Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1948-1954 - stenoprotokoly | 76. schuze (obsah, porad, prilohy) | Sobota 30. kvetna 1953

Jedine maloobchodne ceny, vysoke priplatky k vykupnym cenam za vyrobky dodane nad povinnu dodavku a volny trh s prebytkami davaju predpoklad, ze povinne dodavky polnohospodarskych vyrobkov statu sa budu uspesne plnit, a to tak v zaujme pracujucich, ako aj v zaujme druzstevnikov a pracujucich rolnikov.

Take su hlavne zasady, podla ktorych sa ma uskutocnit penazna reforma. Ako vidiet, riesi planovana penazna reforma otazku vytvorenia stabilnej a pevnej meny uplne inymi metodami, nez ich riesia kapitalisticke staty. Mnohi nasi obcania iste sa pamatuju na menovu reformu po prvej svetovej vojne, ktoru uskutocnil znamy exponent financneho kapitalu Rasin. Vtedajsia tzv. devalvacia priniesla ozobracenie pracujucich, prudke snizenie realnych miezd a platov, rychly rast nezamestnanosti a obrovske zisky kapitalistom a bankarom. Tak tomu bolo aj s menovymi reformami v inych kapitalistickych krajinach. V dnesnom obdobi, v upadku kapitalistickeho hospodarstva a horuckoviteho zbrojenia, menove reformy uskutocnene po druhej svetovej vojne v kapitalistickych krajinach nepriniesly upevnenie a stabilitu meny. Naopak, i take meny ako anglicky funt sterlingov alebo americky dolar sa staly nestalymi menami a ich hodnota ustavicne klesa. Financny kapital coraz castejsie pouziva metodu inflacnej politiky ako nastroj zvyseneho vykoristovania a okradania pracujucich.

Nevraciame sa pochopitelne ani k metodam menovej reformy z r. 1945, ktora - ako som uz uviedol - mala nevyhnutne znacne nedostatky a nemohla vyriesit otazku pevnej meny, aku potrebujeme pre vystavbu socializmu v nasej vlasti. Dnes uskutocnujeme penaznu reformu v uplne inych podmienkach, v podmienkach rozvinutej socialistickej vystavby, ked v celom narodnom hospodarstve prevlada socialisticke vlastnictvo vyrobnych prostriedkov. Uskutocnujeme ju podla osvedceneho vzoru penaznej reformy v Sovietskom svazu z r. 1947, ktora bola jednym zo zakladnych predpokladov mohutneho rozmachu narodneho hospodarstva SSSR po Velkej vlasteneckej vojne a uspesneho uskutocnovania politiky snizovania cien.

Navrhovana penazna reforma zodpoveda preto zivotnym zaujmom pracujuceho ludu. Pomoze mu v jeho budovatelskom usili a bude ucinnym nastrojem dalsieho vzrastu jeho zivotnej urovne.

Zaistenie penaznej reformy sa neobide bez urcitych docasnych strat, ktore musia priniest takmer vsetky vrstvy pracujuceho obyvatelstva. Su to vsak straty, ktore su daleko a daleko vyvazene velkymi vyhodami, ktore vyplyvaju zo skutocnosti, ze zvysime kupnu silu ceskoslovenskej koruny, ze snizime komercne ceny, ze zabezpecime dalsi rozmach hospodarstva, kultury a blahobytu pracujucich.

Penazna reforma a zrusenie listkoveho systemu budu v rukach vlady a vsetkych riadiacich organov dolezitym nastrojom pre zlepsenie prace vo vsetkych odvetviach narodneho hospodarstva v smysle usneseni lanskej celostatnej konferencie KSC. Predovsetkym zvysi sa vyznam penazi, zdorazni sa ich funkcia v planovanom hospodarstve ako doleziteho nastroja pri organizacii rozvoja narodneho hospodarstva. Dalej umozni sa ovela ucinnejsia organizacia kontroly korunou. Pouzivanim financnych pak bude mozno vyvijat ucinnejsie usilie o zvysenie produktivity prace vo vyrobe a plnenie vykupnych uloh v planovanom rozsahu.

Na tomto podklade upevnime a prehlbime rezim hospodarnosti vo vsetkych zavodoch a uradoch, nasi pracovnici budu moct sirsie a hlbsie uplatnit zasady chozrascotu a tym zvysit celkovu uroven prace v nasich zavodoch a pracoviskach, na vsetkych usekoch narodneho hospodarstva.

Ocakavame aj upevnenie pracovnej discipliny a zvyseny zaujem pracujucich o dosiahnutie vyssieho zarobku.

Tieto vysledky nedostavia sa vsak automaticky. Tieto vysledky dosiahneme spolocnym usilim vsetkeho pracujuceho ludu. Je potrebne, aby kazdy pracujuci pochopil, ze iba v suvise so zvysenim produktivity prace a snizenim vlastnych nakladov mozno zabezpecit dalsie snizenie cien a tym aj dalsi vzrast zivotnej urovne.

Treba mat na pamati, ze zakladom stability ceskoslovenskej koruny su vyrobne uspechy v zavodoch a na stavbach, na druzstevnych poliach a vo vyskumnych ustavoch. Treba teraz este konkretnejsie zainteresovat pracujucich na plneni planu nielen podla mnozstva, ale aj podla sortimentu a kvality. Treba zlepsit hospodarenie s mzdovym fondom a obratovymi prostriedkami a viest ucinny boj proti nadmiernym neproduktivnym vydavkom, proti rozhajdakaniu a rozkradaniu statneho majetku a podstatne zlepsit financne hospodarenie podnikov. Nanajvys naliehava je poziadavka zaviest prisny poriadok do uctovnej evidencie a zainteresovat vsetkych pracujucich zavodov a uradov na boj o usporu kazdej koruny. Penazna reforma napokon ulahci nas boj proti nepodarkom, za snizenie a odstranenie absencie a fluktuacie, za dodrzanie statnej a pracovnej discipliny.

Take su hlavne ulohy nasich pracovnikov v zavodoch, v uradoch, na druzstevnych poliach v suvise s penaznou reformou a so zrusenim listkoveho systemu na potravinarske a priemyselne tovary.

Vazene Narodne shromazdenie! V usneseni vlady republiky Ceskoslovenskej a Ustredneho vyboru Komunistickej strany Ceskoslovenska zo dna 30. maja su podrobne uvedene opatrenia, ktore budu v suvise s prijatim zakona o penaznej reforme uskutocnene. Nepochybujem o tom, ze vsetok pracujuci lud prijme tieto opatrenia s plnym pochopenim a suhlasom a ze vlada vo svojom usili o uspesne uskutecnenie penaznej reformy a rozvinutie volneho obchodu na zaklade jedinych maloobchodnych cien sa stretne s plnou podporou najsirsich mas robotnikov, druzstevnikov a vsetkych pracujucich. (Potlesk.)

Su to dalekosiahle opatrenia velkeho politickeho dosahu. Penazna reforma a s nou suvisiace opatrenia su nevyhnutnym predpokladom dalsieho, este rychlejsieho a uspesnejsieho napredovania k socializmu, dalsieho upevnenia hospodarskej a politickej moci nasho statu, vzrastu blahobytu vsetkych vrstiev pracujuceho ludu; su dokazom sily a uspechu nasho hospodarstva, prostriedkom dalsieho upevnenia mierovej hospodarskej spoluprace so Sovietskym svazom, Cinskou ludovou republikou a krajinami ludovej demokracie. V nich sa vyjadruje mierova politika nasej republiky, usilie vlady a vsetkeho ludu o rozvoj pokojnej budovatelskej prace.

Penazna reforma a s nou suvisiace opatrenia su napokon dokazom starostlivosti strany a vlady o dobro pracujucich a ucinnym prostriedkom dalsieho zlepsovania materialneho postavenia robotnickej triedy, druzstevnikov, malych a strednych rolnikov a pracujucej inteligencie.

Som presvedceny, ze velka vacsina pracujucich spravne pochopi velky vyznam penaznej reformy a bude ju posudzovat s hladiska zaujmov nasho ludovodemokratickeho statu a socialistickej vystavby nasej vlasti.

Som presvedceny, ze pracujuci vynalozia vsetko usilie, aby nasa vlast v duchu odkazu Klementa Gottwalda, pod vedenim prezidenta sudruha Zapotockeho uspesne napredovala na vitaznej ceste k socializmu. (Potlesk.)

Navrhujem vazenemu Narodnemu shromazdeniu, aby schvalilo predlozeny vladny navrh zakona o penaznej reforme. (Poslanci povstavaju. - Dlhotrvajuci burlivy potlesk.)

Predseda: Dekuji soudruhu predsedovi vlady za jeho projev.

Zpravodajkou je posl. Machacova-Dostalova. Davam ji slovo.

Zpravodajka posl. Machacova-Dostalova: Vazene soudruzky a soudruzi!

Narodnimu shromazdeni pripada dnes vyznamny ukol prijmout vladni navrh zakona o penezni reforme. Dalsi rozvoj narodniho hospodarstvi stavi nas stat pred ukol provest penezni reformu s cilem zvyseni kupni sily koruny a upevneni jejiho kursu, stavi nas zaroven pred ukol zrusit listkovy system zasobovani potravinarskym a prumyslovym zbozim a prejit k rozvinutemu obchodu s jedinymi statnimi maloobchodnimi cenami. Reseni techto stezejnich ukolu umoznil rozvoj naseho narodniho hospodarstvi od osvobozeni slavnou Sovetskou armadou v kvetnu 1945 pres vitezny unor 1948 az po nase dny. Rustu hospodarskeho potencialu nasi zeme a sile lidove demokratickeho statu musi odpovidat i plnohodnotna ceskoslovenska koruna. Ucelem navrhovaneho zakona je proto provedeni penezni reformy, ktera zvysi kupni silu ceskoslovenske koruny a upevni jeji kurs a vyporada se spolecne se vsemi dusledky fasisticke okupace a valky v oblasti penezniho obehu, ktere neodstranila reforma z r. 1945. Nova penezni jednotka ma zlaty obsah a jeji kurs je stanoven, jak to jiz zde rekl predseda nasi vlady soudruh Siroky, na zaklade pomeru k nejstabilnejsi mene sveta, sovetskemu rublu. Duvody, ktere zde uvedl predseda nasi vlady soudruh Siroky, vedly take vybor rozpoctovy a vybor pro hospodarske planovani a jeho kontrolu k tomu, ze se zabyval vladnim navrhem zakona o penezni reforme, a doporucuji jeho jmenem Narodnimu shromazdeni vladni navrh zakona o penezni reforme (tisk c. 716) ke schvaleni beze zmeny. (Potlesk. - Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Polansky.)

Mistopredseda dr Polansky: Do rozpravy se dale prihlasili tito recnici: posl. dr inz. Slechta, posl. dr h. c. Plojhar, posl. dr Kysely, posl. Boruvka a posl. Kolar.

Prosim, aby se ujal slova prvni z nich, posl. dr inz. Slechta.

Posl. dr inz. Slechta: Vazene Narodni shromazdeni, soudruzky a soudruzi, sestry a bratri!

Osvobozeni nasi vlasti hrdinnou Sovetskou armadou umoznilo nasemu lidu, aby nastoupil novou, krasnejsi epochu svych dejin v duchu svych pokrokovych tradic. Posilovan pratelstvim a stalou bratrskou pomoci Sovetskeho svazu, pocal nas lid za tvurciho vedeni Komunisticke strany Ceskoslovenska obnovovat sve hospodarstvi a vytvaret predpoklady pro jeho mohutnou vystavbu a prestavbu, jak ji vyjadrily zakladni smernice prvni Gottwaldovy petiletky, vytycene presidentem Klementem Gottwaldem. Usili a budovatelske nadseni pracujicich, kteri jeste rychleji vykrocili na ceste k socialismu po viteznem unoru 1948, vedlo k velikemu rozvoji vyrobnich sil. Nase prumyslova vyroba, jak jiz zde uvedl soudruh predseda vlady, vyrostla na dvojnasobek proti pred valkou, ackoliv pocet obyvatelstva je mensi o 15%. Kazdym rokem dal vzrusta nekolikanasobne rychleji nez za predmnichovske republiky. Diky tomuto rozmachu naseho prumyslu, ktery postavil nasi republiku do prednich rad prumyslovych statu sveta, mohlo i nase zemedelstvi nastoupit rychleji cestu k socialisticke velkovyrobe formou zdruzstevneni. Tento veliky rozvoj nasi zeme, ktery znamena tez zvyseni jeji obranyschopnosti, rozsiruje a prohlubuje hospodarskou zakladnu, ktera je predpokladem pro splneni zakladniho zakona socialismu, maximalniho uspokojovani rostoucich hmotnych a kulturnich potreb lidu. Uspesna vystavba socialismu vytvorila u nas skutecnost, ze pracujici lid, vsichni poctivi lide, kteri prikladaji ruku ke spolecnemu dilu, jsou zbaveni strachu z nezamestnanosti, krise a bidy, strachu pred nemocemi, invaliditou a starim.

Je prirozene, ze tak veliky rozmach naseho hospodarstvi ma sve obtize v rustu, ktere soucasne nam ukazuji, jake jsou prekazky jeste vetsiho a plnejsiho rozvoje. Ukazuje se, ze velkou brzdou dalsiho rozvoje stala se neplnohodnotna nynejsi ceskoslovenska koruna a existence dvojiho trhu, vazaneho a volneho, s ruznou cenovou hladinou.

Hodnota dnesni ceskoslovenske koruny neodpovida ani dnesnimu stavu hospodarstvi ani jeho rustu. Priciny tohoto stavu dluzno hledat jiz v menove reforme r. 1945. Tato reforma, ktera nese vsechny snahy pocinajiciho boje o vystavbu socialismu v nasi vlasti, nevyresila a nevyporadala se se vsemi ztratami, ktere nase republika a jeji hospodarska podstata utrpela jak okupaci, tak i valkou. Byly to ztraty dvojiho druhu. Predevsim vydrancovani nasi hospodarske podstaty okupanty, at to byly doly, lesy a jine oblasti naseho prirodniho hospodarstvi, ci prime odvozy prumyslove vyroby bez protihodnoty. K temto ztratam dluzno pocitat i vyzbroj, kterou Hitler pouzil v r. 1939 pro vystroj svych 70 divisi. Za druhe to byly inflacni dusledky valecneho hospodarstvi. A konecne jsou to ztraty, ktere vznikaly prevodem valecneho hospodarstvi na mirove. S temito ztratami se menova reforma nevyporadala, protoze kdyby mela byti dusledna, byla by tak mohla ucinit jen duslednym radikalnim zasahem do majetkove podstaty hospodarsky silnych trid. Byly vytvoreny vazane vklady, ktere byly az do r. 1948 uvolnovany ve zvysenem meritku, nezli odpovidalo rustu hospodarstvi. Znamenalo to pribyvani nicim nepodlozene kupni sily se vsemi dusledky pro hodnotu koruny.

Vsechny tyto okolnosti byly zpusobeny tehdejsi Narodni frontou, ktera zmarila jakekoliv dusledne usporadani.

Menova reforma r. 1945 zhodnotila utajene cerne zasoby, jez zustaly v rukou podnikatelskych a obchodnich trid. Dale tim, ze sice byl znarodnen velkoprumysl, ale nikoli stredni prumysl a obchod, zejmena velkoobchod, vzrustaly utajovane zisky techto trid, ktere mely vlastni hmotny prospech z rostouci konsolidace znarodneneho prumyslu, ktery vsak nesl veskere sve vlastni ztraty sam.

Tim rostlo mnozstvi penez na miru neodpovidajici stavu naseho hospodarstvi a v rukou nepratel naseho hospodarstvi se hromadily velke zisky.

Po unoru r. 1948 zaskodnicka cinnost spikleneckeho centra Slanskeho a spol. vedla k velke rozpracovanosti ve vyrobe a velke rozestavenosti ve vystavbe a tim vytvarela nadbytecnou kupni silu, nepodlozenou fondem zbozi. To vse snizovalo kupni silu koruny a jeji kurs a brzdilo moznost prejit k jednotnemu obchodu s jedinymi statnimi maloobchodnimi cenami.

Listkovy system, ktery byl nutny pri likvidaci valecneho hospodarstvi a prechodu na mirove hospodarstvi, stal se pri dnesnim stadiu rozvoje vyrobnich sil velkou brzdou. Svym rovnostarskym charakterem znemoznuje, aby byla v plne mire uplatnena zasada spravedlive odmeny za praci podle zasluhy a aby byla vyjadrena tez zasada spravedlive odmeny za praci pro vystavbu socialismu. Tento system staval se brzdou rozvoje, protoze nebyl zadnou pobidkou pro zvysovani produktivity, objemu vyroby a pro uplatnovani nejvyssi techniky v nasi vyrobe. Neprispival k tomu, aby prospech jednotlivce byl spojen s prospechem celku.

Zavedeni jednotneho trhu zrusenim listkoveho systemu s urcitym vyrovnanim cenove hladiny resi v zakladech nejzavaznejsi nas problem, aby usili pracujicich bylo odmenovano podle zasluhy a podle toho, jak prispiva k vystavbe socialismu v nasi vlasti. Zvysi take vymenu zbozi mezi mestem a venkovem v duchu socialistickeho hospodarstvi. Prirozene ze je treba, aby obeti, ktere pri tomto opatreni prinesou pracujici, byly co nejmensi, proto se provadi soucasne i uprava mezd a platu a jinych duchodu, zejmena v nejnizsich kategoriich.

Toto zakladni opatreni je spojeno s menovou reformou, kterou vitame jako rozhodny krok k dalsimu jeste mocnejsimu rozvoji naseho hospodarstvi.

Tato reforma zvysi kupni silu a upevni kurs ceskoslovenske koruny. Svaze kurs nasi koruny s nejstabilnejsi menou sveta, se sovetskym rublem. Znemozni, aby spekulanti a ti, kteri menovou reformou z r. 1945 a dalsim vyvojem nashromazdili velke zisky, rusive zasahovali do naseho hospodarstvi.

Vsechny tyto upravy znamenaji vyrovnani se s minulosti, ktera brzdila rozvoj naseho hospodarstvi a vystavbu socialismu. Znamenaji spravedlivou odmenu za dobrou a poctivou praci pro rust nasi socialisticke vlasti a jejiho miroveho dila. Znamenaji, ze neustale se bude zhodnocovat vysledek prace kazdeho poctiveho budovatele nasi vlasti a ze se vytvareji predpoklady, abychom sli cestou Sovetskeho svazu, ktery od valky jiz 6krat snizil ceny a zvysil tim kupni silu pracujicich o 60%.

Tato opatreni budou pobidkou pro delniky, rolniky a pracujici inteligenci, aby radostne zvysovali sve budovatelske usili, kterym zabezpecuji sve rodiny a nasi vlast. Prirozene, ze budou muset byt prineseny obeti, ale opatreni, ktere vlada navrhuje a provadi, snizuje tyto obeti u vsech pracujicich na nejmensi miru.

Jsem presvedcen, ze kazdy, kdo miluje svou vlast, svoji praci pro socialistickou vystavbu, prinese rad tyto obeti, protoze tim zabezpecuje pro sebe, pro svoji rodinu, pro cely narod cestu neruseneho stastneho vyvoje.

Vsechna tato opatreni vyzaduji, aby byla dodrzovana jeste vice statni a pracovni disciplina, nejvetsi hospodarnost a plneni vsech ukolu naseho narodohospodarskeho planu ve vsech jeho ukazatelich. Zejmena vyzaduje zavedeni a udrzeni prisneho mzdoveho poradku. Po techto opatrenich mame v rukou vsechny predpoklady, abychom se stali hospodari na svych pracovistich, jak nas tomu uci nas president Antonin Zapotocky. A proto je treba, abychom vsemi silami prispeli k tomu, aby tato opatreni jeste vice posilila a upevnila svazek delniku, rolniku a pracujici inteligence Narodni fronty Cechu a Slovaku, ktera za vedeni Komunisticke strany Ceskoslovenska a v cele se svym presidentem Antoninem Zapotockym ve vecnem pratelstvi se Sovetskym svazem jde k novym a vysokym cilum socialismu v nasi vlasti. (Potlesk.)