Paty dil "Snemuv ceskych" zavira v sobe leta 1577 az 1580, obdobi jen ctyr rokuv. Kdyby vnasi publikaci byla presne polozena jen jednani a jina akta snemovni, nevyplnila by arcit ctyri leta pres sto tiskovych archu: uverejneni vsak hojneho mnozstvi dosud neznamych s jednanim snemovnim jako spojenych pramenu, kterez nemalo jsou dulezite na poznani nasi historie, omluvi zajiste s dostatek rozsahlost publikace. Jako na priklad jednani o konfesi ceskou ve IV. dilu objasneno bylo uverejnenim korespondenci Bratri ceskych: takz zase stisnene pomery financni cisarskeho dvoru, o kterychz" v jednanich snemovnich v patem dilu vzdy na prednim miste se pojednava, jsou osvetleny listinami, kterez zpravy podavaji o obrane hranic Uherskych proti Turku, o radu, instrukci, rizeni ceske a dvorske komory; o Chebskych, Loketskych a Kladskych, aby svolene na snemu berne rovne jako ostatni obyvatele kralovstvi ceskeho platili, vice o zastavach a prodajich statkuv kralovskych, o pujckach kralem cinenych, o financni sprave odvedenych a nezaplacenych dani. A rovnez v pricine objasneni, snadnejsiho porozumeni uverejnena akta, kteraz o jednani s privtelenymi ku kralovstvi Ceskemu zememi, o sjezdech ve Slezsku a Luzici, aby vyslanci na jeneralni snem cesky 1. 1579 do Prahy vypraveni byli, zpravy podavaji. Ze pak sjezdy krajske, narizeni cisare Rudolfa remeslnikum strany drahot a jine podobne kusy, o kterychz v aktech snemovnich se projednava, do "Snemuv ceskych" polozeny byly, netreba zadne omluvy.
Nad jine kusy dulezita jsou "Nova prava horni", kteraz 1. 1579 snemem zvolene komisi k uvazeni podana byla, a "Dobre zdani" Kutnohorskych o takovych "novych pravech" kteraz s ostatni v teze pricine psanou korespondenci jsou vzacnym prispevkem pro historii hornictvi v Cechach.
Relaci do desk zemskych v pricine prijati tech kterych osob do stavu panskeho neb rytirskeho, anebo udeleni prava krajanstvi v kralovstvi Ceskem, kteraz do usneseni snemovnich pojata nebyla, ponejprv jsou uverejnena v tomto dilu. Z listin takovych poznavame castecne zrizeni stavu slechtickeho. Kdoz by vsak s institucemi stavu slechtickeho dukladneji seznamiti se chtel, nahledniz do spisu archivarem zemskym sepsaneho: "Die Entwicklung der bohmischen Adels- und Inkolatsverhaltnisse seit dem 16. Jahrhundert". Listiny o povyseni do stavu rytirskeho nebo panskeho a udileni krajanstvi do kralovstvi Ceskeho z drivejsich let uverejneny budou dodatecne ve zvlastnim svazku s jinymi mnohymi spisy, kterychz archiv cesky pri stalem badani byl nabyl.
Ani k uverejnenym aktum o pohrbu cisare Maximiliana nemusime pripojovati nejakou omluvu, nebot mrtve telo krale Maximiliana privezeno bylo v pruvodu mnohych z panskeho a rytirskeho stavu do Prahy za casu snemu, jenz zahajen byl truchlivou zpravou o umrti milovaneho krale, a usnesenim vsech tri stavuv kralovstvi Ceskeho vypraveno poselstvi pro klenoty zemske na Karlstejn k pohrbu jmenovaneho cisare, kterehoz obyvatele kralovstvi pro jeho nabozenskou snasenlivost a uslechtilost zvlaste ctili.
Pri redakci ucastni byli, jak jiz sveho casu oznameno, archivar zemsky Dr. A. Gindely a adjunkti pri kralovskem archivu zemskem Dvorsky Frantisek a Pazout Julius.
