Digitalni knihovna "Ceske snemy"

Digitalni knihovna |

Konfederace stavu zemi Koruny ceske

Jakoz jest Pan Buh vsemohouci, v jehoz rukou vsech potentatuv knizat a vrchnosti tohoto sveta srdce zustavaji a od nehoz vselijake promeny v zemich pochazeji, to zpusobiti racil, ze jsou se zeme tyto moravska, slezska, horejsi i dolejsi Luzice na dile z sve svobodne vule, na dile pak z jinych dulezitych pricin dostatecne k kral. Ceskemu beze vsi dedicnosti, kterazby z toho krali pojiti nebo nalezeti mela, pripojili a potomne skrze J.M., tehdaz panujiciho rimskeho cisare, a vsecky kurfirsty risske ucinene privteleni tak se spolcily a jako verni spluoudove mezi sebou v takovy spolek a bratrske sjednoceni vesly, ze slusne zadne nadeje k nejake roztrzce byti nemohlo, - coz vse z dotceneho privteleni jako i z nekterych zlatych bulli a mnohych zvlastnich smluv i predchazejicich jednani zname a zjevne jest; avsak ze vsech casuv lide nepokojni se nachazeli, kteri castokrate za dosti lehkymi pricinami z zlych, vysoce skodlivych zacatkuv zlou svou radou vselijake nedorozumeni, zjitreni a roztrzky ciniti se snazovali, cehoz jsou tez zeme s velikou svou skodou okusovati a pocitovati musely, az i leta 1618 jiz hrube se k tomu schylovalo, ze jest to cele telo roztrzeno byti melo, ano i v tomto zarmoucenem a zalostivem zpusobu to tez se prakticirovalo - protoz jsou vys oznamene zeme spolecne jiz pred nekolika lety za nevyhnutedlnou potrebu uznaly, aby jeste blizsi, a to takove sjednoceni a svazek mezi sebou ucinily, skrze kteryzby vsechnem nepratelskym neuprimnym praktikantum to zastaveno, naproti tomu pak dobre a stale srozumeni mezi vrchnosti a poddanymi, jako i mezi zememi samymi vzdelano, vsecko v pokojny zpusob uvedeno, jednostejna ochrana nade vsemi zememi, stavy a obyvateli jich, bez rozdilu nabozenstvi, drzana byti a spravedlnost dle jedne kazde zeme prav, svobod, privilegii a starobylych dobrych poradkuv svuj pruchod miti mohla, a to ve vsech nastalych potrebach, zvlaste pak kdyz by takovi rusitelove obecneho pokoje, bud v pricine nabozenstvi aneb spravy svetske zase povstavati chteli, aby jedna zeme druhe skrze dostatecnejsi spolceni tim lepeji ku pomoci prispeti mohla.

K jakemuz cili bylo jest toho pri slavne pameti J.M.C. l. 1611 jako i potom pri sneme budejovskem, aby se takova konfederaci stati mohla, poddane vyhledavano i take obdrzeno, ze jest l. 1615 snem generalni k tomu rozepsan byl. A ponevadz ti, kteriz az posavad ve vsech tech zemich tak mnohych utiskuv a souzeni puvodove byli a o potlaceni evangelitskeho nabozenstvi vedle sve nejvyssi moznosti usilovali, skrze svou lest tehdaz k tomu privedli a tak mnoho zpusobili, ze takova vysoce uzitecna vec minula a nevyrizena zustala, odkudz a mezitim ty zeme k tomuto zarmoucenemu a zalostivemu zpusobu, kteryz se ocima spatruje, privedeny jsou, takze kazdy ten, kdozby nad tim krestanske litosti nenesl, a techto daleko patricich veci (kterez se k zadnemu jinemu nez toliko k tomu samemu a jedinemu konci, aby evangelitske nabozenstvi potlaceno bylo, vztahuji), pro nez jiz zeme a obyvatele jejich nanejvys zhubeni jsou a mnoho zemi zkazeno, verne se ujimati zadostiv nebyl, nejen beze vsi litosti by byti, ale jako kamenne srdce by miti musel, toto take kralovstvi a jine zeme bez opravdiveho a horliveho se spolceni v budoucich casich pred podobnym a vetsim nestestim v bezpecnosti zustavati by nemohly.

Z tech a jinych mnohych vysoce dulezitych pricin jsou pri tomto generalnim sjezdu vsickni evangelicti stavove kralovstvi Ceskeho, margkrabstvi moravskeho, knizectvi slezskych, tez margkrabstvi horejsich i dolejsich Luzic, tuto nasledujici konfederaci nebolizto sjednoceni ucinili a je take dotceni stavove kral. Ceskeho, vsecky jine pak zeme skrze vyslane sve osobnimi prisahami podle nasledujici notule stvrdili:

"My N. N. N. N. prisahame Panu Bohu vsemohoucimu, berouce to na sve, principaluv nasich, dedicuv a budoucich jich duse, ze toto stale sneseni od nas a vyslanych ze vsech zemi zpecetene a stvrzene sjednoceni a artikule v nem obsazene, na vsecky zeme verejne i na jednu kazdou obzvlastne se vztahujici, nyni i na budouci vecne casy stale pevne a neporusitelne zdrzeti, vsemu tomu, co se tu narizuje, verne a prave zadosti uciniti a od toho se zadnemu cloveku vyssiho neb nizsiho stavu, tez zadne milosti ani nemilosti, prizni a neprizni, darum neb slibum, ani jakym jednanim, a tak nizadnym zpusobem, jakzby to lest lidska vymysliti mohla, odvesti nedame a nedaji. Tak nam toho i jinym dopomahej Pan Buh vsemohouci!"

Pricemz vsak to pred Bohem a vsim svetem osvedcujeme, ze toto vysoce potrebne sjednoceni a zavazani nase nizadnemu k nejakemu neslusnemu nebo nespravedlivemu potlaceni nebo ublizeni ucineno neni, nez toliko s vzdelanim cti a chvaly Bozi a k stalemu zachovani a ostrihani privilegii a svobod jedne kazde z tychz zemi, tak aby tez sjednocene zeme vedle svych prav, privilegii a svobod spravovany jsouce, svobodu provozovani nabozenstvi dle ceskeho a slezskeho na to danych majestatuv miti, a kdyby mimo nadeji dale turbirovany byti chtely, jedna zeme druhe verne prispeti mohla.

I. ARTIKUL

Aby tehdy Pan Buh vsemohouci take k tomu svou milost a pozehnani dati racil, ponevadz toto sjednoceni predne pro obhajeni nabozenstvi ucineno jest, z te priciny jsou se zeme predevsim mezi sebou na tom snesly, ze vsickni a jeden kazdy viry nasi sv. krestanske evangelitske ucastny ma a povinen bude, vedle evangelitskeho uceni a vyznani take krestansky zivot a obcovani vesti a zumyslnych hrichu, neslechetnosti, zjevneho pohorseni a pokrytstvi na kazdem miste se s pilnosti vystrihati, k cemuz take lide na kazanich napominani a skrze vrchnosti prisnym trestanim k tomu pridrzani byti maji.

II. Zatim ma hned predne v teto konfederaci zavrin byti i ji uzivati kral, pokudz privilegia, majestaty, porovnani a sjednoceni i take vsecky artikule, v teto konfederaci obsazene, milostive na pozoru miti, podle toho svuj regiment riditi, i take u vecech nabozenstvi a spravedlnosti se dotykajicich vsecky zeme bez rozdilu nabozenstvi jednostejne chraniti raci.

III. Kral nema s zadnym jezuvitem, s cizimi poselstvimi neb radami o veci, zeme teto se dotykajici, se raditi, ani take nizadnych cizozemcuv k prednim uradum, radam neb jinym expedicim, tez k mestskym, konselskym nebo jinym uradum potrebovati.

IV. A nemaji jezuvitove jiz vice na vecne casy do techto sjednocenych zemi pod jakymkoliv zamyslem a barvou nebo reholou uvozovani byti, a pokudzby oni neb ucedlnici jich jeste kde zustavali neb tajne se vloudili, maji odtud vybiti byti. Ta pak rehola, v ktere by se jezuite a ucedlnici jich kryli a nalezeni byli, ma o duchody a statky sve prijiti a ty k defensi zeme obraceny byti. Tolikez jich jezuvituv fundaci a privilegia i jakakoliv jina opatreni, kterez jsou bud od kraluv nebo jinych privatnych osob vyprakticirovali a v Cechach na relaci snemovni do desk zemskych sobe vpravili, maji zase z tychz desk zemskych vymazany a vseckny jejich koleje, statkove a duchodove k dobremu zeme obraceny byti.

V. Tolikez nema do techto sjednocenych zemi zadnych vice novych rehol mimo ty, kterez nyni v jedne kazde zemi jsou, uvozovano byti.

VI. Tez vselijaka duchovenstvi, kostelove a klasterove s prislusenstvim jich, kteriz nyni na dile pusti a na dile k skolam a jinym sluzbam bozim evangelitskych obraceny jsou, maji v rukou, moci a uzivani stavuv evangelitskych nyni i na budouci casy zustavati.

VII. Predevsim ma kral majestaty a povoleni strany nabozenstvi jako i to sjednoceni, mezi evangelitskymi kral. Ceskeho a knizetstvi slezskych l. 1609 ucinene a od J.M. krale potvrzene, tez tuto predesle od nekdy cisare Mathiase slavne pameti l. 1614 tymz zemim dopustenou a nyni ucinenou a zavrenou konfederaci se vsemi v ni dolozenymi artikuli, tak jakz sama slova s sebou prinaseji, beze vsech vyminek aneb postrannich vykladuv potvrditi, a zejmena te v nekterych snemich a pravich duchovnich se nachazejici vyminky, ze kacirum nema se vira drzeti a druhe o rozhreseni od jakekoliv prisahy se odrici.

VIII. Vsecky kostely ve vsech sjednocenych zemich v Cechach, v Morave, Slezsku a v horejsich i dolejsich Luzicich, v mestech, mesteckach, ve vsech a na vsech mistech, kterychz evangelitsti na ten cas v drzeni jsou, maji jim nyni i na budouci casy beze vsi prekazky a hyndrunku jakz by ten od koho vymyslen byti mohl, zustati.

IX. Vsecky sjednocene zeme, kterez zadnych majestatuv na svobodne provozovani nabozenstvi nemaji, totiz Morava, horejsi i dolejsi Luzice, i ktere by vice k teto konfederaci pristoupily, maji miti pravo podle zneni ceskeho a slezskeho majestatuv ve vsech jejich klausulich, punktich a artikulich svobodne nabozenstvi provozovati.

X. Ve vsech sjednocenych zemich a mestech, budto ze ta krali neb kralove, tez jine vselike duchovni neb svetske vrchnosti prinalezeji, tolikez i ve vsech mesteckach a vesnicich, ma svobodne provozovani evangelitskeho nabozenstvi obojiho pohlavi lidem v tom jazyku, ktereho v ktere zemi se uziva, vedle zneni ceske aneb augspurske konfesi, a staveni kosteluv, far, skol a krchovu, tez kazateluv a skolmistruv pod oboji dosazovani povoleno a dopusteno byti. Tez jedenkazdy ma na svobode miti v svem kostele stara ceremonia dle sveho svedomi a slova boziho zachovavati anebo je opousteti, a naproti tomu za pricinou svornosti a pro vyhnuti vselijakym roztrzkam a nedorozumenim vselike haneni a dutky na kazatedlnicich i jinde obojiho nabozenstvi lidem pod pokutou zbaveni uradu zapovedino byti.

XI. Nemaji take v techto sjednocenych zemich na zadna duchovenstvi budto biskupstvi, opatstvi, komendy, proboststvi, prelatstvi neb jina k tomu podobna, budoucne cizozemci, nez sami toliko v kralovstvi Ceskem a v jinych k korune Ceske nalezejicich zemi zrodili (kterez se za cizozemce nepokladaji) dosazovani byti; a mimo to nadani, kterez nyni maji, aby zadnych vice na pozemskych statcich od krale ani od koho jineho se necinilo.

XII. Vsickni pod jednou ve vsech sjednocenych zemich maji vsem stavum v jedne kazde zemi prisahou se zavazati, ze proti majestatu a porovnani strany svobodneho provozovani nabozenstvi nic ciniti a predsebrati nechteji, s tim odreknutim se te v nekterych snemich a pravich nachazejici se vyminky v pricine nedrzeni viry kacirum a rozhreseni od prisahy, jako i jinych snemuv duchovnich ustanoveni a narizeni, kterez dotcenym majestatum jsou na odpor.

XIII. Zadna osoba nabozenstvi pod jednou nema jak k vyssim, tak i k nizsim uradum, tez v mestech k uradum mestskym a do rady potrebovana byti, lec by se pri cineni uredni povinnosti prve prisahou zavazala, ze chce majestaty, sjednoceni a obzvlaste tuto konfederaci zdrzeti, s tim odercenim, ktere v sedmem a dvanactem artikuli dolozeno jest.

XIV. Zadny pod jednou od nejvyssiho az do nejnizsiho nema v sjednocenych zemich, kdezby byli, trpin byti, lecby se podobnym zpusobem k tem povolenim a sjednocenim strany svobody v provozovani nabozenstvi, obvzlaste pak teto konfederaci s tim, ktere nahore v 7. a 13. artikuli dolozeno jest, odreknutim prisahou zavazal.

XV. Nema take ve vsech techto sjednocenych zemich zadny z lidi duchovnich pod jednou, bud vyssiho, neb nizsiho dustojenstvi, pod zadnym zamyslem, jakby ten vymyslen byti mohl, jakou vrchnost nad evangelitskymi u vecech duchovnich, mnohem mene v svetskych, sobe osobovati.

XVI. V Cechach maji tito uradove osobami evangelitskeho nabozenstvi na potomni casy osazovani byti, totiz: nejv. pan purgrabe prazsky, nejv. pisar, presidentove komory a nad appelacimi, obadva podkomori, hejtman hradu prazskeho, nejv. mincmistr a tez oba dva hofrychtyrove, v Morave hejtman zemsky, nejv. komornik, podkomori a nejvyssi pisar, v Slezsku vrchni hejtman jako i jini vsichni hejtmane a kancleri v dedicnych knizectvich, v dolejsich a horejsich Luzicich oba landfojtove zemsti, hejtmane a sudi.

XVII. A aby hodne osoby k dotcenym nejv. zemskym uradum potrebovany byti mohly, ma vsudy voleni neb jmenovani jistych osob k tymz uradum v jedne kazde zemi stavum, potvrzenim pak jich krali nalezeti. A co se kralovstvi Ceskeho a margkrabstvi mor. dotyce, od jednoho kazdeho stavu, kteremuz jaky urad nalezi, bez prekazky druheho stavu k kazdemu uradu ctyry osoby jmenovany a z tech od krale jedna vybrana a na tyz urad potvrzena byti ma, vsak tak, ze to, co se tkne tehoz jmenovani osob urednich v Cechach a v Morave, knizatum a stavum slezskym, jako i horejsim Luzicanum na ujmu jich privilegii a svobod nema byti.

XVIII. V tech mestech vsech zemi sjednocenych, kdez se posavad rada toliko osobami pod jednou dosazovala, na potomni casy aby polovice osobami pod jednou a polovice evangelitskymi dosazovana byla; vsak predni osoba jako primas, aneb v tech zemich, kde zadneho primasa neni, purgkmistri, ve vsech mestech muzi hodni nabozenstvi pod oboji aby byvali.

XIX. Ve vsech mestech prazskych, jako i v jinych v Cechach, v Morave, v Slezsku a obojich Luzicich, kde dostatek jest lidi nabozenstvi pod oboji, tu nyni i po potomni casy sami pod oboji na urady konselske a jine povinnosti mestske dosazovani maji byti.

XX. Za tou pricinou vsecka privilegia, kteraz k potlaceni evangelitskych vyjednana jsou aneb k tomu cili smerujici jak v Cechach v Budejovicich a v Plzni, v Morave temer ve vsech kralovskych mestech, v Slezsku v Opoli, Ratibori a jinde, v horejsich Luzicich v Wettigerove, Bernstatlu, Ostrici a Hennersdorfu pod kralovskym lesem, maji docela minouti a zrusena byti; kde pak evangelitsti mezi katolickymi se nachazeji, maji zaroven chraneni byti.

XXI. Osoby pod oboji nemaji v zadnem meste a miste ve vsech sjednocenych zemich s uradu, tez mestanstvi a mistrovstvi nebo remesla pro nabozenstvi ssazovany, ale obojiho nabozenstvi lidem rovni obchodove, zivnosti a handle svobodne propusteni byti.

A kdyby ktera vrchnost mistrovstvi neb prava mestskeho komu odeprela, nema toho pri ni dale vyhledavano, nybrz od vyssi vrchnosti tehoz mista aneb od narizenych defensoruv tez zeme davano, a lide pritom chraneni byti.

Prazane pak i jina mesta svobodna v kralovstvi Ceskem, tretiho stavu uzivajici, ti se pri svych svobodach v pricine prijimani do mestanstvi zustavuji.

XXII. A ponevadz tyto zeme, jako ceska, moravska, slezska a luzicka, nejsou zadne dedicne zeme, nybrz maji sve svobodne voleni a nektere z pouhe dobre vule se pripojily: procez zadny kral nema moci nic na ujmu svobod jejich o nich riditi.

XXIII. Tolikez nema na casy budoucna zivobyti panujiciho krale zadny jiny na cekanstvi, mnohem mene na kralovstvi volen neb korunovan byti, lecby vsecky sjednocene zeme samy toho potrebu uznajice za to zadaly.

XXIV. Prisahy take na potomni casy maji toliko na sameho krale a na zadne jeho dedice se vztahovati. A ponevadz kral predchazejicim zemim, totiz Cechum a Moravanum, prisahu kona, protoz budoucne s jinymi zememi, jmenovite s Slezaky a obojimi Luzicany, prve a drive, nezliby krali slibovali, podobne zachovano ma byti.

XXV. Ty smlouvy o kralovstvi Ceske a zeme k nemu privtelene, bez vedomi a povoleni jich s kralem hispanskym ucinene, a jestliby co k tomu podobneho vice se najiti mohlo, jakoz samy s sebe jsou nicimz, tak tuto se zdvihaji a kazi.

XXVI. Maji take nyni i na casy budouci a vecne vselike rady, kterezby se vsech techto sjednocenych zemi dotykaly, a obzvlaste kdyby kral cesky volen byl aneb volen byti mel, spolecne drzany, a bez pritomnosti vsech zemi, totiz ceske, moravske, slezske, horejsich i dolejsich Luzic, zadna proposici slysana, mnohem mene uvazovana byti nema, lec zeby ktera zeme z dulezitych pricin toho pritomna byti nemohla; v takove pricine maji jine pritomne zeme nicmene krale voliti, a na cem zavrou, k tomu i nepritomne pristoupiti povinny byti maji.

XXVII. A kdyzby kral volen byti mel, maji nize dotceni defensorove kralovstvi Ceskeho snem generalni stavum kralovstvi tohoto, stavum margkrabstvi moravskeho knizatum a stavum horejsiho a dolejsiho Slezska, tez horejsich a dolejsich Luzic rozepsati a na hrad prazsky poloziti.

XXVIII. Jakoz panum stavum ceskym, kdyzby koli k voleni noveho krale prislo, to pravo, aby jine zeme k tomu povolati mohli, pusteno jest, takz take maji potom pri spolecnem shromazdeni vsech zemi proponirovati a pri tom kazdeho casu tu moc miti pana jmenovati a prednaseti a na to potom prvni hlas miti, za tim pani moravsti druhy hlas, pani stavove a knizata slezska treti, horejsi Luzicane ctvrty, dolejsi Luzicane paty, pani stavove cesti sesty, a tak votum conclusivum, hlas zavirajici. Jestliby pak mimo vsecku nadeji hlasove byli v rovnem poctu a hmotnymi duvody to zmeneno a napraveno byti nemohlo, v te a takove nevyhnutedlne potrebe ma se skrze los zavirati a na tom vsecky zeme prestati.

XXIX. Kdyz tak kral toto sjednoceni potvrdi a vedle neho regiment zridi, bude moci teto nasledujici generalni defensi ve vselijakych potrebach, vsak s radou vsech zemi, proti vsem nepratelum uziti.

XXX. Jestlizeby pak mimo vsechnu nadeji proti svobodnemu provozovani nabozenstvi, sjednoceni a teto ucinene konfederaci neco takoveho, coz by proti tomu vsemu celilo, pred sebe vzal nebo vziti chtel, tak zeby zeme k defensi prinuceny byly, v takove pricine vsickni stavove techto sjednocenych kralovstvi a zemi ihned svych prisah maji osvobozeni byti, a to, co by budoucne pred sebe vzali, nema jim k zadne urazce dustojnosti a vyvysenosti kralovske vykladano anebo pricitano byti.

XXXI. Nebude a nema take miti moci kral bez povoleni zemi jakou valku zaciti, ani verbunkuv narizovati, meneji cizi lid do techto zemi uvozovati, lidem vojenskym jaka mista v zemi nebo v mestech osazovati, anebo laufu, durchcugku, mustrunku neb obdanku komu dopousteti.

XXXII. Take nema kral te moci miti, v ktere z sjednocenych zemi jakou pevnost bez povoleni zeme staveti.

XXXIII. Podobne nema kral nyni ani na budouci casy na zadnou z sjednocenych zemi bez jich povoleni zadnych dluhuv uvozovati, tez stavy a mesta k zadnemu rukojemstvi prinucovati.

XXXIV. Co se pak zrizeni regimentu dotyce, ponevadz, jakz nahore v 16. artikuli dolozeno jest, nejv. kancler evang. naboz. byti ma, protoz maji vsechny zeme, jakz od starodavna byvalo, pri sprave ceske kancelare zustavati; avsak, co se mistokanclere a sekretaruv dotyce, ti maji tim zpusobem dosazovani byti, jakz pri partikularnim sneseni jedne kazde zeme zminka se cini, kdez i z strany komory ceske obsirneji zprava se najde.

XXXV. Obzvlaste ponevadz vedle starobyleho obyceje nejv. kancler kralovstvi Ceskeho pri dvore J.M.Kr. ustavicne byti a zustavati ma a povinen jest, tak aby z ceske dvorske kancelare zadne poruceni jak jmenem J.M.Kr., tak zadneho kohokoli jineho vedome nevychazela, ktera by proti majestatu, zrizenim zemskym, pravum, svobodam, starobylym zvyklostem a obycejum nebo vysadam, jako i proti tomu vsemu, jimz se privtelene zeme ridi a spravuji, jakymkoliv zpusobem celila: protoz ma toho pri tom i jeste zustaveno byti, a takove prve nikdy nebyvala neobycejna a sama proti sobe celici, bezpotrebna, na potupu a lehkost zemi, i take zrizeneho v jedne kazde prava, svobod a dobrych chvalitebnych obycejuv se vztahujici poruceni nikterakz vychazeti ani prijimana byti nemaji. Psani pak, ktera jmenem J.M. kral. stavum techto sjednocenych zemi, anebo soudu zemskemu anebo obyvatelum spolecne neb rozdilne a obzvlaste z ceske kancelare cinena byvaji, s takovou povolnosti, mirnosti a rozsafnosti, jakz se to za casu panovani predeslych kraluv ceskych slavne pameti zachovavalo, i budoucne bez dotykani anebo nemilosti hrozeni vychazeti maji.

XXXVI. Zadny z nejv. urednikuv zemskych kral. Ceskeho, anebo kdokoliv jiny v temze kralovstvi, nema obyvateluv margrabstvi moravskeho, knizectvi slezskych a margkrabstvi obojich Luzic pro nizadnou vec, kteraz by se prav moravskych, slezsky a luzickych dotykala, obstavovati anebo jinak jim ublizovati; jako napodobne i zeme privtelene proti obyvatelum kralovstvi Ceskeho niceho takoveho se dopousteti nemaji, nybrz jedna kazda z sjednocenych zemi ma pri svem prave zustavena byti, v zemi a ne ven z zeme postupovati.

XXXVII. Maji take nyni i na budouci vecne casy vselijaci napadove z jedne kazde zeme z sjednocenych do druhe, totiz z Cech do margrabstvi moravskeho, do Slezska a horejsich i dolejsich Luzic a z tychz zemi zase do Cech, a, tak jakz dotceno, z jedne zeme do druhe, pravym napadnikum bud na zemi nebo v mestech, kterymzby takovi napadove nalezeli, propusteni byti.

XXXVIII. Nema zadny clovek poddany v Cechach, Morave, Slezsku a horejsich i dolejsich Luzicich, lecby list vyhostni a propusteni sveho z poddanosti ukazal, byti prijiman, a stalo-li by se co toho, maji takovi lide na vyhledavani panuv jejich z jedne zeme do druhe zase bez odmeny byti propousteni.

XXXIX. A ponevadz obsilani ven z zeme tymz zemim znamenite obtizna jsou, nema zadny z obyvateluv margrabstvi moravskeho, knizectvi slezskych a obojich Luzic jmenem J.M Kr. z kancelare ceske, tak jako by pod pokutou to uciniti musel, obsilan byti; nybrz, kdyby vzdy nekdo z obyvateluv sjednocenych zemi z dulezitych dostatecnych a nevyhnutedlnych pricin obeslan byti mel, tehdy ten anebo ti maji co nejdrive zase vypraveni byti, propusteni a pres dve nedele se nezdrzovati, nybrz po vyjiti toho casu i bez resoluci a odpovedi domu beze vseho jake pokuty a nemilosti se obavani navratiti se mohou.

XL. K takovemu pak kazdemu ze vsech stavuv svobodnych, kdoz by se na takove obeslani najiti dal, ma byti nalezitost, setrnost v mluveni a prednaseni pricin obeslani jeho zachovana, a jeden-kazdy z vyssich i nizsich stavuv casne predpusten, drive projiti dotcenych dvou nedel odbyt, anebo jiny cas mu jmenovan, a vedle toho dovoleno, aby k sobe jednoho neb vice osob, kterezby se mu za prately postavili a toho, co by se prednaselo, doslychali i take, coz by za odpoved dano byti mohlo, mu poradili a potrebu jeho prednesli, privziti mohl.

XLI. A ackoliv proti tem, kteriz ku pravu osedli jsou, zadne kommisi jmenem J.M.Kr. u vecech pravnich z kancelare ceske do margkrabstvi moravskeho, knizectvi slezskych a horejsich i dolejsich Luzic slusne vychazeti nemaji: vsak kdyby se stalo a od J.M.Kr. z jistych pricin do sjednocenych zemi jaka kommisi narizena byla, tehdy zadny jiny nezli jedne kazde zeme obyvatele za kommisare potrebovani, aniz taz kommisi ven z zeme rizena byti ma.

XLII. Jakoz pak zadny z obyvateluv privtelenych zemi nema k takove kommisi byti nucen, nybrz jestlize by k takove kommisi dobrovolne pristoupiti nechtel, na vuli jeho se zustavuje, bude-li chtiti takovou kommisi ujiti, anebo ku poradu prava se odvolati. Pricemz ma kazdy zustaven byti.

XLIII. Tolikez nema ceska kancelar zadnych zalob od obyvateluv a poddanych margkrabstvi moravskeho, knizectvi slezskych a obojich Luzic prijimati, ani na ne zadnych poruceni ciniti, nybrz obyvatelum jedne kazde zeme s takovymi zalobami a stiznostmi na poradnou jich vrchnost a soud ukazati.

XLIV. Zadna kralovska poruceni, kteraz by s vedomim krale aneb jmenem J. Msti vysla, a na ujmu prav, svobod a raduv vsech nebo kterehokoli stavu v sjednocenych zemich se vztahovala, nemaji napotom z zadne expedici vydavana, ani stavove a mesta tymz porucenim zadosti ciniti povinni byti.

XLV. A ackoliv stavove pod oboji v nadepsanych zemich sami toliko tuto konfederaci a defensi cini, vsak nicmene stavove katolicti a lide duchovni, kdyz se nadepsanym zpusobem k tomu, ze majestaty a jine potvrzeni strany nabozenstvi, tez i tuto unii zdrzeti chteji, zavazi a pokojne bez skodlivych praktik proti podobojim chovati se budou, maji tez v tomto sjednoceni obsazeni byti, ochrany proti svym a nasim nepratelum uziti.

XLVI. Toto sjednoceni zemi a narizene verejne defensi ma v nasledujicich pripadnostech a potrebach uzivano byti: Kdyby z pripovedi, privilegii, majestatu, potvrzeni, nadani a cehokoliv, co prirknuto jest, vykroceno a proti tomu neco jineho narizovano byti chtelo.

XLVII. Kdyby take vyssi i nizsi urednici dle teto konfederaci zrizeni a dosazeni nebyli.

XLVIII. Proti stavum pod jednou a lidem duchovnim i vsem tem, kteriz by k zemskym neb mestskym uradum potrebovani byli a k zdrzeni majestatuv a svobod v provozovani nabozenstvi se nezavazali, tez snemuv a prav duchovnich v tom artikuli, ze kacirum vira drzana byti nema, a v druhem o rozhreseni od prisah se neodrekli.

XLIX. Kdyby ktery nejv. urednik zemsky neb kdokoliv jiny, jak v kraji, tak v mestech, obzvlastne purgkmistri, primasove a radni osoby, chteli proti nabozenstvi evangelitskemu co vice prakticirovati, anebo kdyby kdo pod jednou evangelitske k procesi a jinym nabozenstvi jejich odpornym ceremoniim pod jakym pak koliv zamyslem nutiti chtel.

L. Kdyby take v svobodnych sjezdich, evangelitskym nebo defensorum k teto konfederaci od nich narizenym, bud zjevne, nebo tajne jaka prekazka cinena byla.

LI. Nebo jestli by kdo tuto konfederaci rusiti a proti ni se staveti chtel.

LII. Jestlize by se take budoucne ktera zeme z toho sjednoceni vytahnouti, nebo v cas potreby jine zeme opustiti chtela, a tak tomu vsemu, coz tuto sneseno jest, skutecne zadosti uciniti nechtela, tehdy maji jine zeme tu, kteraz by se odtrhnouti chtela, zase napraviti, skody pak a utraty, ku kteremz by jine zeme privedeny byly, ta zeme odpadla sama nesti a vynahraditi povinna a spolecnou pomoci sjednocenych zemi k tomu pridrzana byti ma.

LIII. Kdyby take kdokoli na kteroukoliv z tychz sjednocenych zemi nepratelskym zpusobem sahnouti a do ni vpadnouti chtel, proti takovemu jako i proti vsem v nadepsanych artikulich obsazenym osobam ma teto verejne defensi uzivano byti.

LIV. Kdyby budoucne bud kral, nebo kdokoliv jiny nekoho z sjednocenych zemi proto, coz jest se tu pri te defensi zbehlo, stezoval, avsak tomu nejaky jiny vyklad davati chtel.

LV. A aby to vse na cem jistem zalozeno bylo, protoz jsou se tyto zeme, totiz ceska, moravska, slezska a horejsi i dolejsi Luzice, sobe vespolek na vecne casy zavazaly, ze pri sobe pevne a stale drzeti, ve vsech potrebach dle teto konfederaci za jednoho cloveka stati, statky, hrdla, vsechno sve jedni pri druhych vynasaditi maji.

LVI. Avsak maji tyto vsecky sjednocene, k korune ceske prinalezejici zeme nyni i budoucne ne jinak nez za verne spoluoudy drzany a jmenovany byti, a mimo prednost, ktera se od starodavna zachovavala, jedna zeme nad druhou zadne vrchnosti sobe osobovati nema.

LVII. Ani take jedna druhe, jako i zadny stav druheho v jejich pravich, svobodach, zrizenich zemskych a privilegiich utiskovati a zadne prekazky ciniti nema.

LVIII. Tez nema a nechce zadna z tychz sjednocenych zemi nyni i na budouci casy nic pred sebe brati, coz by v nejmensim proti teto konfederaci aneb defensi celilo.

LIX. A ponevadz toho velika potreba jest, aby jedna kazda zeme sve jiste defensory mela, maji od jedne kazde druhym ve trech mesicich v znamost uvedeni byti, kteriz obzvlastni prisahou k tomuto sjednoceni maji byti zavazani; totiz: "Ja N. N. prisaham panu Bohu vsemohoucimu, ze chci v teto mne od panuv evangelitskych stavuv pod oboji sverene povinnosti k dobremu vlasti a jinym sjednocenym kralovstvim a zemim veren byti, vsecko to, co se riditi bude, i tolikez co tato konfederaci ve vsech punktich a klausulich v sobe obsahuje, s pilnosti na pozoru miti, tez verne raditi pomahati a k tomu se priciniti, aby se tez konfederaci ve vsem skutecne zadosti stalo. Aniz se cemu, budto jake milosti, darum neb slibum, prizni neb neprizni, od toho vseho odvesti dam, nybrz stale pri vlasti stati a setrvati, a cozby v radach i jinak se ridilo, zadnemu toho nevyjevovati ani nesverovati, ale do hrobu s sebou to vziti. K tomu mi dopomahej Pan Buh vsemohouci!"

LX. Sesel-li by ktery z nich prostredkem smrti z sveta, ma co nejdrive, jak vedle prilezitosti ktere zeme stati se moci bude, na to misto jiny byti dosazen, a to defensorum v jinych sjednocenych zemich ihned v znamost uvedeno byti.

LXI. Ti pak defensorove maji podle dane sobe od jedne kazde zeme instrukci se chovati a kazdorocne, kdyby toho potreba byla, na jiste misto se sjeti a spolu radu drzeti.

LXII. Kdyby kde jaci utiskove se diti chteli, maji ty osoby, jichz by se dotykalo, nadepsanym defensorum v jedne kazde zemi to v znamost uvesti, a oni maji o to radu drzeti, jak by tomu spomozeno byti mohlo. A pokudz by zapotrebi uznali, maji to hned na J.M.Kr. anebo mistodrzici J. M. v jedne kazde zemi vznesti, a kral to, od vzneseni toho na J.M. v sesti nedelich, k naprave ma privesti.

LXIII. Pokudz by pak v tom case tomu spomozeno a to k naprave privedeno nebylo, a oni sami toho tak spokojiti nemohli, maji to vsem stavum jedne kazde zeme prednesti, a ti podobne, aby tomu spomozeno bylo, nato se vselijak vynasnaziti.

LXIV. A kdyby oni ani mirnymi prostredky tu vec spokojiti a ji spomoci nemohli, tehdy maji to na defensory vsech sjednocenych zemi vznesti, kteriz maji v jiste prilezite misto se sjeti a radu o to, jak by nejpovlovneji tomu se spomoci mohlo, drzeti; a na cem se snesou, o tom tu zemi, ktera by rady vyhledavala, zpraviti.

LXV. Defensorove cesti maji miti pravo defensory z jinych sjednocenych zemi obsilati, jakz obsirneji artikul LXVII. to vysvetli, a nema se jim ani od krale, ani od koho jineho v pricine takovych sjezduv zadna inhibici nebo nejmensi prekazka diti. Misto pak k takovym sjezdum ma byti Praha aneb kterebykoliv jine misto vedle prilezitosti casu a nebezpecenstvi nejprihodnejsi k tomu bylo.

LXVI. Kdyby pak k defensi prijiti melo, maji defensorove vsickni spolecne verne a uprimne v tom riditi a tu vec fedrovati pomahati.

LXVII. Vsak tu defensorove jedne kazde zeme, kteraz by defensi uzivati musela, direkci a pravo k obsilani jinych defensoruv miti maji.

LXVIII. Drive a prve, nezli by k defensi prislo, maji vselijaci mozni prostredkove na vsech mistech poradne povlovne a rozsafne obirani a pred sebe brani byti.

LXIX. Nema take zadna jina zeme svobody miti, bez predchazejici rady a povoleni jinych sjednocenych zemi a spoluouduv k zadnym prikrejsim prostredkum neb extremis sahnouti.

LXX. Co se hlavni defensi dotyce, na tom jsou se zeme, totiz ceska, moravska, slezska, horejsi i dolejsi Luzice, snesly, ze jedna zeme druhe temi pomocmi, kterymiz jsou se sobe tuto zavazaly, ve vsech nastalych potrebach bez prodlivani a odporu prispeti chce.

LXXI. A ponevadz toho potreba ukazuje, aby jedna kazda zeme sama od sebe v jiste hotovosti stala, tak aby jine zeme vedeti mohly, jak se v nastale potrebe jedna na druhou bezpeciti a pri kom toho vyhledavati: protoz ma jedna kazda zeme svou vlastni hotovost co nejlepeji a nejspesneji fedrovati, a potom, na cem zavrino bude, jinym zemim v sesti mesicich porad zbehlych v znamost uvesti.

LXXII. Ponevadz take tezce prichazi verbovany lid shledavati, protoz ma jedna kazda zeme na to mysliti, jak by poddani, jizda i pechota, jak v mestech, tak v vesnicich, mohla byti cvicena, tak aby se vzdycky v zaloze vycviceny lid v zemi miti mohl. Zbrane pak sedlakum od vrchnosti schovany a jim toliko k cviceni vydany byti maji.

LXXIII. A ponevadz jedna kazda zeme spusob, jak by melo k takovemu cviceni pristoupeno a odkud na to naklad bran byti, vedle sve prilezitosti nejsnaze vynajde, zustavuje se toho pri vuli jedne kazde zeme. Vsak aby kazdeho roku defensorum vsech zemi od jednech druhym psana zprava odsilana byvala, jak daleko v temze cviceni privedeno jest a na jaky zpusob v kazdem miste se deje a kona.

LXXIV. Co se pak hlavni pomoci dotyce, tu ceska zeme jinym zemim v nastalych potrebach, a to od prvniho pripsani ve ctyrech nedelich (kteryzto cas i od jinych zemi zachovan byti ma), ku pomoci poslati se uvolila jmenovite:

LXXV. Moravanum 1000 koni a 3000 knechtu, Slezakum tez 1000 koni a 3000 knechtu, horejsim Luzicanum pul druheho sta koni a 300 knechtu, dolejsim Luzicanum 100 koni a 200 knechtuv.

LXXVI. Moravane Cechum 1000 koni a 3000 knechtu, Slezakum 1000 koni a 3000 knechtu, horejsim Luzicanum 150 koni a 300 knechtu, dolejsim Luzicanum 100 koni a 200 knechtu.

LXXVII. Slezaci Cechum 1000 koni a 3000 knechtu, Moravanum 1000 koni a 3000 knechtu, horejsim Luzicanum 150 koni a 300 knechtu, dolejsim Luzicanum 100 koni a 200 knechtu.

LXXVIII. Horejsi Luzicane Cechum 150 koni a 300 knechtu, Moravanum 150 koni a 300 knechtu, Slezakum 150 koni a 300 knechtu, dolejsim Luzicanum 100 koni a 200 knechtuv.

LXXIX. Dolejsi Luzicane Cechum 100 koni a 200 knechtu, Moravanum 100 koni a 200 knechtu, Slezakum 100 koni a 200 knechtu, horejsim Luzicanum 100 koni a 200 knechtuv.

LXXX. Kdyby vsak nebezpecenstvi tak se rozmahalo, ze by nadepsane pomoci nedostacovaly, tehdy ma jedna kazda zeme se vsi svou nejvyssi moci te v takovem nebezpecenstvi postavene zemi, co nejdrive mozne ku pomoci prispeti povinna byti.

LXXXI. K tomu snesly jsou se sjednocene zeme, aby sobe jednoho generala volily. Ale ponevadz jednoho casu na dve nebo tri zeme zaroven sazeno by byti mohlo, procez, aby vsechny zeme v cas nastale potreby hodnym vudcim opatreny byly, ma jedna kazda zeme zkuseneho generala leytenambta sobe obrati, kdyby do jedne nebo vice zemi jednoho casu nepratelsky vpad se stal, aby v takove prihode te zeme generalleytenambt komendu tak dlouho mel, az by general sam osobne do te zeme prijel, kdez potom podle jinych pod komendou generala zustavati, nim se riditi a jeho poslusen byti ma.

LXXXII. Prihodilo-li by se pak, ze by vsech zemi lid vojensky v jedne zemi v hromadu se strhl, ma zajiste general vsech zemi komendirovati, vsak jini general-oficirove a befelchshaberove maji sva mista tak, jak zeme od starodavna jedna po druhe jdou, miti, tolikez jedni po druhych jiti.

LXXXIII. Kdyby pak vice nezli jedna zeme nepratelsky utok trpela, ma netoliko taz zeme svou pomoc sobe zanechati, anebo kdyby tu jiz vypravila, ji na dile anebo v celosti nazpatek povolati, nybrz jsou povinny i jine zeme, kterez zadneho nebezpecenstvi nemaji, dilem pomoci jedne zemi, ostatkem druhe zemi prispeti, vsak podle velikosti a potreby nebezpecenstvi.

LXXXIV. Podobne, kdyby nepritel do tri mist vpadnouti chtel, maji ty zeme, ktere zadneho nebezpecenstvi nemaji, sve pomoci na tri dily rozdeliti a souzenym zemim k retunku prispeti; vsak vedle velikosti a malosti nebezpecenstvi ma proporci tech zemi zachovana byti.

LXXXV. Vsak kdyby k tomu prislo a jedna zeme druhe na pomoc tahnouti musela, tehdy te zeme generalleytenambt, v kterez by nebezpecenstvi bylo a lid vojensky se chovati musel, ma v nepritomnosti generala nade vsim lidem valecnym, prikladem v takovych pricinach sv. Rise, spravu a komendu miti dotud a tak dlouho, dokud valka v te zemi trvati bude.

LXXXVI. Ma tolikez kazda zeme na to mysliti, aby sobe casne vselijake munici s potrebu objednala a se opatrila, a co tak jedna kazda zeme rocne sobe zpusobi, to ma defensorum vsech zemi skrze psani, vsak v tajnosti, v znamost uvedeno byti.

LXXXVII. Ponevadz take zadna defensi bez penez a dukladu nemuze narizena a zdrzena byti, protoz maji hned z pocatku vsechna dobrovolna svoleni, posudni i jine sbirky tak dlouho k tomu obraceny a uzivany byti, dokudz by k pokoji neprislo, an kral z svych statku stolnich v Cechach i jinych svych dedicnych zemich s dvorem svym dobre se vychovati muze.

LXXXVIII. Lidem duchovnim, kteri by se nechteli nahore dotcenym zpusobem, jakz pri artikuli VII. a XII. i jinych dolozeno, k zdrzeni majestatuv zvlastnim odercenim prisahou zavazati, maji byti statkove pobrani a duchodove k defensi obraceni.

LXXXIX. Stavove pak a predni lide duchovni, jako biskupove a tem podobni, kteri by se touz merou k zdrzeni majestatuv s vys psanym odreknutim zavazati nechteli, dale za zadny stav jmini a drzani byti, ani take zadneho mista v snemich miti nemaji.

XC. A pokudzby se kdo z toho stavu takovym snesenim na odpor staveti chtel, tehdy s pomoci jinych sjednocenych zemi k dosticineni jim pridrzan byti ma.

XCI. V cemz se napodobne k jinym osobam a spoluoudum tehoz stavu v jedne kazde zemi, zvlastnim knizectvi a miste, tak jakz nyni o vyssich osobach tehoz stavu dolozeno jest, zachovano byti ma.

XCII. Ostatek muselo by se skrze kontribuci a sbirky shledati, pricemz vsak netoliko na defensi se hledeti musi, ale jak by kazdorocne take neco penez pro budouci potrebu shromazdeno byti mohlo.

XCIII. A z takovych shromazdenych penez nema bez vedomi a povoleni vsech sjednocenych zemi nic v jina mista mimo tuto defensi obraceno anebo svolovano byti.

XCIV. Kdyz se defensorove ze vsech zemi kazdeho roku sjedou a shledaji, maji take o penezich jako i o jinych k defensi prinalezejicich, nahore zejmena dotcenych vecech sobe vespolek duverne v tajnosti zpravu uciniti.

XCV. A na cem se stavove jedne nebo druhe zeme pri snemich a sjezdich obecnich jednou snesou, a co krali na proposici za odpoved daji a svoli, pritom po kazde na konec zustano byti ma a nic se proti tomu replikovati nema. Pakli by co replikovano bylo, aby stavove nebyli povinni toho prijimati, nybrz se rozjeti mohli. A jestlize by po jich odjezdu od pozustalych co zavirano bylo, tomu aby jini dosti ciniti povinni nebyli.

XCVI. Nema take zadny snem dele trvati nez dve nedele, lec by stavove sami pro obecne dobre toho nejakou potrebu uznali.

XCVII. Strany tech osob, zproneverilych synuv vlasti, o kterez jsou se stavove cesti pri minulem sjezdu snesli, ze jedni v zemi, druzi v uradech trpini byti nemaji.

XCVIII. Napodobne na cem se stavove sjednocenych zemi v te pricine nyni anebo budoucne snesou, to vedle dotceneho sneseni v skutek uvedeno a pri takovem sneseni toho zustaveno byti ma.

XCIX. Naposledy na jaky by spusob erbanunkove s Jich Mstmi kurfirsty a jinymi okolnimi zememi obnoveni byti meli, ma to pri nejprv pristim snemu uvazeno a na misto postaveno byti.

C. Vsak tito nadepsani v teto konfederaci obsazeni artikulove maji byti bez ujmy vysad, prav, privilegii, svobod, zrizeni a dobrych starobylych zvyklosti jedne kazde zeme.

Na potvrzeni toho volene osoby od dotcenych stavuv kralovstvi Ceskeho a z jinych zemi vyslane sekrety a peceti sve k tomuto listu pritiskli a rukami vlastnimi v nem se podepsali. Stalo se na hrade prazskem pri obecnem generalnim sjezdu a shromazdeni vsech predjmenovanych zemi 31. dne mesice cervence L. P. 1619.

(Ceske i nemecke originaly ulozeny ve Statnim ustrednim archivu Praha, fond Archiv Ceske koruny, inv. c. 2327-2332. Prevzato z publikace: Zdenek Vesely (ed.): Dejiny ceskeho statu v dokumentech. Praha: Epocha 2003, s. 152-158).