Digitalni knihovna "Ceske snemy"

Digitalni knihovna | Ceske snemy | Svazek XI., 2. cast - sesit 2, 1605-1067

SNEMY CESKE

Kdyz byl roku 1862 zrizen zemskym zakonem Cesky zemsky archiv, byl tim splnen predevsim namet zemskeho historiografa Frantiska Palackeho, ktery Ukladal novemu zarizeni vedle ukolu vlastni archivni pece take ukol dejezpytneho ustavu. Palacky vlastni praxi dosel k poznani, ze XVI. stoleti stavi zemskeho historiografa pred ukoly, ktere sam nemuze splnit. Mnozstvi historickych pramenu se vznikem organisovanych, odborne spravovanych uradu nabylo takoveho rozsahu, ze dosel k nazoru, ze jeho pokracovatel musi byt opatren pomocnym ustavem, jenz by mu material vyhledaval, shromazdoval, at v originalech nebo v overenych prepisech, tridil a casem publikoval. Vzdyt take stredoveke prameny, kterych uzival, soucasne publikoval v edici Archiv cesky. Ukol shromazdovati dokumentarni material pro pokracovani v dejinach narodu ceskeho po roce 1526 a casem jej na verejnost vydavati, byl pojat primo do instrukce zemskeho archivu roku 1869. Pohled na sbirku prepisu z archivu domacich i zahranicnich, chovanou nyni v Statnim ustrednim archivu, do nehoz byvaly Cesky zemsky archiv byl zapojen, svedci o tom, ze prepisy byly porizovany jiz drive, od roku 1863, tedy primo po zalozeni archivu.

Kdyz bylo jiz pohromade slusne mnozstvi dokumentu, pocal se prvni reditel archivu profesor Gindely starat o to, jak je "casem na verejnost vydati". Sam v publikaci Monumenta historiae Bohemica vydal jiz nebo zredigoval nekolik pramenu povahy vypraveci (Skala, Slavata, Akta konsistore), nyni slo o to, aby take material listinny a aktovy, ktery byl zatim v prepisech nashromazden jak z vyznamnych archivu prazskych a videnskych, tak take bavorskych, saskych, slezskych, luzickych, ale jiz take bruselskych, nekterych italskych, ba i z Gindelyho cesty do dalekeho kastilskeho Simancasu, nelezel bez uzitku v krabicich, ale byl poskytnut verejnosti. Gindely a jeho spolupracovnici dosli k nazoru, ze tento dokumentarni pramenny material pro ceske dejiny lze nejlepe soustredit k jednani instituce, v niz spatrovali obzvlaste vyraz tehdejsi ceske statni suverenity - k jednani ceskeho zemskeho snemu. Proto Gindely jeste za souhlasu Palackeho predlozil roku 1873 zemskemu vyboru navrh na zalozeni publikace "Snemy ceske od leta 1526 az po nasi dobu", soucasne ovsem s analogickou radou nemeckou. Vydani publikace bylo schvaleno zemskym snemem ve schuzi 23. zari 1874 a prvni svazek vysel roku 1877, tedy rok po smrti Palackeho. Soucasne bylo rozhodnuto, aby vyzkum pro ceske snemy byl rozsiren take do archivu francouzskych, italskych a uherskych - tak badano take v Bratislave a v Kosicich - a kdyz po peti letech byly otevreny archivy vatikanske, take do archivu papezskych.

V letech 1877-1900 vyslo deset svazku soucasne v rade ceske i nemecke, zabirajici leta 1526-1604. Jestlize z pocatku byly prijaty se souhlasem vedeckych kruhu a metoda jejich vydani odpovidala pomerum, po triceti letech kladeny byly jiz na edici pozadavky vyssi, kterym nevyhovovala. Jeji usporadani trpelo mechanicnosti. Material byl publikovan vice mene nahodne, podle toho, co prave bylo jiz v prepisech shromazdeno bez ohledu, jde-li skutecne o uplne prozkoumani pramenu, z kterych bylo cerpano, a malo bylo hledeno na vyber, tedy kvalitu predkladaneho materialu. Publikovane dokumenty byly mechanicky pretiskovany, aniz byly opatreny vysvetlivkami a ostatnim vedeckym aparatem. To vse mely nahradit predmluvy k jednotlivym svazkum, ktere byly vsak pravidelne jen parafrazi otiskovaneho materialu. Za edici nikdo neodpovidal, nikomu nebylo ukladano zpracovat a vydat ten ci onen svazek, ne-bot slo pry o dilo kolektivni. - Tedy spatne pochopena kolektivnost. Proti edici byly vznaseny jiz na konci stoleti namitky z rad historiku a posleze se stala predmetem ostre kritiky z rad vlastnich, od mladsi generace zemskych archivaru, ktera prisla do archivu kol roku 1900.

Proto, kdyz bylo pred padesati roky prikroceno k reorganisaci edice "Snemy ceske", byl vedle osobni odpovednosti, vyjadrene tim, ze jednotlive svazky byly pridelovany individualne, polozen duraz, aby vedle svazku venovaneho vlastnimu snemovnimu jednani, byl vzdy pro jeden az tri roky vydan soubezne svazek druhy, stejne cislovany, jenz by byl venovan publikaci materialu o tom, kterak snemovni usneseni byla provadena a co s tim souviselo. Protoze predchazejicich 10 svazku takto organisovano nebylo, bylo rozhodnuto, aby dodatecne byl tento nedostatek napraven tim, ze by editor teto druhe rady zpracoval vyvoj prislusneho problemu od roku 1526 az do roku 1605 formou vypraveci, na podklade materialu vydaneho i nevydaneho zejmena z tehdejsich ustrednich archivu videnskych, z prazskeho archivu mistodrzitelske-ho a ceskeho archivu zemskeho, nyni spojenych ve Statnim ustrednim archivu RCS. "

Protoze v teto druhe serii mela byt venovana pozornost nejen zalezitostem politickym, ale take verejne sprave, vojenstvi, statnim financim a hospodarskemu zivotu, obrazejicimu se v aktech o sprave statnich statku a lesu, o obchodnich komunikacich, dolovani a splavnovani toku atp., pocitalo se s tim, ze se vydavani teto rady ujme historik se zajmem o spravni a hospodarske dejiny. Az do tricatych let se tak nestalo a teprve tehdy byl ucinen pokus zahajit tuto serii, jehoz vysledkem jest tento svazek, oznaceny jako XI. 2.

Venovan jest problemum statnich financi, pokud se setkavaly se stavovskym snemem, tedy predevsim bernictvi. Pripraven jest vsak i material pro ostatni vyse vypoctene otazky a to dokumenty, jak z archivu domacich tak zahranicnich, opet pro obdobi 1605-1607. Predlozeny svazek jest prvnim svazkem nove serie. Latka v nem publikovana neni pochopitelne tak zretelne ohranicena, jako je tomu u svazku venovanych edici pramenu o vlastnim snemovnim jednani, ba naopak ma tendenci rozbihat se nebezpecne do sire, vuci niz musi byt vydavatel ve strehu. Svazek jest zpracovan formou, ktera byla dohodnuta jeste s vydavatelem Snemu ceskych XI. 1. Ujednany program byl zachovan i kdyz vydavatel videl stale zretelneji, ze pro nezmerne mnozstvi materialu jest nucen nejen pripojovat mene vyznamna akta na akt hlavni tim, ze je zpracuje v poznamkach, nybrz musel se stale vice uchylovat k regestovani. V posledni dobe se rozhodl zejmena pro regest kombinovany, kde do vlastni strucne formulace obsahu je vlozena z originalu dispositivni cast nebo jine dulezite misto ve zneni doslovnem.

Druha rada edice Snemu ceskych muze pri svem zamereni publikovat zejmena prameny slouzici k poznani hospodarskeho zivota a statne spravnich otazek ceskeho stavovsko-feudalniho statu v dobe nadchazejiciho zlomu, kterym pro cely dalsi vyvoj nasi vlasti byla katastrofa belohorska s utuzenim nevolnictvi a zastavenim vsech nabehu k rozvoji ranne kapitalistickych forem zivota narodni spolecnosti.

Prvni sesit tohoto svazku (s. 1-176), venovany vypravecimu zpracovani problemu berni spravy v habsburske dobe (navazano na Klierovu praci o dobe jagellovske) vysel jiz roku 1941, kdy bylo zpracovano jen asi 60 stran vlastni teto edice. Od te doby uplynulo vice nez deset let, nez se mohl editor, zamestnany v letech 1942-51 radou nalehavych archivne organisacnich ukolu, zase k edici vratit, coz vysvetluje vydani tohoto svazku az v roce 1954. Skutecnost, ze na nem bylo pracovano ve dvou rozdilnych casovych usecich dosla vyjadreni take v tom, ze v zajmu jednoty bylo u aktu, pochazejicich z nekdejsiho videnskeho archivu Dvorni komory, oddeleni Cechy, ponechano tvrzeni, ze se toto oddeleni naleza nyni v archivu Prazskeho hradu, ac vydavateli je znamo a timto zaroven badatele upozornuje, ze zminene oddeleni jest od r. 1949 ulozeno ve Statnim ustrednim archivu.

Archivni sprave ministerstva vnitra je vydavatel zavazan diky za vsestrannou podporu teto edice. Jeho dik patri take vsem statnim a ostatnim archivum a archivarum, kteri v poslednich letech mu umoznovali svoji ochotou a pochopenim praci na vydani tohoto svazku i na sbiram materialu pro dalsi svazky Snemu ceskych.

Pochopeni konkretnich podminek hospodarskeho zivota, podminek vyroby a smeny hmotnych a duchovnich statku ve feudalnim obdobi, zejmena pak v obdobi pro dalsi vyvoj naseho naroda tak vyznamnem jako jsou obe predbelohorska desetileti, nemuze se obejit bez vyberove edice prislusnych dokumentu, kterou pravem muze byt publikace "Snemy ceske". Pracovni podminky zajistene pracovnikum Statniho ustredniho archivu vladnim narizenim o organisaci ceskoslovenskeho archivnictvi ze dne 7. kvetna 1954 mohou umoznit intensivnejsi praci na teto edici. Bylo by idealem, aby nase archivni generace mohla vydanim pramenu z poslednich dvou desetileti pred Bilou Horou prispet k pochopeni hospodarskych a politickych udalosti teto doby, plne tridnich rozporu a protikladu a dovest toto dilo az do obdobi primeho protihabsburskeho odboje let 1618-1620 a tak prispet k novemu objasneni jednoho ze zavaznych udobi nasich narodnich dejin.

V Praze dne 8. prosince 1954.

Poznamka.

V publikaci Snemy ceske dosud vysly tyto svazky, s oznacenim let, ktera jsou v nich zpracovana: I. 1526-45, II. 1546-57, III. 1558-1573, IV. 1574-76, V. 1577-80, VI. 1581-85, VII. 1586-91, VIII. 1592-94, IX. 1595-99, X. 1600-1604, XI. 1. 1605, XV. 1-3. 1611.