan Ladislav Berka, pan Vilim Slavata a Smecansky ze sou ceske rady a vsecko, co sou vedeli, arciknizeti Leopoldovi donaseli.
7. Po vyr[iz]eni veci v Gillichu ze jest mel ten lid na hranice ceske poslan byti, za pricinou porovnani ucineni predne mezi bratrimi, sjednoceni vyzdvizeni mezi zememi a rebeluv strestani. [V nem. textu nasleduje "Actum ut supra".]
Toto vyznani jest v pritomnosti panuv komisaruv Tennoglovi slovo od slova precteno bylo. Coz jest k tomu pridal, jest na strane pri kazdem artikuli poznamenano.
18. Aprilis, jinak mesice dubna, leta 1611.