II.
ZAPAS O STAVOVSKE SVOBODY S KRALEM MATYASEM.
Sotva doznely jasave pozdravy a slavnostni fanfary pri prijezdu Matyasove do Prahy, uz zacaly vystupovati prvni mracky na obzoru bezstarostnych libanek ceskych stavu s cekancem kralovstvi Ceskeho. Pozorovali jsme to vyse pri jednani o proposici cisare Rudolfa a pri zahajeni snemu. Cisarsti politikove umeli jiz pred tim zasiti mezi obe strany seme neduvery, zejmena nabidkou osobniho jednani obou znepratelenych habsburskych bratri. [Vyslanec toskansky Medici ve sve zprave velkovevodovi ze dne 11. dubna vyslovne pravi, ze nabidka osobniho jednani ucinena cisarem krali po Leuchtenberkovi a Mollartovi mela lstivy ucel "di mettere il re in diffidenza delli stati". Viz cis. 31.] Neduvera ta, jak jsme uz vyse zjistili, se stale stupnovala. A nebylo divu, nebot politicke cile ceskych stavu a krale Matyase byly velmi rozdilne.
S nezakryvanou britkosti pise o umyslech ceskych stavu vevoda Brunsvicky kurfirstu Saskemu dne 17. dubna. Pry slysel od jednoho vzneseneho Cecha, ze cilem vseho je, aby hodny stary pan, t. j. cisar Rudolf, byl znicen a krali Matyasovi byly svazany ruce, protoze stavove sami chteji podrzeti vladu v rukou a v budoucim case dynastii Habsburskou uplne odstaviti ("das haus Osterreich gar uber eine Seiten setzen"). [Viz cis. 87.] Kdyz vevoda Brunsvicky vyjednaval s kralem Matyasem, aby ho primel k pratelskemu vyrovnani s cisarem Rudolfem, rekl mu, ze Cesi chteji z neho udelati krale ze sadry. Toto srovnani tak pohnevalo stavy, ze k nemu poslali sve zastupce. [Srovn. zpravu Mediciho velkovevodovi.Toskanskemu ze dne 18. dubna c. 103. Srovn. tez v prav li Padavinovu do Benatek ze dne 25. dubna c. 169. Padavia pravi, ze vevoda Brunsvicky osocoval Cechy, ze nebudou krali verni; kral to rekl stavum, kteri pojali takovou neduveru k vevodovi, ze nekteri prisli na myslenku postavit straze k jeho domu.] Take vyslanec toskansky Medici a jini postrehli v planech ceskych stavu snahu, aby se kralovstvi Ceske stalo kralovstvim uplne volebnim. [Viz jeho list velkovevodovi Toskanskemu ze dne 18. dubna cis, 103. Pravi tam o stavech, ze proto zadali Rudolfa, aby v proposici pozadal za volbu krale Matyase, "per avvantaggiare la pretensione che hanno, che questo regno sia tutto in tutto elettivo".]
Na druhe strane zase biskup Melfsky, ktery byl nunciem na dvore krale Matyase, uvazuje, ze mezi kralem a ceskymi stavy se vyskytly jakesi neshody hlede k budouci vlade, protoze kral ma umysl ji uvesti do drivejsiho stavu a zrusiti tuto vladu optimatu, ktera se zavedla v poslednim snemu s takovou uhonou autority kralovske. [Viz depesi nunciovu do Rima ze dne 18. dubna c. 98.]
O umyslech krale Matyase ma zajimavou zpravu take nuncius na cisarskem dvore, biskup Sarzansky. Mluvil se spanelskym residentem, ktery mu vypravoval o narocich spanelske linie na kralovstvi Ceske po smrti Rudolfove a jeho tri bratri. Nuncius se domniva, ze se mu pri tom rozhovoru zjevilo, proc se spanelska politika jeste z jinych duvodu uz odedavna rozhodla pro druheho z habsburskych bratri, t. j. pro Matyase. Kdyz pry totiz cesti stavove usilovali, aby se kralovstvi Ceske stalo kralovstvim volebnim, k cemuz cisar vubec pry chtel pristoupiti, kral Matyas tak se proti tomu postavil, ze rekl, ze radeji nechce tohoto kralovstvi; spanelsky vyslanec se pry velmi namahal, aby se pri rozhodnuti jednou ucinenem setrvalo a jednal proto vicekrate s Khleslem i Barvitiem. [Viz depesi nunciovu do Rima ze dne 21. dubna c. 138.]
Tato zprava ukazuje, ze Matyas, arci vedeny Khleslem, umysl nepovolit rozsireni svobod stavovskych pojal jiz drive a ze mel zarucenu pomoc spanelskou, jak take dalsi jednani zrejme potvrdilo. Kolisavy Rudolf, odhodlany ve svem nestesti ke vsem ustupkum, se spanelske politice nehodil nejen s hlediska politiky katolicke, nybrz take z dynastickych duvodu spanelskych. Kralovstvi melo byti zachovano v takovem stavu, aby se jednou hodilo pripadne kandidature spanelskeho prince; volebni kralovstvi s bujicimi stavovskymi svobodami nebylo spanelskym idealem.
Z techto zprav je videt, kam smerovala politika Matyasova - Khleslova, a ze cil jeji se diametralne lisil od politiky ceskych stavu. Tyto rozpory nemohly zustati utajeny, ac kral a zejmena Khlesl umeli dobre zakryvati karty. Nebylo to vsak mozno protahovati, protoze stavove, chteli-li neceho dosahnouti, musili se se svymi pozadavky vytasiti pred korunovanim. Kral take nemohl zustati v reserve, nebot musil pak bud pozadavky stavu odmitnouti anebo je uchlacholiti sliby, ktere neminil splniti.
Na konci dubna uz nebylo tajemstvim, ze cesti stavove predlozi krali pred korunovanim k schvaleni clanky o svobodne volbe krale, o svobodnem svolavani snemu atd. Dne 2. kvetna uz o tom pisi do Rima oba nunciove dlici v Praze. [Viz depesi biskupa Sarzanskeho ze dne 2 kvetna c. 250 a depesi biskupa Melfskeho z tehoz dne c. 254.]
Z obou nunciatur se take dovidame o okamzitem zakroceni spanelskeho vyslance u Khlesla. Khlesl se podle zpravy biskupa Sarzanskeho vytacel, ale nepoprel, ze na techto zpravach neco je. Biskup Sarzansky vubec ho obvinoval, ze jsa stale pohromade s "nejhorsimi kaciri", Zerotinem a Hodickym, jedna podle jejich prani, a oni ze nechteji nez udrzeti oba bratry, t. j. Rudolfa a Matyase, v nepratelstvi a zniciti dynastii Habsburskou. To je ponekud prikry odsudek, nebot Khlesl hned od pocatku, opiraje se o spanelskou politiku, neminil povoliti stavum ceskym. Take odpovedel Zunigovi, ze jeho kral by se radeji vratil do Rakous, nez aby v necem povolil. Pote pry ho Zuniga utvrzoval, ze je treba zustati ve vsem pevnym, nebor, kdyby bylo zapotrebi, mohl by dati penize, aniz by cekal na instrukci ze Spanel, protoze stavove musi byti drzeni ve svych mezich, a kral nesmi ztratiti, co bylo jeho.
Podobne nuncius na dvore kralovskem, biskup Melfsky, pise 2. kvetna o Zunigovi, ze predevcirem velmi ostre zakrocil u Khlesla a mysli, ze dnes rano to opakoval Matyasovi, nabizeje jmenem sveho krale okamzitou pomoc, jen aby kral moci zbrane hajil a udrzel neporusena sva prava v tomto kralovstvi. Kralovsti sluzebnici pry mysli, ze se Cesi snadno utisi, jak uvidi, ze je kral pevne rozhodnut. Nuncius je presvedcen, ze tyto "machinace" jsou hlavne dilem Zerotinovym, ktery je clovekem dalekeho rozhledu a ktery by chtel upevnenim a zvetsenim unie techto zemi potlaciti monarchii sveho pana a nabozenstvi katolicke. [Srovn. tez zpravu Mediciho ze dne 2. kvetna c. 258. Medici podobne jako oba nunciove mluvi o zakroceni Zunigove u Khlesla. Radeji pry by se Matyas mel vratit do Rakous nez povolit a prijit pak s vetsi moci; Spanelsko ze da penize. O novem slibu Matyasove Zunigovi viz c. 322, zpravu to biskupa Sarzanskeho ze dne 9. kvetna.]
Nez stavove sve pozadavky predlozili krali Matyasovi, nekolikrat se o nich radili. O artikulich staru mestskeho, ktere maji byti predlozeny pred korunovanim krali Matyasovi, jednalo se na radnici staromestske jiz 4. kvetna. [Viz zpravu vyslanych kutnohorskych ze dne 4. kvetna c. 273 a 274, kde je seznam clanku.] Vseobecne artikule byly cteny na snemu uz 5. kvetna, pak 9., 12. kvetna a pozdeji. [Srovn. c. 281 ze dne 5. kvetna a 350 ze dne 12. kvetna.] Artikule ty se delily ve dve zvlastni skupiny; mohli bychom rici skupinu veci vnitrnich a skupinu veci zahranicnich.
V prvni skupine byly tyto pozadavky:
1. Aby kral stavum do 14 dni po korunovani potvrdil vsechna privilegia, svobody, nadani, majestaty, porovnani se stranou pod jednou a pod oboji, sjednoceni se stavy slezskymi o nabozenstvi, s dolozenim, ze nema platnosti, co se kde v tom case stalo proti pravu a zvyklostem.
2. Aby kral po korunovani obnovil ve ctyrech dnech vsechny urady zemske, a to s dobrym zdanim a radou triceti osob z obce stavu k tomu zvolenych.
3. Aby kral stanovil poradi, jak nejvyssi urednici a dvorane maji sedeti. [Dne 5. kvetna c. 281 je tento clanek na ctvrtem miste a ctvrty na tretim.]
4. Aby stavove v cas nastale potreby mohli sobe pokladati sjezdy krajske, aniz by to vznesli na krale. Dale, aby v dobe moru kancelar, komora a jine urady zemske podle zdani nejvyssich uredniku a soudcu zemskych mohly byti prelozeny jinam. [O prelozeni tomto v dobe moru nema c. 281 nic.]
5. Aby nejvyssi urednici a soudcove zemsti mohli, kdyby byla nevyhnutedlna potreba, najimati lid valecny, pokudz by se kral na jejich vzneseni nemohl tak brzy rozhodnouti a jim to oznamiti. [Tento clanek je v c. 281 az na konci druhe skupiny.]
6. Aby byl zavren a ustanoven dobry rad o defensi se zememi privtelenymi. [Tento clanek v c. 281 chybi.]
V druhe skupine byly dva clanky:
1. Aby se zridila nova konfederace ceskych zemi s Uhry a Rakousy, aby jedni druhym v nouzi, kdyby jedne nebo druhe zemi hrozila ztrata privilegii a svobod, prispeli jistym poctem jizdy a pechoty. [C. 281 udava presny pocet: 500 jizdy a 1500 pesich.]
2. Aby dedicne spolky (erbeinigungen) se vsemi tremi svetskymi kurfirsty byly obnoveny a zlepseny.
Texty z 5. a 12. kvetna az na malickosti, ktere jsem v poznamkach uvedl, ve veci souhlasi. S nemeckou stilisaci ze dne 12. kvetna, ktera je v dobrem diariu Megerlove, souhlasi ceska stilisace, jak ji ma v Historii ceske Pavel Skala ze Zhore. Stilisace ze dne 5. kvetna pochazi z diaria videnskeho take dobre zpraveneho. Text krali Matyasovi predlozeny se nezachoval, ale nelisil se patrne od toho, co maji tyto tri celkem shodne redakce. Mimo to je nutno stilisaci Skalovu shodnou se stilisaci Megerlovou pokladati za definitivni. Ze dne 9. kvetna zachovaly se zpravy licici prubeh jednani na snemu o techto artikulich a je zaroven doplnujici a vysvetlujici. [Viz c. 313 a 314.]
Prva z techto zprav, presne datovana dnem 9. kvetna, pochazi take z diaria videnskeho vyse uvedeneho. Pravi se v ni, ze v pondeli 9. kvetna byly v sednici snemovni nektere artikule, ktere maji byti odevzdany krali, cteny ex cathedra. Nejdulezitejsi je, jak se tu vysvetluje ucast triceti osob pri jmenovani nejvyssich uredniku zemskych a rad.
Ma byti vedle nejvyssich uredniku a rad, arci dosavadnich, vyvoleno z obce dvou vyssich stavu 30 osob za "volence", z nichz kazdy ma poznamenati tri osoby a jejich jmena zapecetena odevzdati krali. Osoby, ktere budou miti nejvice hlasu, maji byti potvrzeny za nejvyssi uredniky a prisedici zemskeho soudu.
O svobodnem sjizdeni stavu doplnuje tato zprava, ze jak na hrade Prazskem tak take v Prazskych a jinych kralovskych mestech krajskych se mohou stavove v cas nastale potreby sjizdeti, aby o potrebach zemskych uvazovali.
Take o dluzich cisarovych, ktere kral na sebe vzal, je zde plus a zada se, aby se nikdo nemohl ani na statcich cisarovych ani na statcich rukojmu hojiti ani rukojme dat zatykati, nybrz maji miti lhutu az 14 dni po sv. Havlu.
Odstavec o defensi se zememi koruny Ceske a odstavec o konfederaci byly zde presneji vylozeny a ustanoveno o nich, ze se ma o nich jednati s vyslanymi z Moravy, Slezska a Luzic, rovnez tak jako o dedicnych umluvach s kurfirsty.
O defensi bylo presneji stanoveno, ze v cas nouze ma jedna zeme druhe prispeti ku pomoci podle sve nejvetsi moznosti a konecne s celou svou moci, hlavne, kdyby nekdo je chtel pripraviti o jejich privilegia a svobody.
O konfederaci s Uhry a Rakousy bylo usneseno, ze, kdyby byly v pripade potreby volany na pomoc, maji jak Uhry tak Rakousy prijiti s 500 jizdnych a 1500 pesich dobre vyzbrojeneho najateho lidu valecneho; totez jim viceversa nabizeji Cechove. Toto ujednani nema platiti, kdyby Turci vpadli do Uher, tu ma zustati pri starem zvyku, jak se maji srovnati o dedicnem nepriteli. Aby se tento artikul sjednal, maji k budoucimu snemu byti povolani vyslanci z Uher a Rakous.
Druha zprava s jinou redakci techto clanku je nedatovana. Polozil jsem ji take k 9. kvetnu; nejvice se blizi uvedenemu videnskemu diariu z tohoto dne. [Viz c. 314.]
Jeji clanek o volbe uredniku urcuje ponekud jinak a zevrubneji, jak si stavove predstavovali tyto volby:
Kazdy z nejvyssich uredniku, prisedicich soudu zemskeho, rad soudu dvorskeho a komorniho a z 30 volenych stavu ma napsati tri osoby, "die sie zue jeglichen ambtern sonderlich tauglich zue sein vormeinten" na listek a zapecetene odevzdati krali, aby kral ke kazdemu uradu si mohl vybrati osobu, ktere by urad sveril. Tento zpusob plati pro zmenu uredniku, ktera ma byti provedena po nastavajicim korunovani. Budoucne, kdyby jeden nebo vice nejvyssich uredniku a prisedicich soudu zemskeho odeslo, ma kazdy z nejvyssich uredniku a prisedicich soudu zemskeho podle stareho obyceje poznamenati na listky tri osoby, ktere navrhuje na takovy uprazdneny urad; listky ma zapecetiti a odevzdati do ceske kancelare. Tyto listky maji byti otevreny za pritomnosti nejvyssich uredniku a prisedicich soudu zemskeho, hlasy maji byti poradne seznamenany a predneseny krali. Kdo bude miti nejvice hlasu pro nejake misto, ma mu byti misto dano. V soudu dvorskem a komornim maji byti radove dosazovani podle stare zvyklosti; nejvyssi hofmistr ma je drive zkoumati, zda jsou hodni takoveho mista a zda jsou znali prav, zvyklosti a zrizeni tohoto kralovstvi. Ostatni urady, jako ceska komora a appellace, maji byti obsazovany podle libosti J. Mti kralovske.
V teto redakci mame nejsirsi vyklad o tom, jak stavove chteli byti ucastni obnoveni uradu pri nastoupeni noveho krale a jak si predstavovali jmenovani uredniku v budoucnosti.
Take clanek o sedeni uredniku je v teto redakci sire rozveden a zada, aby kral po korunovani presne stanovil ("gewiesse ausrnessung") poradi, jak maji sedeti zemsti a dvorsti urednici a take, kde maji sedeti nejvyssi vojensti velitele, totiz nejvyssi lajtnant, polni marsalek, zbrojmistr a vachmistr a vsichni polni generalove a plukovnici.
V clanku o konfederaci s Uhry a Rakousy bylo pridano, ze takova konfederace ma byti sjednana na urcity pocet let a potvrzena kralem. Konfederace mela zasahnouti, kdyby nekdo tomuto kralovstvi a zemim privtelenym chtel zpusobiti skodu, je si chtel privlastniti a nepratelsky vpad tam uciniti, aby je pripravil o svobodu, privilegia, zemska zrizeni a usneseni snemu jakymkoli zpusobem tajne nebo verejne.
Clanek o moznosti najimani vojenskeho lidu nejvyssimi uredniky pri nebezpecenstvi se tu oduvodnuje zkusenostmi prave roku 1611, aby nemohly nastali podobne odklady. Pri takovem nebezpecenstvi nebo vpadu, nebo kdyby bylo treba zemim privtelenym a zemim, s nimiz jsou sjednany smlouvy, poslati rychle pomoc, zadaji stavove, aby se kral nejdele do osmi dnu rozhodl, a kdyby se to protahlo, aby se mohli nejvyssi urednici, radove atd. a osoby k defensi zvolene, kdyby to uznali za prospesne krali a kralovstvi, postarati, aby se najimani lidu a jine veci neodkladaly.
Pokud jde o dedicne smlouvy s Falckem, Saskem a Braniborskem, maji se do nich vloziti nektere dulezite clanky k dobru kralovu, kralovstvi a zemi privtelenych, a ma byti pozadan kral, aby k pristimu snemu v kralovstvi Ceskem pozval vyslance techto kurfirstu s plnou moci ujednat tyto veci.
Kdyz byly clanky stavovskych pozadavku ve snemu predneseny, zadali nejvyssi urednici a prisedici soudu zemskeho, aby obsazovani uradu zustalo, jak ustanovuje zrizeni zemske A 5 a O 4. Prvy paragraf stanovi, ze se pri rozdavani uradu zemskych a dosazovani osob do soudu zemskeho, ponevadz od starodavna tak kral cinil s radou uredniku a soudcu zemskych, zustavuje pri zrizeni zemskem, a ze J. Mti kralovske v to vkracovano a sahano byti nema. Paragraf druhy stanovi, jak kral obsazuje soud komorni.
O tomto jednani diarium videnske poznamenava: "Dieser punct ist auf des konigs deliberation, bei derselben (t. j. landsordnung) zu verbleiben, verschoben worden". [Viz c. 313.]
Tuto zpravu nelze vysvetliti jinak, nez ze kral jiz vedel o tomto pozadavku a ze o nem uvazoval a zadal, aby zustalo pri ustanoveni zrizeni zemskeho, nebot zde byl nejvetsi zasah do prerogativy koruny. Proto take nejvyssi urednici na snemu zakrocili a pozadavek byl odlozen.
V definitivnim zneni je clanek o obnoveni uradu stilisovan tak, ze se ma diti s dobrym zdanim a radou ("guetachten und rat" v nemeckem zneni) triceti osob volenych z obce stavovske. Tedy uz tam neni pozadavek, ze osoby, ktere dostanou nejvice hlasu, musi byti potvrzeny.
Vubec lze z jednotlivych redakci stavovskych clanku, ktere mely byti predlozeny krali Matyasovi, pozorovati, kam az smerovaly nejradikalnejsi pozadavky stavovske.
Kralovstvi melo byti volebni, stavove pri obnoveni uradu meli voliti nejvyssi uredniky a rady soudu zemskeho, ktere kral musil potvrditi; na dalsi obsazovani uradu meli miti temito svymi lidmi rozhodujici vliv; meli miti pravo svobodneho sjizdeni a snemovani v celem kralovstvi bez povoleni kralovskeho a mohli najimati vojsko. Tedy uvnitr meli miti jak zakonodarstvi tak exekutivu ve sve moci a za hranicemi meli miti konfederace a spolky, ktere by trvani jejich svobod pojistily.
Smlouvami se zememi vtelenymi mela se koruna Ceska stati federaci stavovskych republik, s uplnou svobodou nabozenskou, jimz kral s nepatrnou moci stal v cele. Kral mel potvrzovati konfederace s Uhrami a Rakousy a dedicne smlouvy s protestantskymi kurfirsty Rise.
Naproste vitezstvi stavovstvi a protestantstvi ve stredni Evrope s velmi blizkym vyloucenim Habsburske dynastie bylo cilem, k nemuz smeroval program radikalni stavovske politiky. Za hlavniho strujce techto planu pokladala papezska i spanelska diplomacie Karla st. ze Zerotina, jemuz podle jejiho mineni podlehal i Khlesl, jehoz Zerotin pry jen uzival za svuj nastroj.
Khlesla, jehoz mimo jine pokladali i za velmi spatneho katolika, v politice podcenovali, nebot prave Khlesl to byl, ktery tyto stavovske plany svou neustupnosti a schytralosti zmaril.
Pozadavky, ktere byly predlozeny krali, byly uz kompromisni, slevovaly jak pri obnove nejvyssich uredniku a soudcu zemskych tak pri snemovani, zadajice jen volnost krajskych sjezdu. Ovsem i tyto zmirnene clanky byly vrcholem stavovskych postulatu v dobe predbelohorske. Kral Matyas a Khlesl si byli dobre vedomi, ze jejich povoleni naprosto podlomi autoritu kralovskou a ze otevre cestu vybojum protestantstvi. Snaha po obnoveni a zlepseni dedicnych spolku s protestantskymi kurfirsty, zejmena Falckem a Braniborskem, nevestila nic dobreho. Take na jine strane, se ukazovalo, ze stavove cesti smeruji jeste dale.
Knize Anhalt poslal totiz koncem dubna sveho vyslance Dordta do Prahy, ktery mel oficialne za ukol pomoci ceskym stavum pri jednani s pasovskym vojskem, ktery vsak vedle toho mel tajnou ulohu pusobiti na krale Matyase, aby se zbavil jednou pro vzdy zlych radcu, totiz predevsim Khlesla. [Viz doporuceni a instrukce dane Anhaltern Dordtovi c. 191, 192, 233] Ani tim nebyla vycerpana Dordtova podivna uloha, jeho misse k ceskym stavum cilila jeste jinam, Gerstenberg a Luttichau brzy postrehli, ze se tu kuji nove nebezpecne spolky a podezirali Dordta, ze je poslan Anhaltern, aby prostredkoval mezi ceskymi a nizozemskymi stavy. Pisi kurfirstu, ze se zde duverne hovori o tom, ze po korunovani ma byti sjednana unie mezi temito zememi a nizozemskymi "staady". Khlesl se pry o tom pronesl, ze tim bude znicena dynastie Habsburska. [Viz hlavne zpravu vyslancu saskych kurfirstovi ze dne 12. kvetna c. 351. O tomto podezrelem poslani Dordtove mluvi sasti vyslanci vseobecne uz v liste ze dne 11. kvetna c. 346.]
Khlesl jiste dobre vetril, ze Dordtova misse je obracena proti nemu a vedel, proc ma byti odstranen. Take mohucsky vyslanec Bromser mluvi ve sve tydenni zprave k 14. kvetnu o tom, ze stavove nizozemsti maji zde vyslance. [Viz c. 312.]
Dne 14. kvetna sasti vyslanci uz vedi mnohem vice a kresli jeste temnejsi perspektivu. Pokladaji vec za jistou a tvrdi, ze Dordt jedna za generalni stavy nizozemske o unii s kralem Matyasem a s temito zememi. Takovou unii pokladaji za nebezpecnou kurfirstum a knizatum risskym. Jest pry nanejvys nutno predejiti vcas temto vecem, jinak pry bude velmi brzy po Risi. Knize Anhalt by to pry mohl zmariti jednim slovem, rovnez Slezane a Luzicane. Jestli se tyto zeme s druhymi zememi (koruny Ceske) spoji - a nemohou se od nich oddelovat - pak pry budou s nizozemskymi staty nejblizsimi sousedy Saska. Dordt pry byl take v Brunsviku, jak se zda, aby Brunsvik i hansovni mesta ziskal Spoji-li se pak nizozemske staty, Svycari, Benatcane, a hansovni mesta s temito zememi, totiz s Uhrami, Rakousy, Moravou, Cechami, Slezskem a Luzici, muze se pry lehko videti, jak budou kurfirsti, uprostred polozeni, sedeti, pri velke neduvere, ktera beztoho je mezi nimi. [Viz c. 375.]
Strach kresli velke obrysy, a jest ku podivu, jak mu podlehli sasti diplomate, jindy [tak vecne usuzujici. Ovsem Sasko, se svou odchylnou politikou od druhych moci protestantskych, by na tom bylo nejhure. Spolek, ktery zde Gerstenberg a Luttichau predvidaji, a ktery jde od severniho more az k Adrii, od Transylvanskych Alp az k Rynu, je arci dosud jen vyplodem jejich podrazdene obrazotvornosti. Z podobne nervosity se zrodila myslenka, ze by Anhalt, jak se zda, strujce vseho, proti tomu zakrocil. Avsak i pouha skutecnost, ze Nizozemsko po Anhaltove agentu vyjednava s ceskymi stavy a s Matyasem, ktery patrne ma byti priveden na stranu protestantu, a proto od neho odstranen Khlesl, chovala v sobe dosti nebezpeci.
Politika ceskych stavu zacina se v techto souvislostech rysovat na dalekych obzorech a dostava se na kolbiste evropske. Velikou chybou v rozpoctu byl Matyas, ktery nebyl schopen samostatne politiky a byl bezmocnym nastrojem biskupa Khlesla.
Ze Khlesl se temto planum postavi na odpor celou svou energii, jest zrejme, vzdyt slo o jeho existenci. Matyase mohl lehce presvedciti, ze by vrhl Habsburskou dynastii, alespon jeji rakouskou linii, do nejvetsiho nebezpeci, nebot kralovstvi Ceske melo se stati kralovstvim volebnim. Take mu mohl lehce vysvetliti, ze se v objeti, ktere mu chystal Anhalt, jiste udusi, kdezto na druhe strane, podporovan Rimem a Spanelskem, ze bude moci volneji dychati. Spanelsko nemohlo zustali nepodrazdeno, jakmile se nizozemske staty objevily na politickem obzoru, a bylo nuceno zdvojnasobiti svuj odpor, jiz tak dosti veliky, proti uskutecneni planu ceskych stavu. Nemohlo prece dopustiti, aby protestante nizozemsti, nemecti, cesti, rakousti a uhersti se oddavali vidine mohutneho spolku, ktery by mohl nalezite pripraviti sily, nez dojde k velike srazce, ktera jiz visela v evropskem ovzdusi, a v niz se melo vybiti napeti mezi katolictvim a protestantstvim, mezi absolutistickou autoritou a stavovskymi svobodami.
Ledakomu by mohlo byti ku podivu, ze kral Matyas s Dordtem velmi pekne zachazel a dokonce ho vyznamenal zlatym retezem se svym portretem, takze az vyslanec mohucsky zarlil a dal svym citum pruchod prave, ze pry krali toto uchazeni a jednani neni nemile a ze je vice ceneno nez prostredkovani kurfirstu, jichz vyslance kral dosud ani neuznal za hodny opravdove odpovedi. Ale cisar pry, ktery byl z toho "perplex", se nemusi rmoutit, nebot takove smlouvani je pry kurfirstum a knizatum risskym podezrele a budou miti jen pricinu, aby se tim horliveji ujali jeho i cele obecne veci.
Bromser vi take o nizozemskem vyslanci, ze stavove si ho zamluvili, aby za sest nedel zase prisel, a ze skutecne prijde, opustiv Prahu pred dvema dny. Pise to k 20. kvetnu. [Srovn. Bromseruv tydenni protokol c. 387.]
Jednani krale Matyase neda se vysvetlovati snad nejakou jeho ochotou pristoupiti k takovemu spolku, dynastii Habsburske i Risi nebezpecnemu, je to pouhy diplomaticky uskok Khlesluv, ktery rad mival dve zelizka v ohni. Mimo to Khleslovi bylo jasno, ze nevyhodnejsi by bylo, kdyby byl nechal Dordta vyjednavati s ceskymi stavy samotna. Takto alespon mohl videti protivnikum do karet.
Ze Khlesl hned od zacatku plany Dordtovy pokladal za nemozne, videli jsme uz vyse, avsak v listu Herbersteinove Anhaltovi ze dne 18. kvetna mame prime svedectvi, ze Khlesl Dordtovy machinace prekazil. Herberstein pise Anhaltovi, ze dostal jeho psani po Dordtovi, s nimz jednal a jehoz proposice a nabidky podporoval ("das mainig darpeigetan"). Ale kdyz toto dilo prislo ke konecne resoluci a expedici do jinych rukou, a on snad nedosahl zadouciho uskutecneni, nema pry na tom viny, jak mu Dordt dosvedci. [Viz c. 422.]
Konecnou resoluci a expedici mel v rukou Khlesl, a Herberstein jen z opatrnosti neuvadi jeho jmena, ale ze ho mysli, je naprosto jiste. Khlesl take dobre vedel, ze neni mozno tak nepratelsky se zachovati vuci spanelskemu residentovi, ktery beztoho byl Dordtovym poslanim velmi znepokojen O Zunigovi vime, ze 18. kvetna s kralem Matyasem dosti ostre promluvil ve veci zamyslene pry konfederace s nizozemskymi stavy. Pravil mu, ze Spanelsky kral by toho netrpel, nybrz ze by s celou svou moci zakrocil, nebot rod Habsbursky je jeho rodem. Kral Matyas pry na to neodpovedel, cemuz se vyslanec velmi podivil. Neodpovedel patrne z rozpaku. [Tuto zpravu maji sasti vyslanci ve sve depesi kurfirstovi ze dne 19. kvetna c. 434. Sasti vyslanci kteri pracovali ve spojeni se Zunigou, mohli o techto vecech dobre vedeti. Uz jsme pozorovali, ze jini o Zunigove" politice pisi vice nez on sam. O tomto zakroceni nelze pochybovati, ovsem z mlceni kralova nelze usuzovati, ze by mel jinou politiku nez Khlesl, nybrz ze neodpovedel, nemoha se ho drive otazati.]
Spanelsky resident, jak vidime, se postavil stejne energicky proti zahranicnim planum ceskych stavu jako proti jejich pozadavkum smerujicim k rozsireni stavovskych svobod uvnitr.
Tyto pozadavky byly nadale nejvetsi starosti stavovske politiky, a stavove se jimi zabyvali ve svych poradach na snemu i jinde az do dne korunovani krale Matyase. Naposledy jsme je pozorovali na snemu 12. kvetna a uvedli jsme jejich stilisaci, ktera se celkem nelisila od elaboratu predlozeneho krali.
Uz zase 14. kvetna cteno na snemu vysvetleni artikule ctvrteho, tykajiciho se sjezdu pri nastale potrebe. Zde stavove zase mluvi o "sjezdu obecnem" a ustanovuji, ze kazde hrozici nebezpecenstvi ma byti rychle oznameno nejvyssim urednikum a osobam k defensi narizenym, kteri neprodlene zpravi krale, aby se s osobami obeslanymi z kraju o to snesl. Kdyby kral do tydne veci neopatril, stavove se maji sami snesti o pomoc a prispeti ohrozenemu kraji. [Viz diarium vyslanych kutnohorskych k 14. kvetnu c. 367. Zde poslove kutnohorsti spojili paragraf ctvrty s patym; jejich formulace je tudiz trochu spletena, ale je z jejich zpravy videt, ze se stavove zabyvali stale planem take obecnich sjezdu bez svoleni kralovskeho v cas potreby.]
Hned 16. kvetna bylo na snemu oznamovano, ze stavove dnesniho dne chteji krali podati revers na potvrzeni privilegii a jinych artikulu obecnich, t. j. znamych stavovskych pozadavku, a revers precten. Stavove cesti se tazali vyslanych moravskych, kteri byli pritomni, chteji-li tez takoveho reversu "doslejchati", avsak pani Moravane odpovedeli, ze toho nezadaji, protoze se revers samych panu stavu dotyce. [Viz diarium vyslanych kutnohorskych k 16. kvetnu c. 388, srovn. tez c. 389 a 390.]
Tehoz dne predneseny na snemu take clanky stavu mestskeho, aby byly predlozeny krali pred korunovanim. [Viz diarium Megerlovo k 16. kvetnu c. 391.] To jsou clanky, o nichz se jednalo na radnici staromestske jiz 4. kvetna, jak jsme vyse videli. Tykaly se celeho stavu mestskeho a ovsem nezapominaly na Prahu, jiz venovano nekolik zvlastnich artikulu.
Artikulu tech se domahal stav mestsky jiz na snemu predeslem, zavrenem 1610, ale nebyly tam vyrizeny. Proto se nyni postarali Prazane, aby byly dobre projednany a formulovany, aby mohly byti pisemne predlozeny novemu krali, nez nastoupi vladu. [Viz hlavne c. 407, kde jsou nadepsany "Artykulove stavu tretiho mestskyho na snemu l. 1610 zavrenem nevyrizene, na snemu l. 1611 drzanem sepsani a J. Mti nejvyssimu panu purkrabi prazskemu predneseni".]
Artikulu tech bylo trinact a obsahovaly pozadavky, ktere mestsky stav a hlavne mesto Praha pokladaly za nutne pro dalsi zdarny vyvoj mestskeho stavu.
1. Zadaji za potvrzeni vsech privilegii a svobod udelenych jim predeslymi krali ceskymi po prikladu deda i otce cisare Rudolfa a take jeho samotneho.
2. Prazane Stareho i Noveho mesta zadaji, aby jim byly dany v moc a v opatrovani velmi sesle zdi a basty mestske i s branami a pri tom take vsecko pravo strelecke a jisty dil "strelby a munici". Artikul ten se ma vztahovati tez na jina mesta kralovska. Pozadavek tento je velmi obsirne oduvodnen jednak s hlediska policejniho a hygienickeho jednak s hlediska bezpecnosti mesta. Take na opravu opevneni mestskych je pamatovano v tomto artikulu, kde se zada, aby kral na ni odstoupil druhy dil odumrti.