Jednani leta 1576.
Nekdy na konci roku 1575 nebo na zacatku 1576 leta ucinil cisar Maximilian II. nejvyssim urednikum kralovstvi Ceskeho pripsani v pricine narizeni verejne hotovosti s oznamenim, jak ta v arciknizetstvi Rakouskem narizena jest: nacez nejvyssi ourednici dne 13. ledna 1576 odpovedeli, ponevadz projednani takoveho artikule na predeslem snemu ceskem jen proto bylo odlozeno, aby dohodnuti stati se mohlo s Moravany, Slezany a Luzicany, tudiz ze bez snemu se zastupci privtelenych zemi takova verejna hotovost narizena byti nemuze. Za kterouz pricinou rozepsal cisar Maximilian snem vsech zemi koruny Ceske ke dni 1. kvetna, odlozil jej vsak brzy na to az ke dni 14. kvetna s ucinenou pri tom omluvou, ponevadz sam prijeti nebude moci, ze na miste jeho kral Rudolf snem zahaji.
V proposici, kterou mlady kral snemu jeneralnimu predlozil, videti bylo smutne pomery, v jakych nalezala se monarchie domu rakouskeho pred stalym hrozicim nebezpecenstvim od nepritele Turka. Na obranu hranic s Tureckem sousedicich zapotrebi bylo vojska i penez a ponevadz vydani stale rostlo, musely se take vyhledati nove prameny prijmu. Cisar pozadoval nejenom svoleni celorocni berne domovni jako pomoc proti Turku, posudne peti grosu z kazdeho sudu piva, ale take, aby na predeslem snemu svolena sbirka na uplaceni dluhu cisarskych z vin, obili, dobytka, vlny, ryb i jinych k tomu podobnych veci i na dale odvadena byla, verejna hotovost v kralovstvi Ceskem a vsech privtelenych zemich aby narizena a potrebna opatreni k ochraneni pevnosti na hranicich tureckych ucinena byla. V pricine nerovnosti lehke a dobre mince meli se stavove vsech zemi koruny Ceske spolecne snesti, kterak by v tom rovnost vedle prilezitosti jedne kazde zeme zachovana a zla mince vybyta, vyplenena byla. A konecne, aby stavove kralovstvi Ceskeho i ostatnich privtelenych zemi se rozhodli, jakou by penezitou pomoci vedle osobni jizdy prispeti chteli cisari k ujeti se vladarstvi nad kralovstvim Polskym.
O takovych postulatech mel kral se stavy na snemu jeneralnim shromazdenymi projednavati, mimo to vsak mel Rudolf vedle zvlastnich instrukci jeste vyjednavati se zastupci jednotlivych zemi. Memorial v pricine vyjednavani se stavy slezskymi obsahoval rozlicne dulezite zalezitosti knizetstvi Slezskeho se tykajici, kterez probirati nebudeme; instrukce, vedle kterez melo jednano byti jen se stavy ceskymi, vztahovala se na vypusteni klausule v listu lennim strany Fojtlandu. Kdyz totiz cisar se svolenim stavuv kralovstvi Ceskeho Fojtland kurfirstu saskemu pod leno propujcil, mel netoliko kurfirst sasky od sebe a dedicu svych, ale take od obyvatelu Fojtlandskych revers dati, ze po sejiti muzskeho kmene kurfirsta saskeho Fojtland se vsemi statky, obyvately, jako statek lenni k Ceskemu kralovstvi nalezejici, opet beze vsi vyplaty na krale a korunu Ceskou pripadne. Kurfirst vsak sasky prosebne toho pri cisari vyhledaval, aby obyvatele Fojtlandsti takovy revers dati nemuseli, ponevadz by tim, ze snad nekdy na jineho pana zreni miti budou, k vetsi svobode, svevolnosti a neposlusnosti se nepozdvihovali. Cisar rad by byl takovou prosbu kurfirsta saskeho vyplnil a protoz naridil synu svemu krali Rudolfovi, aby se stavy ceskymi v pricine vypusteni takove klausule vyjednaval. [Podotykame, ze zadost takova na snemu r. 1576 vyrizena nebyla.] Jina zalezitost tykala se prava odumrtneho, kterehoz Prazane a mesta kralovska opet uzivati zadali. Ferdinand I. totiz za panovani sveho osvojil si jmeni jednoho z nejbohatsich mestanu prazskych, kteryz bez dedicu zemrel, cimz pravo vsi obce mest Prazskych na pozustalost svych spolusousedu, kdyz zadnych dedicu nebylo, jako v nivec uvedeno, zruseno bylo. Stav mestsky zadal, aby v uzivani byvaleho prava sveho opet uveden a pri nem prichranen byl. Za vyplneni zadosti stavu tretiho primlouvali se stav pansky a rytirsky. Cisar dal instrukci synu svemu krali Rudolfovi, kdyby snad zalezitost ta na snemu k projednavani prijiti mela, aby stavum prednesl, ze cisar o kazdem zvlastnim pripadu da se spraviti a hlede na primluvu obou vyssich stavuv "vedle nalezitosti ukaze se byti milostivym." Videti, ze cisar si nepral, aby zadost takova na prospech stavu mestskeho vyrizena byla, nybrz jen pripadne chtel milostive povoliti. Odumrt vsak na snemu tehoz roku k projednani neprisla.
Snem vsech zemi koruny Ceske sesel se ke dni 14. kvetna, proposice vsak prednesena byla teprva dne 17. kvetna. Ze zastupcu ke kralovstvi Ceskemu privtelenych zemi nedostavili se tenkrate Dolnoluzicane, kteriz nepritomnost svou rozlicnymi duvody omluvili, vsak vsem usnesenim se podvolili. Kdyz proposice prectena a projednavana byti mela, zdrahali se zastupcove markrabstvi Moravskeho ucastniti se pri spolecnych poradach, i uciniti chteli tak jen s tou vyminkou, bude-li v usneseni snemovnim, ze to na ujmu jich svobod byti nema. Stavove cesti nechteli vsak k takovemu pozadavku pristoupiti, ohrazujice se, ze nikoliv stavy ceskymi nez cisarem snem vsech zemi koruny Ceske byl svolan, tudiz take zadne novoty ze pripustiti nemohou. Pres vsechnu snahu krale Rudolfa, aby Moravane povolili, musela zalezitost ta byti bedlive uvazovana; konecne rozhodli se moravsti zastupcove, ze spolecneho rokovani se zucastni, kdyz jim bude volno pred tim zvlastni urady mezi sebou o potrebach zeme sve drzeti. Podminka takova byla jim svolena, spolecne jednani zastupcu zemi koruny Ceske o prednesene proposici zapocalo dne 21. kvetna.
Jake artikule na vseobecnem snemu uzavreny byly, vidime z usneseni snemovniho ze dne i i. cervence, kterez v sobe zavira nejen v proposici vsem zastupcum zemi koruny Ceske prednesene zadosti, nybrz take zalezitosti ciste ceske, kterez na snemu projednany byly.
Nejdulezitejsi artikul, jenz na snemu usnesen byl, tykal se narizeni verejne hotovosti, tudiz zmeny, opravy valecne vypravy, kteraz az dosud v zemich koruny Ceske podle stareho obyceje nezmenna zustavala. I bylo uzavreno, ze z triciti lanuv jezdec na koni se vsi zbroji vypraven byti ma. Hotovost mela v zemi zustati, nez kdyby nebezpecenstvi nektere z korunnich zemi nastavalo, mel pro obranu tech zemi predkem tricaty, dale desaty i paty muz z takove verejne hotovosti se vypraviti, za casu pak velikeho nebezpecenstvi melo se vsi moci verejne hotovosti hnouti a do pole tahnouti. Vsak pres meze a hranice korunnich zemi nikam jinam tahnouti nemuseli a rozkazu v pricine takove poslouchati povinni nebyli. Mimo takovy pocet (podle lanu ze vsech tri stavuv) povinni byli Prazane a kralovska mesta take tridcateho cloveka pesiho s plnou zbrani podle poctu domu vypraviti a v casu nejvetsi potreby vsickni do pole tahnouti meli.
Z markrabstvi Moravskeho mel vzdy ze statku za tri tisice kop kun zbrojny a z poddanych desaty a paty clovek byti vypraven. Ku pomoci kralovstvi Ceskemu anebo jinym privtelenym zemim melo pet set koni a desaty clovek, kdyby vsak vetsi nastala potreba, opet pet set koni a paty clovek do pole vytrhnouti. Z Slezska a Luzice mel v cas potreby tridcaty, desaty nebo paty clovek sousednim zemim ku pomoci vytahnouti. Jakym zpusobem v obou techto zemich verejna hotovost se narizovala, zdali podle poctu lanu nebo vedle ceny majetku, neni udano.
Pro spesnejsi vypravu v cas nebezpeci uvolili se stavove kralovstvi Ceskeho 2200 jezdcu v ta mista, kdez by toho cisar v zemich koruny Ceske uznal, vypraviti, Moravane svolili 600 jezdcu, kteriz na uherske hranice se postaviti meli, Slezane slibili 600 jezdcu a 800 pesich pro potrebu zemi koruny Ceske, kdyby vsak cisar takovy lid pres pomezi potreboval, aby toho pri snemu slezskem vyhledaval. Vyslani z Hornich Luzic slibili pro potrebu ceskych korunnich zemi, aneb kdezbykoli cisar toho potrebu uznal, 50 jezdcu a 100 pesich vypraviti.
Jako pomoc proti Turku svolili dati pri casu sv. Martina stavove cesti z kazdeho domu a chalupy svych poddanych 10 grosu ceskych, mesta kralovska 12.500 kop gr. c., napravnici, dedinici a dvoraci z kazde kopy jich odhadnuteho statku q.12 penize c., z domu panskych i osob duchovnich v kralovskych mestech po 45 gr. c., zide zenati nebo pres 20 let stari museli davati 11/2 kopy gr. c., zide od 10 do 20 let polovici; mimo to pak uvolili se vsickni tri stavove z kazdeho lanu poddanych pri casu hromnic dati po 15 gr. c. Kdyby vsak verejna hotovost v kralovstvi Ceskem vsecka nebo na dile vyzdvizena nebo tech 2200 jezdcu vypraveno byti melo, tehdy z odvadeni takove berne sjiti a na takovou hotovost obracena byti mela. Podobnym zpusobem svolili pomoc proti Turku zastupcove Moravy, Slezska a Luzice. Rovnez svolili zastupcove zemi koruny Ceske posudne 5 gr. ze sudu.
K zadosti cisarove, jakou by pomoc stavove jemu poskytli, kdyz by ve vladarstvi kralovstvi Polskeho se uvazati chtel, odpovedeli stavove kralovstvi Ceskeho, ze s velikym potesenim takovou zpravu uslyseli a uznavaji, "kdyz pan Buoh vsemohouci z milosti sve svate J. M. C. vladarstvi a panovani toho kralovstvi dojiti dati raci, ze netoliko J. M. C., tez dedicuov, J. M. kralovstvi a zemi, ale take vseho krestanstva dobre a uzitecne na tom nalezeti bude. Kdyz by kralovstvi Ceske i Polske jednu hlavu mela, jiste jest, ze by to k oslaveni a rozsireni jazyka slovanskeho mezi vsemi narody k velike pochvale a neprateluom vseho krestanstva k nemalemu ostrachu se vztahnouti mohlo." A ackoliv stavove dokonale o umyslu, predsevzeti cisarove spraveni nejsou a take nevedi, jakou by na ten cas pomoc svoliti meli, vsak az cisar s pribuznymi "potentaty," se svatou risi to vsechno uvazi, jak by to predsevziti mel a potom k ujiti jmenovaneho kralovstvi prijde, ze stavove "k dotvrzeni jednoty a dokonaleho s kralovstvim Polskym bratrstvi a sousedstvi spolu s jinymi vsecko, coz vernym poddanym nalezi a slusi, podle nejvyssich moznosti svych uciniti nepominou." Zastupcove markrabstvi Moravskeho odkazali takovou zadost na snem moravsky, Slezane a Luzicane nebyvse dobre o veci spraveni, nevedeli vec se dati.
V pricine mince usnesli se stavove kralovstvi Ceskeho a markrabstvi Moravskeho, jak podle zrna a strize delana a bita byti ma.
Zalezitosti ciste ceske, kterez na snemu od stavu ceskych projednany byly, tykaly se krajiny Chebske, mezi a hranic, erbanunkuv, Kutne Hory a mest Prazskych. Chebsti, jak znamo, vzpirali se odvadeti snemem ceskym svolovanou berni, odvolavajice se vzdy na to, ze oni jako risske uzemi kralovstvi Ceskemu byli zastaveni nikoliv vsak v poddanstvi dani: stavove cesti vsak takove vyminecne jich postaveni nijakz uznati nechteli. Kral Rudolf naridil Chebskym, aby ke dni 5. cervence v Praze k projednani takovych vzajemnych ztiznosti se postavili. Jake bylo a kdy vyjednavani ukonceno, o tom nemame blizsich zprav. V usneseni snemovnim zadaji stavove cisare za pridrzeni Chebskych k tomu, aby ve vsech artikulich snemovniho svoleni se stavy kralovstvi, jako i jine zeme prinalezejici, rovnost nesli a to od sebe vykonali.
Kutnohorskym bylo k prosebne jich zadosti pro vzdelani a rozsireni hor na dobyvani dolu Hrusky povoleno vzdluziti se 1500 kop gr. c., kterez pri budoucim sneme stavove zaplatiti meli. Prazanum aby penize nekdy na potreby zemske pujcene zaplaceny byly, narizeno nejvyssim ourednikum zemskym; v pricine mezi, hranic kralovstvi Ceskeho, potvrzeni erbanunkuv ucinena obvykla opatreni a konecne povoleno bylo nekterym slechticum, aby statky sve prodati mohli cizozemcum.
Kdyz cisari takove usneseni snemovni predlozeno bylo, nechtel k tomu svoliti, aby rad o minci drive publikovan byl, dokudzby se take v pricine te srovnani nestalo se Slezskem a Luzici; prodavani pak statku cizozemcum ze muze byti jen tehdy schvaleno, kdyz jmena kupcu drive cisari budou oznamena.
Ze zprav, kterez Rudolf kral za casu snemovani a po snemu podaval cisari, videti, jak dukladne s verejnymi zalezitostmi se zamestknaval, tak ze cisarem mu udelena pochvala v listu k panovi z Rozmberka ze dne 7. srpna 1576 jest skutecne spravedliva.