Sledujice vyvoj ceskeho berniho zrizeni od stredoveku k dobe belohorske, pozorovali jsme predevsim pokracujici jeho rozclenovani, v nemz obrazi se diferenciace narodniho jmeni a duchodu, postupujici s promenou naturalniho hospodarstvi v penezni. Za druhe konstatujeme v oblasti berne neustaly vliv mocenskych presunu politickych, podobne jako nekdy dodatecne jisty berni rad ovlivnil zase mocensky a politicky vyznam toho nebo onoho stavu v zemi. Touhu po spravedlivem cili rovnomernem rozvrzeni berne, jez vedla nekdy k dalekosahle berni reforme (Cechy r. 1517), je nutno ovsem take povazovati za cinitele politickeho. 3. Jiz na pocatku XVI. stoleti zaveden byl v Cechach berni rad, jenz na svou dobu byl velmi pokrocily a svymi vlastnostmi anticipoval novoveke berni zasady; byl tak moderni, ze se neudrzel. 4. Od r. 1546 nachazime u nas dvouclenny, od r. 1570 pak viceclenny danovy system. 5. Vylicene stoleti ceskeho bernictvi poucuje presvedcive, ze prime berne zavisi ve svem utvareni bezprostredneji nez jine druhy berni na konkretnich politickopravnich pomerech zeme. Za seste, ze cla maji charakter jeste vyhradne fiskalni a konecne, ze neprime, totiz pivni a pak ostatni prodejni dane, ktere jsou predchudci akcizu druhe poloviny XVII. a prve poloviny XVIII. st., vydobyly si u nas v bernim systemu trvale misto uz od posledni tretiny XVI. stoleti, majice dokonce svou predzvest jiz v tricatku z let 1534/35. Vzorem byly zeme spanelskych Habsburku.
Pokud jde o spravu berne, byla v kralovstvi a v Chebsku vyhradne v kompetenci stavu, predstavujic jednu ze zakladnich stavovskych svobod. Zemepanska sprava mela na ni jen tolik vlivu, kolik ji snem propujcil, ale pripadne mohl zase odniti (posudne, vymahani bernich nedoplatku). Mocnejsi vliv zemepanskych organu projevoval se jen u berne mest kralovskych, ac i v nich princip autonomie zustal zachovan a v krajich Loketskem a Kladskem, kde sprava berne vice mene dostala se do rukou zemskeho hejtmana.
Pravo svolovati a spravovati berni bylo mocnou zbrani v rukou stavu a bylo povazovano za tak nepopiratelne, ze vitezny panovnik - pokud slo o berne prime - neodvazil se na ne sahnouti ani po prevratu belohorskem. Stavovsky monopol ve sprave berni mel za nasledek dualismus verejne financni spravy: stavovsky bernicny urad a rentovni urad komorni, zemska pokladna a zemepanska pokladna, snemovni komise pro ucet berne a uctarna kralovske Ceske komory.
Predstava o svobodnem svoleni berne mela take sve dusledky pravni. Neplneni berne bylo porusenim svobodne uzavrene smlouvy, patrilo proto pred soud a jako takove bylo projednavano a stihano. Nebylo tedy zalezitosti fiskalni jako v state modernim. Svoleni berne bylo projevem loyality k osobe panovnikove a vazalo zase panovnika k reciprocni sluzbe zejmena k rozmnozovani zemskych svobod. V praksi ovsem nebyla tato svoboda neomezena; omezovana byla znenahla vznikem vedomi o nutnosti placeni berni, k nemuz doslo pravidelnym jejich opakovanim, a skutecnosti, ze obratny panovnik umel v celo stavovske obce prosadit oddane sve stoupence a duverniky. Omezena byla konecne i vyhradnim pravem kralovym svolavati snemy a tradicni prednosti kralovske proposice na snemu pred navrhy a predlohami jinymi. Lepe organisovane zemepanske financni urady samy byly nebezpecnou konkurenci uradum zemskym.
Podrobnejsi vyzkum prokazal by jeste ovlivnovani bernictvi a ceske berni spravy z ciziny, zejmena ze zemi rakouskych, ale take z Uher. Vliv ten nebyl vsak jednostranny, nybrz vzajemny a casto ceske bernictvi ovlivnovalo sve sousedy mocneji, nez samo bylo ovlivnovano, coz plati najme o vyvoji rakouskych primych berni pred polovinou XVI. stoleti. Tomu tematu chci vsak venovati pozornost v jine souvislosti mimo ramec tohoto uvodu, jehoz ucel lezi jen v objasneni zasad ceske predbelohorske berni spravy.
