Snem leta 1600.
Vek sedmnacty pro narod cesky nad jine osudny zacal v morovem povetri. Rudolf II. v mesici zari 1599, kdyz rana morova jiz v cervenci pocinala proskakovati v mestech Prazskych, odebral se s dvorem svym do Plzne, kdez az do mesice cervna 1600 prebyval. Mezi tim casem potreboval cisar penez, valecne pomoci proti Turku, a proto mel snem cesky opet byti svolan. Morova nakaza byla tomu na prekazku. Komora ceska, kteraz z mest Prazskych pred morem utekla se do Rakovnika a v druhe polovici mesice prosince 1599 odstehovala se k cisarskemu dvoru do Plzne, odpovedela na dotaz cisarsky v pricine te, ze Praha jest k zasedani snemovnimu predce misto nejvhodnejsi a pomerne nejzdravejsi. Pri cemz zustalo. Kralovsti komisari Petr Vok z Rozmberka, Zdenek z Lobkovic, Stepan ze Sternberka a Humprecht Cernin z Chudenic zahajili na miste cisare a krale snem na hrade Prazskem ke dni 14. ledna 1600 svolany a predlozili stavum postulaty kralovske, o nichz drive konany porady v komore ceske, dvorske a vojenske kancelari. Zadali 2000 jizdnych, 8000 pesich na sest mesicu; placeni lidu valecneho meli stavove sami do ruky vziti nebo penize skrze nejvyssi uredniky zemske opatriti; najimani, prehlidka vojska a vsechna ostatni sprava aby cisari byla ponechana. Vedle pomocne vypravy vojskem a dobrovolneho prispevku na dostaveni a opevneni uherskych pevnosti (posudne a berne minuleho roku svolene zustavaly v platnosti) zadali za obnoveni opatreni, vyjednavani v pricine vzajemne ochrany zemi koruny Ceske s ostatnimi dedicnymi zememi Rakouskymi proti Turku; podali k uvazeni artikul o zvelebeni hornictvi; ucinili pripomenuti, aby vedle snemovniho usneseni vypraveny byly jiste osoby k prohlednuti hranic tstokramuT v lesich pomeznich, prava mestska aby srovnana byla se zrizenim zemskym a slibili konecne, ze sporna vec o dovozu soli z Bavor do Cech brzy bude vyrizena. Mimo predlohu zadal cisar jeste, aby panstvi Melnicke na dalsich deset let zastaviti a ves Zadni Bubenec nejvyssimu purkrabstvi nalezejici k obore kralovske mohl pripojiti.
Zasedani snemovni dlouho netrvalo. Na den 14. ledna rozepsany snem sesel se dne 15. t. m. k vyslechnuti proposice kralovske, a jiz 20. t. m. podavali snemovni komisari zpravu cisari do Plzne, jake stalo se usneseni. Svolene penezite pomoci nevystacovaly na vsechny postulaty v snemu predlozene; komisari ocekavali, ze cisar nebude spokojen a poda repliku; proto pripomenuli, ze svoleni stavuv s tezi jen dosazeno bylo a ze by namitky proti tomu nic neprospely, ba spise ze vysledek snemu by mohly ohrozovati. Cisar, uznav prednesene mu duvody za platne, prijal dne 21. ledna t. r. svolene pomoci s podminkou, aby ze sbirky nebyla mesta vyloucena pro skody ohnem, krupobitim zpusobene, kdyz pozar jeden nebo dva domy ztravil aneb krupobiti jenom cast pozemku vesnice zasahlo. Nekteri snemovnici z vyssich stavu, necekajice ani na ukonceni snemu, rozjizdeli se, bali se moru, kteryz jeste v mestech Prazskych, ac zridka, se objevoval; jini chystali se na cestu k snemu moravskemu, a zastupcove mest pro nemirnou drahotu (t. r. az z Norimberka do Cech obili vozeno a prodavan korec po kopach) a moznou nakazu take k domacimu krbu pospichali.
Zasedani uzavreno dne 24. ledna a artikule snemovni vydany tiskem dne 28. ledna u Jana Otmara Jakubova. Z artikulu vidime, ze sbirka na lid valecny svolena po zpusobu predeslych let; z jednoho osedleho 1 kopa m., Prazane a jina mesta kralovska dali relutum 37.500 kop m., z penez na urocich z 1000 kop sest kop m., kazdy poddany 1 kopu 12 gr. m., celadka, podruhove z kazde kopy platu prispevek po dvou gr. m., mistr ovcacky 1 k., pacholek pul k., svobodnici, dedinici, napravnici, dvoraci po 6 k. m., fararove 3 k. m., ze dvoru popluzniho po 6 kopach m., Prazane a v jinych mestech obyvatele z domu 48 gr. m. Do sbirky z rozlicnych veci pojaty ryby, vino, sladke piti, dobytek, palene, kterez pro neurodu tehoz roku zakazano vyrabeti. Vice ulozena sbirka z kominu, z kramu, z zidu, a ucinena opatreni na odvadeni dobrovolnych prispevku v kostelich pro nemocne vojaky. S Loketskymi, Chebskymi, Kladskymi melo se opet vyjednavati. Penize ze vsech sbirek sesle dali stavove v moc cisari, aby najato bylo 2000 jizdy, nad niz nejvyssi a rytmistri Cechove aby byli; z ostatni pak sumy postaveno byti melo pesi vojsko, a 10.000 tolaru vynalozeno na staveni pevnosti uherskych. Prehlidka jizdy v kralovstvi svolena s tou podminkou, kdyby obyvatelstvu vojskem jaka skoda se stala, ze na sbirkach zemskych to sobe porazi. V pricine verejne hotovosti a vzajemne pomoci jedne zeme druhe usneseno, ze na vuli cisarove zustava vec vyriditi vedle artikulu snemovnich z let 1593 a 1596. Vedle pomoci penezitych a vypravy valecne svoleno k zadosti cisarove dalsi zastaveni panstvi Melnickeho, pripojeni vsi Zadniho Bubence k obore kralovske; vyrizen v proposici k uvazeni predlozeny artikul o vyzdvizeni hor, o mezech a stokramech, uvazeno zvlaste vsech obyvateluv moznych i chudych se tykajici dovazeni soli a srovnani prav mestskych se zrizenim zemskym. Projednavano o drahote remeslnikuv, o novem vytisteni zrizeni zemskeho, o soudu purkrabstvi kraje Hradeckeho, aby vedeti se mohlo, oc na nem souzeno byti ma; podobne o soudu meznim, ponevadz v zrizeni zemskem zadne zminky se nenaleza, jak drzan byti ma, aby knizka Jakubem Mensikem o tom sepsana prehlidnuta, vytistena a zrizenim zemskym stvrzena byla. Ulozeno Prazanum Stareho a Noveho mesta, aby vysetrili, jak daleko soud mlynarsky se vztahuje, nejvyssim urednikum zemskym dana moc, aby nedostatku lekaru zvlaste za casu nakazy odpomozeno bylo ustanovenim tri doktoru, kteriz by placeni byli z penez zemskych a jimz by ukazano bylo, kde v kterych mestech by prebyvati meli. Usneseno, aby lide zahalcivi, rozpustili, kteriz bezbozne, lehkomyslne zivi byli, k naprave privedeni nebo na zamky pomezni v Uhrich byli dodavani. Konecne dano svoleni k prodlouzeni soudu zemskeho, komorniho; povoleny jiste sumy nejvyssimu komorniku na zlepseni dvoru v Dehnicich a nejvyssimu pisari na opravu stareho domu naleziteho k jeho ouradu; Janovi Novohradskemu z Kolovrat dovoleno vziti svrsky a nabytek pri zamku Karlsteinu po otci jeho zustale, a konecne projevena zadost vsech stavuv, aby cisar snem brzy rozepsal, na nemz by obecni potreby mohly byti vyrizeny. Ve schuzi zvlastni prijalo rytirstvo na snemu shromazdene do stavu sveho Vaclava Radnickeho ze Zhore.
Zminili jsme se, ze svolene snemem pomoci cisari nestacovaly; pozadal tudiz presidenta komory ceske Stepana Jiriho ze Sternberka, aby mu zaopatril pujcku 100.000 tolaru; kteryz vsak marne s nekterymi osobami vyjednaval, nikdo na zastavene jiz panstvi Chomutovske tak velke sumy nechtel pujciti; protoz navrhl cisar, neni-li mozne celou sumu na jednom miste obdrzeti, aby se snazil zjednati penize od vice osob. Coz take se delo. Mezi jinymi vyjednavano s Janem Novohradskym z Kolovrat, jenz po otci mnoho penez na hotovosti zdedil. S financnimi zalezitostmi snemovnimi souvisi nekolik jeste jinych zajimavych kusu. Takz zadal Jachym Libstejnsky z Kolovrat cisare, aby usneseni stavuv, kterymz zvolen byl za bernika kraje Rakovnickeho, zrusil, ponevadz nema statkuv v kraji Rakovnickem, nybrz v Plzenskem. Videti, ze urad krajskeho bernika nebyl nejprijemnejsim zamestknanim. Dane pro neurodu a jine nepohody (zvlaste mreni dobytka) tezce se schazely; nejvyssi urednici zemsti upominali berniky krajske, aby nedoplacenou berni z let 1596 az 1599 zvyupominali a odvedli. Dne 4. brezna t. r. primlouval se arcibiskup Prazsky k nejvyssim bernikum, aby probost chudeho klastera Zderazskeho a prevor Matky bozi Snezne v Praze i potrebni lide jich, kteriz toliko pod ochranu a v poddanosti k tem klasterum nalezeji, zivnosti zadnych nevedou, od berni byli osvobozeni, ponevadz ani predesle nebyli obtezovani. Dulezity jest seznam stavu panskeho a rytirskeho i mest kralovskych a vennych v kraji Hradeckem, pokud se k berni priznali z poddanych a z poctu kominu. Zajimave jsou zpravy, kolik mestum v kralovstvi za ubytovani vojska pred a po soupisu vojska bylo zaplaceno. Ze seznamu videti, ze placeno za praporec denne pres 30 kop m.; takz dano Nemeckobrodskym, kdez jeden praporec za 4 nedele lezel, 924 kop, Humpoleckym a Zelivskym na 1 praporec za pul druhe nedele 347 kop, Jihlavskym na 1 praporec za 2 nedele 462 kopy, Pribyslavskym na 1 praporec za 3 nedele 693 kopy, Jenikovskym na 1 praporec za 2 nedele 462 kop, Pelhrimovskym na 2 praporce za 2 nedele 924 kop, Relcickym na i praporec za io dni 330 kop, Pacovskym na 1 praporec za 10 dni 330 kop atd. Vsak ne vsem dostalo se spravneho zaplaceni; takz na pr. cteme v zadosti Kourimskych na komoru ceskou vznesene, ze mnozi z obyvateluv, aby lid vojensky uziviti mohli, ve vsechno se vzdluzili, ano nekteri i saty rozzastavovali, prodali, ale zaplaceni zadneho nedostali. Vojsko odtahlo a na miste penez zanechali lidem dluzni upisy nebo proste cedulky s podpisem; na dluzich zustalo 1208 kop m.
Z akt nabozenskych, o nichz sice na snemu verejne nejednano, jichz nasledky vsak zjevily se brzy, pripominame nektere kusy. Tak zvlaste pametihodny jest list arcibiskupuv, jimz oznamoval kardinalovi Cinthiovi Aldobrandinimu do Rima a prosil, aby i papezi oznameno bylo, v jakem nebezpeci naleza se vec katolicka v Cechach. Zminuje se o narizenem vypovezeni kapucinu z Prahy, a ze jest obava, aby tkacirsky lidT i ostatni duchovenstvo z mest Prazskych nevyhnal nebo je nepobil. O sobe pravi: tDe me, qui jam semel sum jussus discedere, nihil conqueror: paratus enim sum, quacunque hora Domino Deo placuerit, pro grege mihi commisso sanguinem profundereT. Podoba se, ze arcibiskup take vinen byl z ucasti tajneho vyjednavani o naslednictvi trunu, a z dalsich nekterych dosud neznamych zprav uvidime, ze pripravovany podkop uchystan byl vlastne proti nekatolikum. Zaznamenavame dale zpravy o vyjednavani arcibiskupa Prazskeho v pricine navraceni mu panstvi Vltavo-Tynskeho; ohrazeni Vilema z Lobkovic, hejtmana kraje Plzenskeho proti libovolnemu osobovani si arcibiskupa Prazskeho prava kolatorskeho na jeho panstvi; omluvu Novo-Straseckych, pri hejtmanu panstvi Krivoklatskeho, ze na faru kneze podobojiho si uvedli, a konecne zpravu farare Benateckeho zaslanou arcibiskupovi o tbratrich BoleslavskychT v meste Benatkach.
Nemale dulezitosti statopravni jsou listiny, kterez tykaji se nastupnictvi po cisari a krali Rudolfovi II., z nichz jiz pri r. 1599 uverejnili jsme list arciknizete Maximiliana ze dne 22. kvetna 1599. Videti, jake zakryte dely se machinace, o nichz zminime se pri snemich r. 1601 a 1602.