Digitalni knihovna "Ceske snemy" navazuje chronologicky sestupne na puvodni projekt Digitalni knihovna "Cesky parlament", resp. Spolecna cesko-slovenska digitalni parlamentni knihovna.
Vlastnimi podnety pro vznik projektu byly, a stale jsou, vysoka oceneni dosavadnich vysledku digitalizace ceskych a slovenskych parlamentarii a jejich zpristupneni ve vyse uvedene knihovne nasi i mezinarodni verejnosti a odbornikum dosud vetsinou skryty obsah historickych fondu Parlamentni knihovny Ceske republiky, jejichz nejcennejsi cast byla v roce 2000 prohlasena Ministerstvem kultury CR podle par. 3 zakona c. 20/1987, o statni pamatkove peci, ve zneni pozdejsich predpisu, kulturni pamatkou. Bezprostrednim impulsem pak bylo jiz druhe vydani uspesne publikace doc. Phdr. Zdenka Veseleho, CSc. Dejiny ceskeho statu v dokumentech, Praha, Epocha 2003, 495 s., ktery navrhl zakladni pojeti projektu a historickou periodizaci. Projekt byl konzultovan jak s odborniky na pravni dejiny, tak i s dalsimi historiky ceskych dejin.
Cil projektu
Zakladnim cilem projektu je zpristupnit na internetu vsechny dostupne pramenne materialy vztahujici se k dejinam ceskeho snemovnictvi. Vyzada si to delsi dobu a uzkou spolupraci s dalsimi knihovnami a archivy v zemi.
Obsah projektu
Projekt bude v konecne podobe obsahovat elektronickou podobu, at jiz ve formatu HTML nebo v podobe digitalniho obrazku, zakladnich dokumentu snemovni, ustavni a statopravni povahy z techto historickych obdobi:
Pocatky ceskeho snemovnictvi a jeho vyvoj do zacatku 15. stoleti
Ceske snemy v dobe husitske do poloviny 15. stoleti
Ceske snemy v obdobi stavovske monarchie do pocatku 17. stoleti
Ceske snemy v obdobi habsburskeho absolutismu do roku 1848
Typy dokumentu
Ruznorodost zpristupnovanych historickych dokumentu je dana hlavne skutecnosti, ze snemovnictvi v ceskych zemich se pro starsi obdobi povahou svych materialu znacne lisi od obdobi moderniho, kdy se zacaly porizovat skutecne stenograficke zapisy. Ve starsich obdobich se zapisovaly jen vysledky jednani, usneseni, artikule, ktere se nam vsak vsechny nedochovaly. Duvodem sirsi typizace dokumentu je pak predevsim fakt, ze v historickem badani lze jen tezko vest presnou hranici mezi statnimi dejinami a dejinami vlastniho snemovnictvi, ktere tvori neoddelitelnou soucast dejin statu.
V ranem obdobi existence ceskeho statu rozhodnuti snemu nahrazovala vyhlasena rozhodnuti knizat na shromazdenich slechty (napr. Bretislavova dekreta z roku 1039). I v pozdejsim obdobi byla vydavana panovnicka rozhodnuti s povahou zakonu, ktere podle dnesnich zvyklosti prijima parlament, ale snemy je tehdy neschvalovaly. Podle tehdejsi delby moci mezi panovnikem a slechtou, resp. pozdejsimi stavy, byly totiz ve vylucne pravomoci panovnika (napr. Privilegium Premysla Otakara II. na prava Zidu z roku 1254, Dekret Kutnohorsky z roku 1409, ale tez Ferdinanda II. Obnovene zrizeni zemske z roku 1627). Nektere dokumenty take puvodne navrhl snem, ci predaci slechticke obce, ale znamy jsou az svym vynosem od panovnika (napr. Inauguracni diplomy Jana Lucemburskeho z roku 1310 a 1311, volebni kapitulace Vladislava Jagelonskeho z roku 1471 nebo volebni reverzy Ferdinanda I. z let 1526 a 1545.
Dokumenty budou, obdobne jako v puvodnim projektu, zpracovavany a zpristupnovany tzv. "hnizdovym zpusobem", a to podle sve dostupnosti, stupne zpracovatelnosti a moznosti jejich vyuziti pro digitalizaci soucasnymi technologickymi prostredky.
